Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Ekvádor
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| článek o vlajce = Ekvádorská vlajka | | článek o vlajce = Ekvádorská vlajka | ||
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Ecuador.png|100px]] | | znak = [[Soubor:Coat of arms of Ecuador.png|100px]] | ||
| - | | mapa umístění = [[Soubor:Ecuador (orthographic projection).png|290px]] | + | | mapa umístění = [[Soubor:Ecuador (orthographic projection).png|290px]]<br /> [[Soubor:Ecuador Physiography.jpg|290px]] |
| rozloha = 256 370 | | rozloha = 256 370 | ||
| rozlmisto = 71 | | rozlmisto = 71 | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
| čas = -6, -5 | | čas = -6, -5 | ||
| předvolba = 593 | | předvolba = 593 | ||
| - | }} | + | }}'''Ekvádor''', oficiálně '''Ekvádorská republika''' ({{vjazyce2|es|''Ecuador'' nebo ''República del Ecuador''}}), je [[stát]] v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], který leží na [[rovník]]u a zároveň je jeho [[pobřeží]] omýváno vodami [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Jeho sousedy jsou [[Kolumbie]] na severu a [[Peru]] na jihovýchodě. Součástí Ekvádoru jsou rovněž [[Galapágy]]. |
| - | '''Ekvádor''', oficiálně '''Ekvádorská republika''' ({{vjazyce2|es|''Ecuador'' nebo ''República del Ecuador''}}), je [[stát]] v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], který leží na [[rovník]]u a zároveň je jeho [[pobřeží]] omýváno vodami [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Jeho sousedy jsou [[Kolumbie]] na severu a [[Peru]] na jihovýchodě. Součástí Ekvádoru jsou rovněž [[Galapágy]]. | + | |
== Geografie == | == Geografie == | ||
| - | |||
[[Krajina]] Ekvádoru je velmi různorodá a dá se rozdělit do tří částí (západní, centrální [[Andy]] a východní), které se od sebe výrazně liší [[podnebí|klimatem]], biotypem, ale i zvyky. | [[Krajina]] Ekvádoru je velmi různorodá a dá se rozdělit do tří částí (západní, centrální [[Andy]] a východní), které se od sebe výrazně liší [[podnebí|klimatem]], biotypem, ale i zvyky. | ||
| - | Země je rozdělena na 24 provincií a dělí se na 3 odlišné geoklimatické celky: | + | Země je rozdělena na 24 provincií a dělí se na 3 odlišné geoklimatické celky: |
| - | + | # Pobřežní pás (''Costa'') – [[nížina|nížinný]], s [[tropický deštný les|deštnými pralesy]] a na jihu se [[savana]]mi; | |
| - | + | # Horský pás And (''Sierra'') – pásma [[Cordillera Occidental]] a [[Cordillera Oriental]], mezi nimi pánve a [[náhorní plošina|náhorní plošiny]] ve výšce 2200–2900 m n. m. [[sopka|Sopečné]] vrcholy: vyhaslé Chimborazo (6310 m n. m. – nejvyšší bod), ve východním pohoří činné sopky ([[Cotopaxi]] je jednou z nejvyšších aktivních sopek na světě – 5897 m n. m.), [[rostliny|rostlinstvo]] uspořádáno do [[vegetační stupňovitost|výškových stupňů]]; | |
| - | + | # Východní pás (''Oriente'') – okraj [[Amazonská nížina|Amazonské nížiny]] (deštný prales). | |
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
[[Soubor:Ecuador ingapirca inca ruins.jpg|thumb|left|Incká pevnost Ingapirca]] | [[Soubor:Ecuador ingapirca inca ruins.jpg|thumb|left|Incká pevnost Ingapirca]] | ||
| - | [[Indián]]ský stát na území Ekvádoru byl v 15. století poražen vpádem [[incká říše|říše Inků]], jejíž centrum se nacházelo na území dnešního Peru, ale již roku 1534 byl Ekvádor dobyt [[Španělé|Španěly]], kteří indiány zotročili na 300 let a Ekvádor se stal součástí | + | [[Indián]]ský stát na území Ekvádoru byl v 15. století poražen vpádem [[incká říše|říše Inků]], jejíž centrum se nacházelo na území dnešního Peru, ale již roku 1534 byl Ekvádor dobyt [[Španělé|Španěly]], kteří indiány zotročili na 300 let a Ekvádor se stal součástí místokrálovství Peru, v roce 1717 byl připojen k [[místokrálovství Nová Granada]]. Od roku 1822 do roku 1830 byl Ekvádor součástí [[Velké Kolumbie]], poté se z něj stal samostatný stát. Ve [[20. století]] se v zemi projevila [[politika|politická]] destabilizace a časté střídání civilních a vojenských [[vláda|vlád]]. V letech [[1950]] až [[1970]] proběhlo několik státních [[převrat]]ů. V letech [[1940]] až [[1942]] proběhla neúspěšná [[válka]] s Peru, při které Ekvádor ztratil část vnitrozemí (do té doby sousedil s [[Brazílie|Brazílií]]). V roce [[1979]] byl obnoven civilní [[demokracie|demokratický]] režim. |
== Administrativní dělení == | == Administrativní dělení == | ||
| Řádka 91: | Řádka 89: | ||
== Hospodářství == | == Hospodářství == | ||
| - | |||
Hlavním problémem současného Ekvádoru je [[chudoba]], která prostupuje celou zemí od počátku státu. Ekvádor se vždy řadil mezi chudé státy Jižní Ameriky a lepší situaci nepřineslo ani nalezení [[ropa|ropy]] v 70. letech, které sice přineslo částečný [[ekonomika|hospodářský]] růst a zlepšení situace ve [[město|městech]], ale celkově země výrazně hospodářsky neposílila. | Hlavním problémem současného Ekvádoru je [[chudoba]], která prostupuje celou zemí od počátku státu. Ekvádor se vždy řadil mezi chudé státy Jižní Ameriky a lepší situaci nepřineslo ani nalezení [[ropa|ropy]] v 70. letech, které sice přineslo částečný [[ekonomika|hospodářský]] růst a zlepšení situace ve [[město|městech]], ale celkově země výrazně hospodářsky neposílila. | ||
| Řádka 101: | Řádka 98: | ||
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
| - | + | [[Soubor:Quito from El Panecillo 01.jpg|thumb|230px|Hlavní město [[Quito]] má 2 miliony obyvatel]] | |
| + | [[Soubor:Chimborazo desde San Juan.jpg|thumb|230px|Vyhaslý stratovulkán [[Chimborazo]] je nejvyšší horou Ekvádoru]] | ||
Kolem 30 % [[populace]] jsou čistokrevní indiáni z [[indiánské kmeny|kmenů]] [[Chívarové|Chívarů]] a [[Quechua (lidé)|Kečuů]]. Vláda jim poskytla velké území na východě země, ale indiáni mají stále malý [[kapitál]] a malou politickou moc. [[Kojenec]]ká [[úmrtnost]] u indiánů přesahuje 9 % a jejich průměrná délka života je velmi nízká, pohybuje se okolo 50 let. Některé kmeny žijí jako [[nomádi|kočovníci]] v hloubi ekvádorského deštného pralesa. Tam si vždy [[mýcení|vymýtí]] kus [[les]]a, kde si postaví [[vesnice|vesnici]] z chaloupek s [[došek|doškovou]] střechou, vypěstují něco málo [[užitkové rostliny|plodin]] a po [[žně|žních]] se pak přesunou dál, kde [[lov]]í [[zvěř]] a [[rybolov|rybaří]]. Většina indiánů žije ve východním Ekvádoru; jeden kmen, [[Coloradové]], však obývá pobřeží. Jsou v celé Jižní Americe jedinými obyvateli deštného pralesa, žijícími na západ od And. | Kolem 30 % [[populace]] jsou čistokrevní indiáni z [[indiánské kmeny|kmenů]] [[Chívarové|Chívarů]] a [[Quechua (lidé)|Kečuů]]. Vláda jim poskytla velké území na východě země, ale indiáni mají stále malý [[kapitál]] a malou politickou moc. [[Kojenec]]ká [[úmrtnost]] u indiánů přesahuje 9 % a jejich průměrná délka života je velmi nízká, pohybuje se okolo 50 let. Některé kmeny žijí jako [[nomádi|kočovníci]] v hloubi ekvádorského deštného pralesa. Tam si vždy [[mýcení|vymýtí]] kus [[les]]a, kde si postaví [[vesnice|vesnici]] z chaloupek s [[došek|doškovou]] střechou, vypěstují něco málo [[užitkové rostliny|plodin]] a po [[žně|žních]] se pak přesunou dál, kde [[lov]]í [[zvěř]] a [[rybolov|rybaří]]. Většina indiánů žije ve východním Ekvádoru; jeden kmen, [[Coloradové]], však obývá pobřeží. Jsou v celé Jižní Americe jedinými obyvateli deštného pralesa, žijícími na západ od And. | ||
| Řádka 119: | Řádka 117: | ||
* [http://www.zemepis.com/Ekvador.php Ekvádor na ''Geografickém serveru''] | * [http://www.zemepis.com/Ekvador.php Ekvádor na ''Geografickém serveru''] | ||
* (anglicky) [http://www.ecuadors.org ''Ecuadors.org''] | * (anglicky) [http://www.ecuadors.org ''Ecuadors.org''] | ||
| - | |||
; Média | ; Média | ||
* [http://www.radio-mundial.com Radio Mundial (španělsky)] | * [http://www.radio-mundial.com Radio Mundial (španělsky)] | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Ecuador}}{{Commonscat|Ecuador}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Ekvádor| ]] | [[Kategorie:Ekvádor| ]] | ||
[[Kategorie:Latinská Amerika]] | [[Kategorie:Latinská Amerika]] | ||
[[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] | [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] | ||
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] | ||
Verze z 21. 3. 2018, 15:08
| Ekvádor | ||
| Ekvádorská republika | ||
| República del Ecuador | ||
 
| ||
| Ekvádorská vlajka | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Ekvádorská hymna – Salve, Oh Patria | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
.png) 
| ||
| Hlavní město: | Quito | |
| Rozloha: | 256 370 (71. na světě) z toho 4 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Chimborazo (6310 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | -6, -5 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 13 782 329 (65. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 53,6 (147. na světě) | |
| HDI: | 0,807 (vysoký) | |
| Jazyk: | španělština, kečujština, šuárština (všechny jsou úřední) | |
| Náboženství: | římští katolíci 65 %, jiní 35 % | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | republika | |
| Měna: | americký dolar + vlastní oběžné mince (USD) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | EC | |
| Telefonní předvolba: | 593 | |
| Národní TLD: | .ec | |
Ekvádor, oficiálně Ekvádorská republika (španělsky Ecuador nebo República del Ecuador), je stát v Jižní Americe, který leží na rovníku a zároveň je jeho pobřeží omýváno vodami Tichého oceánu. Jeho sousedy jsou Kolumbie na severu a Peru na jihovýchodě. Součástí Ekvádoru jsou rovněž Galapágy.
Obsah |
Geografie
Krajina Ekvádoru je velmi různorodá a dá se rozdělit do tří částí (západní, centrální Andy a východní), které se od sebe výrazně liší klimatem, biotypem, ale i zvyky. Země je rozdělena na 24 provincií a dělí se na 3 odlišné geoklimatické celky:
- Pobřežní pás (Costa) – nížinný, s deštnými pralesy a na jihu se savanami;
- Horský pás And (Sierra) – pásma Cordillera Occidental a Cordillera Oriental, mezi nimi pánve a náhorní plošiny ve výšce 2200–2900 m n. m. Sopečné vrcholy: vyhaslé Chimborazo (6310 m n. m. – nejvyšší bod), ve východním pohoří činné sopky (Cotopaxi je jednou z nejvyšších aktivních sopek na světě – 5897 m n. m.), rostlinstvo uspořádáno do výškových stupňů;
- Východní pás (Oriente) – okraj Amazonské nížiny (deštný prales).
Dějiny
Indiánský stát na území Ekvádoru byl v 15. století poražen vpádem říše Inků, jejíž centrum se nacházelo na území dnešního Peru, ale již roku 1534 byl Ekvádor dobyt Španěly, kteří indiány zotročili na 300 let a Ekvádor se stal součástí místokrálovství Peru, v roce 1717 byl připojen k místokrálovství Nová Granada. Od roku 1822 do roku 1830 byl Ekvádor součástí Velké Kolumbie, poté se z něj stal samostatný stát. Ve 20. století se v zemi projevila politická destabilizace a časté střídání civilních a vojenských vlád. V letech 1950 až 1970 proběhlo několik státních převratů. V letech 1940 až 1942 proběhla neúspěšná válka s Peru, při které Ekvádor ztratil část vnitrozemí (do té doby sousedil s Brazílií). V roce 1979 byl obnoven civilní demokratický režim.
Administrativní dělení
Ekvádor se dělí na 24 provincií (provincia, množné číslo provincias), v závorce je uvedeno hlavní město:
Provincie se dále dělí na 199 kantonů.
Hospodářství
Hlavním problémem současného Ekvádoru je chudoba, která prostupuje celou zemí od počátku státu. Ekvádor se vždy řadil mezi chudé státy Jižní Ameriky a lepší situaci nepřineslo ani nalezení ropy v 70. letech, které sice přineslo částečný hospodářský růst a zlepšení situace ve městech, ale celkově země výrazně hospodářsky neposílila.
Pro Ekvádor měl katastrofální dopad průběh hospodářské recese v 80. letech (stejně tak jako na většinu zemí Jižní Ameriky), kdy inflace v zemi v roce 1989 dosáhla 76 %. V následující dekádě se však podařilo vládě situaci částečně zlepšit a mezi lety 1995 a 1997 se pohybovala v rozmezí hodnot 25–30 %. Situace vedla k ohromnému zadlužení země v cizině. Podle hospodářských prognóz budou zásoby ropy vyčerpány do roku 2010, což ještě přitíží slabému hospodářství.
Situaci v zemi nezlepšuje ani fakt, že 1 % bohatých statkářů vlastní přes 40 % zemědělské půdy. 2/3 rodinných farem jsou menší než 5 ha – jedná se o příliš malé farmy, které nejsou schopny uživit ani farmářské rodiny, což zapříčiňuje odliv obyvatelstva do měst. Vidina snazšího bohatství však často končí v příměstských slumech například v Guayaquilu. Tíživou situaci ještě více umocňuje silná půdní eroze v oblasti And a celkově těžké podmínky, jež zde panují.
Hlavními vývozními artikly Ekvádoru jsou ropa, kakao, káva, květiny, balza, banány a garnáti. Mezi hlavní hospodářská odvětví patří zemědělství, těžba a rafinace ropy, výroba cementu, petrochemie a potravinářství.
Obyvatelstvo
Kolem 30 % populace jsou čistokrevní indiáni z kmenů Chívarů a Kečuů. Vláda jim poskytla velké území na východě země, ale indiáni mají stále malý kapitál a malou politickou moc. Kojenecká úmrtnost u indiánů přesahuje 9 % a jejich průměrná délka života je velmi nízká, pohybuje se okolo 50 let. Některé kmeny žijí jako kočovníci v hloubi ekvádorského deštného pralesa. Tam si vždy vymýtí kus lesa, kde si postaví vesnici z chaloupek s doškovou střechou, vypěstují něco málo plodin a po žních se pak přesunou dál, kde loví zvěř a rybaří. Většina indiánů žije ve východním Ekvádoru; jeden kmen, Coloradové, však obývá pobřeží. Jsou v celé Jižní Americe jedinými obyvateli deštného pralesa, žijícími na západ od And.
Další indiánské kmeny najdeme vysoko v Andách; obdělávají tam malá políčka a prodávají řemeslné výrobky. Předkové těchto kmenů tvořili součást obyvatelstva incké říše, jež se během 15. století rozšířila z Peru na sever a kromě centrálních And pokryla i jižní část severních And. Španělé si Inky podrobili ve 30. letech 16. století a zotročili je. Z Afriky si dovezli další otroky, kteří pak pracovali spolu s Inky na cukrových plantážích podél pobřeží. Dnes je většina obyvatel smíšeného původu – jsou částečně potomky indiánů, zčásti Španělů a také Afričanů. Ti tvoří 55 % obyvatelstva. Zbytek populace tvoří přistěhovalci anebo míšenci, potomci mnohých kolonizačních vln rovníkové země. Úředními jazyky jsou španělština, kečujština a šuárština, nejvíce se však používá španělština.
Ekvádor se zbavil závislosti na Španělsku ve 20. letech 19. století, lidé španělského původu však provždy zůstali tou nejbohatší a nejvlivnější skupinou v zemi, zatímco mnoho původních obyvatel žije v chudobě. Novodobé dějiny Ekvádoru se vyznačují politickou nestabilitou; došlo zde k celé řadě vojenských převratů a bouřlivých povstání. Od roku 1919 je vláda volena demokratickou cestou, problém chudoby však zůstává nevyřešen.
Související články
Externí odkazy
- Vláda a státní správa
- Obecné informace
- Ekvádor na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR
- Ekvádor na Geografickém serveru
- (anglicky) Ecuadors.org
- Média
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |