Arménie
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| článek o mottu = | | článek o mottu = | ||
| motto překlad = Jeden národ, jedna kultura | | motto překlad = Jeden národ, jedna kultura | ||
- | | mapa umístění = [[Soubor:Europe location ARM2.png|290px]] | + | | mapa umístění = [[Soubor:Europe location ARM2.png|290px]]<br />[[Soubor:Am-map - 2.png|290px]] |
| hlavní město = [[Jerevan]] | | hlavní město = [[Jerevan]] | ||
| rozloha = 29 743 | | rozloha = 29 743 | ||
Řádka 51: | Řádka 51: | ||
| předvolba = +374 | | předvolba = +374 | ||
| doména = am | | doména = am | ||
- | }} | + | }}'''Arménie''' (oficiálním názvem ''Arménská republika'', {{vjazyce2|hy|''Հայաստանի Հանրապետություն''}}'', Hajastani Hanrapetuthjun'') je stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní [[Asie|Asii]] bez přístupu k moři. Lze se setkat i s [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|názory]], podle kterých je Arménie součástí Evropy. Na severu hraničí s [[Gruzie|Gruzií]] (164 km), na východě s [[Ázerbájdžán]]em a [[Náhorní Karabach|Náhorním Karabachem]] (566 km), na jihu s [[Írán]]em (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou enklávou [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]] (221 km) a [[Turecko|Tureckem]] (268 km). |
- | '''Arménie''' (oficiálním názvem ''Arménská republika'', {{vjazyce2|hy|''Հայաստանի Հանրապետություն''}}'', Hajastani Hanrapetuthjun'') je stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní [[Asie|Asii]] bez přístupu k moři. Lze se setkat i s [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|názory]], podle kterých je Arménie součástí Evropy. Na severu hraničí s [[Gruzie|Gruzií]] (164 km), na východě s [[Ázerbájdžán]]em a [[Náhorní Karabach|Náhorním Karabachem]] (566 km), na jihu s [[Írán]]em (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou enklávou [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]] (221 km) a [[Turecko|Tureckem]] (268 km). | + | |
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Arménie]] | : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Arménie]] | ||
- | Arménská vysočina patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od paleolitu. V nejstarších písemných památkách z dob | + | Arménská vysočina patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od paleolitu. V nejstarších písemných památkách z dob Chetitů je zmínka o národu Chajasa v 2. tisíciletí před našim letopočtem. V tomto období ovládli území Arménie Asyřané. Město [[Jerevan]] bylo nejstarším písemně doloženým městem na území někdejšího [[Sovětský svaz|SSSR]]. Spojením arménských kmenů v 9. století před n. l. vznikla říše Urartu v oblasti Vanského jezera. V tomto období byla založena mnohá opevněná města, rozvíjely se řemesla a pěstování vína. V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu médských vojsk. V Malé Arménii a na Araratské rovině vzniklo Arménské království a začal se formovat arménský národ. |
- | Ve 4. století si Arménii rozdělili Římané a Peršané. Od 7. do 9. století ji ovládali [[Arabové]]. Arménský stát se obnovil v 9. století. [[Arméni]] vynikali jako obchodníci, zakládali kolonie po celé Přední Asii, ale i v [[Kyjev]]ě a [[Novgorod]]ě. Od 11. století ovládali zemi Seldžuci, od 13. století [[Mongolové]]. V 17. století byla Arménie rozdělena mezi [[Turecko]] (připadla mu západní Arménie) a [[Persie|Persii]] (východní Arménie). Národní identitu jim v tomto období pomohla udržet jejich kultura, pěstovaná převážně emigranty v zahraničí. Až začátkem 19. století připadla část východní Arménie spolu s východní [[Gruzie|Gruzií]] carskému [[Rusko|Rusku]]. Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku 1827 ovládli celou východní Arménii. Armény žijících v [[Turecko|Tureckem]] spravované západní Arménii postihl těžký osud. V letech 1890–[[1922]] byli systematicky vyvražďováni. Při této [[arménská genocida|genocidě]] přišlo o život zhruba 1,5 miliónu lidí, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do [[Rusko|Ruska]] a jiných zemí. Rozvíjela se fakticky už jen východní Arménie. Po [[První světová válka|První světové válce]] se Arménie dostala na nějakou dobu pod správu států Dohody. V roce [[1920]] začalo komunisty podporované povstání, které vyhnalo zahraniční vojska ze země a naopak na svoje území přivolalo [[Rudá armáda|Rudou armádu]]. [[29. listopadu]] [[1920]] byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské federace]] a stala se členem [[Sovětský svaz|SSSR]]. Arménii v roce [[1988]] postihlo silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí. Sovětská moc tajila následky zemětřesení. Toho samého roku začala Arménie boj se sousedním [[Ázerbájdžán]]em o oblast [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]], který se ještě vyostřil po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]]. Od roku [[1994]] dodržují obě země oficiálně příměří. [[Turecko]] na protest proti obsazení Náhorního Karabachu uzavřelo arménské hranice. V roce [[1991]] získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a stala součástí [[Společenství nezávislých států|SNS]]. V roce [[1999]] byl při zasedání parlamentu zavražděn premiér, což následně vedlo k částečné ekonomické i společenské krizi v zemi. | + | Ve 4. století si Arménii rozdělili Římané a Peršané. Od 7. do 9. století ji ovládali [[Arabové]]. Arménský stát se obnovil v 9. století. [[Arméni]] vynikali jako obchodníci, zakládali kolonie po celé Přední Asii, ale i v [[Kyjev]]ě a [[Novgorod]]ě. Od 11. století ovládali zemi Seldžuci, od 13. století [[Mongolové]]. V 17. století byla Arménie rozdělena mezi [[Turecko]] (připadla mu západní Arménie) a [[Persie|Persii]] (východní Arménie). Národní identitu jim v tomto období pomohla udržet jejich kultura, pěstovaná převážně emigranty v zahraničí. Až začátkem 19. století připadla část východní Arménie spolu s východní [[Gruzie|Gruzií]] carskému [[Rusko|Rusku]]. Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku 1827 ovládli celou východní Arménii. Armény žijících v [[Turecko|Tureckem]] spravované západní Arménii postihl těžký osud. V letech 1890–[[1922]] byli systematicky vyvražďováni. Při této [[arménská genocida|genocidě]] přišlo o život zhruba 1,5 miliónu lidí, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do [[Rusko|Ruska]] a jiných zemí. Rozvíjela se fakticky už jen východní Arménie. Po [[První světová válka|První světové válce]] se Arménie dostala na nějakou dobu pod správu států Dohody. V roce [[1920]] začalo komunisty podporované povstání, které vyhnalo zahraniční vojska ze země a naopak na svoje území přivolalo [[Rudá armáda|Rudou armádu]]. [[29. listopadu]] [[1920]] byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské federace]] a stala se členem [[Sovětský svaz|SSSR]]. Arménii v roce [[1988]] postihlo silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí. Sovětská moc tajila následky zemětřesení. Toho samého roku začala Arménie boj se sousedním [[Ázerbájdžán]]em o oblast [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]], který se ještě vyostřil po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]]. Od roku [[1994]] dodržují obě země oficiálně příměří. [[Turecko]] na protest proti obsazení Náhorního Karabachu uzavřelo arménské hranice. V roce [[1991]] získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a stala součástí [[Společenství nezávislých států|SNS]]. V roce [[1999]] byl při zasedání parlamentu zavražděn premiér, což následně vedlo k částečné ekonomické i společenské krizi v zemi. |
===Sovětská Arménie v 20. století=== | ===Sovětská Arménie v 20. století=== | ||
- | <gallery> | + | <gallery perrow="3"> |
File:Flag of Armenian SSR.png|Vlajka [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménské SSR]] | File:Flag of Armenian SSR.png|Vlajka [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménské SSR]] | ||
File:Coat of arms of Armenian SSR.png|Znak [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménské SSR]] | File:Coat of arms of Armenian SSR.png|Znak [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménské SSR]] | ||
File:Soviet Propaganda in the Armenian SSR 1937.jpg|Sovětský propagační plakát z roku 1937 slibuje arménskému lidu lepší budoucnost | File:Soviet Propaganda in the Armenian SSR 1937.jpg|Sovětský propagační plakát z roku 1937 slibuje arménskému lidu lepší budoucnost | ||
+ | File:The Soviet Union 1937 CPA 577 stamp (Arms of Armenia).jpg|Poštovní známka (1937) | ||
+ | File:The Soviet Union 1970 CPA 3867 stamp (Armenian Soviet Socialist Republic - Established on 1920.11.29).jpg|Poštovní známka (1970) | ||
File:Yerevan-summer88 - 020.jpg|Arménské obyvatelstvo protestuje v létě roku 1988 na jerevanském náměstí proti sovětskému vlivu na území Arménie | File:Yerevan-summer88 - 020.jpg|Arménské obyvatelstvo protestuje v létě roku 1988 na jerevanském náměstí proti sovětskému vlivu na území Arménie | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Řádka 72: | Řádka 73: | ||
V roce [[1920]] nesouhlasil sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevanem]] roku [[1923]] připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území. | V roce [[1920]] nesouhlasil sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevanem]] roku [[1923]] připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území. | ||
- | Roku [[1987]] se zformovalo arménské hnutí o připojení k Arménii. V říjnu | + | Roku [[1987]] se zformovalo arménské hnutí o připojení k Arménii. V říjnu stejného roku pak Ázerbájdžán zakázal výuku arménských dějin na karabašských školách. Snahy [[Moskva|Moskvy]] o urovnání konfliktu byly rovněž neúspěšné, a tak byl Náhorní Karabach v lednu [[1988]] podřízen přímo ústřední vládě [[Sovětský svaz|SSSR]]. S tímto postupem nesouhlasila ani jedna strana. [[28. listopad]]u [[1989]] byl vrácen pod správu Ázerbájdžánu, ale Arménie ho [[1. prosinec|1. prosince]] anektovala. V letech [[1991]]–[[1994]] probíhala o karabašské území mezi oběma zeměmi válka. Dočasným východiskem se stalo příměří z [[16. květen|16. května]] [[1994]], které zůstává v platnosti do současnosti. Výsledkem je Karabach z 92,5 % ovládaný arménsko–karabašskými silami, které mají pod kontrolou také dalších 5 celých okresů (a 2 částečně) mimo vlastní Karabach. Celkově tak karabašští Arméni kontrolují 13,4 % rozlohy Ázerbájdžánu. Vojenské zásahy byly doprovázeny exodem azerských a arménských menšin z území sousedního státu. Z Ázerbájdžánu odešlo 413 000 Arménů, zatímco Arménii v důsledku konfliktu opustilo 724 000 Azerů.<ref>[http://www.smvvpraha.cz/lyceum/general%20reports/nahorni%20karabach.doc Náhorní Karabach – stať Diplomatického fóra při Škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze]</ref> |
== Ekonomika == | == Ekonomika == | ||
- | + | {{Hlavní článek|Ekonomika Arménie}} | |
Začlenění Arménie k [[Sovětský svaz|SSSR]] mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]] země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní farmáři. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku [[1995]] zaznamenává růst. | Začlenění Arménie k [[Sovětský svaz|SSSR]] mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]] země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní farmáři. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku [[1995]] zaznamenává růst. | ||
== Politika == | == Politika == | ||
- | + | {{Hlavní článek|Politický systém Arménie}} | |
- | [[Soubor:Serzh_Sargsyan.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Serzh_Sargsyan.jpg|thumb|220px|[[Serž Sargisjan]] – současný prezident Arménie]] |
Arménie je parlamentní republika. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 131 křesel a je volen na 5 let. | Arménie je parlamentní republika. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 131 křesel a je volen na 5 let. | ||
Součásný prezident [[Serž Sargisjan]] je předsedou Arménské republikánské strany, která v posledních parlamentních volbách v květnu 2007 získala 33,9% hlasů. | Součásný prezident [[Serž Sargisjan]] je předsedou Arménské republikánské strany, která v posledních parlamentních volbách v květnu 2007 získala 33,9% hlasů. | ||
== Náboženství == | == Náboženství == | ||
- | + | {{Hlavní článek|Náboženství Arménie}} | |
Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 n.l. křesťanství za státní náboženství. K arménské apoštolské církvi se hlásí 93% obyvatelstva. | Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 n.l. křesťanství za státní náboženství. K arménské apoštolské církvi se hlásí 93% obyvatelstva. | ||
== Administrativní dělení == | == Administrativní dělení == | ||
- | + | {{Hlavní článek|Administrativní dělení Arménie}} | |
- | [[Soubor:ArmeniaNumbered.png|thumb| | + | [[Soubor:ArmeniaNumbered.png|thumb|220px|Provincie Arménie]] |
Arménie se dělí na 10 provincií (''marzer'', sg. ''marz'') a hlavní město: | Arménie se dělí na 10 provincií (''marzer'', sg. ''marz'') a hlavní město: | ||
Řádka 106: | Řádka 107: | ||
== Geografie == | == Geografie == | ||
- | + | [[Soubor:Sevanavank-both.jpg|thumb|220px|Jezero [[Sevan]]]] | |
- | [[Soubor:Sevanavank-both.jpg|thumb|Jezero [[Sevan]]]] | + | |
'''Hlavní článek: [[Geografie Arménie]]'''<br /> | '''Hlavní článek: [[Geografie Arménie]]'''<br /> | ||
Do Arménie zasahuje horské pásmo [[Malý Kavkaz|Malého Kavkazu]] a vysokohorské pohoří [[Ararat]], kde se také nachází nejvyšší hora Arménie (Aragac, 4090 m. n. m.). | Do Arménie zasahuje horské pásmo [[Malý Kavkaz|Malého Kavkazu]] a vysokohorské pohoří [[Ararat]], kde se také nachází nejvyšší hora Arménie (Aragac, 4090 m. n. m.). | ||
Řádka 116: | Řádka 116: | ||
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
- | + | {{Hlavní článek|Obyvatelstvo Arménie}} | |
Ze 3 215 800 obyvatel Arménie ([[duben 2006]]) tvoří 97,9 % [[Arméni]]; následují [[Jezidé|jezidští]] [[Kurdové]] (1,3 %) a [[Rusové]] (0,5 %). Více jak polovina Arménů (přes 8 milionu) žije v zahraničí. | Ze 3 215 800 obyvatel Arménie ([[duben 2006]]) tvoří 97,9 % [[Arméni]]; následují [[Jezidé|jezidští]] [[Kurdové]] (1,3 %) a [[Rusové]] (0,5 %). Více jak polovina Arménů (přes 8 milionu) žije v zahraničí. | ||
Řádka 122: | Řádka 122: | ||
==Kultura== | ==Kultura== | ||
- | + | {{Hlavní článek|Arménská kultura}} | |
===Architektura=== | ===Architektura=== | ||
<gallery> | <gallery> |
Aktuální verze z 19. 9. 2015, 00:11
Arménie | ||
Arménská republika | ||
Հայաստանի Հանրապետություն (Hajastani Hanrapetuthjun) | ||
Arménská vlajka Státní znak Arménie | ||
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
Arménská hymna – Mer Hajrenik | ||
Մեկ Ազգ, Մեկ Մշակույթ | ||
Geografie | ||
---|---|---|
| ||
Hlavní město: | Jerevan | |
Rozloha: | 29 743 (138. na světě) z toho 4,7 % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | Aragac (4090 m n.m.) | |
Časové pásmo: | +4 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 3 215 800 (133. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 108,1 (88. na světě) | |
HDI: | 0,777 (střední) | |
Jazyk: | arménština (úřední), ruština, kurdština | |
Náboženství: | arménská apoštolská církev 93%, arménská katolická církev 1 %, islám 4 %, pravoslaví 1%, ostatní 1% | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | republika | |
Měna: | arménský dram (AMD) | |
HDP/obyvatel: | 1 888 USD (2004) | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | ARM | |
Telefonní předvolba: | +374 | |
Národní TLD: | .am |
Arménie (oficiálním názvem Arménská republika, arménsky Հայաստանի Հանրապետություն, Hajastani Hanrapetuthjun) je stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní Asii bez přístupu k moři. Lze se setkat i s názory, podle kterých je Arménie součástí Evropy. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).
Obsah |
Dějiny
- Související informace můžete najít také v článku: Dějiny Arménie
Arménská vysočina patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od paleolitu. V nejstarších písemných památkách z dob Chetitů je zmínka o národu Chajasa v 2. tisíciletí před našim letopočtem. V tomto období ovládli území Arménie Asyřané. Město Jerevan bylo nejstarším písemně doloženým městem na území někdejšího SSSR. Spojením arménských kmenů v 9. století před n. l. vznikla říše Urartu v oblasti Vanského jezera. V tomto období byla založena mnohá opevněná města, rozvíjely se řemesla a pěstování vína. V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu médských vojsk. V Malé Arménii a na Araratské rovině vzniklo Arménské království a začal se formovat arménský národ.
Ve 4. století si Arménii rozdělili Římané a Peršané. Od 7. do 9. století ji ovládali Arabové. Arménský stát se obnovil v 9. století. Arméni vynikali jako obchodníci, zakládali kolonie po celé Přední Asii, ale i v Kyjevě a Novgorodě. Od 11. století ovládali zemi Seldžuci, od 13. století Mongolové. V 17. století byla Arménie rozdělena mezi Turecko (připadla mu západní Arménie) a Persii (východní Arménie). Národní identitu jim v tomto období pomohla udržet jejich kultura, pěstovaná převážně emigranty v zahraničí. Až začátkem 19. století připadla část východní Arménie spolu s východní Gruzií carskému Rusku. Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku 1827 ovládli celou východní Arménii. Armény žijících v Tureckem spravované západní Arménii postihl těžký osud. V letech 1890–1922 byli systematicky vyvražďováni. Při této genocidě přišlo o život zhruba 1,5 miliónu lidí, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do Ruska a jiných zemí. Rozvíjela se fakticky už jen východní Arménie. Po První světové válce se Arménie dostala na nějakou dobu pod správu států Dohody. V roce 1920 začalo komunisty podporované povstání, které vyhnalo zahraniční vojska ze země a naopak na svoje území přivolalo Rudou armádu. 29. listopadu 1920 byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do Zakavkazské federace a stala se členem SSSR. Arménii v roce 1988 postihlo silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí. Sovětská moc tajila následky zemětřesení. Toho samého roku začala Arménie boj se sousedním Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu, který se ještě vyostřil po rozpadu SSSR. Od roku 1994 dodržují obě země oficiálně příměří. Turecko na protest proti obsazení Náhorního Karabachu uzavřelo arménské hranice. V roce 1991 získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a stala součástí SNS. V roce 1999 byl při zasedání parlamentu zavražděn premiér, což následně vedlo k částečné ekonomické i společenské krizi v zemi.
Sovětská Arménie v 20. století
Vlajka Arménské SSR |
Znak Arménské SSR |
|
Spor o Náhorní Karabach
- Související informace můžete najít také v článku: Náhorní Karabach
V roce 1920 nesouhlasil sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s Nachičevanem roku 1923 připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území.
Roku 1987 se zformovalo arménské hnutí o připojení k Arménii. V říjnu stejného roku pak Ázerbájdžán zakázal výuku arménských dějin na karabašských školách. Snahy Moskvy o urovnání konfliktu byly rovněž neúspěšné, a tak byl Náhorní Karabach v lednu 1988 podřízen přímo ústřední vládě SSSR. S tímto postupem nesouhlasila ani jedna strana. 28. listopadu 1989 byl vrácen pod správu Ázerbájdžánu, ale Arménie ho 1. prosince anektovala. V letech 1991–1994 probíhala o karabašské území mezi oběma zeměmi válka. Dočasným východiskem se stalo příměří z 16. května 1994, které zůstává v platnosti do současnosti. Výsledkem je Karabach z 92,5 % ovládaný arménsko–karabašskými silami, které mají pod kontrolou také dalších 5 celých okresů (a 2 částečně) mimo vlastní Karabach. Celkově tak karabašští Arméni kontrolují 13,4 % rozlohy Ázerbájdžánu. Vojenské zásahy byly doprovázeny exodem azerských a arménských menšin z území sousedního státu. Z Ázerbájdžánu odešlo 413 000 Arménů, zatímco Arménii v důsledku konfliktu opustilo 724 000 Azerů.[1]
Ekonomika
- Hlavní článek: Ekonomika Arménie
Začlenění Arménie k SSSR mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu SSSR v roce 1991 země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní farmáři. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku 1995 zaznamenává růst.
Politika
- Hlavní článek: Politický systém Arménie
Arménie je parlamentní republika. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 131 křesel a je volen na 5 let. Součásný prezident Serž Sargisjan je předsedou Arménské republikánské strany, která v posledních parlamentních volbách v květnu 2007 získala 33,9% hlasů.
Náboženství
- Hlavní článek: Náboženství Arménie
Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 n.l. křesťanství za státní náboženství. K arménské apoštolské církvi se hlásí 93% obyvatelstva.
Administrativní dělení
- Hlavní článek: Administrativní dělení Arménie
Arménie se dělí na 10 provincií (marzer, sg. marz) a hlavní město:
- Aragac'otn (Արագածոտնի մարզ, Aragac'otni marz)
- Ararat (Արարատի մարզ, Ararati marz)
- Armavir (Արմավիրի մարզ, Armaviri marz)
- Gegharkhunikh (Գեղարքունիքի մարզ, Gegharkhunikhi marz)
- Kotajkh (Կոտայքի մարզ, Kotajkhi marz)
- Lorri (Լոռու մարզ, Lorru marz)
- Širak (Շիրակի մարզ, Širaki marz)
- Sjunikh (Սյունիքի մարզ, Sjunikhi marz)
- Tavuš (Տավուշի մարզ, Tavuši marz)
- Vajoch Dzor (Վայոց Ձորի մարզ, Vajoch Dzori marz)
- Jerevan (Երևան, Jervan)
Geografie
Hlavní článek: Geografie Arménie
Do Arménie zasahuje horské pásmo Malého Kavkazu a vysokohorské pohoří Ararat, kde se také nachází nejvyšší hora Arménie (Aragac, 4090 m. n. m.).
Kvůli suchému létu zde převládají polopouštní a stepní vegetace; řídké lesy pokrývají pouze sedminu území. Kvůli hornaté krajině je vytváření zemědělských oblastí obtížné.
V roce 1988 zemi postihlo zemětřesení o síle 7,2 stupně magnitudy, které připravilo o život více než 50 000 lidí především ve městech Spitak, Leninakan (dnes Gjumri) a Kirovakan (dnes Vanadzor).
Obyvatelstvo
- Hlavní článek: Obyvatelstvo Arménie
Ze 3 215 800 obyvatel Arménie (duben 2006) tvoří 97,9 % Arméni; následují jezidští Kurdové (1,3 %) a Rusové (0,5 %). Více jak polovina Arménů (přes 8 milionu) žije v zahraničí.
Přes 94 % obyvatelstva se řadí k arménské apoštolské církvi. Kurdové žijící na západě praktikují zoroastrismus a šamanismus. Většina Ázerbájdžánců vyznávajících islám, utekla během konfliktu do Ázerbájdžánu.
Kultura
- Hlavní článek: Arménská kultura
Architektura
Klášter Chorvirap, v pozadí je pohoří Ararat |
Katedrála sv. Matky Boží z počátku 4. století n.l. v Ečmiadzinu |
Související články
Reference
Externí odkazy
- Základní údaje a doporučení pro cestovatele v Arménii
- (anglicky, polsky) Informace o Arménii, hoře Ararat, fotogalerie
- HayLife.ru: Arménský život, filmy, hudba… (rusky)
- Armenica.org Historie Arménie (anglicky)
- Topografická mapa Arménie
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |