Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Rájec-Jestřebí
Z Multimediaexpo.cz
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
.jpg)
Rájec-Jestřebí je město ležící na řece Svitavě na železniční trati spojující Blansko a Boskovice. Je označováno jako Severní brána Moravského krasu.
Obsah |
Památky
Příroda
Město je obklopeno lesy, které jsou protkány turistickými stezkami a cyklostezkami, východně od něj leží CHKO Moravský kras.
Historie Rájce
Z nejstarších dob je o Rájci málo zpráv. Jako všechny osady, při nichž se stala nějaká větší událost, například bitva, je Rájec zaznamenána pouze ve zprávách o panských rodech, jimž patřil.
Jméno Rájec je asi zdrobnělé slovo ráj. V 15. století se píše v listinách Rajecz a od poloviny stejného století se vyskytuje přehlasovaný tvar Rejc. Z historie se mnoho zpráv nedochovalo, víme pouze, že v Rájci byly dva hrady. Oba byly patrně zničeny za válek moravských markrabat Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou z roku 1464, písemné prameny však o nich hovoří jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze název - Na hradisku. Druhý hrad stál pravděpodobně někde v místech, kde byl později postaven renesanční zámek. Rájec se poprvé zmiňuje roku 1141 na známém soupisu biskupských statků olomouckého biskupa Jindřicha Zdika. Nejsou přesné zprávy, kdy byl Rájec od biskupství odtržen. Je známo například, že ve 14. a 15. století měl Rájec pánů několik, jeho statky byly tudíž rozděleny mezi několik majitelů.
Roku 1385 měl téměř všechen majetek Ješek Puška z Kunštátu. Jeho syn Heralt ho prodal Alšovi Kunštátskému, ale brzy po roce 1412 větší část těchto statků pozbyl. Později jej pak panský soud přisoudil Janovi z Lomnice, jenž ovšem musel zaplatit dluhy panství. Jan z Lomnice se za držel husitských válek strany katolické. Statky byly proto nemálo pleněny, až zpustly. Proto prodal Jan z Lomnice své panství olomouckému biskupovi Pavlovi z Milčína. Páni z Milčína drželi rájecké zboží až do roku 1464, pak ho vlastnily Bohuš a Petr z Drnovic, kteří byli dobrými hospodáři. Po Bohušově smrti připadl Rájec jeho nejstaršímu synovi Janu Rájeckému z Drnovic. Po smrti Jana se stal jeho bratr Bernat majorátním pánem. Bernat zemřel roku 1600 bez poslední vůle. Po jeho smrti zdědily panství jeho sestry Kateřina a Johanka. Kateřina, provdaná za Hanuše Zdislava, děděla rájecké panství. Po smrti Kateřina připadlo panství Hanušovi, který se oženil s Alžbětou Salmovou. Za zmatků třicetileté války se dostal Rájec Janu hraběti Werdeberkovi a roku 1640 přešel do rukou rodiny Pazmanské.
Švédové prý do kraje zavlekli mor, jenž si vyžádal řadu obětí na obyvatelstvu týraném hladem.
Historie Jestřebí
Nejstarší dějiny Jestřebí nejsou známy. Svým jménem se Jestřebí objevuje poprvé v záznamech z roku 1371, kdy patřilo ještě k Bořitovu. Roku 1597 přešlo Jestřebí se svým panstvím černohorským rodu Lichtenštejnů. Špatně se vedlo obyvatelstvu, kdy do kraje vtrhli po roce 1642 Švédové. Hlad a mor se v obci často vyskytovali. V roce 1719 se Jestřebí dostalo do majetku rodiny z Auerspergů. V roce 1796 přišlo Jestřebí s černohorským panstvím do vlastnictví rodiny Schulugů z Rastenfeldu. Roku 1830 se majiteli Jestřebí stali páni z Geislernů. Hospodářské poměry se v té době zlepšily. Od roku 1842-1848 byl rod Turkheimu majitelem Jestřebí.
Souřadnice
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Rájec TV - internetová televize města Rájec-Jestřebí
- Rájec-Jestřebí na www.concentus-moravie.cz
- farnost Rájec-Jestřebí
|
| Město Rájec-Jestřebí |
|---|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |