Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
První železniční koridor
Z Multimediaexpo.cz
I. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Břeclaví. Koridor prochází po následujících tratích SŽDC:
- (Schöna DB -) Dolní Žleb - Děčín
- Děčín - Ústí nad Labem - Kralupy nad Vltavou - Praha-Holešovice
- Praha-Holešovice - Kolín - Pardubice - Česká Třebová
- Česká Třebová - Svitavy - Brno
- Brno - Břeclav - Lanžhot (- Kúty ŽSR)
I. železniční koridor představuje tedy kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Berlína a Drážďan s Bratislavou, popř. Vídní. V tomto smyslu jde o část 4. panevropského koridoru. Celková délka koridorové trati je 458 km.
Obsah |
Historie
Provoz na první části dnešního železničního koridoru, trati Břeclav - Brno, byl zahájen již v roce 1839 a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky. Praha byla dostavbou úseku z České Třebové přes Pardubice připojena v roce 1845. Po roce 1918 byly tratě zdvoukolejňovány a po roce 1951 i elektrifikovány. Celá trasa 1. železničního koridoru byla kompletně elektrizována v roce 1966. Celá trasa 1. železničního koridoru byla kompletně elektrizována v roce 1966. Hlavní provoz byl ovšem veden po trati 250 a trati 230 přes Havlíčkův Brod. Elektrizace tratě Brno - Česká Třebová proběhla totiž až v rámci samotné výstavby koridoru – v roce 1999.
V druhé polovině 80. let 20. století činila jízdní doba rychlíkem Brno - Praha po variantě přes Havlíčkův Brod kolem 3 h 20 minut, přes Českou Třebovou pak dokonce 4 h 20 minut. O zanedbanosti tratí po dobu komunistického režimu svědčí i fakt, že expres Slovenská strela již v roce 1938 zvládl tutéž trasu za 2 h 55 min. Železniční koridory předpokládají kapacitní a rychlé spojení, ideálně až rychlostí 160 km/h. Jelikož Česká republika je členitým státem střední Evropy, naplňuje se tato představa poněkud hůře. Již od začátku bylo jasné, že některé úseky budou muset zůstat v nižší rychlosti. Nakonec však některé dokončené úseky jsou postavené ještě na nižší rychlosti, než bylo očekáváno. 1. železniční koridor se začal stavět v roce 1993 modernizací úseku Úvaly - Kolín. Původní plány předpokládaly dokončení koridoru v roce 2000. Již během roku 1995 se tento plán ukázal jako utopie a do roku 2000 tak měl být hotov jen úsek Praha - Česká Třebová a celý koridor až v roce 2003. Ani tento úsek se nepodařilo do konce století dokončit, navíc z plánů modernizace zcela vypadl úsek Choceň - Ústí nad Orlicí.
Současnost
12. října 2004 byl 1. železniční koridor stavebně po 11 letech dokončen. Přesto se však nejednalo o poslední stavby na trase koridoru. V současné době probíhá přestavba některých železničních uzlů a zbylých úseků. V roce 2005 tak byla dokončena stavba železniční stanice Choceň a Děčín, začátkem roku 2008 byla dokončena stavba Ústí nad Labem, v polovině roku 2010 pak rekonstrukce Břeclavi (pouze 1. stavba) a průjezd železničním uzlem Kolín. Připravována je stavba průjezdu železničním uzlem Ústí nad Orlicí, která měla být započata v roce 2011, s ohledem na potřebné změny vyvolané zachováním původní nádražní budovy však pravděpodobně dojde ke zdržení. Velké diskuse jsou kolem hlavního nádraží v Brně (zde je zvažována možnost přesunutí stavby asi 700 m směrem od centra, což by na jednu stranu urychlilo průjezd Brnem, na druhou stranu by to výrazně zkomplikovalo přestupy cestujících na městskou dopravu). Vzhledem k předpokládanému financování z národních zdrojů byla tato stavba odložena na rok 2020. V roce 2009 bylo dostavěno pražské Nové spojení. Tato stavba není ovšem považována za koridorovou stavbu (byť se tras koridorů dotýká). Od roku 2006 probíhá stavba v úseku Praha Libeň - Praha Běchovice. V plánu je rovněž optimalizace Praha Bubeneč - Praha Holešovice a modernizace Praha Běchovice - Úvaly, na kterou se však stále nedaří získat potřebná povolení. Projektová příprava probíhá u stavby Choceň - Ústí nad Orlicí, zde však není stanoven ani předběžný termín realizace. Současný jízdní čas (jízdní řád 2010/11) v úseku Praha - Brno je u běžné soupravy 2 h 43 min, u naklápěcí jednotky Pendolino pak 2 h 23 min. Cílový čas po dokončení všech dílčích staveb je u naklápěcích jednotek 2 h 5 min, je otázka, zda je reálné jej dosáhnout (původní plány počítaly u některých úseků s vyššími traťovými rychlostmi).
Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h
Pro běžné soupravy
- Lovosice - Mlčechvosty mimo průjezdu přes stanice Roudnice nad Labem, Hněvice, Horní Počaply a Dolní Beřkovice 37 km
- Poříčany - Choceň mimo průjezdu přes stanici Kolín, úsek Přelouč - Valy u Přelouče a stanici Pardubice 88 km
- Ústí nad Orlicí město - Dlouhá Třebová 5 km
- Modřice - Břeclav přednádraží 52 km
Pro vlaky s naklápěcími soupravami
- Děčín - Dobkovice 5 km
- Lovosice - Nelahozeves mimo průjezdu přes stanice Roudnice nad Labem a Hněvice 54 km
- Poříčany - Přelouč 51 km
- Valy u Přelouče - Choceň mimo průjezdu Pardubicemi 42 km
- Ústí nad Orlicí město - Dlouhá Třebová 5 km
- Modřice - Břeclav přednádraží 52 km
Úseky s velmi sníženými rychlostmi
- průjezd děčínskými tunely 70 km/h
- Kralupy nad Vltavou – Praha-Bubeneč řada úseků 80 km/h
- průjezd Prahou (Bubeneč - Libeň) 60-80 km/h
- Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí 80 km/h, průjezd přes Ústí n. O. 70 km/h
- průjezd Českou Třebovou 60 km/h
- Blansko – Brno většina trati 70 až 80 km/h
- průjezd přes Brno hl. n. 30 až 40 km/h
- průjezd přes Břeclav 40 km/h
Snížené traťové rychlosti jsou sice v řadě případů jen na velmi krátkých úsecích, ale i to vede ke značnému zpomalení a navyšování spotřeby energie. Např. v Kolíně byl úsek s traťovou rychlostí 50 km/h dlouhý jen 190 m, což ovšem znamenalo, že vlaky ze 160 km/h brzdily na 50 km/h a posléze se opět rozjížděly zpět na 160 km/h. Celkové zdržení projíždějícího rychlíku tedy bylo rovno až 4 minutám.
Přehled úseků
úsek | délka | zahájení výstavby | uvedení do provozu |
---|---|---|---|
st.hr. SRN - Děčín (mimo) | 9,8 km | 1996 | 1998 |
uzel Děčín | 3,8 km | 2001 | 2004 |
Děčín (mimo) - Ústí nad Labem sever (mimo) | 17,0 km | 2001 | 2002 |
uzel Ústí nad Labem | 6,0 km | 2005 | 2008 |
Ústí nad Labem jih (mimo) - Lovosice (mimo) | 18,9 km | 1998 | 2001 |
Lovosice (včetně) - Hrobce (včetně) | 15,5 km | 2000 | 2002 |
Hrobce (mimo) - Hněvice (mimo) | 12,2 km | 1996 | 1997 |
Hněvice (včetně) - Vraňany (mimo) | 17,2 km | 1999 | 2001 |
Vraňany (včetně) - Nelahozeves zámek | 10,3 km | 2000 | 2002 |
nelahozeveské tunely | 2,5 km | - | - |
uzel Kralupy nad Vltavou | cca.1,5 km | - | - |
Kralupy nad Vltavou (mimo) - Praha-Bubeneč (mimo) | 19,6 km | 2001 | 2003 |
Praha-Bubeneč (včetně) - Praha-Holešovice (včetně) | 4,6 km | plánováno 2012 | plánováno 2013 |
Praha-Holešovice (mimo) - Praha hl.n. (včetně) | cca.3 km | - | - |
Praha hl.n. (mimo) - Praha-Libeň (mimo) | 5 km | 2004 | 2008 |
Praha-Libeň (částečně) - Praha-Běchovice (včetně) | 9,7 km | 2006 | plánováno 2012 |
Praha-Běchovice (mimo) - Úvaly (včetně) | 9 km | plánováno 2012 | plánováno 2015 |
Úvaly (mimo) - Poříčany (mimo) | 15,1 km | 1993 | 1996 |
žst. Poříčany | 2,5 km | 1994 | 1997 |
Poříčany (mimo) - Kolín zastávka | 19,7 km | 1997 | 1999 |
Kolín zastávka - Kolín dílny (uzel Kolín) | 5,5 km | 2006 | 2010 |
Kolín dílny - Záboří nad Labem (mimo) | 5,7 km | 2000 | 2002 |
Záboří nad Labem (včetně) - Přelouč (mimo) | 18,6 km | 2002 | 2004 |
žst. Přelouč | 2,6 km | 1997 | 1998 |
Přelouč (mimo) - Pardubice (mimo) | 10,3 km | 1999 | 2000 |
uzel Pardubice | 2,4 km | - | - |
Pardubice (mimo) - Uhersko (mimo) | 16,9 km | 1999 | 2001 |
Uhersko (včetně) - Choceň (mimo) | 15,7 km | 1993 | 1996 |
uzel Choceň | 2,5 km | 2003 | 2005 |
Choceň (mimo) - Brandýs nad Orlicí (mimo) | 2,6 km | 2002 | 2002 |
Brandýs nad Orlicí (včetně) - Ústí nad Orlicí (mimo) | 9,7 km | - | - |
uzel Ústí nad Orlicí | 1,5 km | plánováno 2012 | plánováno 2014 |
Ústí nad Orlicí (mimo) - Česká Třebová (mimo) | 6,3 km | 2002 | 2004 |
uzel Česká Třebová | 5,4 km | - | - |
Česká Třebová (mimo) - Skalice nad Svitavou (mimo) | 47,5 km | 1996 | 1998 |
Skalice nad Svitavou (včetně) - Brno Maloměřice (mimo) | 33,4 km | 1996 | 1998 |
uzel Brno | 15,8 km | - | - |
Modřice (včetně) - Vranovice (mimo) | 18,9 km | 1998 | 2000 |
žst. Vranovice | 1,9 km | 2000 | 2001 |
Vranovice (mimo) - Břeclav (mimo) | 32,6 km | 1997 | 1999 |
uzel Břeclav | 4 km | 2007 | - |
Břeclav (mimo) - Břeclav st.hr. | 3 km | 1997 | 1998 |
Související články
Externí odkazy
- Podrobná stránka s rychlostmi na I. koridoru
- Mapa koridorů v síti ČD
- Stránky o výstavbě Nového spojení
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |