Titan (měsíc)
Z Multimediaexpo.cz
| Titan | |
| |
| Objev | |
|---|---|
| Objevitel | Christiaan Huygens |
| Datum objevu | 25. března 1655 |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Velká poloosa | 1 221 931 km 0,008 168 AU |
| Excentricita | 0, 028 880 |
| Pericentrum | 1 186 642 km |
| Apocentrum | 1 257 220 km |
| Perioda (oběžná doba) | 15,945 42 d |
| Sklon dráhy k rovníku | 0,348 54° |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Rozměry | 5150 km |
| Gravitační parametr | 8978,156 57 km3/s2 |
| Hmotnost | 1,345×1023 kg |
| Průměrná hustota | 1,88 g/cm3 |
| Gravitační zrychlení | 1,35 m/s2 ( 0,138 g) |
| Úniková rychlost | 0,379 km/s |
| Perioda rotace | 382,690 h (vázaná rotace) |
| Sklon rotační osy | ~ 0° |
| Albedo | 0,21 |
| Povrchová teplota - min - průměr - max | ? K -179 °C, tj. 94 K ? K |
| Charakteristiky atmosféry | |
| Atmosférický tlak | 1600 hPa |
| Složení atmosféry | |
| dusík | 95 % |
| methan | 5 % |
| ethan | stopy |
| ethen (ethylen) | stopy |
| ethyn (acetylén) | stopy |
| propan | stopy |
| propin (methylacetylén) | stopy |
| butadiin (diacetylén) | stopy |
| kyanovodík | stopy |
| kyanoacetylén | stopy |
| dikyan | stopy |
Titan (Saturn VI) je největší z 62 dosud známých měsíců planety Saturn a po Ganymedu druhý největší měsíc v celé planetární soustavě. Objevil jej holandský fyzik a astronom Christiaan Huygens v roce 1655. Pojmenován byl po Titánech, dětech Urana – boha nebes a Gaie - bohyně Země (Saturn byl nejmladším z Titánů).
Obsah |
Stavba a povrch
Je větší než planeta Merkur (jeho průměr činí 5 150 km), oproti Merkuru má však mnohem menší hustotu. Jde o diferencované těleso se silikátovým jádrem a kůrou tvořenou vodním ledem - za teplot kolem -180˚ je led tak tvrdý jako nerosty na Zemi. Titan má také hustou atmosféru převážně z dusíku a metanu, jejíž tlak na povrchu je o 60% vyšší než v pozemských podmínkách. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že zde existuje síť kanálů a dokonce i jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky, a rozvíjí se také vulkanická činnost (tzv. kryovulkanismus). Mezi největší jezera či moře na povrchu patří Kraken Mare, který leží na severní polokouli. Svou mateřskou planetu oběhne Titan jednou za 16 dní ve vzdálenosti 1,2 milionu km. Podle analýzy odražených radiových signálů se zdá být pravděpodobné (což již dříve naznačovaly teoretické studie), že pod povrchem je ukrytý globální oceán vody s příměsí čpavku.[1]
Výzkum
V pátek 14. ledna 2005 na povrchu Titanu hladce přistála sonda Huygens, pojmenovaná po objeviteli Titanu. Mateřská sonda Cassini ji nesla k Saturnu 7 let. Jedná se dosud o nejvzdálenější přistání umělé sondy v dějinách, operace probíhala téměř 10 astronomických jednotek od Země. Přesto, že se jednalo primárně o atmosférickou sondu, pracovala ještě déle jak hodinu po přistání na povrchu měsíce a předávala přes svou mateřskou sondu Zemi informace a data.
Video záhadného jezera
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
|
| Sonda Cassini – záhadné jezero Titanu |
Související články
Reference
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
| Saturnovy měsíce |
|---|
| Rodina velkých vnějších měsíců |
| Rodina vnitřních měsíců a Trojané |
|
Mimas • Methone • Anthe • Pallene • Enceladus • Tethys (Telesto • Calypso) • Dione (Helene • Polydeuces) |
| Pastýřské měsíce |
|
Pan • Daphnis • Atlas • Prometheus • Pandora |
| Koorbitální měsíce |
| Rodina Inuitů |
| Rodina Norů |
|
Phoebe • Skathi • S/2007 S 2 • Skoll • Greip • Hyrrokkin • Mundilfari • S/2004 S 13 • S/2006 S 1 • S/2007 S 3 • Jarnsaxa • Bergelmir • Narvi • Suttungr • Hati • S/2004 S 17 • S/2004 S 12 • Farbauti • Thrymr • Aegir • Bestla • S/2006 S 3 • S/2004 S 7 • Fenrir • Surtur • Kari • Ymir • Loge • Fornjot |
| Skupina Galů |