V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Rájec (Rájec-Jestřebí)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 17: Řádka 17:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Rájec| position=right |lat_deg=49 |lat_min=24 |lat_sec=39 |lon_deg=16 |lon_min=38 |lon_sec=20|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Rájec| position=right |lat_deg=49 |lat_min=24 |lat_sec=39 |lon_deg=16 |lon_min=38 |lon_sec=20|float=center | caption= }}
| web =  
| web =  
-
}}
+
}}[[Soubor:Zámek Rájec nad Svitavou (Schloss Raitz).jpg|thumb|240px|Zámek Rájec nad Svitavou (2015)]]
-
Bývalá samostatná obec Rájec nad Svitavou je dnes součástí města [[Rájec-Jestřebí]] jako městská část Rájec. Dalšími městskými částmi jsou [[Jestřebí (Rájec-Jestřebí)|Jestřebí]], [[Holešín (Rájec-Jestřebí)|Holešín]] a [[Karolín (Rájec-Jestřebí)|Karolín]].
+
[[Soubor:Rájec-Jestřebí, Moravské keramické závody.jpg|thumb|240px|Moravské keramické závody]]
 +
Bývalá samostatná obec Rájec nad Svitavou je dnes součástí města [[Rájec-Jestřebí]] jako městská část Rájec. Dalšími městskými částmi jsou [[Jestřebí (Rájec-Jestřebí)|Jestřebí]], [[Holešín]] a [[Karolín (Rájec-Jestřebí)|Karolín]].
==Jméno==
==Jméno==
Název patrně pochází od slova ráj zdrobněno zdrobňující příponou -ec. V historických listinách je toto jméno různě komoleno (Raycz, Raicz, Regicz, v I. polovině XV.století Rajecz, v II. Rejc). Dříve byl z pochopitelných důvodů (odvození od slova ráj) Rájec rodu mužského, dnes je dle oficiálních míst rodu ženského.
Název patrně pochází od slova ráj zdrobněno zdrobňující příponou -ec. V historických listinách je toto jméno různě komoleno (Raycz, Raicz, Regicz, v I. polovině XV.století Rajecz, v II. Rejc). Dříve byl z pochopitelných důvodů (odvození od slova ráj) Rájec rodu mužského, dnes je dle oficiálních míst rodu ženského.
Řádka 27: Řádka 28:
První zmínka o Rájci pochází z roku 1141 na známé listině olomouckého biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]]. Rájec je však patrně ještě starší, neboť roku 1136 napsal pokračovatel [[Kosmas|Kosmův]], že statky ty "od dávné doby byly v držení předchůdců Zdikových". Pravěpodobně k biskupství nepatřil Rájec jako celek, jen některé části (biskupství však mělo většinu). Olomoucké biskupství však Rájce brzy pozbylo.
První zmínka o Rájci pochází z roku 1141 na známé listině olomouckého biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]]. Rájec je však patrně ještě starší, neboť roku 1136 napsal pokračovatel [[Kosmas|Kosmův]], že statky ty "od dávné doby byly v držení předchůdců Zdikových". Pravěpodobně k biskupství nepatřil Rájec jako celek, jen některé části (biskupství však mělo většinu). Olomoucké biskupství však Rájce brzy pozbylo.
===Rod z Rájce a Lelekovic, páni z Kunštátu, páni z Lomnice===
===Rod z Rájce a Lelekovic, páni z Kunštátu, páni z Lomnice===
-
[[Soubor:Páni z Kunštátu.gif|thumb|Znak pánů z Kunštátu]]
+
[[Soubor:Páni z Kunštátu.gif|thumb|240px|Znak pánů z Kunštátu]]
-
Většinu získali členové starobylého rodu z Rájce. První kdo se chlubí přívlastkem "z Rájce" je Všebor z Rájce v listině Codex diplomaticus Moraviae II. 315. Příslušníci rodu "z Rájce" byli příbuzni vladykům z Lelekovic. Ráječtí patřili k významným [[morava|moravským]] rodům, neboť Všebor a Heřman jsou roku 1370 jmenováni jako přísedící u panského soudu. Některý z Všeborů z Rájce patrně založil ves Šeborov (dnes Šebrov). Roku 1385 měl téměř všechen majetek rájecký příslušník rodu [[páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Kunštátu]] [[Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic|Ješek Puška z Kunštátu]] (jisté podíly už měl roku 1375). Jeho syn [[Heralt z Otaslavic a Doubravice|Heralt Puška z Kunštátu]] prodal Rájec roku 1412 svému příbuznému [[Aleš z Kunštátu a Lysic|Alšovi z Kunštátu na Lysic]]. Při této koupi se uvádějí dva rozbořené hrady. Vzápětí získal Rájec [[Jan z Lomnice]]. Dalšími majiteli Rájce jsou Jindřich z Rájce (zmiňovaný roku 1418) a Hanušek z Rájce a z Valče (roku 1437). Měli však již jen malý podíl.
+
Většinu získali členové starobylého rodu z Rájce. První kdo se chlubí přívlastkem "z Rájce" je Všebor z Rájce v listině Codex diplomaticus Moraviae II. 315. Příslušníci rodu "z Rájce" byli příbuzni vladykům z Lelekovic. Ráječtí patřili k významným [[morava|moravským]] rodům, neboť Všebor a Heřman jsou roku 1370 jmenováni jako přísedící u panského soudu. Některý z Všeborů z Rájce patrně založil ves Šeborov (dnes Šebrov). Roku 1385 měl téměř všechen majetek rájecký příslušník rodu [[páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Kunštátu]] [[Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic|Ješek Puška z Kunštátu]] (jisté podíly už měl roku 1375). Jeho syn Heralt Puška z Kunštátu prodal Rájec roku 1412 svému příbuznému Alšovi z Kunštátu a Lysic. Při této koupi se uvádějí dva rozbořené hrady. Vzápětí získal Rájec [[Jan z Lomnice]]. Dalšími majiteli Rájce jsou Jindřich z Rájce (zmiňovaný roku 1418) a Hanušek z Rájce a z Valče (roku 1437). Měli však již jen malý podíl.
===Drnovští z Drnovic===
===Drnovští z Drnovic===
-
[[Soubor:Rájec nad Svitavou 1670.gif|thumb|Starý zámek v Rájci roku 1670]]
+
[[Soubor:Rájec nad Svitavou 1670.gif|thumb|240px|Starý zámek v Rájci roku 1670]]
-
V roce 1437 koupil rájecké zboží olomoucký biskup [[Pavel z Miličína]], který je držel se svým bratrem Vilémem. Rodu pánů z Miličína patřil Rájec do roku 1464, kdy jej získali Bedřich, Bohuš a Petr z Drnovic. [[Drnovští z Drnovic]] své panství rozšiřovali a zvelebovali. Kolem roku 1570 nechal [[Bernard Drnovský z Drnovic]] pustý hrad v Rájci velkoryse přestavě v renesanční zámek. Po jeho smrti v roce 1600 zdědili rozsáhlé panství (Rájec, Doubravice, Drnovice, Jedovnice, Holštýn, Lipovec, Senetářov, Kotvrdovice, Holešín, Kuničky, Němčice, Žďár, Petrovice, Vavřinec, Sloup, Šošůvka, ...) potomci jeho bratra Bohuše Jan, Kateřina a Johanka. Jan zemřel roku 1620. Dědictví bylo rozděleno mezi Kateřinu provdanou za Hanuše Zdislava z Heissensteinu (panství rájecké) a Johanku provdanou za Jiřího Ehrenreicha z Roggendorfu (panství kounické).
+
V roce 1437 koupil rájecké zboží olomoucký biskup Pavel z Miličína, který je držel se svým bratrem Vilémem. Rodu pánů z Miličína patřil Rájec do roku 1464, kdy jej získali Bedřich, Bohuš a Petr z Drnovic. [[Drnovští z Drnovic]] své panství rozšiřovali a zvelebovali. Kolem roku 1570 nechal Bernard Drnovský z Drnovic pustý hrad v Rájci velkoryse přestavě v renesanční zámek. Po jeho smrti v roce 1600 zdědili rozsáhlé panství (Rájec, Doubravice, Drnovice, Jedovnice, Holštýn, Lipovec, Senetářov, Kotvrdovice, Holešín, Kuničky, Němčice, Žďár, Petrovice, Vavřinec, Sloup, Šošůvka, ...) potomci jeho bratra Bohuše Jan, Kateřina a Johanka. Jan zemřel roku 1620. Dědictví bylo rozděleno mezi Kateřinu provdanou za Hanuše Zdislava z Heissensteinu (panství rájecké) a Johanku provdanou za Jiřího Ehrenreicha z Roggendorfu (panství kounické).
===Třicetiletá válka===
===Třicetiletá válka===
Kateřina zemřela roku 1621, Hanuš se oženil za Alžbětu Salmovou, a roku 1635 zemřel. Ale díky třicetileté válce Rájec nepřipadl ani Alžbětě ani jejímu synovi ale Janu hraběti Werdenberkovi a roku přešel do rukou rodiny Pazmanské. Johanka rozená Drnovská (poslední potomek Drnovských po přeslici), která díky účasti na povstání roku 1620 ztratila panství kounické, získala Rájecké u soudu roku 1661 zpět do rukou Drnovských. Roku 1667 Johanka umírá a roku 1675 připadá panství jejímu synovi [[Jan Kristian z Roggendorfu|Janu Kristianovi Roggendorfovi]].
Kateřina zemřela roku 1621, Hanuš se oženil za Alžbětu Salmovou, a roku 1635 zemřel. Ale díky třicetileté válce Rájec nepřipadl ani Alžbětě ani jejímu synovi ale Janu hraběti Werdenberkovi a roku přešel do rukou rodiny Pazmanské. Johanka rozená Drnovská (poslední potomek Drnovských po přeslici), která díky účasti na povstání roku 1620 ztratila panství kounické, získala Rájecké u soudu roku 1661 zpět do rukou Drnovských. Roku 1667 Johanka umírá a roku 1675 připadá panství jejímu synovi [[Jan Kristian z Roggendorfu|Janu Kristianovi Roggendorfovi]].
===Rogendorfové z Mollenburku===
===Rogendorfové z Mollenburku===
-
Janův syn [[Karel Ludvík z Roggendorfu]], svobodný pán z Mollenburku založil osady [[Molenburk]] a [[Krasová|Rogendorf]], jeho choť Karolina rozená Palfy ab Erdödy založila [[Karolín (Rájec-Jestřebí)|Karolín]]. Po vyhoření zámku v Rájci si Karolina zvolila za své sídlo roku 1746 [[Sloup (okres Blansko)|Sloup]], kde byl právě dostavěn [[Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup)|poutní kostel P. Marie Bolestné]]. Karolina zemřela roku 1759, zůstali po ní tři synové František, Antonín a Arnošt a tři dcery Aloisia, Gabriela a Rafaela. Posledně zmiňovaná se provdala za [[Antonín Karel Salm-Reifferscheidt|Antonína hraběte Salm-Reifferscheidta]].
+
Janův syn Karel Ludvík z Roggendorfu, svobodný pán z Mollenburku založil osady [[Molenburk]] a [[Krasová|Rogendorf]], jeho choť Karolina rozená Palfy ab Erdödy založila [[Karolín (Rájec-Jestřebí)|Karolín]]. Po vyhoření zámku v Rájci si Karolina zvolila za své sídlo roku 1746 [[Sloup (okres Blansko)|Sloup]], kde byl právě dostavěn [[Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup)|poutní kostel P. Marie Bolestné]]. Karolina zemřela roku 1759, zůstali po ní tři synové František, Antonín a Arnošt a tři dcery Aloisia, Gabriela a Rafaela. Posledně zmiňovaná se provdala za [[Antonín Karel Salm-Reifferscheidt|Antonína hraběte Salm-Reifferscheidta]].
===Salmové===
===Salmové===
-
[[Soubor:Rájec nad Svitavou cukrovar 1850.gif|thumb|Cukrovar v Rájci kolem roku 1850]]
 
Antonín poté odkupuje podíly od ostatních dědiců. Tím se [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salmové]] dostávají do Rájce, kde žije Marie Alžběta Salmová dodnes. Nejvýznamnějším členem tohoto rodu byl [[Hugo František Salm]], který hospodářsky zvelebil rájecké i blanenské panství.
Antonín poté odkupuje podíly od ostatních dědiců. Tím se [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salmové]] dostávají do Rájce, kde žije Marie Alžběta Salmová dodnes. Nejvýznamnějším členem tohoto rodu byl [[Hugo František Salm]], který hospodářsky zvelebil rájecké i blanenské panství.
===Z dědiny na městečko===
===Z dědiny na městečko===
Řádka 44: Řádka 44:
12.června [[1960]] byli první společné Rájeckojestřebské volby do MNV, jimiž byli obě dříve samostatné obce spojeny v jeden celek Rájec-Jestřebí.
12.června [[1960]] byli první společné Rájeckojestřebské volby do MNV, jimiž byli obě dříve samostatné obce spojeny v jeden celek Rájec-Jestřebí.
==Zámek==
==Zámek==
-
[[Soubor:Zámek Rájec-Jestřebí 2.JPG|thumb|Nový zámek Rájec nad Svitavou]]
+
[[Soubor:Zámek Rájec-Jestřebí 2.JPG|thumb|240px|Nový zámek Rájec nad Svitavou]]
===Hrady===
===Hrady===
Původně v Rájci stávaly dva hrady, ''hořejší'' (zmiňovaný roku 1376) na pahorku kde nyní stojí zámek a druhý na tzv. Sojčím vrchu jemuž se též říká ''Hradisko''. Oba jsou roku 1412 zmiňovány jako pobořené.
Původně v Rájci stávaly dva hrady, ''hořejší'' (zmiňovaný roku 1376) na pahorku kde nyní stojí zámek a druhý na tzv. Sojčím vrchu jemuž se též říká ''Hradisko''. Oba jsou roku 1412 zmiňovány jako pobořené.
Řádka 54: Řádka 54:
*výše zmíněný zámek [[zámek Rájec nad Svitavou|Rájec nad Svitavou]]
*výše zmíněný zámek [[zámek Rájec nad Svitavou|Rájec nad Svitavou]]
*kostel Všech svatých
*kostel Všech svatých
-
==Odkazy==
+
 
-
===Literatura===
+
==Literatura==
*Městečko Rájec
*Městečko Rájec
*Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů
*Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů
-
=== Související články ===
+
== Související články ==
*[[zámek Rájec nad Svitavou]]
*[[zámek Rájec nad Svitavou]]
*[[Rájec-Jestřebí]]
*[[Rájec-Jestřebí]]
*[[Jestřebí (Rájec-Jestřebí)]]
*[[Jestřebí (Rájec-Jestřebí)]]
-
*[[Holešín (Rájec-Jestřebí)]]
 
*[[Karolín (Rájec-Jestřebí)]]
*[[Karolín (Rájec-Jestřebí)]]
 +
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.rajecjestrebi.cz/ Oficiální stránky města]
* [http://www.rajecjestrebi.cz/ Oficiální stránky města]
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
 
-
[[Holešín]]&nbsp;|
+
 
-
[[Jestřebí (Rájec-Jestřebí)|Jestřebí]]&nbsp;|
+
{{Město Rájec-Jestřebí}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Karolín (Rájec-Jestřebí)|Karolín]]&nbsp;|
+
[[Kategorie:Rájec-Jestřebí]]
-
'''Rájec'''
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Okres Blansko]]
[[Kategorie:Okres Blansko]]
-
[[Kategorie:Části obcí v Česku]]
 

Aktuální verze z 21. 4. 2021, 08:18

Zámek Rájec nad Svitavou (2015)
Moravské keramické závody

Bývalá samostatná obec Rájec nad Svitavou je dnes součástí města Rájec-Jestřebí jako městská část Rájec. Dalšími městskými částmi jsou Jestřebí, Holešín a Karolín.

Obsah

Jméno

Název patrně pochází od slova ráj zdrobněno zdrobňující příponou -ec. V historických listinách je toto jméno různě komoleno (Raycz, Raicz, Regicz, v I. polovině XV.století Rajecz, v II. Rejc). Dříve byl z pochopitelných důvodů (odvození od slova ráj) Rájec rodu mužského, dnes je dle oficiálních míst rodu ženského.

Znak

Rájecký znak je tvořen rádlem a krojidlem, které jsou po stranách doplněny jakýmisi kvítky. Toto se pochopitelně opakuje i na pečeti na které je navíc i nápis.

Historie

Doby nejstarší

První zmínka o Rájci pochází z roku 1141 na známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Rájec je však patrně ještě starší, neboť roku 1136 napsal pokračovatel Kosmův, že statky ty "od dávné doby byly v držení předchůdců Zdikových". Pravěpodobně k biskupství nepatřil Rájec jako celek, jen některé části (biskupství však mělo většinu). Olomoucké biskupství však Rájce brzy pozbylo.

Rod z Rájce a Lelekovic, páni z Kunštátu, páni z Lomnice

Znak pánů z Kunštátu

Většinu získali členové starobylého rodu z Rájce. První kdo se chlubí přívlastkem "z Rájce" je Všebor z Rájce v listině Codex diplomaticus Moraviae II. 315. Příslušníci rodu "z Rájce" byli příbuzni vladykům z Lelekovic. Ráječtí patřili k významným moravským rodům, neboť Všebor a Heřman jsou roku 1370 jmenováni jako přísedící u panského soudu. Některý z Všeborů z Rájce patrně založil ves Šeborov (dnes Šebrov). Roku 1385 měl téměř všechen majetek rájecký příslušník rodu pánů z Kunštátu Ješek Puška z Kunštátu (jisté podíly už měl roku 1375). Jeho syn Heralt Puška z Kunštátu prodal Rájec roku 1412 svému příbuznému Alšovi z Kunštátu a Lysic. Při této koupi se uvádějí dva rozbořené hrady. Vzápětí získal Rájec Jan z Lomnice. Dalšími majiteli Rájce jsou Jindřich z Rájce (zmiňovaný roku 1418) a Hanušek z Rájce a z Valče (roku 1437). Měli však již jen malý podíl.

Drnovští z Drnovic

Starý zámek v Rájci roku 1670

V roce 1437 koupil rájecké zboží olomoucký biskup Pavel z Miličína, který je držel se svým bratrem Vilémem. Rodu pánů z Miličína patřil Rájec do roku 1464, kdy jej získali Bedřich, Bohuš a Petr z Drnovic. Drnovští z Drnovic své panství rozšiřovali a zvelebovali. Kolem roku 1570 nechal Bernard Drnovský z Drnovic pustý hrad v Rájci velkoryse přestavě v renesanční zámek. Po jeho smrti v roce 1600 zdědili rozsáhlé panství (Rájec, Doubravice, Drnovice, Jedovnice, Holštýn, Lipovec, Senetářov, Kotvrdovice, Holešín, Kuničky, Němčice, Žďár, Petrovice, Vavřinec, Sloup, Šošůvka, ...) potomci jeho bratra Bohuše Jan, Kateřina a Johanka. Jan zemřel roku 1620. Dědictví bylo rozděleno mezi Kateřinu provdanou za Hanuše Zdislava z Heissensteinu (panství rájecké) a Johanku provdanou za Jiřího Ehrenreicha z Roggendorfu (panství kounické).

Třicetiletá válka

Kateřina zemřela roku 1621, Hanuš se oženil za Alžbětu Salmovou, a roku 1635 zemřel. Ale díky třicetileté válce Rájec nepřipadl ani Alžbětě ani jejímu synovi ale Janu hraběti Werdenberkovi a roku přešel do rukou rodiny Pazmanské. Johanka rozená Drnovská (poslední potomek Drnovských po přeslici), která díky účasti na povstání roku 1620 ztratila panství kounické, získala Rájecké u soudu roku 1661 zpět do rukou Drnovských. Roku 1667 Johanka umírá a roku 1675 připadá panství jejímu synovi Janu Kristianovi Roggendorfovi.

Rogendorfové z Mollenburku

Janův syn Karel Ludvík z Roggendorfu, svobodný pán z Mollenburku založil osady Molenburk a Rogendorf, jeho choť Karolina rozená Palfy ab Erdödy založila Karolín. Po vyhoření zámku v Rájci si Karolina zvolila za své sídlo roku 1746 Sloup, kde byl právě dostavěn poutní kostel P. Marie Bolestné. Karolina zemřela roku 1759, zůstali po ní tři synové František, Antonín a Arnošt a tři dcery Aloisia, Gabriela a Rafaela. Posledně zmiňovaná se provdala za Antonína hraběte Salm-Reifferscheidta.

Salmové

Antonín poté odkupuje podíly od ostatních dědiců. Tím se Salmové dostávají do Rájce, kde žije Marie Alžběta Salmová dodnes. Nejvýznamnějším členem tohoto rodu byl Hugo František Salm, který hospodářsky zvelebil rájecké i blanenské panství.

Z dědiny na městečko

Dne 2.července 1913 byl Rájec povýšen C.k. okresním hejtmanstvím v Boskovicích na městys (městečko).

Vznik Rájce-Jestřebí

12.června 1960 byli první společné Rájeckojestřebské volby do MNV, jimiž byli obě dříve samostatné obce spojeny v jeden celek Rájec-Jestřebí.

Zámek

Nový zámek Rájec nad Svitavou

Hrady

Původně v Rájci stávaly dva hrady, hořejší (zmiňovaný roku 1376) na pahorku kde nyní stojí zámek a druhý na tzv. Sojčím vrchu jemuž se též říká Hradisko. Oba jsou roku 1412 zmiňovány jako pobořené.

Starý zámek

Někdy na počástku 16. století (asi roku 1506) byl hrad (dolní tvrz) obnoven a roku 1570 byl přestavěn Bernardem Drnovským na renesanční zámek (dnes zvaný Dolní zámek). K zámku vedla brána od kostela (tj. ze severu) nad níž byl znak Drnovských. Tato brána byla asi zazděna roku 1680 (podel závěrečného kamene s růží a letopočtem 1680). Nová brána jde od jihu. V rohu příhradku je kulatá věž v níž bývalo dole vězení. Odtud pochází její název hladomorna. V první polovině 18. století tento zámek vyhořel.

Nový zámek

Před rokem 1746 Starý zámek vyhořel, byl pobořen, a kamení z něj bylo použito k výstavbě zámku nového. Ten byl dokončen roku 1763. Jeho architektem je Bedruzzi a je v barokovém stylu. To že na sebe starý a dnešní nový zámek nenavazují je způsobeno tím, že nový zámek byl postaven o kousek výš.

Památky

Literatura

  • Městečko Rájec
  • Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů

Související články

Externí odkazy


Město Rájec-Jestřebí

Holešín • Jestřebí • Karolín • Rájec

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/R%C3%A1jec_(R%C3%A1jec-Jest%C5%99eb%C3%AD)“