Letovice

Z Multimediaexpo.cz


Letovice (německy Lettowitz) jsou sedmitisícové město v okrese Blansko. Rozkládají se na soutoku řeky Svitavy a Křetínky, přibližně 40 km severně od Brna.

Obsah

Historie

Město

  • Mladší doba kamenná – První známky osídlení údolí, kde se nyní rozkládají Letovice patří do období eolitu. Jedná se o provrtané kamenné mlaty.
  • Doba bronzová – Z tohoto období byly vykopány bronzové předměty lužické kultury. Jedná se o kopí a sekyrku s dutinkou a ouškem.
  • Doba železná – Z doby halštatské ani z laténského období nejsou žádné důkazy o osídlení.
  • Doba římská – Bylo nalezeno několik mincí, které podporují teorii obchodního spojení přes Malou Hanou. Našly se mince z období císaře Trajána (vládl 98 – 117 n.l.), císaře Aureliána (vládl 270 – 275 n.l.) a císaře Konstantina I. (vládl 306 – 337 n.l.).
  • Doba stěhování národů – Kolem 6. století se zde začali usazovat první Slované, což potvrzuje nález pískovcové sošky a hlavy bůžka v roce 1840.
  • Středověk
    • 1145 - rok první písemné zmínky o Letovicích. Jde o listinu Oty III. z Olomouce. Psalo se v ní o darování části mostného klášteru v Litomyšli. Později bylo zjištěno, že se jedná o padělek z 13. století. Název Letovice je zde uváděn ve tvaru Lethowicz.
    • 1241 - Letovice byly vypleněny Tatary, kteří táhli od Olomouce.
    • Ve 2. polovině 14. století vznikla v Letovicích sbírka přísloví a sentencí (stručná a výstižná myšlenka), jejímž autorem byl Jan z Letovic.
    • 1399 - dobytí hradu Heraldem z Kunštátu.
    • 1424 - husité dobyli hrad a vypálili celé město.
    • V průběhu 15. století byl v Letovicích přeložen z latiny do staročeštiny cestopis Marca Pola Milion. Tento překlad použil Václav Hanka jako zdroj staročeštiny, kterou posléze využil při padělání Rukopisu zelenohorského.
  • Novověk
    • 1505 – Ladislav z Boskovic sjednotil Letovice, jež byly téměř 100 let rozděleny na Dolní a Horní.
    • 1645 – město a hrad dobyli Švédové.
    • 1648 - město bylo vypáleno Švédy.
    • 1674 - i po více než dvaceti letech od skončení třicetileté války jsou dvě třetiny domů ve městě prázdné.
    • 1754 - byla založena plátenická manufaktura, která se do konce 18. století stala největší na Moravě.
    • 1782 - Josef II. udělil městu právo trhu na vlnu.
    • 1848 – Letovice byly zařazeny pod správu okresu Boskovice.
    • 1. leden 1849 - zprovoznění trati Brno – Česká Třebová, která je součástí prvního železničního koridoru.

Majitelé panství

  • rod pánů z Letovic 1203? - 1446
  • rod pánů z Lomnice 1446 – 1505 - polovina panství
  • rod pánů z Boskovic 1446 – 1544 – do roku 1505 vlastnili polovinu panství, poté celé
  • rod pánů z Hardeka 1544 - 1613
  • rod pánů z Thurnu 1613 – 1654
  • Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna 1654 – 1664
  • hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová 1664 – 1666
  • hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová 1666 - 1668
  • rod pánů z Pohronce 1668 – 1711
  • hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu 1711 – 1724
  • rod pánů z Blümegenu 1724 – 1820
  • rod pánů Kálnoky z Körës Pataku 1820 - 1945

Náboženství

Český statistický úřad 2001
Obyvatelstva celkem 6640
Věřících 3675
církev římskokatolická 3134
českobratrská církev evangelická 241
církev českosl. husitská 15
pravoslavná církev 5
Svědkové Jehovovi 4
Nezjištěné vyznání 746
Bez vyznání 2219

Letovice bývaly střediskem arcikněžství, dnes patří k děkanství boskovskému. Součástí letovického arcikněžství byl i Literátský sbor, kterých bylo na celé Moravě kolem 20. Ten se zabýval především chrámovým zpěvem, náboženstvím a dobročinností. První zmínka o něm pochází z roku 1596, ale doba založení je neznámá. Zrušen byl roku 1783 dvorním dekretem Josefa II.

Když se stali majiteli Letovic pánové z Boskovic, začali na svých panstvích šířit učení Jednoty bratrské na úkor katolíků. Za vlády Hardeků bylo v Letovicích prosazováno Luteránství a na panství vznikaly náboženské třenice. V tomto období již byla většina obyvatel evangelíky. I během třicetileté války a po ní, kdy byli majiteli panství katoličtí Thurnové, zůstala většina obyvatel evangelíky. Proto byli několikrát povoláni jezuité a do konce 17. století přestoupila většina obyvatel na katolickou víru.

Jezuité Letovice navštívili na 8 dní ještě v září 1759. I přesto zůstávala malá část obyvatel Letovic, od středověku až dodnes, vyznání protestantského. Jsou mezi nimi členové Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské a Církve bratrské. V 70. letech 20. století si členové Církve bratrské postavili novou modlitebnu.

Místní obyčeje

Kroj

Děvče v kroji z Hané

Popis kroje na Letovicku pochází od sběratele lidové slovesnosti Miroslava Dukáta, jenž sbíral místní pověsti, pohádky a zvyky. Všeobecně se kroj nosil do roku 1848, avšak starší lidé kroj nosili i poté. Sváteční kroje se nosily především v neděli, do kostela, k muzice či při přespolních cestách.

  • mužský
    • sváteční – krátké žluté kalhoty po kolena („koženice“), kolem kapes vyšívané, u kolen zavázané řemínky, které od kolenou dolů visely jako pentle. Naškrobená košile s širokými rukávy a nabíraným límečkem, tmavá jednořadá vesta s velkými kulatými knoflíky, jenž se zapínaly až ke krku a kolem krku uvázaný barevný šátek. O svátcích a v neděli se nosil šátek hedvábný, ve všední dny bavlněný. Kolem pasu vyšívaný (vyšito i jméno majitele), široký kožený opasek, jenž byl uvnitř dutý (na nošení peněz). Na nohách nosili punčochy po kolena (mimo léto) a „naviksované“ (naleštěné) holínky. Na hlavě se nosil široký plstěný klobouk s širokou pentlí, v zimě pak beranice.
    • všední – dlouhé soukenné kalhoty, nebo staré koženice a soukenná košile
  • ženský
    • sváteční - dlouhá lněná sukně „kanafaska“, několik spodniček, barevné bavlněné punčochy a nízké zdobené střevíce s přezkou. Dále plátěná a naškrobená lněná košile (kordulka), která se oblékala přes hlavu, s baňatými krajkami obroubenými rukávy po lokty. Okolo krku řasnatý krajkový věnec a korále. Kordulka byla hluboce vystřižená a zapínala se na na knoflíčky nebo šňůrky. Za špatného počasí se oblékala „marinka“. Živůtek byl stejně jako u kordulky hluboce vystřižen a měla dlouhé úzké rukávy. Zapínala se na knoflíky a přiléhala k tělu. Při chladnějším počasí se oblékal kabátek (fěrtoch či špenzl). Ten byl po okrajích lemován pentlí a na ramenou měl široké baňaté rukávy. V zimě s nosil ještě krátký kožíšek. Na hlavě se nosil květovaný šátek.
    • všední – plátěná sukně, košile a zástěra

Nářečí

Aktivně nářečí již téměř nikdo nepoužívá s výjimkou některých starších lidí, kteří jím ale mluví také jen v soukromí, či se svými vrstevníky. Jedná se o nářečí vzniklé vlivem nářečí hanáckého (Jede z Olomóca staró Škodó…) a českého (silnica, mlíko, spíchat jako spěchat…). U mladší generace se již spíše vyskytují jen výrazy pocházející z nářečí českého.

Pověsti

  • Ozvěna

V místech, kde se rozdvojují cesty u Chlumu, stojí několik domků, z nichž část přísluší k Novičí a druhá část ke Chlumu. Od nepaměti se tu říká na Chlumské. Odtud vede také cesta do Babolek. Asi uprostřed ní býval nevelký lesík nesoucí jméno „Chmelinek“. Rádi tam chodívali Babolečtí a Chlumečtí na nedělní procházky a rády si tam chodívaly hrát i děti. Za Chmelénkem se zvedá kopec a celé toto prostředí se vyznačovalo velmi dobrou akustikou, která se zvyšovala za vlahých večerů. Proto kolemjdoucí do Chmelinka volali: „Jak je ti, Rakousko?“ Vzápětí zcela zřetelně ozvěna odpověděla: „Ouzko.“ Takových případů je v našem okolí více. Podobná historka se váže k místům za Lazinovem směrem k Prostřednímu Poříčí. Tam podél údolí Křetínky se zvedají vysoké stráně s dobrou ozvěnou. Když se zavolalo: „Jak je ti, Rakousko?“ Ozvěna několikerým stále slabším hlasem odpověděla: „Ouzko, ouzko, ouzko,…“ Tyto zkazky vznikaly v době, kdy národy toužily po vymanění se z habsburské nadvlády, která se stávala již pro náš lid nesnesitelnou.

  • Hlásek

Hned za Meziříčkem ve směru ke Skrchovu je kopec s názvem Hlásek, na jehož temeni prý v dávných dobách, kdy v Letovicích na místě nynějšího zámku býval letovický hrad, stávala tvrz či hláska, z níž se dávalo na hrad znamení při blížícím se nebezpečí. Z Hlásku je možné shlížet do dalekého údolí až k Rozhraní, a proto mohlo být včak dáno znamení, kdy se nepřítel blížil. Přes Rozhraní, Borovou a Letovice vedla i v dávné minulosti cesta z Čech do Brna a blížící se nepřítel mohl být na této cestě včas spatřen. Po bývalé tvrzi - nezůstalo památky, udržel se podnes jen název kopec - Hlásek.

  • Kamenná svatba

Za Kochovem po turistické trase z Kochova do Velkých Opatovic se nacházejí kamenné útvary, v nichž je možno rozeznat kočár s koňským spřežením s nevěstou a ženichem. Když prý tudy projížděla jednou svatba, vystoupila před kočárem stařena, která prosila o almužnu. Ničeho nedostala a sklidila jen nadávky a nakonec, když nehodlala z cesty ustoupit, ji kočí švihl bičem. Stařena zlostně pronesla zaklínací slova: "Bodejž byste všichni zkameněli." A v tom se to stalo. Kočár se zapřaženými koňmi i svatbou zkameněl. Stařena prý je proklela. Tak dopadla svatba na svou lakotu.

  • Zajímavé odkazy

Pověsti Blanenska

Geografie a klima

Poloha

Letovice se nacházejí 47 km severně od Brna a 27 km jižně od Svitav. Jedná se o rozhraní Malé Hané, Českotřebovské, Moravskotřebovké a Nedvědické vrchoviny. Letovice leží na moravské straně bývalé zemské hranice Čech a Moravy.

  • Malá Haná – její součástí je Letovická kotlina, jejíž nejvyšší bod je vrchol Strážnice (443 m n.m.). Nejvyšším bodem Malé Hané je vrchol Nad Amerikou (558 m n.m.).
  • Českotřebovská vrchovina – její součástí je i nejvyšší kopec v okolí Letovic Vlkov, který má výšku 599 m n.m.
  • Moravskotřebovská pahorkatina – na Letovicko zasahuje jen okrajově a zastupuje ji pouze kopec Na vrších (590 mn.m.).
  • Nedvědická vrchovina – spadá do ní údolí řeky Křetínky, jenž tvoří severní hranici mezi ní a Českotřebovskou vrchovinou. Řeka Svitava tvoří její východní hranici mezi ní a Malou Hanou.

Klimatické poměry

ČR patří do oblasti mírného podnebného pásu. Letovice se nacházejí na přechodu klimatických oblastí MT3 a MT7, které se dají charakterizovat jako mírně teplé, mírně vlhké s mírnou zimou. Počasí také ovlivňuje převládající směr větrů. Západní či jihozápadní vítr přináší v létě déšť a chladno. Zimu naopak zmírňuje. Vítr východní či severovýchodní přinese teplé a slunečné léto, v zimě naopak tuhé mrazy.

Klimatická oblast MT3 MT7
Počet dnů s teplotou nad 10˚C 120 - 140 140 - 160
Počet letních dnů 20 - 30 30 - 40
Počet mrazových dnů 130 - 160 110 - 130
Počet ledových dnů 40 - 50 40 - 50
Průměrná teplota v lednu v ˚C -3 až -4 -2 až -3
Průměrná teplota v dubnu v ˚C 6 - 7 6 - 7
Průměrná teplota v červenci v ˚C16 - 17 16 - 17
Průměrná teplota v říjnu v ˚C 6 - 7 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více110 - 120 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 350 - 450 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období (mm) 250 - 300 250 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100 60 - 80
Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50
Počet dnů zamračených 120 - 150 120 - 150

Vodstvo

Letovice patří do povodí řeky Svitavy, která patří k úmoří Černého moře. Zásobování pitnou vodou zajišťuje vodovod z Vlkova, Písečné a z Poříčí. Březovský vodovod, který Letovicemi také prochází zásobuje především Brno.

Kousek od Masarykova náměstí se do Svitavy (vlevo) vlévá kanál z potoku Křetínka

Svitava

Řeka Svitava pramení na svazích Javornického hřebenu u obce Javorník v nadmořské výšce 465 m n.m., odkud protéká přes Svitavy, Letovice, Blansko až do Brna, kde se vlévá do řeky Svratky. Má celkovou délku 97 km a patří do povodí Dunaje.

Křetínka

Křetínka pramení v Třebovském mezihoří 150 m severně od obce Stašov v nadmořské výšce 645 m n.m. Protéká pod hradem Svojanov, dále přes Bohuňov, Křetín až do Letovic, kde se vlévá u podniku Tylex do řeky Svitavy. Její celková délka je 29 km. V letech 1972 – 1976 na ní byla vybudována vodní nádrž Letovice.

Kladorubka

Kladorubka pramení za bývalými lázněmi Andělka. V roce 1964 na ní byla započata stavba Letovického rybníka o ploše 3,5 ha a hloubce 5,5 m, jenž slouží k rybolovu a rekreaci. U Letovických strojíren se vlévá do Svitavy.

Vodní nádrž Letovice

Hlavní význam této přehrady je ochrana před povodněmi a doplňování stavu řeky Svitavy, která měla velký úbytek vody po výstavbě březovského vodovodu v letech 1911 – 1912 a vybudování jeho druhé větve v letech 1972 – 1975 (plánována byla již v roce 1929). První úvahy o stavbě přehrady pocházejí již z roku 1911. Počítalo se s kamennou hrází a objemem 5,8 miliónů m3. Studie z roku 1929 již uvažovala o 11 miliónech m3 a vodní elektrárně na úpatí hráze. Vlastní realizace projektu započala v dubnu 1972 a skončila 31. prosince 1976. Uvedení do plného provozu se konalo 1. října 1979. Přehrada nyní kromě výše uvedených důvodů slouží i k rekreaci a rybolovu. Místní ji nazývají Křetínka.

Údaje
  • Délka hráze: 123 m
  • Výška hráze: 28,5 m
  • Šířka koruny hráze: 5 m
  • Celkový objem násypu hráze: 186 000 m³
  • Max délka nádrže: 4,7 km
  • Max. šířka nádrže: 397 m
  • Max. hloubka nádrže: 27,3 m
  • Plocha: 104,6 ha
  • Objem: 11 570 000 m3
  • Výkon turbíny: 100 kW
  • Úplné vypuštění přehrady: 24,5 dne
  • Celkové náklady na stavbu: 127 263 000 Kčs

Památky a turistické zajímavosti

Keltský skanzen Isarno

Kostel sv. Prokopa

Skupinka přátel živé historie založila v bývalém lomu, poblíž hráze vodní nádrže Letovice, keltský skanzen Isarno. Název Isarno je odvozen od starého keltského názvu pro železo. Nalézá se tu například kovárna z doby bronzové, hospůdka (pivo Kvasar, víno, medovina…) a další stavby. Po areálu se volně pohybují prasata, kozy, ovce, psi i kočky. Pro zájemce je i možnost projížďky na koni.

Vodárenská věž

Je stále funkční stavebně technickou památkou. Měří 20 m a je součástí I. březovského vodovodu z roku 1911. Věž se nachází hned vedle místního hřbitova.

Klášter Milosrdných Bratří

Kostel sv. Prokopa

Původně gotický kostel sv. Prokopa byl postavený v letech 1370 až 1380, a později byl několikrát přestavován. Před kostelem se nachází fara, o níž je první zmínka již v roce 1353. Uvnitř kostela jsou cenné historické náhrobky majitelů letovického panství.

Klášter Milosrdných bratří

Jezírko v letovickém parku

Klášter Milosrdných bratři v Letovicích byl postaven z daru 24 000 zl. od Jindřicha Kajetána Blümegena, jenž chtěl, aby součástí kláštera byla i nemocnice. Stavitelem barokního kláštera byl řeholní bratr Longinus Traub z Vídně. Práce započaly 26. dubna 1751 a dokončeny byly roku 1784.

Klášterní kostel sv. Václava je vyzdoben malbami od letovického malíře Jana Daňka z roku 1930 a vybaven novými varhany od letovického rodáka Františka Čapka z toku 1917. Pod kostelem je klášterní krypta. Dále je v klášteře lékárna s bohatými freskami a původním vybavením z roku 1760. Nyní v klášteře sídlí nemocnice pro starší a dlouhodobě nemocné pacienty.

Zámek Letovice

Původně dřevěná tvrz ze 14. století byla později přestavěna na kamenný hrad, chráněný třemi bránami s padacími mosty. Hrad byl později přestaven na zámek. Současnou podobu získal zámek Letovice v 30. letech 19. století, kdy byl v majetku rodu Kálnoky.

Zámecký park Letovice

Zámecký park Letovice má rozlohu 27,6 ha. Jedná se o kulturní památku a zvláště chráněné území. Je to rozsáhlý přírodně krajinářský park s romanticko – gotickou úpravou.

Městská správa

VOLBY 2006 POČET HLASŮ POČET MANDÁTŮ
Občanská iniciativa, SNK 13 800 5
ODS 10 329 4
ČSSD 9 618 4
KSČM 9 164 3
KDU-ČSL 7 025 3
Sdružení nestraníků 3 691 1
Nestraníci 2 955 1

Při volbách do městského zastupitelstva 20. října a 21.října 2006 byla volební účast 53,95%. Pro funkční období 2006 – 2010 byli do 21-členného zastupitelstva zvoleni zástupci 7 politických subjektů. Na 1. zasedání Zastupitelstva města Letovice pak byla zvolena 7-členná rada ve složení:

  • Mgr. Radek Procházka - starosta (Občanská iniciativa, SNK)
  • Vladimír Stejskal - místostarosta (ODS)
  • Bohuslav Kuda - místostarosta (KDU-ČSL)
  • Michal Bula (Občanská iniciativa, SNK)
  • JUDr. Jan Královec (KDU-ČSL)
  • Karel Synek (ODS)
  • RNDr. Petr Janoušek (ODS)

místní části

Letovice mají 17 mísních částí. Jsou to:

  • Babolky – Název vznikl od slova „babulky“, což bylo označení místních pro housata. K Letovicím připojeny v roce 1976.
  • Dolní Smržov - „Dolní“ podle polohy a „Smržov“ podle houby, která zde byla velmi hojná. K Letovicím připojen v roce 1986.
  • Chlum – Vesnice leží na úpatí kopce Vlkov (599 m n. m.) , nejvyššího bodu Letovic, jenž má protažený hřbet. Takový kopec se někdy označuje jako chlum. K Letovicím připojen v roce 1976.
  • Jasinov – Název pochází od slova jas nebo jeseň. K Letovicím se připojil v roce 1986.
  • Kladoruby – První zmínka pochází z roku 1295. Název se odvozuje od zaměstnání místních lidí - „klády rubali“. Nalézá se zde také areál bývalých lázní Andělka s parkovou úpravou. K Letovicím připojeny v roce 1986.
  • Klevetov - K Letovicím se připojil v roce 1968.
  • Kněževísko – Ves, která byla ve vlastnictví kněze či knížete. K Letovicím připojeno 1980.
  • Kochov – První zmínka pochází z roku 1274. Roku 1848 většina obce vyhořela. Název odvozen od jména Koch. K Letovicím připojen 1980.
  • Letovice – Jsou dvě verze původu názvu:
    • Jelikož jsou Letovice v údolí, tak zde vydrželo teplejší počasí déle a zima byla mírnější - „léta více“.
    • Druhá a méně pravděpodobná verze je, že název je odvozen od náčelníka Leta, který měl být majitelem letovského panství.
  • Lhota – K Letovicím připojena 1952. Je to nejběžnější název v ČR. Původ názvu viz Lhota.
  • Meziříčko – Název vznikl od toho, že se vesnice nalézá mezi dvěma řekami. Těmi jsou Svitava (dříve Březová) a Křetínka (dříve Svitavice). První zmínka pochází z roku 1407. K Letovicím připojeno 1976.
  • Novičí – Název se odvozuje od toho, že tato vesnice byla založena později než ostatní – je novější. K Letovicím připojeno 1976.
  • Podolí – Označení vyplynulo z polohy v údolí (dol, dolina). K Letovicím připojeno 1986.
  • Slatinka – Název vznikl pravděpodobně podle místa, na kterém byla obec vystavěna – „slatina“ = močál. K Letovicím připojena 1960.
  • Třebětín - Název odvozen od jména Třebata. K Letovicím připojen 1960.
  • Zábludov - Název odvozen od jména Záblud. K Letovicím připojen 1980.
  • Zboněk - První zmínka o obci pochází z roku 1201. V úrovni řeky Svitavy je zde nejnižší bod Letovic - 318 m n. m. Název odvozen od jména Zbyněk. K Letovicím připojen 1968.

Starostové

Seznam starostů Letovic od roku 1848 do současnosti, jak jsou uvedeni na pamětní desce v budově radnice.

Období Jméno
1848 – 1856 Kašpar Kašparides
1856 – 1867 Hynek Háder
1867 – 1876 Jan Biegner
1876 – 1879 František Jeřábek
1879 – 1884 Jan Pivnička
1884 – 1889 Hynek Háder
1889 – 1894 Jan Pivnička
1894 – 1910 Karel Synek
1910 – 1911 Karel Chládek
1911 – 1918 Josef Biegner (úřadující radní)
1918 – 1919 MUDr. Josef Daníček
1919 – 1920 Josef Macháček
1920 – 1924 František Štorek (úřadující první náměstek)
1924 – 1928 Josef Petr
1928 – 1932 Jeňko Plevač
Období Jméno
1932 – 1939 František Pelíšek
1939 – 1945 František Chmelař (městský komisař)
1945 – 1945 Jaroslav Skoupý
1945 – 1951 František Kalina
1951 – 1952 František Šimek
1952 – 1964 Jaroslav Dvořáček
1964 – 1976 Antonín Konopáč
1976 – 1980 Aleš Šoch
1980 – 1989 František Adam
1989 – 1990 Miloslav Bursa (zastupující místopředseda)
1990 – 1992 Ing. Zdeněk Kolár
1993 – 1994 Bohuslav Kuda
1994 – 2006 Josef Novotný
2006 – 2010 Mgr. Radek Procházka


Mikroregion Letovicko

Mikroregion Letovicko byl založen 18. května 2000. Jeho účelem je podpořit projekty, jenž přesahují svým rozsahem a významem jednotlivé obce. Je v něm sdruženo 15 obcí. Jsou to Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Letovice, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vísky a Vranová. Mikroregion Letovicko zabírá plochu 103 km², což představuje 10,6 % plochy okresu Blansko. Má 9 600 obyvatel, což je cca 9 % obyvatelstva okresu Blansko. Průměrnou hustotou zalidnění zde činí 96 obyvatel na 1 km², což je výrazně pod celostátním průměrem (132 obyvatel na 1 km²).

Doprava

Již v minulosti procházela Letovicemi důležitá dopravní cesta. Jednalo se o tzv. “trstenickou stezku” vedoucí z Brna přes Černou Horu a Svitávku do Letovic, odkud pokračovala přes Bystré a Poličku do Polabí. Nyní Letovicemi prochází důležitá silniční a železniční komunikace. Jedná se o:

  • mezinárodní silnici E461 – Vede po trase Svitavy – Brno – Mikulov a Vídeň. Na území ČR má délku 127,714 km. Začíná na křižovatce silnic I/35 a I/43, jenž tvoří součást mezinárodní silnice E442. V Letovicích se na ni napojují silnice 2. třídy číslo 365 a 368. Až do Brna vede E461 po silnici první třídy I/43. Z Brna pokračuje po rychlostní silnici R52 a od Pohořelic silnicí první třídy I/52 až k hraničnímu přechodu Mikulov.

Školství

Ve městě existují:

  • tři mateřské školy – na ulici Komenského 671/11, Čapkova 802/10 a Třebětínská 28/19.
  • Základní škola Letovice – Jedna budova se nalézá na ulici Tyršova 23/1023 a druhý, nověji postavený areál na ulici Komenského 5.
  • Základní umělecká škola Letovice – Škola vznikla 1. října 1952. Vystřídala několik prostor a nyní sídlí na Masarykově náměstí 29. ZUŠ má výtvarné, klavírní a taneční oddělení. Působí na ní dětský pěvecký sbor „Sluníčko“, dechový orchestr, mažoretky a houslový soubor.
  • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Masarykova škola práce - Budova školy byla slavnostně otevřena 23. srpna 1931. V důsledku zvyšujícího se počtu žáků byla budova školy několikrát přestavována a rozšiřována. Probíhá zde výuka tří maturitních, tří učňovských a jednoho nástavbového oboru.
  • Biskupské gymnázium Letovice – právně vzniklo 27. září 1991, ale výuka započala až 1. září 1993. Gymnázium je humanitního zaměření s výukou zaměřenou na výuku angličtiny, němčiny a latiny.

Sport

Letovice nabízejí několik možností sportovního vyžití, mezi nimi posilovnu v centru města nebo sportovní halu (24x42m) s přilehlými volejbalovými kurty (včetně plážového volejbalu). Dále je ve městě letní koupaliště s tobogánem, u jehož areálu je minigolf a 7 venkovních antukových tenisových dvorců. Hrát je možné i v zimě, jelikož od 14. října do 11. dubna je nad dvěma kurty velká nafukovací hala.

V Letovicích je i několik sportovních klubů:

Průmysl a zemědělství

Zemědělství se zaměřuje především na pícninářství, pěstování méně náročných plodin a chov skotu. Průmysl v Letovicích je textilní, keramický, strojírenský a kamenický. Mezi nejvýznamnější firmy patří:

  • Tylex - výrobce záclon, krajek, tylů, voálů, technických síťovin a 3D textilií
  • Letovické strojírny s.r.o. - výroba, montáž a prodej strojních součástí a celků, včetně jejich povrchové úpravy.
  • Letoplast - výroba součástí z plastů pro výrobní spotřebu.
  • Keramika Letovice s.r.o. - výroba a prodej kachlí, kachlových doplňků, šamotových vyzdívek, plátků, hlíny s šamotových komínových vložek.
  • Alfachem s.r.o. - výroba a prodej mycích a čisticích prostředků.
  • Českomoravská textilní s.r.o. - výroba bytového textilu
  • Kamenoprůmysl Komárek s.r.o. - výroba je především zaměřena na oblast stavebnictví, ale i na hřbitovní a církevní architekturu.

Významní rodáci

  • Josef Brauner (23. prosince 1863 - 19. července 1942 ) – 1. července 1895 nastoupil jako konstruktér firmy Daimler - Motoren – Gesselschaft, kde mimo jiné zkonstruoval motor pro automobil typ 35 HP, či vedl konstrukci vozu Mercedes model 1904. V roce 1908 firmu opouští a odchází do Berlína, kde se nadále věnuje konstrukci automobilů. Za svou práci obdržel v roce 1918 Kříž za zásluhy.
  • Hubert Lamplota (17. března 1877 - 7. října 1958) – velký patriot a mecenáš Letovic. Podařilo se mu z chudých poměrů vypracovat až na brněnského velkoprůmyslníka. 16. dubna 1932 byl jmenován Čestným občanem Letovic. V době hospodářské krize vytvářel pro místní obyvatele pracovní příležitosti stavbou areálu koupaliště. Při příležitosti povýšení Letovic na město (13. listopadu 1936 ) , nechal pro MěÚ zhotovit stříbrné pečetidlo, vykládané drahokamy. Po roce 1948 mu byl znárodněn veškerý majetek.
Československý válečný kříž 1939
  • Jan Bárta-Letovský (1821–1898) - redaktor prvních českých novin v USA.
  • Emanuel Janoušek (29. září 1875–15. listopadu 1939) – spolupodílel se na zřízení (1905) Průmyslové školy pokračovací v Letovicích. Zúčastnil se1. světové války. Byl hlavním iniciátorem založení Masarykovy školy (výuka začala 1. září 1931), kde se posléze stal prvním ředitelem. Spolupodílel se na Almanachu městyse Letovic a byl autorem knihy Pamětí města Letovic, jehož druhý díl již nestihl dokončit.
  • Jan Daněk (1894–1961) – malíř a restaurátor - pracoval na výzdobě a restauraci kostelů ve Zlíně, Letovicích, Starém Svojanově, Hrabyni či Bílém Újezdu.
  • páter Eduard Bígner (1843 - 20. Ledna 1923) – Používal své klášterní jméno Josef, které dostal v klášteře řádu trapistů v Bosně. Roku 1864 se stal misionářem v Africe, kde se později potkal s Dr. Emilem Holubem, kterému zachránil život. Pochován je v Emauzích.

Panorama

Panorama města
Panorama města Letovice (duben 2007)


Partnerská města

Literatura

  • Milan Illa a Alexander Hugo Kálnoky, Historie rodo Kálnoky. K&B tisk s.r.o., Letovice, 2000.
  • RNDr. Marta Makovská a Mgr. Rostislav Mrázek, Letovice a okolí 2. díl. Základní škola Letovice, Letovice, 1996.
  • Milan Illa a Radek Jurnečka, Letovice Farní kostel sv. Prokopa. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
  • Milan Illa, Letovice Milosrdní bratři. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
  • Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
  • Ing. František Mlateček, Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Artron Boskovice, Boskovice, 2000. ISBN 80-238-6959-0
  • Slavomír Brodesser, Staletími podél řeky Svitavy. MTZ – Tiskárna Lipník a.s., Brno, 2005. ISBN 80-7028-217-7
  • redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966.
  • František Krchňák, Zvony v Letovicích a okolí. JIH sazba a tisk, Brno, 1999.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Letovice
Město Letovice

Babolky • Dolní Smržov • Chlum • Jasinov • Kladoruby • Klevetov • Kněževísko • Kochov • Letovice • Lhota • Meziříčko • Novičí • Podolí • Slatinka • Třebětín • Zábludov • Zboněk

  Města, městyse a obce okresu Blansko  

Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Letovice“