Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2022/07
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Italy relief location map-2.png|right|160px|Blank physical map of Italy (czech version)]] | [[Soubor:Italy relief location map-2.png|right|160px|Blank physical map of Italy (czech version)]] | ||
| - | '''[[Tyrhénské moře]]''' je část [[Středozemní moře|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře | + | '''<big>[[Tyrhénské moře]]</big>''' je část [[Středozemní moře|Středozemního moře]] ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy [[Sardinie]], [[Korsika]] a [[Sicílie]]. Severně od něho se nachází [[Ligurské moře]], na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře Messinská úžina s [[Jónské moře|Jónským mořem]]. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: ''Tyrrhenoi''. |
Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko|Španělé]] a [[Francie|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie|Kalábrii]]. | Moře se nachází na složitém systému zemských [[tektonická deska|tektonických desek]] a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil [[vulkanismus]]. Části [[oceánský příkop|příkopů]] a podmořských hor jsou tvořené [[oceánská kůra|oceánskou kůrou]]. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, [[Řecko|Řekové]], Římané, Vandalové, Normané, Janované, [[Španělsko|Španělé]] a [[Francie|Francouzi]]. [[Řím]] má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z [[Marseille]] a z [[Janov (Itálie)|Janova]] na východ a k [[Suezský průplav|Suezskému průplavu]] vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je [[Gioia Tauro]] v [[Kalábrie|Kalábrii]]. | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Dno moře se dá rozdělit na části, které odděluje 41. [[rovnoběžka]]. Jižně od této linie je [[zemská kůra]] zřetelně slabší a silně ovlivněná vulkanickou činností. [[Kontinentální šelf]] je úzký, dosahuje šířky od 10 do 40 kilometrů. Z celkové rozlohy moře 231 000 km<sup>2</sup> připadá na [[kontinentální šelf]] 14 800 km<sup>2</sup>, na kontinentální svah dalších 48 600 km<sup>2</sup>. Zbytek rozlohy zaujímají hlubokomořské pánve. | Dno moře se dá rozdělit na části, které odděluje 41. [[rovnoběžka]]. Jižně od této linie je [[zemská kůra]] zřetelně slabší a silně ovlivněná vulkanickou činností. [[Kontinentální šelf]] je úzký, dosahuje šířky od 10 do 40 kilometrů. Z celkové rozlohy moře 231 000 km<sup>2</sup> připadá na [[kontinentální šelf]] 14 800 km<sup>2</sup>, na kontinentální svah dalších 48 600 km<sup>2</sup>. Zbytek rozlohy zaujímají hlubokomořské pánve. | ||
| - | Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch | + | Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří ''Canale di Corsica''. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem [[Capraia Isola|Capraia]] a [[Korsika]] jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch. |
| - | Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři. | + | Na centrálním hřebeni leží ostrovy [[Elba]], [[Montecristo]], [[Capraia Isola|Capraia]] a [[Pianosa]]. Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři. |
| + | |||
| + | Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém [[zemský plášť|zemském plášti]]. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova [[Ischia]]. | ||
| + | |||
| + | Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší [[tepelný tok]] z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní.<ref name="Renzo"/> Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží.<ref name="Renzo"/> Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 18. 3. 2022, 15:03
Tyrhénské moře je část Středozemního moře ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy Sardinie, Korsika a Sicílie. Severně od něho se nachází Ligurské moře, na jihu otevřené Středozemní moře a na východě spojuje Tyrhénské moře Messinská úžina s Jónským mořem. Název moře vznikl z řeckého pojmenování etruských námořníků: Tyrrhenoi.
Moře se nachází na složitém systému zemských tektonických desek a je geologicky mladé. Současnou podobu ostrovů a pobřeží ovlivnil vulkanismus. Části příkopů a podmořských hor jsou tvořené oceánskou kůrou. Některé zdroje uvádí maximální hloubku až 3 840 metrů. Pobřeží Tyrhénského moře je od dob starověku osídleno vyspělými civilizacemi, vedly přes něj obchodní cesty a bylo dějištěm mnohých námořních bitev. Námořníky plavícími se dříve přes oblast moře byli Etruskové, Řekové, Římané, Vandalové, Normané, Janované, Španělé a Francouzi. Řím má díky Tyrhénskému moři spojení se zbytkem Středozemního moře, také námořní cesty z Marseille a z Janova na východ a k Suezskému průplavu vedou přes Tyrhénské moře. Nejdůležitějším přístavem v oblasti je Gioia Tauro v Kalábrii. V porovnáním se zbytkem Středozemního moře má Tyrhénské moře nízkou bioproduktivitu. Biologicky významné jsou skalnaté úseky pobřeží, kde se vyskytují červení koráli a langusty. Pobřeží Neapolského zálivu, Amalfinské pobřeží, pobřeží Sicílie a menší ostrovy Capri nebo Ischia patří od počátků moderní turistiky k nejoblíbenějším turistickým oblastem světa.
Moře má přibližně trojúhelníkový tvar. Maximální hloubka není přesně známa, většina pramenů udává hloubku kolem 3 600 metrů, ale je možné se setkat i s hloubkami od 3 400 až 3 840 metrů. Dno moře se dá rozdělit na části, které odděluje 41. rovnoběžka. Jižně od této linie je zemská kůra zřetelně slabší a silně ovlivněná vulkanickou činností. Kontinentální šelf je úzký, dosahuje šířky od 10 do 40 kilometrů. Z celkové rozlohy moře 231 000 km2 připadá na kontinentální šelf 14 800 km2, na kontinentální svah dalších 48 600 km2. Zbytek rozlohy zaujímají hlubokomořské pánve.
Hlavní spojení mezi hlubokomořskými pánvemi Tyrhénského moře s hlubinou Ligurského moře tvoří Canale di Corsica. Hlubokomořský kanál je zhruba 100 km dlouhý a na nejužším místě mezi toskánským šelfem a ostrovem Capraia a Korsika jen 30 kilometrů široký. Kanál má hloubku 460 metrů. Sever Tyrhénského moře nedosahuje větších hloubek než 2 000 metrů. Západní část, tzn. Korsická hlubina, má rovinný povrch.
Na centrálním hřebeni leží ostrovy Elba, Montecristo, Capraia a Pianosa. Při pobřeží se nachází rovinný toskánský šelf. Podmořské hory Etruschi a Cialdi leží na přechodu k hlubšímu jižnímu Tyrhénskému moři.
Jižní část Tyrhénského moře se skládá pravděpodobně z čedičové oceánské kůry. Zemská kůra má na západě u Sardinie tloušťku 30 km a směrem na východ se zeslabuje na tloušťku pět až deset kilometrů. Velmi slabá je zemská kůra v centrální části moře, u podmořských hor Vavilov a Marsili, která se nachází na měkkém zemském plášti. Podobnou charakteristiku má zemská kůra u ostrova Ischia.
Tyrhénské moře má nejslabší zemskou kůru z celého Středozemního moře a největší tepelný tok z zemských hlubin. Přenos tepla z nitra Země, stejně jako magnetické anomálie, je velice nepravidelný a variabilní.[1] Mořské dno je zde velice členité, s četnými svahy a častými malými hlubinami. Hlubiny jsou obklopené podmořskými horami, které se také nachází uprostřed hlubin. K tomuto je nutno započítat členité pobřeží.[1] Ze severního sicilského pobřeží padá mořské dno strmě v hlubinu, které patří k nejhlubším částem moře
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.