Oděská oblast

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 13. 7. 2013, 11:49

Oděská oblast (ukrajinsky Одеська область / Odeska oblast’ nebo též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořem a Mykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.

Obsah

1 Dějiny
2 Geografie
3 Obyvatelstvo a města
- 3.1 Přehled měst
4 Externí odkazy

Dějiny

Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou řísí a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku. Oděská oblast byla ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Kirovohrad, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Kotovsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.

Geografie

Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.

Obyvatelstvo a města

Přístav v Oděse a stejnojmenný hotel

Pevnost Akkerman (Bilhorod-Dnistrovskyj.)

Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání r. 2001 přineslo následující výsledky: Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel, Rusové 27,4 %; znatelný je pokles podílů Židů, kteří ještě v roce 1970 tvořili 4,9 % obyvatel oblasti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).

Přehled měst

Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.

Město	Ukrajinský název	Ruský název	Rumunský název	Obyvatel 1. I. 2006
Oděsa	Одеса	Одесса	Оdesa	1 002 048
Izmajil	Ізмаïл	Измаил	Izmail	79 663
Illičivsk	Іллічівськ	Ильичёвск	Iliciovsc	56 917
Bilhorod-Dnistrovskyj	Білгород-Дністровський	Белгород-Днестровский	Cetatea Albă	50 720
Kotovsk	Котовськ	Котовск	Bârzu	40 263
Južne	Южне	Южное	-	25 775
Kilija	Кілія	Килия	Chilia Nouă	21 646
Reni	Рені	Рени	Reni	19 777
Balta	Балта	Балта	Balta	19 558
Rozdilna	Роздільна	Раздельная	-	17 603
Bolhrad	Болград	Болград	Bolgrad	16 027
Arcyz	Арциз	Арциз	Arciz	15 594
Biljajivka	Біляïвка	Беляевка	-	13 269
Velykodolynske	Великодолинське	Великодолинское	Dolina Mare	12 307
Ovidiopol	Овідіополь	Овидиополь	Оvidiopol	11 406
Tatarbunary	Татарбунари	Татарбунары	Таtarbunar	10 691
Berezivka	Березівка	Березовка	Berezovca	9 605
Teplodar	Теплодар	Теплодар	-	9 484
Ljubašivka	Любашівка	Любашевка	-	9 482
Kodyma	Кодима	Кодыма	Codâma	9 238
Anaňjiv	Ананьïв	Ананьев	Nani	9 056

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Oděská oblast

Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra
Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck) • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk) • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)
Města se zvláštním postavením
Kyjev

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii