Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Vinice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{Různé významy|tento=vinné plantáži}}
+
[[Soubor:Praha, Trója, Botanická zahrada, vinice svaté Kláry.jpg|thumb|220px|Vinice sv. Kláry v pražské Tróji]]
-
[[Soubor:Praha, Trója, Botanická zahrada, vinice svaté Kláry.jpg|thumb|right|Vinice sv. Kláry v pražské Tróji]]
+
'''Vinice''' je pozemek osázený [[Réva vinná|vinnou révou]]. Tento název je v [[Čechy|Čechách]] odedávna běžný, na [[Morava|Moravě]] se navíc často používá výraz '''vinohrad''', který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene.<ref name="Zahradnický">Kolektiv. ''Zahradnický slovník naučný. V. svazek R - Ž.'' 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. s. 674. ISBN 80-7271-075-3</ref><br />
'''Vinice''' je pozemek osázený [[Réva vinná|vinnou révou]]. Tento název je v [[Čechy|Čechách]] odedávna běžný, na [[Morava|Moravě]] se navíc často používá výraz '''vinohrad''', který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene.<ref name="Zahradnický">Kolektiv. ''Zahradnický slovník naučný. V. svazek R - Ž.'' 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. s. 674. ISBN 80-7271-075-3</ref><br />
Vinice se dělí na mladé – do 4 let věku, zvané neplodné, a plodné – starší než 4 roky.<ref name="Zahradnický"/> Životnost vinic se u nás počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let.<ref name="Zahradnický"/> Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá. Vinice bývá obvykle součástí [[Viniční trať|viniční tratě]].
Vinice se dělí na mladé – do 4 let věku, zvané neplodné, a plodné – starší než 4 roky.<ref name="Zahradnický"/> Životnost vinic se u nás počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let.<ref name="Zahradnický"/> Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá. Vinice bývá obvykle součástí [[Viniční trať|viniční tratě]].
 +
O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci a [[Mikroklima|mikroklimatické]] a [[Zemědělská půda|půdní]] podmínky: To vše dohromady se ve [[Francie|Francii]] nazývá poněkud tajuplným názvem ''terroir''.<ref>Kolektiv. ''Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855''. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7</ref>
O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci a [[Mikroklima|mikroklimatické]] a [[Zemědělská půda|půdní]] podmínky: To vše dohromady se ve [[Francie|Francii]] nazývá poněkud tajuplným názvem ''terroir''.<ref>Kolektiv. ''Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855''. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7</ref>
 +
== Historie ==
== Historie ==
-
[[Soubor:Alsace_Vineyard.jpg|thumb|left|Vinice ve [[Francie|francouzském]] [[Alsasko|Alsasku]]]]
+
[[Soubor:Alsace_Vineyard.jpg|thumb|220px|Vinice ve [[Francie|francouzském]] [[Alsasko|Alsasku]]]]
-
Nejstarší svědectví o výrobě [[víno|vína]] se datuje do období mezi [[6000 př. n. l.]] až [[5000 př. n. l.]]. [[Technologie|Technologii]] výroby značně zdokonalili [[Řecko|staří Řekové]], ale kultivační techniky, které známe dnes, se v [[Evropa|Evropě]] používají až od konce existence [[Řím|Římské říše]]. Ve středověké Evropě se zásadním podpůrcem vína, nezbytného pro oslavu [[katolická mše|katolické mše]], stala [[katolická církev]]. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských [[klášter]]ech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína.
+
Nejstarší svědectví o výrobě [[víno|vína]] se datuje do období mezi 6000 př. n. l. až 5000 př. n. l. [[Technologie|Technologii]] výroby značně zdokonalili staří&nbsp;Řekové, ale kultivační techniky, které známe dnes, se v [[Evropa|Evropě]] používají až od konce existence [[Řím|Římské říše]]. Ve středověké Evropě se zásadním podpůrcem vína, nezbytného pro oslavu katolické mše, stala [[katolická církev]]. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských [[klášter]]ech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína.
 +
 
 +
Velký přínos při rozvoji vinic a vinohradnictví v Čechách (zde zejména kolem [[Praha|Prahy]]) je připisován císaři Karlu IV.
 +
 
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
-
{{Commonscat|Vineyards}}
 
-
*
 
 +
 +
{{Flickr|Vineyards}}{{Commonscat|Vineyards}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vinařství]]
[[Kategorie:Vinařství]]
[[Kategorie:Zemědělství]]
[[Kategorie:Zemědělství]]
[[Kategorie:Pozemky]]
[[Kategorie:Pozemky]]
-
{{Článek z Wikipedie}}
 

Aktuální verze z 7. 7. 2015, 02:01

Vinice sv. Kláry v pražské Tróji

Vinice je pozemek osázený vinnou révou. Tento název je v Čechách odedávna běžný, na Moravě se navíc často používá výraz vinohrad, který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene.[1]
Vinice se dělí na mladé – do 4 let věku, zvané neplodné, a plodné – starší než 4 roky.[1] Životnost vinic se u nás počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let.[1] Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá. Vinice bývá obvykle součástí viniční tratě.

O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci a mikroklimatické a půdní podmínky: To vše dohromady se ve Francii nazývá poněkud tajuplným názvem terroir.[2]

Historie

Vinice ve francouzském Alsasku

Nejstarší svědectví o výrobě vína se datuje do období mezi 6000 př. n. l. až 5000 př. n. l. Technologii výroby značně zdokonalili staří Řekové, ale kultivační techniky, které známe dnes, se v Evropě používají až od konce existence Římské říše. Ve středověké Evropě se zásadním podpůrcem vína, nezbytného pro oslavu katolické mše, stala katolická církev. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských klášterech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína.

Velký přínos při rozvoji vinic a vinohradnictví v Čechách (zde zejména kolem Prahy) je připisován císaři Karlu IV.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. V. svazek R - Ž. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. s. 674. ISBN 80-7271-075-3
  2. ↑ Kolektiv. Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vinice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vinice
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vinice“