Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Potápka roháč
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| barva= pink | | barva= pink | ||
| jméno= Potápka roháč | | jméno= Potápka roháč | ||
| - | | obrázek= | + | | obrázek= |
| šířka obrázku= 240px | | šířka obrázku= 240px | ||
| popis obrázku= Potápka roháč ve svatebním šatě | | popis obrázku= Potápka roháč ve svatebním šatě | ||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
''P. c. cristatus'' {{Malé|(Linnaeus, 1758)}}<br /> | ''P. c. cristatus'' {{Malé|(Linnaeus, 1758)}}<br /> | ||
''P. c. infuscatus'' {{Malé|[[Tommaso Salvadori|Salvadori]], 1884}}<br /> | ''P. c. infuscatus'' {{Malé|[[Tommaso Salvadori|Salvadori]], 1884}}<br /> | ||
| - | ''P. c. australis'' {{Malé| | + | ''P. c. australis'' {{Malé|John Gould, 1844}} |
| synonyma = Roháč velký<ref name="bio">[http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8340/ Potápka roháč]</ref> | | synonyma = Roháč velký<ref name="bio">[http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8340/ Potápka roháč]</ref> | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Great Crested Grebe 1 - Penrith.jpg|thumb|250px|Potápka roháč v Austrálii (2020)]] |
| + | [[Soubor:PodicepsCristatusIUCN2019-2.png|thumb|250px|Mapka s rozšířením (2019)]] | ||
'''Potápka roháč''' (''Podiceps cristatus'') je středně velký vodní [[ptáci|pták]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[potápky|potápek]] a největší zástupce tohoto řádu v [[Evropa|Evropě]]. Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech [[východní polokoule]] a je tak jednou z nejrozšířenějších potápek světa. K životu přitom preferuje hlubší [[voda|vodní]] plochy bohaté na [[potrava|potravu]] a porosty [[rákos]]in, které ji slouží jako úkryt a místo pro [[hnízdo|hnízdění]]. | '''Potápka roháč''' (''Podiceps cristatus'') je středně velký vodní [[ptáci|pták]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[potápky|potápek]] a největší zástupce tohoto řádu v [[Evropa|Evropě]]. Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech [[východní polokoule]] a je tak jednou z nejrozšířenějších potápek světa. K životu přitom preferuje hlubší [[voda|vodní]] plochy bohaté na [[potrava|potravu]] a porosty [[rákos]]in, které ji slouží jako úkryt a místo pro [[hnízdo|hnízdění]]. | ||
Během období [[rozmnožování]] je nápadná svými výraznými tmavými límcovými [[pero|pery]], která jsou nejvýraznější při jejich zásnubních tancích, při kterých se obě pohlaví uklání a představují svému partnerovy kusy vodních rostlin, pro které se potápí pod vodní hladinu a která později slouží jako materiál pro stavbu hnízda. Je [[monogamie|monogamní]] (žije v párech) a živí se zejména menšími rybami, které loví pod vodou. | Během období [[rozmnožování]] je nápadná svými výraznými tmavými límcovými [[pero|pery]], která jsou nejvýraznější při jejich zásnubních tancích, při kterých se obě pohlaví uklání a představují svému partnerovy kusy vodních rostlin, pro které se potápí pod vodní hladinu a která později slouží jako materiál pro stavbu hnízda. Je [[monogamie|monogamní]] (žije v párech) a živí se zejména menšími rybami, které loví pod vodou. | ||
| Řádka 36: | Řádka 37: | ||
Potápka roháč se vyskytuje ve 3 [[poddruh|poddruzích]]. První, nejpočetnější, ''P. c. cristatus'', se vyskytuje na území [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]], druhý, ''P. c. infuscatus'', v [[Afrika|Africe]] a poslední, ''P. c. australis'', v [[Austrálie|Austrálii]] a na [[Nový Zéland|Novém Zélandě]].<ref name="bio" /> | Potápka roháč se vyskytuje ve 3 [[poddruh|poddruzích]]. První, nejpočetnější, ''P. c. cristatus'', se vyskytuje na území [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]], druhý, ''P. c. infuscatus'', v [[Afrika|Africe]] a poslední, ''P. c. australis'', v [[Austrálie|Austrálii]] a na [[Nový Zéland|Novém Zélandě]].<ref name="bio" /> | ||
== Popis == | == Popis == | ||
| - | [[Soubor:Podiceps cristatus adult and young.jpg|left|thumb|Mladý pták společně s dospělcem]] | + | [[Soubor:Podiceps cristatus adult and young.jpg|left|thumb|200px|Mladý pták společně s dospělcem]] |
Potápka roháč je největší zástupce potápek v Evropě.<ref name=birdguides>{{citace elektronické monografie | Potápka roháč je největší zástupce potápek v Evropě.<ref name=birdguides>{{citace elektronické monografie | ||
|vydavatel=BirdGuides Ltd | |vydavatel=BirdGuides Ltd | ||
| Řádka 85: | Řádka 86: | ||
|vydavatel=Rebo Productions CZ}}</ref> | |vydavatel=Rebo Productions CZ}}</ref> | ||
== Rozšíření == | == Rozšíření == | ||
| - | + | Potápka roháč je široce rozšířeným ptákem. Hnízdí téměř v celé Evropě (zcela chybí pouze v severní [[Skandinávie|Skandinávii]]), výrazně zasahuje také do Asie, pobřežních oblastí Austrálie, na Nový Zéland a do Afriky. Její globální areál rozšíření přitom zaujímá plochu velkou více jak 20 000 km<sup>2</sup>.<ref name=IUCN/> | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | Potápka roháč je široce rozšířeným ptákem. Hnízdí téměř v celé Evropě (zcela chybí pouze v severní [[Skandinávie|Skandinávii]]), výrazně zasahuje také do Asie, pobřežních oblastí Austrálie, na Nový Zéland a do Afriky. Její globální areál rozšíření přitom zaujímá plochu velkou více jak 20 000 | + | |
Je částečně tažná, ptáci z východní, severní a částečně pak i ze střední Evropy na [[zima|zimu]] migrují zejména do [[Středomoří]] a k pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Migrují přitom v noci a na svá hnízdiště se obvykle opět navrací již v dubnu.<ref>{{Citace monografie | Je částečně tažná, ptáci z východní, severní a částečně pak i ze střední Evropy na [[zima|zimu]] migrují zejména do [[Středomoří]] a k pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Migrují přitom v noci a na svá hnízdiště se obvykle opět navrací již v dubnu.<ref>{{Citace monografie | ||
|příjmení=Stastny | |příjmení=Stastny | ||
| Řádka 116: | Řádka 114: | ||
V současné době pro ni však představuje největší hrozbu ztráta přirozeného [[biotop]]u způsobená odvodňováním, znečistěním a vysušováním mnoha vodních ploch.<ref name=IUCN/><ref name=birdsin/> | V současné době pro ni však představuje největší hrozbu ztráta přirozeného [[biotop]]u způsobená odvodňováním, znečistěním a vysušováním mnoha vodních ploch.<ref name=IUCN/><ref name=birdsin/> | ||
=== Biotop === | === Biotop === | ||
| - | [[Soubor:Podiceps cristatus 6 (Marek Szczepanek).jpg|thumb|Pár potápek ve svém přirozeném prostředí]] | + | [[Soubor:Podiceps cristatus 6 (Marek Szczepanek).jpg|thumb|230px|Pár potápek ve svém přirozeném prostředí]] |
Potápka roháč obývá prakticky všechny typy vod, k životu však preferuje zejména velké, hluboké vodní plochy se [[sladká voda|sladkou vodou]] a dostatečně zastoupeným porostem rákosin na jejich okrajích. Nejčastěji se tak vyskytuje na [[jezero|jezerech]], [[rybník|rybnících]], ale i na [[vodní nádrž|nádržích]], v [[močál]]ech, [[laguna|lagunách]], na pomalu tekoucích [[řeka|řekách]] a v jejích [[ústí]]ch.<ref name=birdsin/> | Potápka roháč obývá prakticky všechny typy vod, k životu však preferuje zejména velké, hluboké vodní plochy se [[sladká voda|sladkou vodou]] a dostatečně zastoupeným porostem rákosin na jejich okrajích. Nejčastěji se tak vyskytuje na [[jezero|jezerech]], [[rybník|rybnících]], ale i na [[vodní nádrž|nádržích]], v [[močál]]ech, [[laguna|lagunách]], na pomalu tekoucích [[řeka|řekách]] a v jejích [[ústí]]ch.<ref name=birdsin/> | ||
=== Rozšíření v ČR === | === Rozšíření v ČR === | ||
| Řádka 168: | Řádka 166: | ||
| isbn=80-85606-22-4}}</ref> | | isbn=80-85606-22-4}}</ref> | ||
=== Rozmnožování === | === Rozmnožování === | ||
| - | [[Soubor:Lac-du-der-taucher.jpg|thumb|Pár potápek při zásnubních tancích]] | + | [[Soubor:Podiceps cristatus 2 (Lukasz Lukasik).jpg|left|thumb|200px|Potápka roháč na hnízdě]] |
| + | [[Soubor:Lac-du-der-taucher.jpg|thumb|230px|Pár potápek při zásnubních tancích]] | ||
Potápka roháč může v příhodných oblastech a podmínkách začít hnízdit již v lednu,<ref name=ARKive/> ve [[střední Evropa|střední Evropě]] však obvykle hnízdí od dubna do července.<ref name=Bezzel/> | Potápka roháč může v příhodných oblastech a podmínkách začít hnízdit již v lednu,<ref name=ARKive/> ve [[střední Evropa|střední Evropě]] však obvykle hnízdí od dubna do července.<ref name=Bezzel/> | ||
| - | + | ||
Je přitom pozoruhodná svými zásnubními tanci, při kterých obě pohlaví vztyčují své chocholky a límcová pera, uklání se, zvedají se nad vodu, potápí se pro vodní rostliny a vzájemně je představují svému partnerovi. Nevysoké a proto relativně náchylné, až 60 cm široké<ref name=zoadz/> hnízdo si buduje z odumřelých rákosů a jiných vodních rostlin. Bývá většinou dobře skryté a umístěné v mělké vodě mezi rákosy nebo přichycené k nad vodu vyčnívajícím pařezům. | Je přitom pozoruhodná svými zásnubními tanci, při kterých obě pohlaví vztyčují své chocholky a límcová pera, uklání se, zvedají se nad vodu, potápí se pro vodní rostliny a vzájemně je představují svému partnerovi. Nevysoké a proto relativně náchylné, až 60 cm široké<ref name=zoadz/> hnízdo si buduje z odumřelých rákosů a jiných vodních rostlin. Bývá většinou dobře skryté a umístěné v mělké vodě mezi rákosy nebo přichycené k nad vodu vyčnívajícím pařezům. | ||
Hnízdí jednou až dvakrát do [[rok]]a,<ref name=Dierschke/> v jedné snůšce pak bývá 3–6 zpočátku světlých, 56–37 mm velkých a 39,5 g (z toho 9 % zabírá skořápka) těžkých [[vejce|vajec]].<ref name=BTO/> Pokaždé, když rodiče hnízdo opustí, snůšku důkladně přikryjí vodními rostlinami a vejce tak později získávají hnědé zbarvení. Na jejich [[inkubace|inkubaci]], která trvá 27–29 dnů, i na péči o mláďata se podílí oba rodiče. Mláďata jsou světlá, tmavě pruhována a krátce po vylíhnutí jsou již schopna [[plavání|plavat]] a dokonce se i potápět, ale po dobu 3 týdnů se nechávají vozit na hřbetech svých rodičů, později je však již odsud sami rodiče vyhání. Na nich se pak stávají zcela nezávislí po 71–79 dnech.<ref name=BTO/> | Hnízdí jednou až dvakrát do [[rok]]a,<ref name=Dierschke/> v jedné snůšce pak bývá 3–6 zpočátku světlých, 56–37 mm velkých a 39,5 g (z toho 9 % zabírá skořápka) těžkých [[vejce|vajec]].<ref name=BTO/> Pokaždé, když rodiče hnízdo opustí, snůšku důkladně přikryjí vodními rostlinami a vejce tak později získávají hnědé zbarvení. Na jejich [[inkubace|inkubaci]], která trvá 27–29 dnů, i na péči o mláďata se podílí oba rodiče. Mláďata jsou světlá, tmavě pruhována a krátce po vylíhnutí jsou již schopna [[plavání|plavat]] a dokonce se i potápět, ale po dobu 3 týdnů se nechávají vozit na hřbetech svých rodičů, později je však již odsud sami rodiče vyhání. Na nich se pak stávají zcela nezávislí po 71–79 dnech.<ref name=BTO/> | ||
| Řádka 262: | Řádka 261: | ||
{{Potápky}}{{Dobrý článek}} | {{Potápky}}{{Dobrý článek}} | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Podiceps+cristatus}}{{Commonscat|Podiceps cristatus}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Potápkovití]] | [[Kategorie:Potápkovití]] | ||
Aktuální verze z 17. 6. 2021, 08:48
Potápka roháč (Podiceps cristatus) je středně velký vodní pták z řádu potápek a největší zástupce tohoto řádu v Evropě. Vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule a je tak jednou z nejrozšířenějších potápek světa. K životu přitom preferuje hlubší vodní plochy bohaté na potravu a porosty rákosin, které ji slouží jako úkryt a místo pro hnízdění. Během období rozmnožování je nápadná svými výraznými tmavými límcovými pery, která jsou nejvýraznější při jejich zásnubních tancích, při kterých se obě pohlaví uklání a představují svému partnerovy kusy vodních rostlin, pro které se potápí pod vodní hladinu a která později slouží jako materiál pro stavbu hnízda. Je monogamní (žije v párech) a živí se zejména menšími rybami, které loví pod vodou.
Obsah |
Taxonomie
Potápky jsou malí až středně velcí vodní ptáci. Rozlišuje se u nich několik rodů, z nichž nejpočetnější, Podiceps, do kterého se řadí i potápka roháč, čítá celkem 9 druhů, z toho jeden nedávno vyhynul.[1] Název rodu Podiceps pochází z latinských slov podicis, což znamená otvor nebo řiť, a pes, který se překládá jako končetiny a které odkazuje na jejich výrazně dozadu posunuté umístění končetin. Její druhové jméno, cristatus, je pak odvozeno z latinského crista, které lze přeložit jako hřeben a odkazuje na její tmavou chocholku na hlavě. Tento název druhu přiřkl švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1758.[2]
Poddruhy
Potápka roháč se vyskytuje ve 3 poddruzích. První, nejpočetnější, P. c. cristatus, se vyskytuje na území Evropy a Asie, druhý, P. c. infuscatus, v Africe a poslední, P. c. australis, v Austrálii a na Novém Zélandě.[3]
Popis
Potápka roháč je největší zástupce potápek v Evropě.[4] Dorůstá 46–51 cm, v rozpětí křídel měří 59–73 cm a dosahuje hmotnosti v rozmezí od 750 do 1200 g, samice jsou přitom o něco menší než samci.[5] Stavbou těla je potápka roháč skvěle přizpůsobena životu ve vodě. Má relativně dlouhé tělo a krk porostlý měkkým, velmi hustým a vysoce vodotěsným peřím a vysoce pohyblivé klouby na končetinách, na jejichž prstech nemá na rozdíl od většiny jiných vodních ptáků plovací blány, ale kožní laloky.[6] Svrchu je celkově tmavá s černými křídly, hnědým hřbetem a boky, světlým obličejem a dlouhým, zašpičatělým, tmavým zobákem. Spodní strana těla je bílá, končetiny olivově zelené, od kořene zobáku k oku se na její hlavě táhne silný černý pruh. Ve svatebním šatě (tj. opeření během období rozmnožování) je zcela nezaměnitelná a nápadná zejména svou tmavou chocholkou a výraznými roztažitelnými límcovými pery, která jsou tmavě hnědá s černými konci. V zimním šatě límcová pera zcela postrádá, chocholka ji však zůstává,[4] hlavu má jinak celou světlou a světlejšího zbarvení je i zobák.[7] Obě pohlaví se zbarvením nijak viditelně neliší, mladí ptáci však mají na rozdíl od dospělců tmavé pruhování na hlavě.[8] Létá nízko, s nataženým krkem a končetinami a pravidelnými údery křídel.[9] Výrazně se ozývá, zejména pak během období rozmnožování, kdy je možné zaslechnout chraptivé grek, ke ke ke, arrr nebo koorr. Mláďata v hnízdě se pak často ozývají výrazným a daleko slyšitelným pí pí.[10]
Rozšíření
Potápka roháč je široce rozšířeným ptákem. Hnízdí téměř v celé Evropě (zcela chybí pouze v severní Skandinávii), výrazně zasahuje také do Asie, pobřežních oblastí Austrálie, na Nový Zéland a do Afriky. Její globální areál rozšíření přitom zaujímá plochu velkou více jak 20 000 km2.[11] Je částečně tažná, ptáci z východní, severní a částečně pak i ze střední Evropy na zimu migrují zejména do Středomoří a k pobřeží Atlantského oceánu. Migrují přitom v noci a na svá hnízdiště se obvykle opět navrací již v dubnu.[12] V oblastech s nezamrzajícími vodními plochami se často zdržuje po celý rok.
Početnost
Ačkoli je potápka roháč v současné době hojným druhem, jehož globální populace je odhadována na 530 000–1 700 000 jedinců,[11] (její evropská populace přitom čítá více než 300–450 000 párů)[13][11] v minulosti byla v mnoha zemích ve vysokém ohrožení. Typickým příkladem je Velká Británie, kde byla v průběhu 19. století téměř zcela vyhubena, v roce 1860 na jejím území ve volné přírodě přežívalo dokonce jen 42 párů.[14] Hlavním důvodem tohoto drastického poklesu početnosti byl lov, její límcová a hrudní pera totiž byla velmi oblíbenou součástí dobové módy a sloužila jako dekorace na kloboucích.[14] V současné době pro ni však představuje největší hrozbu ztráta přirozeného biotopu způsobená odvodňováním, znečistěním a vysušováním mnoha vodních ploch.[11][5]
Biotop
.jpg)
Potápka roháč obývá prakticky všechny typy vod, k životu však preferuje zejména velké, hluboké vodní plochy se sladkou vodou a dostatečně zastoupeným porostem rákosin na jejich okrajích. Nejčastěji se tak vyskytuje na jezerech, rybnících, ale i na nádržích, v močálech, lagunách, na pomalu tekoucích řekách a v jejích ústích.[5]
Rozšíření v ČR
V posledních letech byl u její populace patrný viditelný pokles, načež byla zařazena na seznam zranitelných druhů. I přesto je však českou nejhojnější a nejznámější potápkou. Vyskytuje se prakticky na celém území státu až po nadmořskou výšku 600 m a hnízdí zde v počtu 3500–7000 párů. Ačkoli se v České republice vyskytuje po celý rok, v zimě je zde výrazně vzácnější (přezimuje zde pouze 1–2000 jedinců, ostatní odlétají do zimovišť).[3][15]
Chování
Počátkem 20. století potápky roháče zkoumal anglický zoolog Julian Huxley, který roku 1914 publikoval průkopnickou etologickou publikaci s názvem The courtship habits of the Great Crested Grebe („Namlouvací zvyky potápek roháčů“).[16] Potápka roháč je skvěle přizpůsobena životu ve vodě, na souši se naopak pohybuje velmi nemotorně, a proto na ni vylézá jen velmi zřídkakdy. Dokonce i při blížícím se nebezpečí se namísto úletu přednostně potápí.[5] Je monogamní (tzn., že žije v párech), trvalé svazky s jedním partnerem přitom vytváří jen na jedno hnízdní období; během tahu se často združuje do hejn.[5]
Potrava
Hlavní složku potravy u potápky roháče tvoří ryby, které loví pod vodou. Zde přitom dokáže vydržet až 3 minuty a dosáhnout hloubky až 20 m, většinou se však nepotápí hlouběji než 6 m.[9] Křídla má přitom složená podél těla a k pohybu pod vodou využívá končetin. Živí se zejména menšími rybami ve velikosti 5–20 cm,[9] přednostně pak zástupci z čeledi kaprovitých, denně přitom spotřebuje zhruba 150–200 g potravy. Mimo nich požírá i hmyz, korýše (včetně mořských krevet), měkkýše, pulce a žáby.[9] Poraněním ostrými kostmi předchází polykáním vlastního peří, které v žaludku vytváří hmotu, do které se nestravitelné zbytky obalují.[17]
Rozmnožování
.jpg)
Potápka roháč může v příhodných oblastech a podmínkách začít hnízdit již v lednu,[14] ve střední Evropě však obvykle hnízdí od dubna do července.[10]
Je přitom pozoruhodná svými zásnubními tanci, při kterých obě pohlaví vztyčují své chocholky a límcová pera, uklání se, zvedají se nad vodu, potápí se pro vodní rostliny a vzájemně je představují svému partnerovi. Nevysoké a proto relativně náchylné, až 60 cm široké[17] hnízdo si buduje z odumřelých rákosů a jiných vodních rostlin. Bývá většinou dobře skryté a umístěné v mělké vodě mezi rákosy nebo přichycené k nad vodu vyčnívajícím pařezům. Hnízdí jednou až dvakrát do roka,[8] v jedné snůšce pak bývá 3–6 zpočátku světlých, 56–37 mm velkých a 39,5 g (z toho 9 % zabírá skořápka) těžkých vajec.[2] Pokaždé, když rodiče hnízdo opustí, snůšku důkladně přikryjí vodními rostlinami a vejce tak později získávají hnědé zbarvení. Na jejich inkubaci, která trvá 27–29 dnů, i na péči o mláďata se podílí oba rodiče. Mláďata jsou světlá, tmavě pruhována a krátce po vylíhnutí jsou již schopna plavat a dokonce se i potápět, ale po dobu 3 týdnů se nechávají vozit na hřbetech svých rodičů, později je však již odsud sami rodiče vyhání. Na nich se pak stávají zcela nezávislí po 71–79 dnech.[2] Na svá hnízdiště se obvykle pravidelně vrací, opak nastává většinou pouze tehdy, pokud je zde již nedostatek potravy.[8] Pohlavně dospívá ve věku 2 let. Ve volné přírodě se obvykle dožívá 10–15 let,[18] zatím nejvyšší zaznamenaný věk pochází z roku 2008 z Ruska a činí celkem 19 let a 3 měsíce.[19]
Onemocnění a parazité
Potápka roháč je náchylná na řadu onemocnění. Byl u ní již zaznamenán i virus ptačí chřipky H5N1 (první potvrzený případ pochází z oblasti Vitorie na severu Španělska, kde byl nalezen mrtvý zástupce tohoto druhu).[20] Vyskytuje se u ní i řada parazitů, namátkou tasemnice řemenatka ptačí (Ligula intestinalis)[21] či Mircia shigini[22] a zástupci rodu Tatria[23] a Confluaria.[24]
Reference
- ↑ BioLib – rod Potápka
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Great Crested Grebe [Linnaeus, 1758] [online]. British Trust for Ornithology, UK, [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chybná citace Chyba v tagu
<ref>; citaci označenébionení určen žádný text - ↑ 4,0 4,1 Great Crested Grebe Podiceps cristatus [online]. BirdGuides Ltd, [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 Great Crested Grebe [online]. Australian Museum, rev. 2006-08-11, [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠMAHA, Jiří (autor překladu). Zvíře. Praha : Euromedia Group, k. s., 2002. ISBN 8024208628.
- ↑ SEAGO, Michael J. Great Crested Grebe [online]. [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 8,0 8,1 8,2 DIERSCHKE, Volker. Ptáci [online]. Praha : Euromedia Group, k. s.. ISBN 9788024221939.
- ↑ 9,0 9,1 9,2 9,3 COLLIN, Didier; BUJAUD, Maelle; LE-DANTEC, Daniel. Grèbe huppé [online]. [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ 10,0 10,1 BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921.
- ↑ 11,0 11,1 11,2 11,3 Podiceps cristatus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, [cit. 2009-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STASTNY. Oiseaux aquatiques. Gründ, Paříž : [s.n.], 1989. ISBN 27000188168.
- ↑ Podiceps cristatus GREAT CRESTED GREBE [online]. Birdlife International, [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 14,0 14,1 14,2 Great crested grebe (Podiceps cristatus) [online]. ARKive, [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HUDEC, Karel; DUNGEL, Jan. Atlas ptáků České a Slovenské republiky [online]. Praha : Academia. ISBN 9788020009272.
- ↑ Explore Episode Seven - 16 to 13 [online]. BBC, [cit. 2010-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 17,0 17,1 MÍČOVÁ, Marie; MOSTÝN, Vladimír; ŠKODA, Václav. ENCYKLOPEDIE ZVÍŘATA OD A DO Z. Ostrava : BLESK, 1993. ISBN 80-85606-22-4.
- ↑ HUME; LESAFFRE; DUQUET. Oiseaux de France et d'Europe [online]. Larousse : . ISBN 2035603110.
- ↑ European Longevity Records [online]. European Union for Bird Ringing, [cit. 2009-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BARRAL, M, V Alvarez, R A Juste, I Agirre, I Inchausti First case of highly pathogenic H5N1 avian influenza virus in Spain. BMC Veterinary Research, 2008, roč. 4, s. 50. Dostupné online [cit. 2009-11-25]. ISSN 1746-6148. DOI:10.1186/1746-6148-4-50.
- ↑ LEVRON, Céline, Jiljí Sitko, Tomás Scholz Spermiogenesis and spermatozoon of the tapeworm Ligula intestinalis (Diphyllobothriidea): phylogenetic implications. The Journal of Parasitology, 2009-02, roč. 95, čís. 1, s. 1-9. Dostupné online [cit. 2009-11-25]. ISSN 0022-3395. DOI:10.1645/GE-1646.1.
- ↑ KONIAEV, S V, B D Guliaev [Description of a new cestode species Mircia shigini gen. et sp. n. (Cyclophyliidea: Schistotaeniidae)]. Parazitologiia, 2006-02, roč. 40, čís. 1, s. 57-65. Dostupné online [cit. 2009-11-25]. ISSN 0031-1847.
- ↑ VASILEVA, Gergana P, David I Gibson, Rodney A Bray Taxonomic revision of Tatria Kowalewski, 1904 (Cestoda: Amabiliidae): redescriptions of T. biremis Kowalewski, 1904 and T. minor Kowalewski, 1904, and the description of T. gulyaevi n. sp. from Palaearctic grebes. Systematic Parasitology, 2003-03, roč. 54, čís. 3, s. 177-198. Dostupné online [cit. 2009-11-25]. ISSN 0165-5752.
- ↑ VASILEVA, G P, B B Georgiev, T Genov Palaearctic species of the genus Confluaria Ablasov (Cestoda, Hymenolepididae): redescriptions of C. podicipina (Szymanski, 1905) and C. furcifera (Krabbe, 1869), description of C. pseudofurcifera n. sp., a key and final comments. Systematic Parasitology, 2000-02, roč. 45, čís. 2, s. 109-130. Dostupné online [cit. 2009-11-25]. ISSN 0165-5752.
Literatura
- HÝLOVÁ, Alena. Hnízdní biologie potápky roháče ve dvou různých biotopech třeboňské pánve. Živa, 2009, čís. 1.
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |