V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Měsíce Saturnu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
V současnosti (2009) je známo 61 [[Měsíc (satelit)|měsíců]] planety [[Saturn (planeta)|Saturn]], 52 z nich je pojmenováno. Další 3 měsíce jsou nejisté.
+
V současnosti ([[2016]]) je známo 62 [[Měsíc (satelit)|měsíců]] planety [[Saturn (planeta)|Saturn]], 53 z nich je pojmenováno. Další 2 měsíce jsou nejisté.
== Seznam měsíců Saturnu ==
== Seznam měsíců Saturnu ==
Řádka 132: Řádka 132:
== Související články ==
== Související články ==
* [[Saturn (planeta)]]
* [[Saturn (planeta)]]
-
* [[přirozený satelit]]
+
* [[Měsíc (satelit)|přirozený satelit]]
-
+
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.news.cornell.edu/releases/Oct00/Saturn.moons.deb.html Saturnovy nové měsíce (objevené v roce 2000)] (anglicky)
* [http://www.news.cornell.edu/releases/Oct00/Saturn.moons.deb.html Saturnovy nové měsíce (objevené v roce 2000)] (anglicky)

Aktuální verze z 2. 5. 2017, 07:52

V současnosti (2016) je známo 62 měsíců planety Saturn, 53 z nich je pojmenováno. Další 2 měsíce jsou nejisté.

Obsah

Seznam měsíců Saturnu

Jméno Označení Elementy dráhy Rozměr (km) Mag. Rok objevu Objevitel
definit.  předběžné  velká poloosa (103 km) výstř. sklon dráhy (°) doba oběhu (dny)
Pan XVIII S/1981 S13 133,6 0,000 0,000 0,575 25,6 19 1990 M. Showalter / Voyager 2
Daphnis XXXV S/2005 S1 136,5 0,000 0,000 0,590 7   2005 C. C. Porco et al. / Cassini
Atlas XV S/1980 S28 137,7 0,000 0,300 0,602 18,5×17,2×13,5 (16) 18,5 1980 R. Terrile / Voyager 1
Prometheus XVI S/1980 S27 139,4 0,002 0,000 0,613 74×50×34 (50) 15,5 S. A. Collins / Voyager 1
Pandora XVII S/1980 S26 141,7 0,004 0,000 0,628 55×44×31 (42) 16
Epimetheus XI S/1980 S3 151,4 0,009 0,340 0,694 69×55×55 (59) 15 J. Fountain, S. Larson, H. Reitsema, B. Smith / Voyager 1
Janus X S/1980 S1 151,5 0,007 0,140 0,695 97×95×77 (89) 14 1966 A. Dollfus
S/2008 S 1 167,5 0,000 0,001 0,808 0,5 2008 C. C. Porco et al. / Cassini[1]
Mimas I   185,5 0,020 1,530 0,942 209×196×191 (199) 12,5 1789 W. Herschel
Methone XXXII S/2004 S1 194,3 0,001 0,018 1,010 3   2004 C. C. Porco et al. / Cassini
Pallene XXXIII S/2004 S2 212,3 0,004 0,181 1,140 4
Enceladus II   238,0 0,004 0,000 1,370 256×247×245 (249) 11,5 1789 W. Herschel
Telesto XIII S/1980 S13 294,7 0,001 1,158 1,888 15×12,5×7,5 (11) 18 1980 B. Smith, H. Reitsema, S. Larson, J. Fountain / Voyager 1
Tethys III  0,000 0,168 1,888 536×528×526 (530) 10 1684 G. D. Cassini
Calypso XIV S/1980 S250,018 0,171 1,888 15×8×8 (10) 18,5 1980 D. Pascu, K. Seidelmann, W. Baum, D. Currie
Polydeuces XXXIV S/2004 S5 377,4 0,018 0,171 2,740 4   2004 C. C. Porco et al. / Cassini
Dione IV  0,002 0,020 2,737 1120 10 1684 G. D. Cassini
Helene XII S/1980 S60,005 0,000 2,737 18×16×15 (16) 18 1980 P. Laques, J. Lecacheux
Rhea V   527,0 0,001 0,350 4,52 1528 9 1672 G. D. Cassini
Titan VI  1 221,8 0,029 0,330 15,95 5150 8 1655 C. Huygens
Hyperion VII  1 481,1 0,104 0,430 21,28 185×140×113 (143) 14 1848 W. Bond, W. Lassell
Japetus VIII  3 561,3 0,028 14,720 79,3 1436 10,5 1671 G. D. Cassini
Kiviuq XXIV S/2000 S511 370,0 0,330 48,700 449,0 7 22,0 2000 B. Gladman
Ijiraq XXII S/2000 S611 440,0 0,320 49,100 451,0 5 22,6 J. J. Kavelaars, B. Gladman
Phoebe IX  12 952,0 0,163 175,300 550,5 115×110×105 (110) 16 1898 W. Pickering
Paaliaq XX S/2000 S215 200,0 0,360 47,200 687,0 10 21,3 2000 B. Gladman
Skathi XXVII S/2000 S815 650,0 0,270 148,500 729,0 3 23,6 J. J. Kavelaars, B. Gladman
Albiorix XXVI S/2000 S1116 390,0 0,480 34,000 738,0 13 20,5 M. Holman, T. B. Spahr
Bebhionn XXXVII S/2004 S1116 950,0 0,336 41,000 822,0 3 24,1 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Erriapo XXVIII S/2000 S1017 610,0 0,470 33,500 871,0 4 23,0 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
Siarnaq XXIX S/2000 S318 160,0 0,290 45,600 893,0 16 20,1 B. Gladman, J. J. Kavelaars
Tarvos XXI S/2000 S418 240,0 0,540 34,900 926,0 7 22,1 J. J. Kavelaars, B. Gladman
    S/2004 S1318 450,0 0,273 167,400 906,0 3 24,5 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
    S/2004 S1718 600,0 0,259 166,600 986,0 2 25,2
Mundilfari XXV S/2000 S918 710,0 0,210 169,400 951,0 3 23,8 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
Narvi XXXI S/2003 S118 720,0 0,350 134,600 956,0 3 23,8 2003 S. S. Sheppard
Bergelmir XXXVIII S/2004 S1518 750,0 0,180 156,900 1008,0 3 24,2 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Aegir XXXVI S/2004 S1019 350,0 0,241 167,000 1026,0 3 24,4
Suttungr XXIII S/2000 S1219 470,0 0,110 175,800 1017,0 3 23,9 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
    S/2004 S1219 650,0 0,401 164,000 1048,0 3 24,8 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Bestla XXXIX S/2004 S1819 650,0 0,795 147,400 1052,0 3 23,8
Farbauti XL S/2004 S919 800,0 0,235 157,600 1077,0 3 24,7
    S/2004 S719 800,0 0,580 165,100 1103,0 3 24,5
Hati XLIII S/2004 S1419 950,0 0,292 162,700 1081,0 3 24,4
Thrymr XXX S/2000 S720 470,0 0,470 175,000 1089,0 3 23,9 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
Fornjot XLII S/2004 S822 200,0 0,213 168,000 1355,0 3 24,6 2005D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Fenrir XLI S/2004 S1622 200,0 0,135 163,000 1271,0 2 25,0
Ymir XIX S/2000 S123 100,0 0,330 173,100 1312,0 8 21,7 2000 B. Gladman

Poznámky: Magnituda - je uvedena střední hodnota magnitudy (zdánlivé hvězdné velikosti) v opozici Saturnu se Zemí. - Rozměr - je uveden střední průměr tělesa; v případě těles nepravidelného tvaru jsou uvedeny velikosti hlavních os trojosého nebo dvouosého elipsoidu aproximujícího tvar měsíce (v závorce je pak uveden průměr kulového tělesa o srovnatelném objemu); u malých těles jsou rozměry odhadnuty na základě pozorované magnitudy a předpokládaného albeda těchto těles (0,04).

Rodiny Saturnových satelitů

Na základě charakteru oběžných drah jsou Saturnovy satelity rozdělovány do několika skupin, nazývaných obvykle rodinami.

  • Pastýřské měsíce: Tyto měsíce obíhají uvnitř a při okraji jednotlivých prstenců Saturnu ve stejném smyslu, jako se otáčí planeta kolem své osy (tzv. přímé neboli prográdní dráhy). Jejich gravitační vliv je odpovědný jednak za vytváření ostrých okrajů prstenců (zahánějí zbloudilé částečky prstenců zpět jako pastýři ovce do stáda, odtud jejich název), za vznik dělení prstenců (mezer v prstencích) a vytváření gravitačních vln ve struktuře prstenců. Jejich rotace kolem osy je vázaná. Do této rodiny patří měsíce Pan, Atlas, Prometheus, Pandora, Epimetheus a Janus a dosud nepotvrzené a nepojmenované měsíce S/2004 S4, S/2004 S3 a S/2005 S1.
  • Rodina vnitřních měsíců: Tato skupina měsíců obíhá v Saturnově velmi řídkém prstenci E. Pohybují se po stabilních prográdních kruhových drahách s malým sklonem k Saturnovu rovníku. Jejími členy jsou relativně velké měsíce Mimas, Enceladus, Tethys a Dione a velmi malé objekty Methone a Pallene.
  • Koorbitální měsíce: Pod tímto pojmem se rozumí skupiny měsíců obíhajících po identických drahách, které jsou tvořeny jedním velkým měsícem a dvěma drobnými tělesy, nacházejícím se v Lagrangeových bodech L4 a L5. Pohybují se po stabilních prográdních kruhových drahách s malým sklonem k Saturnovu rovníku. Jejich rotace kolem osy je vázaná. V Saturnově systému se jedná o dvě rodiny:
    • Rodina Tethys: Tvoří ji jako řídicí těleso měsíc Tethys a jako podřízená tělesa Telesto a Calypso.
    • Rodina Dione: Tvoří ji jako řídicí těleso měsíc Dione a jako podřízená tělesa Polydeuces a Helene.
  • Rodina vnějších velkých měsíců: Všechny tyto objekty obíhají vně prstence E. Skupinu tvoří měsíce Rhea, Hyperion, Titan a Japetus.
  • Rodina Inuitů: Tyto velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenosti 11 až 18 mil. km po drahách se sklonem 45° až 50° k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. Jsou pojmenovány po eskymáckých (inuitských) bozích. Rodinu tvoří měsíce Kiviuq, Ijiraq, Paaliaq a Siarnaq a Bebhionn.
  • Rodina Norů: Tyto většinou velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenostech 13 až 21 mil. km po retrográdních drahách (obíhají proti smyslu rotace planety) se sklonem 147° až 176° k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. S výjimkou největšího člena Phoebe jsou pojmenovány po postavách ze severské (norské) mytologie: Skathi, Mundilfari, Narvi, Suttungr, Thymr, Hati, Farbauti, Bestla, Aegir, Bergelmir, Fenrir, Fornjot a Ymir. Ke skupině patří též dosud nepojmenované objekty S/2004 S13, S/2004 S17, S/2004 S12 a S/2004 S7.
  • Skupina Galů: Tyto velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenosti 16 až 18 mil. km po přímých (prográdních) drahách se sklonem 33 až 35 k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. Jsou pojmenovány po galských bozích: Albiorix, Erripao a Tavros.

Související články

Reference

  1. IAU Circular No. 9023

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Měsíce Saturnu
Saturnovy měsíce
Rodina velkých vnějších měsíců

RheaTitanHyperionIapetus

Rodina vnitřních měsíců a Trojané

MimasMethoneAnthePalleneEnceladusTethys (TelestoCalypso) • Dione (HelenePolydeuces)

  Pastýřské měsíce

PanDaphnisAtlasPrometheusPandora

Koorbitální měsíce

EpimetheusJanus

Rodina Inuitů

KiviuqIjiraqPaaliaqSiarnaqTarqeq

Rodina Norů

PhoebeSkathiS/2007 S 2SkollGreipHyrrokkinMundilfariS/2004 S 13S/2006 S 1S/2007 S 3JarnsaxaBergelmirNarviSuttungrHatiS/2004 S 17 S/2004 S 12 FarbautiThrymrAegirBestla S/2006 S 3S/2004 S 7FenrirSurturKariYmirLogeFornjot

Skupina Galů

AlbiorixBebhionnErriapusTarvos

Sluneční soustava
            Hlavní tělesa Sluneční soustavy

SluncePlanetaMerkur • Venuše • Země • Mars • Jupiter • Saturn • Uran • Neptun •

Trpasličí planety

Planetka • PlutoidyPluto • Ceres • Eris • Haumea • Makemake

  Měsíce sluneční soustavy

MěsícMarsovyasteroidníJupiterovy • Saturnovy • Uranovy • Neptunovy • Plutovy

Hlavní pás planetek

MeteoroidykometyOortův oblakHillsův oblak • Kuiperův pás • Transneptunická tělesa • Sluneční vítr