Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
B (linka metra v Praze)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 8. 12. 2013, 12:49
Linka B pražského metra vede centrem ve směru jihozápad-severovýchod, na obou koncích se stáčí v rovnoběžkového směru. Je označována žlutou barvou. Má 24 stanic a délku 25,6 km; jízdní doba činí 41 minut. Přepravní kapacita činí ve špičce cca 21 000 osob za hodinu, v sedle polovic.
B je nejdelší a zároveň nejmladší linka v síti metra; zároveň je první plně dokončená, u níž se neplánuje další rozšiřování. (V 80. letech existovaly předběžné záměry například vybudování větve ve směru Stodůlky–Horky[1], ty však počítaly s výstavbou panelových sídlišť.)
Obsah |
Historie
I.B
Výstavba prvního úseku I.B byla zahájena v roce 1979, otevřen byl 2. listopadu 1985. Tento úsek obsahuje sedm stanic od Smíchovského nádraží po Florenc, délka úseku je 4,9 km. Vzhledem k složitému geologickému podloží byl náročný na výstavbu (okolí Můstku a úsek Anděl–Karlovo náměstí, který podchází Vltavu).
Architektonické provedení linky I.B není tak nákladné jako na lince I.A, resp. I.C. Nicméně bylo provedeno ve vkusném estetickém souladu. Hlavním slučujícím prvkem trasy B byly originální závěsné sdružené nosiče osvětlení. Pak to byl způsob nasvícení prostoru - dolů svítilo bílé zářivkové světlo a klenby stanic osvětlovaly tmavě oranžové (teplé) sodíkové výbojky. Za třetí linka B je oproti mramorovému céčku a hliníkovému áčku vyvedená v barevném skle typu Connex. Každá stanice měla obložené nosné sloupy Connexem v jiné barvě. Kromě stanice Karlovo náměstí - zde byly použity obklady ze skleněných válcovitých dílů, u přestupních Florence a Můstku obklady z keramiky a Smíchovského nádraží nosné sloupy obložené leštěným hliníkem. Stanice Anděl tvořila výjimku; obklady jsou zde vzhledem k tematickému zaměření z mramoru (imitace stanic metra v Moskvě).
III.B
Úsek III.B o délce 4,9 km a mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen 26. října 1988. Nachází se na něm 3 stanice - Radlická, Jinonice (dříve Švermova) a Nové Butovice (dříve Dukelská). Stanice Radlická a Nové Butovice jsou hloubené, stanice Jinonice je ražená. První dvě stanice se velmi málo využívají - stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno sídliště, které se ale po pádu komunismu nevystavělo.
II.B
Dne 22. listopadu 1990 byl otevřen úsek II.B, který k trase přidal 4,4 km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou. K jeho dokončení byly také odstraněny všechny ideologické názvy stanic v síti metra (na tomto úseku Zápotockého a Hakenova). Vzhledem k úsporným opatřením zavedeným po pádu komunismu nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při povodních v srpnu 2002.
V.B
Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic, délka 5,1 km + Depo Zličín), jehož část je vedena, jako jedena z mála v síti pražského metra, jako nadzemní, byl otevřen 11. listopadu 1994.
IV.B
Poslední část IV.B, se zprovoznila 8. listopadu 1998, má 6,3 km a vede z Českomoravské na Černý Most. Tento úsek obsahuje 5 stanic, v roce 1998 však zůstávaly nedostavěny stanice Hloubětín a Kolbenova, které byly otevřeny až v letech 1999, resp. 2001. Bylo tomu tak z finančních důvodů; díky zpoždění výstavby dvou stanic se náklady na celý úsek snížily o dvě miliardy Kč. Celá akce s neotevřenými stanicemi byla rychle zpolitizovaná, neboť tehdejší kandidát na primátora Martin Bursík začal veřejnou kritikou tehdejšího primátora Koukala.[2]
Stanice
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.