Mnichov

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 1. 2015, 13:08

Noční pohled na město a slavný olympijský park (2013)

Město Mnichov (německy: München, starobyle Munichen - bei den Mönchen - u mnichů) leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,3 miliony obyvatel je třetím největším v Německu (po Berlíně a Hamburku). Mnichov je hlavním městem Bavorska.

Geografie

Mnichov tvoří jedno z 23 center Svobodného státu Bavorska. Mezi německými velkoměsty je to město s největší hustotou osídlení.

Nejvyšším místem města je hora Warnberg v městském okrese 19 s 579 m n. m., nejnižším bodem 482 m n. m. v severním Schwarzhölzl v městském okresu Feldmoching.

Městem protéká řeka Isar z jihozápadu na severovýchod s celkovou délkou 13,7 km. Na řece se nacházejí známé ostrůvky Museumsinsel s Deutschen Museum a v bezprostřední blízkosti taky Praterinsel. V Mnichově ale i v blízkém okolí se nachází spousta menších i větších jezer, jako např. Ammersee, Wörthsee nebo Starnbergské jezero. Další řekou protékající Mnichovem je Würm, která teče od Starnbergského jezera, další potok Hachinger Bach protéká západem Mnichova - vtéká do Mnichova z jihovýchodu při Perlach a odtéká na severu přes Neuperlach, stejně jako od Isaru oddělující se Eisbach, Auer Mühlbach, který po oddělení od Isaru protéká přes Zoo Mnichov, stejně jako potok Brunnbach. Městské potoky se nacházejí především v okolí Isaru, některé protékají také přes centrum, i když z většiny protékají v podzemních rourách nebo byly kvůli stavbě metra vysušeny. K mnichovským jezírkům patří např. Kleinhesseloher See v Anglické zahradě, jezero v Olympiaparku nebo kousek dál na sever vzdálené Lerchenauer, Fasanerie- und Feldmochinger See, které jsou od sebe vzdálené jen pár stovek metrů. Na jihu poblíž levého břehu Isaru leží jezero Hinterbrühler See.

Rozloha

Celková rozloha města je 31 042,96 ha. Velikostí je Mnichov třetí největší město v Německu, po Berlínu a Hamburku. Z 310 km² připadá 44,1 % na budovy a jejich okolí, 17,0 % na dopravní strukturu, 15,9 % na zemědělskou půdu, 15,4 % na rekreační plochy, 4,1 % na lesy, 1,3 % na jezera a řeky a dalších 2,2 % na ostatní plochy (stav k 31. 3. 2006). Hranice města je dlouhá 118,9 km. Nejvíce se Mnichov rozepíná ze severu na jih - 20,7 km a z východu na západ - 26,9 km. (31. 12. 2005)

Podnebí

Město leží na přechodě mezi vlhkým atlantickým klimatem a suchým kontinentálním klimatem, počasí ovlivňují i blízké Alpy a řeka Dunaj. Z toho vyplývá, že se počasí rychle mění. Jižní alpský vítr přináší z jihu teplé a suché vzdušné proudění a dobrý výhled na Bavorské Alpy.

Administrativní členění

Městské obvody Mnichova

Podle nového rozdělení v roce 1992 byl počet obvodů zredukován ze 41 na 25.

Nasledující obce hraničí s Mnichovem: Oberschleißheim, Garching, Ismaning, Unterföhring, Aschheim, Feldkirchen, Haar, Putzbrunn, Neubiberg, Unterhaching, Perlacher Forst, Oberhaching, Grünwald, Pullach, Forstenrieder Park, Neuried, Planegg, Gräfelfing, Germering, Puchheim, Gröbenzell a Karlsfeld

Historie

Mnichovský prapor (vlevo), bavorský prapor a Frauenkirche

Hlavní článek: Historie Mnichova Zárodkem Mnichova je kostel Petersbergl; tady byla již v 8. století pobočka Mnichů z Kláštera Tegernsee. Jelikož Mnichov již v této době existoval, byl datum vzniku města stanovený z posledního historického záznamu.

První zmínka o Mnichovu jako Villa Munichen pochází z roku 1158, poté co bavorský a saský vévoda Jindřich Lev nechal poblíž sídla mnichů u kláštera Tegernsee postavit přes řeku Isar most na místě dnešního Ludwigsbrücke. Nechal ale zničit severnější most biskupa z Freisingu při Oberföhringu, aby vydělal na bohatém obchodu se solí do Augsburku. V letech 1214 - 127 obdržel Mnichov městská práva.

Roku 1180 byl Jindřich Lev dán císařem do říšské klatby a byl mu zkonfiskován majetek včetně bavorského vévodství. Poté bylo toto říšské léno včetně Mnichova uděleno Wittelsbachům. V roce 1255 došlo k rozdělení rodu na větev falckou (držela Horní a Dolní Falc, titul falckraběte a kurfiřtský hlas) a bavorskou (Bavorsko bez Horní Falce a vévodský titul). Poté přesídlili bavorští Wittelsbachové do Mnichova, kde žili až do konce první světové války. Město získalo druhé hradby, původní vévodský hrad (dnes Alter Hof), začaly se tu stavět paláce, z nichž některé existují dodnes.

Roku 1314 byl vévoda Ludvík IV. Bavor zvolen římským krále a roku 1328 korunován na římského císaře. Od této doby jsou mnichovskými barvami: černá a zlatá.

Koncem 14. století přiměla častá povstání měšťanů vévody k přesídlení z dosavadního sída do nové rezidence na kraji města. Kvůli hrozbě husitského vpádu bylo roku 1429 zlepšeno městské opevnění. Roku 1442 byli z města vyhoštěni židé. V roce 1468 byl položen základní kámen ke stavbě hlavního městského kostela panny Marie (Frauenkirche).

Poté co se Mnichov v pozdější gotice dožil velkého kulturního rozkvětu, v roce 1506 se stal díky sjednocení země Albrechtem IV. hlavním městem celého Bavorska. Poté se hodně snížil vliv měsťanů, budoucnost města určovali Wittelsbachové. Za vlády Viléma IV. a Albrechta V. se Mnichov stal centrem renesance, ale taky protireformace. Roku 1589 založil Vilém V. dodnes fungující dvorský pivovar (Hofbräuhaus).

Marienplatz, Kupferstich von Matthäus Merian, asi r. 1650

Za vlády vévody Maxmiliána I. se Mnichov stal roku 1623 rezidentním městem kurfiřta, musel ale v roku 1632 snášet obsazení švédskými vojsky. Aby se Mnichov vyhnul zničení, musel se z vysvobození draze vyplatit a propustit zajatce. Nedlouho poté propukl mor a zahubil třetinu obyvatelstva. Po svém návratu Maxmilián město nákladně opevnil. Když skončila třicetiletá válka v roce 1648 město se rychle vzpamatovalo a za vlády kurfiřta Ferdinanda Marii se otevřelo italskému baroku.

Roku 1704 byl Mnichov díky válkám o dědictví španělské několik let pod mocí Habsburků, protože se kurfiřt Maxmilián II. Emanuel spojil s Francií. Povstání občanů bylo krvavě ukončeno Sendlingerskou vražednou nocí. Po císařské korunovaci Karla Albrechta bylo město roku 1742 opět na dva roky obsazeno Habsburky. Maximilian III. Joseph se nevěnoval tak velké politice jako jeho předchůdci ale zaměřil se spíše na vnitřní reformy. Roku 1759 byla v Mnichově založena Bavorská akademie věd. Roku 1789 založil Karel Theodor Anglickou zahradu, zpočátku jen kolem řeky Isar, později i blíž k centru přes středověké opevnění města.

Koncem 18. století došlo k velkému rozkvětu města, což bylo ještě zintenzívněno, když se roku 1806 stal bavorský vévoda Maximilian IV. Josef zásluhou napoleonské Francie bavorským králem Maximiliánem I. Roku 1700 měl Mnichov 24 tisíc obyvatel, jejich počet se každých 30 let přibližně zdvojnásobil. Roku 1871 tu žilo již 170 tisíc obyvatel a roku 1933 840 tisíc.

Mapa Mnichova r. 1858

Za vlády krále Ludvíka I. (1825–1848) se Mnichov stal známým evropským centrem umění a věd. Klasicistní architekti Leo von Klenze a Friedrich von Gärtner dali podobu dnešní Ludwigstraße s vítězným obloukem (Siegestor) na jedné, lodžií podle florentského vzoru (Feldherrnhalle) na druhé straně a univerzitním komplexem a kulturnímu centru náměstí Königsplatz se stavbami ve stylu řecké antiky. Ludvíkům syn Maximilián II. (1848–1864) podporoval především duchovní vědy, ale taky rád stavěl, především v novém, anglickou gotiku připomínajícím "maximiliánském" stylu, ve kterém vznikla např. Maximilianstraße, dnes známá jako jedna z nejexkluzivnějších a nejdražších nákupních ulic kontinentu. Za regentské vlády jeho bratra prince Luitpolda (1886–1912) zažil Mnichov obrovský ekonomický a kulturní rozmach. Mimo jiné vznikla např. Prinzregentenstraße a Prinzregententheater. Na přelomu století zažil rozmach Schwabing jako umělecká čtvrť, z této doby je známo spousta důležitých spisovatelů a malířů. Roku 1896 byl založen kulturní časopis Die Jugend (mládež), který dal jméno secesi (Jugendstilu). Roku 1911 bylo založeno umělecké sdružení modrý rytíř. Thomas Mann v jeho vyprávění Gladius Dei pro tuto epochu utvořil okřídlené slovo „Mnichov září“.

Theatinerkirche

Po první světové válce se Mnichov stal po epizodickém pokusu o nastolení sovětského systému (bavorská republika rad (13. dubna - 1. května 1919) baštou pravice a centrem odporu proti sociálně demokratické vládě Výmarské republiky. Pravicově orientovaná bavorská vláda nebránila růstu extrémních nacionalistických nálad ani šíření antisemitismu. 8.- 9. listopadu 1923 se NSDAP, vedená Adolfem Hitlerem pokusila o tzv. mnichovský pivní puč, jehož cílem bylo získat moc v Bavorsku a následně svrhnout berlínskou vládu. Puč skončil neúspěchem, manifestační pochod pučistů byl zastaven kordonem policistů na náměstí Odeonplatz. O patnáct let později, během Hitlerova projevu projevu na památku puče v Měšťanském pivovaru, se osamělý atentátník Georg Elser pokusil zabít Hitlera bombou.

Mnichov byl hlavním městem nacionálně socialistického hnutí. Bylo zde hlavní Hitlerovo sídlo, tzv. Hnědý dům, ve kterém Führer bydlel od roku 1930. V jeho blízkosti došlo k úpravě náměstí Königsplatz se stavbami ve stylu řecké antiky na místo kultovních shromáždění NSDAP. Na okraji náměstí byly postaveny dva čestné temply, které měly připomínat padlé pučisty z roku 1923, a dvě mohutné budovy, tzv. Führerbau (dnes vysoká hudební a divadelní škola), kde došlo v roce 1938 k podpisu mnichovské dohody, a Verwaltungsgebäude, centrála strany (dnes sochařské sbírky). NSDAP skoupila mnoho budov v okolí a umístila sem další stranické orgány. Plánována byla další mohutná výstavba hlavního nádraží, kinopaláce a pivního domu. Dříve než byla výstavba zahájena, vypukla druhá světová válka, během níž došlo ke značnému poškození města.

Radnice v noci

Americké jednotky, které obsadily Mnichov, nechaly po válce strhnout oba temply, z Hnědého domu zůstaly už pouze trosky. Rozhodnutí, co bude se dvěma dalšími budovami, trvalo několik roků. V důsledku toho, že v Mnichově nebylo mnoho zachovalých staveb, bylo nakonec rozhodnuto, že nebudou zbourány. Dnes slouží jedna z nich vysoké hudební a divadelní škole, ve druhé byly umístěny umělecké sbírky.

Olympijský park v Mnichově

V roce 1972 se v Mnichově konaly Sedmnácté letní olympijské hry. Jsou mimo jiné známy incidentem spáchaným palestinskými fanatiky na sportovcích z izraelského družstva, kdy jedenáct Izraelců útok nepřežilo. Olympijský areál, 4 km na sever od centra, architektů Freie Otta a Güntera Behnische je světovým architektonickým unikátem. Střechy ze 7 mm silného plexiskla pokrývají téměř 75 000 m². Nesou je až 80 m vysoké stožáry a ocelová lana o celkové délce 410 km. Celkový náklad dosáhl téměř 200 milionů marek, tedy třináctinásobek původního předpokladu. Poblíž stojí 291 metrů vysoká olympijská věž s televizní anténou a vyhlídkovým ochozem, která je nejvyšší budovou města.

V roce 1992 bylo otevřeno nové letiště Franz Josef Strauß, staré letiště Mnichov-Riem bylo zavřeno a na jeho místě vznikly veletrhy zvané Messestadt Riem. Tyto trhy byly hojně navštěvované v r. 2005, kdy se zde konal spolkový zahradní veletrh (BUGA 2005).

Mnichov, jako první německé město, začalo svůj informační systém přestavovat z většiny na Linux a jiný volný software, byla dokonce vyvinuta vlastní linuxová distibuce zvaná Limux.

Hospodářství a infrastruktura

Budova BMW

Média

V Mnichově sídlí Bayerische Rundfunk. Dále se v Mnichově nachází velké množství soukromých televizních a rozhlasových stanic. Mezi nejznámější rádia patří např. Bayern 3, Antenne Bayern, Energy, Charivari a Gong.

Mnichov je díky asi 250 vydavatelstvím důležité mediální centrum. Známé jsou např. Burda Verlag, Süddeutscher Verlag, IDG. Díky desítkám vydavatelství dosahuje světového ohlasu. Zde patří např. Deutscher Taschenbuch Verlag, Langenscheidt Verlag, Bonnier, Verlag C. H. Beck, Carl Hanser Verlag, Droemer Knaur, Elsevier, Gräfe und Unzer Verlag, Oldenbourg Verlag, Piper Verlag, Prestel Verlag, Random House Verlagsgruppe.

Mezi nejznámější mnichovské noviny patří Süddeutsche Zeitung (SZ), Münchner Merkur, Abendzeitung (AZ) a Tageszeitung (TZ).

Deutsche Journalistenschule vzdělává novináře pro všechna média.

Vzdělání a věda

Univerzity a vyšší odborné školy

• Ludwig-Maximilians-Univerzita Mnichov (LMU); založena 1472 v Ingolstadt, 1802 přeložena do Landshutu a odsud r. 1826 do Mnichova, jedna ze tří německých elitních univerzit.
• Technická univerzita Mnichov (TUM); založena r. 1868 jako Polytechnická škola v Mnichově, 1872 rozšířena o zemědělské oddělení, 1930 byla k ní začleněna Vysoká škola zemědělská a pivovarní. Od r. 1970 byla pojmenována Technická univerzita. Patří taky k jedně ze tří elitních univerzit v Německu.
• Vysoká škola politická. Založena v r. 1950. Po 9. semestru nabízí stejné zakončení jako na LMU, tedy akademický titul Diplomaticus scientiae politicae Universitatis (Dipl.sc.pol.Univ.).
• Vysoká škola vojenská Mnichov; je sice pojmenována po Mnichovu, její sídlo se ale nachází v Neubiberg; byla založena r. 1973 jako vzdělávací místo pro důstojníky a kandidáty na tuto hodnost v armádě. Proto zde můžou obvykle studovat pouze němeční vojáci.
• Umělecká akademie Mnichov; založena r. 1808 jako Královská akademie umění, r. 1946 byla spojena s Umělecko-průmyslovou školou a s Akademií užitých umění. V r. 1953 byla pojmenována Umělecká akademie Mnichov.
• Vysoká škola divadelní a hudební Mnichov; založena r. 1830 jako zpěvecká škola, r. 1867 byla na podnět Richarda Wagnera převedena na Královskou-bavorskou hudební školu, která byla dále r. 1892 povýšena na Státní akademii hudebního umění. R. 1924 obdržela název Vysoká škola hudební Mnichov, r. 1946 byla znovu otevřena. Od r. 1998 byla pojmenována Vysoká škola divadelní a hudební Mnichov.
• Vysoká škola pro televizi a film Mnichov; založena r. 1966 jako státní zřízení pro vzdělávání redaktorů, režisérů a scenáristů.
• Vysoká škola filozofická Mnichov; založena r. 1925 v Pullachu, zde ještě tentýž rok obdržela uznání jako Vysoká škola pro vzdělávání kněží. R. 1932 byla povýšena na Filozofickou fakultu kanonického práva, r. 1971 byla přestěhována do Mnichova. Zřizovatelem této vysoké školy je Řád jezuitů.
• Vysoká odborná škola Mnichov (FHM); založena r. 1971 sloučením sedmi inženýrských a vyšších odborných škol.
• Vysoká škola ekonomická a manažerská; soukromá, státně uznávaná Vyšší odborná škola s celostátními studijními centry.
• Katolická a nadační škola Mnichov; založena r. 1971 ze čtyř vyšších škol sociálních a pedagogických. Zřizovatelem je katolická církev, která má taky další oddělení v Benediktbeuern.
• Podnikatelská škola Mnichov – soukromá, státně uznaná vyšší odborná škola
• Ukrajinská svobodná univerzita Mnichov (UFU) privátní exilová univerzita jejíž sídlo se dříve nacházelo dříve ve Vídni a v Praze.
• Evropská vysoká škola podnikatelská (EBC) je soukromá, státně ale neuznaná Vyšší odborná škola pro studium ekonomie (BWL).
• AKAD- soukromá, státně uznaná vysoká škola

Akademie

• Bavorská akademie pro vědu
• Bavorská akademie pro reklamu a marketing (BAW), založena r. 1949
• Bavorská administrativní škola (BVS) a BVS-Vzdělávací centrum Mnichov
• Odborná akademie pro oční vědu (Munich College of Optometry), Vyšší státní odborná škola oční

Instituty

MPG Zentralverwaltung

Oktoberfest

• Max-Planck-Gesellschaft
  • Zentralverwaltung
  • Institut pro zahraniční a mezinárodní sociální právo
  • Institut duševního vlastnictví, soutěžního práva a daňového práva
  • Institut neurofyziologie (Kognitionswissenschaft) (další sídlo v Leipzigu)
  • Institut fyziky (Werner-Heisenberg-Institut)
  • Institut psychiatrie
  • Institut psychologie
• Fraunhofer institut
  • Patentstelle für die Deutsche Forschung (PST)
  • Systeme der Kommunikationstechnik (ESK)
• Institut für Rundfunktechnik (IRT)
• Institut für Sozialwissenschaftliche Forschung (ISF München)
• Deutsches Jugendinstitut (DJI)
• Goethe-Institut
• Spanisches Kulturinstitut Instituto Cervantes
• Französisches Kulturinstitut Institut français de Munich
• Britisches Kulturinstitut British Council
• Italienisches Kulturinstitut Istituto Italiano di Cultura
• Sprachen & Dolmetscher Institut München

Partnerská města

Mariensäule

• Harare, Zimbabwe, 1996
• Cincinnati, Ohio, USA, 1989
• Kyjev, Ukrajina, 1989
• Sapporo, Japonsko, 1972
• Bordeaux, Francie, 1964
• Verona, Itálie, 1960
• Edinburgh, Skotsko, Velká Británie, 1954

Poznámky

Externí odkazy

• Oficiální internetové stránky
• Stránka Čechů a Slováků v Mnichově
• Munich City Panoramas – Panoramata z Mnichov (anglicky, německy)