Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Stuha
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | '''Stuhy''' jsou úzké pevné plošné textilie<ref>Definice stuhy: http://lite.cojeco.cz/detail.php?id=92016</ref> | + | [[Soubor:2009-08 bandwebstuhl sarotti.JPG|thumb|240px|Výroba stuh na stroji se čtyřmi člunky nad sebou]] |
| + | [[Soubor:BandwebM-P.jpg|thumb|240px|Jehlový tkalcovský stav]] | ||
| + | [[Soubor:Bandkante 2.jpg|thumb|240px|Vazba kraje stuhy na jehlovém stroji]] | ||
| + | '''Stuhy''' jsou úzké pevné plošné textilie. <ref>Definice stuhy: http://lite.cojeco.cz/detail.php?id=92016</ref> | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11.století ve francouzském St.Etienne.<ref>Počátky stuhyřství v Evropě (anglicky):http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon</ref> V Čechách se už vždy soustředovalo stuhařství (a [[prýmek|prýmkařství]]) ve Šluknovském výběžku, od 30. let 19. století jako průmyslová výroba. V současné době je zde v tomto oboru zaměstnáno několik set lidí (asi pětina stavu před 20 lety), více než polovina výrobků se exportuje, přibývá výrobků k [[technické textilie|technickým účelům]]. | + | První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11.století ve francouzském St.Etienne.<ref>Počátky stuhyřství v Evropě (anglicky):http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon</ref> V Čechách se už vždy soustředovalo stuhařství (a [[prýmek|prýmkařství]]) ve Šluknovském výběžku, od 30. let 19. století jako průmyslová výroba. V současné době je zde v tomto oboru zaměstnáno několik set lidí (asi pětina stavu před 20 lety), více než polovina výrobků se exportuje, přibývá výrobků k [[technické textilie|technickým účelům]]. |
== Výroba == | == Výroba == | ||
| - | |||
Stuhy se vyrábí [[tkanina|tkaním]], [[pletenina|pletením]] nebo lepením. Nejčastěji se zpracovávají [[příze]] z nekonečných vláken, z [[bavlna|bavlny]] a z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]]. Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí [[elastická vlákna|elastomerů.]] | Stuhy se vyrábí [[tkanina|tkaním]], [[pletenina|pletením]] nebo lepením. Nejčastěji se zpracovávají [[příze]] z nekonečných vláken, z [[bavlna|bavlny]] a z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]]. Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí [[elastická vlákna|elastomerů.]] | ||
=== Tkané stuhy === | === Tkané stuhy === | ||
| Řádka 9: | Řádka 11: | ||
'''Ploché''' stuhy se tkají většinou s jedním člunkem, stroje s [[Žakárové vzorování textilií|žakarovým]] ústrojím mohou však mít i čtyři soustavy k zanášení útku nad sebou (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 2-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca. 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. ''dutou'' [[vazby tkanin|vazbou]].<ref>Tkací a pletací stroje na stuhy (anglicky): http://www.mueller-frick.com/product/prodindex.htm</ref> | '''Ploché''' stuhy se tkají většinou s jedním člunkem, stroje s [[Žakárové vzorování textilií|žakarovým]] ústrojím mohou však mít i čtyři soustavy k zanášení útku nad sebou (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 2-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca. 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. ''dutou'' [[vazby tkanin|vazbou]].<ref>Tkací a pletací stroje na stuhy (anglicky): http://www.mueller-frick.com/product/prodindex.htm</ref> | ||
Na výrobu '''dutinných''' (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma [[Osnova (textil)|osnovami]] a dvěma systémy zanášení [[Útek|útku]] nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice. | Na výrobu '''dutinných''' (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma [[Osnova (textil)|osnovami]] a dvěma systémy zanášení [[Útek|útku]] nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice. | ||
| - | + | ||
U '''jehlových stavů''' je útek zanášen jehlou ve formě smyčky na kraji tkaniny. Smyčky se proplétají navzájem nebo s přídavnou [[nit|nití]]. Stroje mohou být vybaveny také [[Žakárové vzorování textilií|žakarovým]] [[Prošlup|prošlupním]] zařízením. | U '''jehlových stavů''' je útek zanášen jehlou ve formě smyčky na kraji tkaniny. Smyčky se proplétají navzájem nebo s přídavnou [[nit|nití]]. Stroje mohou být vybaveny také [[Žakárové vzorování textilií|žakarovým]] [[Prošlup|prošlupním]] zařízením. | ||
Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku ([[plátno (vazba)|plátnovka]], [[kepr (vazba)|keprovka]] atd.). | Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku ([[plátno (vazba)|plátnovka]], [[kepr (vazba)|keprovka]] atd.). | ||
| Řádka 18: | Řádka 20: | ||
Technologie '''pletení''' stuh je sice známá, ale v současné době se sotva využívá. | Technologie '''pletení''' stuh je sice známá, ale v současné době se sotva využívá. | ||
== Druhy výrobků == | == Druhy výrobků == | ||
| - | [[ | + | [[File:Klettverschluss.jpg|thumb|240px|Suchý zip]] |
| - | + | ; podle vzhledu, například: | |
* paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití) | * paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití) | ||
* lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných ''lamé'' | * lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných ''lamé'' | ||
* piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami | * piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami | ||
* sametky – se sametovým povrchem na lícní straně | * sametky – se sametovým povrchem na lícní straně | ||
| - | |||
* dutinné stuhy – hadicovitý tvar | * dutinné stuhy – hadicovitý tvar | ||
* pruženky – stuhy s obsahem elestomeru | * pruženky – stuhy s obsahem elestomeru | ||
| - | + | ; podle použití: | |
* pro oděvní a obuvnické účely – zdrhovadla, lemovky, pasovky, ramínkovky, poutkovky, chránidlovky, zdobící stuhy | * pro oděvní a obuvnické účely – zdrhovadla, lemovky, pasovky, ramínkovky, poutkovky, chránidlovky, zdobící stuhy | ||
* jako doplňky k bytovým textiliím – [[koberec|kobercovky]], [[záclona|záclonovky]], | * jako doplňky k bytovým textiliím – [[koberec|kobercovky]], [[záclona|záclonovky]], | ||
Aktuální verze z 4. 1. 2023, 00:36
Stuhy jsou úzké pevné plošné textilie. [1]
Obsah |
Historie
První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11.století ve francouzském St.Etienne.[2] V Čechách se už vždy soustředovalo stuhařství (a prýmkařství) ve Šluknovském výběžku, od 30. let 19. století jako průmyslová výroba. V současné době je zde v tomto oboru zaměstnáno několik set lidí (asi pětina stavu před 20 lety), více než polovina výrobků se exportuje, přibývá výrobků k technickým účelům.
Výroba
Stuhy se vyrábí tkaním, pletením nebo lepením. Nejčastěji se zpracovávají příze z nekonečných vláken, z bavlny a z přírodního hedvábí. Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí elastomerů.
Tkané stuhy
se vyrábí na člunkových nebo jehlových stavech[3] Ploché stuhy se tkají většinou s jedním člunkem, stroje s žakarovým ústrojím mohou však mít i čtyři soustavy k zanášení útku nad sebou (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 2-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca. 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. dutou vazbou.[4] Na výrobu dutinných (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma osnovami a dvěma systémy zanášení útku nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice.
U jehlových stavů je útek zanášen jehlou ve formě smyčky na kraji tkaniny. Smyčky se proplétají navzájem nebo s přídavnou nití. Stroje mohou být vybaveny také žakarovým prošlupním zařízením. Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku (plátnovka, keprovka atd.).
Řezané stuhy
Laciné stuhy se také zhotovují řezáním široké tkaniny ze syntetických materiálů (ve směru osnovy) na pruhy. Během řezání se nataví útkové niti a tím se zabrání párání krajů pruhu.
Lepené stuhy
Lepením nití na pevný podklad a rozdělením na pásky se dají rovněž zhotovovat levné stuhy. Technologie pletení stuh je sice známá, ale v současné době se sotva využívá.
Druhy výrobků
- podle vzhledu, například
- paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití)
- lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných lamé
- piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami
- sametky – se sametovým povrchem na lícní straně
- dutinné stuhy – hadicovitý tvar
- pruženky – stuhy s obsahem elestomeru
- podle použití
- pro oděvní a obuvnické účely – zdrhovadla, lemovky, pasovky, ramínkovky, poutkovky, chránidlovky, zdobící stuhy
- jako doplňky k bytovým textiliím – kobercovky, záclonovky,
- stuhy k technickým a zdravotním účelům – např. tzv.suché zipy, knoty, filtry, obínadla
Reference
- ↑ Definice stuhy: http://lite.cojeco.cz/detail.php?id=92016
- ↑ Počátky stuhyřství v Evropě (anglicky):http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon
- ↑ Člunkové tkací stroje na stuhy (německy): http://www.mageba.com/deu/weben.htm
- ↑ Tkací a pletací stroje na stuhy (anglicky): http://www.mueller-frick.com/product/prodindex.htm
Literatura
- Kolektiv autorů: Gewebetechnik, Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 420-442
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |