Tvář

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
+
__NOTOC__[[Soubor:Albert Einstein Head.jpg|thumb|240px|<center>Tvář – Albert Einstein</center>]]
-
'''Tvář''' (latinsky ''facies'') je jiné, poetičtější označení pro '''obličej''', plochou přední část lidské [[hlava|hlavy]] a jednu z výrazných anatomických charakteristik člověka. Bez [[srst]]i, s plochým čelem, výraznýma [[oči]]ma vedle sebe, se zdůrazněnými [[rty]] a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje [[mimika|mimiku]], je tvář nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí lidského těla, charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji [[identifikace|identifikuje]] (např. na průkazech).  
+
'''Tvář''' (latinsky ''facies'') je jiné, poetičtější označení pro '''obličej''', plochou přední část lidské [[hlava|hlavy]] a jednu z výrazných anatomických charakteristik člověka. Bez [[srst]]i, s plochým čelem, výraznýma [[oči]]ma vedle sebe, se&nbsp;zdůrazněnými [[rty]] a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje [[mimika|mimiku]], je tvář nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí lidského těla, charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji [[identifikace|identifikuje]] (např. na průkazech).  
-
[[Soubor:Rembrandt aux yeux hagards.jpg|thumb|200 px|<center> Rembrandt: Autoportrét (1630) </center>]]
+
== Antropologie ==
== Antropologie ==
-
[[Soubor: RoberthEdberg.gif |thumb|left|<center> Grimasy <br /> (R. Edberg) </center>]]  
+
[[Soubor: Lombroso 1.jpg|thumb|200px|left|<center>Domněle zločinecké tváře<br />(C. Lombroso, kolem 1880)</center>]]
Z [[evoluce|evolučního]] hlediska je obličej součástí zásadních [[anatomie|anatomických]] změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na [[páteř]] a s uvolněním rukou, jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé [[čelist]]i. Ztráta srsti, zvýraznění očí bělmem, očnicovými oblouky a [[obočí]]m, bohatá muskulatura i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné rty dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]].<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002.</ref>  
Z [[evoluce|evolučního]] hlediska je obličej součástí zásadních [[anatomie|anatomických]] změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na [[páteř]] a s uvolněním rukou, jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé [[čelist]]i. Ztráta srsti, zvýraznění očí bělmem, očnicovými oblouky a [[obočí]]m, bohatá muskulatura i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné rty dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]].<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002.</ref>  
-
[[Soubor: Maori Rugbyplayer tatooed.jpg|thumb|<center> Tetovaná tvář Maora </center>]]   
+
[[Soubor:Maori Warrior-Akaroa Museum-Flickr.jpg|thumb|240px|<center>Tetovaná tvář Maora</center>]]   
Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují [[líčení]]m, [[tetování]]m nebo plastickými operacemi. Zatímco antické [[divadlo]] využívalo [[maska|masek]], nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní divadlo a zejména film a televize využívají mimiku živého herce. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v [[karikatura|karikaturách]].  
Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují [[líčení]]m, [[tetování]]m nebo plastickými operacemi. Zatímco antické [[divadlo]] využívalo [[maska|masek]], nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní divadlo a zejména film a televize využívají mimiku živého herce. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v [[karikatura|karikaturách]].  
-
[[Soubor: Lombroso 1.jpg |thumb|200 px|left|<center> Domněle zločinecké tváře <br /> (C. Lombroso, kolem 1880) </center>]] 
+
   
V počátcích [[antropologie]] v 19. století se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se zločineckými sklony.  
V počátcích [[antropologie]] v 19. století se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se zločineckými sklony.  
Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický [[lícní úhel]], který se používal k charakterizování lidských [[rasa|ras]] a hrál jistou úlohu i v rasistických teoriích 19. století.
Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický [[lícní úhel]], který se používal k charakterizování lidských [[rasa|ras]] a hrál jistou úlohu i v rasistických teoriích 19. století.
-
[[Soubor: Venus of Brassempouy.jpg |thumb|200 px|<center> Venuše z Brassempouy <br /> Svrchní paleolit (asi 25 tis. let), Brassempouy v Landes, Francie </center>]]   
+
[[Soubor: Venus of Brassempouy.jpg |thumb|240px|<center>Venuše z Brassempouy<br />Svrchní paleolit (asi 25 tis. let), Brassempouy v Landes, Francie</center>]]   
== Filosofie ==
== Filosofie ==
Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem [[tvar]], a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem ''tvářit se'', vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ''ob-lič-ej'' souvisí s obecně slovanským ''lico'', ''líce'' a s tím zase české ''líčit'' a ''líčit se''. Ruské slovo ''lico'' znamená osobu.<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002. </ref>
Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem [[tvar]], a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem ''tvářit se'', vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ''ob-lič-ej'' souvisí s obecně slovanským ''lico'', ''líce'' a s tím zase české ''líčit'' a ''líčit se''. Ruské slovo ''lico'' znamená osobu.<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002. </ref>

Aktuální verze z 6. 10. 2023, 12:15

Tvář – Albert Einstein

Tvář (latinsky facies) je jiné, poetičtější označení pro obličej, plochou přední část lidské hlavy a jednu z výrazných anatomických charakteristik člověka. Bez srsti, s plochým čelem, výraznýma očima vedle sebe, se zdůrazněnými rty a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje mimiku, je tvář nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí lidského těla, charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji identifikuje (např. na průkazech).

Antropologie

Domněle zločinecké tváře
(C. Lombroso, kolem 1880)

Z evolučního hlediska je obličej součástí zásadních anatomických změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na páteř a s uvolněním rukou, jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé čelisti. Ztráta srsti, zvýraznění očí bělmem, očnicovými oblouky a obočím, bohatá muskulatura i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné rty dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a neverbální komunikaci.[1]

Tetovaná tvář Maora

Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují líčením, tetováním nebo plastickými operacemi. Zatímco antické divadlo využívalo masek, nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní divadlo a zejména film a televize využívají mimiku živého herce. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v karikaturách.

V počátcích antropologie v 19. století se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se zločineckými sklony. Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický lícní úhel, který se používal k charakterizování lidských ras a hrál jistou úlohu i v rasistických teoriích 19. století.

Venuše z Brassempouy
Svrchní paleolit (asi 25 tis. let), Brassempouy v Landes, Francie

Filosofie

Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem tvar, a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem tvářit se, vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ob-lič-ej souvisí s obecně slovanským lico, líce a s tím zase české líčit a líčit se. Ruské slovo lico znamená osobu.[2] Setkání „tváří v tvář“ znamená setkání s určitou osobou a zahrnuje jisté uznání její nezaměnitelnosti a jedinečnosti. Tvář jako specifický výraz lidské osoby je jedním z hlavních pojmů filosofie E. Lévinase. Důležitým zlomovým bodem při vývoji lidské osoby je setkání s tváří, kdy si moje naivní svoboda uvědomí, že není ničím zdůvodněna a ospravedlněna. Bezbranná a nahá tvář druhého se mé libovůli sice nijak nebrání, přesto mi kategoricky přikazuje „nezabiješ“.[3]

Metafory

Slovo tvář se vyskytuje v mnoha různých metaforách:

  • bledá tvář - běloch v indiánkách;
  • kamenná tvář nebo poker face, tvář hráče pokeru, která záměrně nedává najevo vůbec nic;
  • lidská tvář - člověk, lidé;
  • němá tvář – zvíře, které sice nemluví, nicméně také představuje individuální život;
  • padnout na tvář - prostrace, výraz největší úcty;
  • před tváří - před někým osobně.
  • ztratit tvář - pokazit si pověst

Tvář nebo tvářnost může pak znamenat i celkový vzhled nebo dojem, takže lze hovořit např. o „tváři krajiny“ nebo „tváři doby“. Biblická modlitba říká "...a obnovíš tvář země" (Ž 104,30). Pro jistou liberalizaci komunistického režimu v roce 1968 se ujal název „socialismus s lidskou tváří“. Předchozí i následující období tuhého režimu se pak lidově označovalo jako „socialismus s husí kůží“.

Literatura

  • Sokol, J., Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Portál: Praha 2002. ISBN 80-7178-627-6

Související články

Reference

  1. Sokol, Filosofická antropologie. Portál: Praha 2002.
  2. Sokol, Filosofická antropologie. Portál: Praha 2002.
  3. E. Lévinas, Totalita a nekonečno. Oikumené: Praha 2005, kap. III.A, III.B.

Externí odkazy