Altiplano
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | [[Soubor:Altiplano map.png|thumb|230px|Poloha]] | |
- | [[Soubor:Altiplano map.png|thumb|Poloha]] | + | [[Soubor:Romanceor Altiplano 1.jpg|thumb|230px|Chilské Altiplano]] |
- | [[Soubor:Romanceor Altiplano 1.jpg|thumb|Chilské Altiplano]] | + | [[Soubor:Puno-Peru.jpeg|thumb|230px|[[Puno]] ([[Peru]]), jedno z největších měst na Altiplanu]] |
- | [[Soubor:Puno-Peru.jpeg|thumb|[[Puno]] | + | [[Soubor:Im Salar de Uyuni.jpg|thumb|230px|Árbol de Piedra (''Kamenný strom''), skalní útvar nacházející se v poušti Siloli na bolivijském Altiplanu]] |
- | [[Soubor:Im Salar de Uyuni.jpg|thumb|Árbol de Piedra (''Kamenný strom''), skalní útvar nacházející se v poušti Siloli na bolivijském Altiplanu]] | + | |
'''Altiplano''' ([[španělština|španělsky]] ''vysočina'', ''náhorní rovina'') je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy [[západ]]ních a [[východ]]ních [[Andy|And]]. Po [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské plošině]] je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na [[Země|Zemi]]. | '''Altiplano''' ([[španělština|španělsky]] ''vysočina'', ''náhorní rovina'') je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy [[západ]]ních a [[východ]]ních [[Andy|And]]. Po [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské plošině]] je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na [[Země|Zemi]]. | ||
== Geografická charakteristika == | == Geografická charakteristika == | ||
Nachází se ve vnitrozemí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], převážně na území [[Bolívie]] a [[Peru]]; částečně zasahuje do [[Chile]] a na sever [[Argentina|Argentiny]]. | Nachází se ve vnitrozemí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], převážně na území [[Bolívie]] a [[Peru]]; částečně zasahuje do [[Chile]] a na sever [[Argentina|Argentiny]]. | ||
- | Rozloha náhorní plošiny činí okolo 170 000 km², průměrná [[nadmořská výška]] je | + | Rozloha náhorní plošiny činí okolo 170 000 km², průměrná [[nadmořská výška]] je 3 600 m. |
Západní a východní stranu ohraničuje horský pás [[Andy|And]] ([[Cordillera Occidental]] a [[Cordillera Central]]) s mnoha aktivními [[Sopka|vulkány]], severní jezero [[Titicaca]] a na jihu se nachází jedno z nejsušších míst na zeměkouli – [[poušť]] [[Atacama]]. Samotná oblast Altiplana je řídce osídlená, hustěji zalidněná jsou jen území v okolí jezera Titicaca a hornické oblasti (nacházejí se zde poměrně velká ložiska [[stříbro (minerál)|stříbra]], [[měď (minerál)|mědi]], [[cín]]u a [[zinek|zinku]]). Altiplano je známé též nejvýše položenou [[železnice|železniční tratí]] na [[Amerika|americkém]] kontinentu, spojující města [[Cuzco]] a [[La Paz]]. | Západní a východní stranu ohraničuje horský pás [[Andy|And]] ([[Cordillera Occidental]] a [[Cordillera Central]]) s mnoha aktivními [[Sopka|vulkány]], severní jezero [[Titicaca]] a na jihu se nachází jedno z nejsušších míst na zeměkouli – [[poušť]] [[Atacama]]. Samotná oblast Altiplana je řídce osídlená, hustěji zalidněná jsou jen území v okolí jezera Titicaca a hornické oblasti (nacházejí se zde poměrně velká ložiska [[stříbro (minerál)|stříbra]], [[měď (minerál)|mědi]], [[cín]]u a [[zinek|zinku]]). Altiplano je známé též nejvýše položenou [[železnice|železniční tratí]] na [[Amerika|americkém]] kontinentu, spojující města [[Cuzco]] a [[La Paz]]. | ||
- | V oblasti leží několik velkých jezer – na [[sever]]u jezero [[Titicaca]], v centrální části jezero [[Poopó]] a [[Coipasa]], v [[ | + | V oblasti leží několik velkých jezer – na [[sever]]u jezero [[Titicaca]], v centrální části jezero [[Poopó]] a [[Coipasa]], v [[Jih|jižní]] části slané jezero [[Salar de Uyuni]]. |
== Podnebí == | == Podnebí == | ||
Řádka 18: | Řádka 17: | ||
== Vznik == | == Vznik == | ||
- | Vznik Altiplana je datován do konce | + | Vznik Altiplana je datován do konce druhohor, kdy vlivem [[tektonika|tektonických]] pohybů nastal v oblasti pokles a následná masivní [[sedimentace]]. Později, v miocénu, započala [[sopka|vulkanická aktivita]] v Cordillera Occidental, která překryla vrstvu [[sedimentární hornina|sedimentů]] [[láva|lávovými]] proudy a dalšími sopečnými produkty. V období pleistocénu byla celá oblast zalita vodou – jezero [[Ballivián]]. Začátkem holocénu jezero vyschlo, jeho zbytky představují jezera Titicaca a Poopó a oblast dostala dnešní podobu. |
== Fotogalerie == | == Fotogalerie == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
- | + | File:Isla del Pescado in Uyuni.JPG | Ostrov Pescado v [[Salar de Uyuni]] | |
- | + | File:Laguna Verde Bolivia.jpg | [[Laguna Verde]] a sopka [[Licancabur]] | |
- | + | File:Lake Titicaca Modis Sensor Nov 4 2001.jpg | Satelitní snímek oblasti Altiplana | |
- | + | File:CerroMiscanti.jpg | [[Laguna Miscanti]], chilské Altiplano | |
</gallery> | </gallery> | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
- | {{commonscat|Altiplano}} | + | {{Flickr|Altiplano}}{{commonscat|Altiplano}}{{Článek z Wikipedie}} |
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
[[Kategorie:Geografie Argentiny]] | [[Kategorie:Geografie Argentiny]] | ||
[[Kategorie:Geografie Bolívie]] | [[Kategorie:Geografie Bolívie]] | ||
[[Kategorie:Geografie Chile]] | [[Kategorie:Geografie Chile]] | ||
[[Kategorie:Geografie Peru]] | [[Kategorie:Geografie Peru]] |
Aktuální verze z 7. 7. 2017, 00:28
Altiplano (španělsky vysočina, náhorní rovina) je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi.
Obsah |
Geografická charakteristika
Nachází se ve vnitrozemí Jižní Ameriky, převážně na území Bolívie a Peru; částečně zasahuje do Chile a na sever Argentiny. Rozloha náhorní plošiny činí okolo 170 000 km², průměrná nadmořská výška je 3 600 m.
Západní a východní stranu ohraničuje horský pás And (Cordillera Occidental a Cordillera Central) s mnoha aktivními vulkány, severní jezero Titicaca a na jihu se nachází jedno z nejsušších míst na zeměkouli – poušť Atacama. Samotná oblast Altiplana je řídce osídlená, hustěji zalidněná jsou jen území v okolí jezera Titicaca a hornické oblasti (nacházejí se zde poměrně velká ložiska stříbra, mědi, cínu a zinku). Altiplano je známé též nejvýše položenou železniční tratí na americkém kontinentu, spojující města Cuzco a La Paz.
V oblasti leží několik velkých jezer – na severu jezero Titicaca, v centrální části jezero Poopó a Coipasa, v jižní části slané jezero Salar de Uyuni.
Podnebí
Podnebí je chladné (průměrná roční teplota dosahuje jen 3 °C v západní části a asi 12 °C v oblasti okolo jezera Titicaca) a polosuché. Příčinou je clonění And, které zachytávají srážky proudící od Pacifiku. Roční úhrn srážek představuje 200 až 800 mm/m².
Vznik
Vznik Altiplana je datován do konce druhohor, kdy vlivem tektonických pohybů nastal v oblasti pokles a následná masivní sedimentace. Později, v miocénu, započala vulkanická aktivita v Cordillera Occidental, která překryla vrstvu sedimentů lávovými proudy a dalšími sopečnými produkty. V období pleistocénu byla celá oblast zalita vodou – jezero Ballivián. Začátkem holocénu jezero vyschlo, jeho zbytky představují jezera Titicaca a Poopó a oblast dostala dnešní podobu.
Fotogalerie
Ostrov Pescado v Salar de Uyuni |
Laguna Verde a sopka Licancabur |
Laguna Miscanti, chilské Altiplano |
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |