Kazaň

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 22. 2. 2024, 23:36

Dominanty města (2015)

Pěší zóna – Baumanova ulice

Hlavní železniční stanice

Kazaň' (tatarsky Qazan, rusky: Казань) je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu a jedním z největších měst v Rusku; zároveň je střediskem Povolžského federálního okruhu.

Leží v evropské části Ruské federace na řece Volze.

V roce 2022 zde žilo asi 1 259 173 obyvatel.

Historie

Kazaň v době vlastní nezávislosti

Kazaň založili údajně Povolžští Bulhaři, ačkoliv se o tom spekuluje a to v době někdy mezi 11. a 13. stoletím. Jedním z nejstarších nálezů v Kazani byla česká mince z jedenáctého století se zobrazením svatého Václava, kterou našli během vykopávání na Kazaňském hradě. Svoje mince v Kazani začali razit až v roce 1408. Z této doby pochází první stavby v dnešním Kazaňském hradě. V této době mělo město význam jako zastávka obchodníků na cestě ze Skandinávie do dnešního Íránu. Vznikl zde bazar, který se stal centrem obchodu v celé oblasti; hlavně s nábytkem. Po zničení Zlaté hordy v 15. století se zde postupně zformoval Kazaňský chanát, který bohatl. Jeho centrum - Kazaň velmi prosperovalo. Opravila se citadela, opevnění se také posílilo. V roce 1487 se Rusové pokoušeli Kazaň dobýt, ale neúspěšně.

Kazaň v době ruského carství

Až Ivan Hrozný Kazaň úspěšně připojil k Rusku. Byl ustanoven nový správce města - Alexandr Gorbatyj Šujski, za jehož vlády byli mnozí Tataři zabiti, obráceni násilně ke křesťanství a nakonec vystěhováni na místo 50 km pryč od města. V Kazani samotné byly zbořeny všechny mešity a paláce patřící Tatarům. O několik dalších let později, roku 1579 navíc vypukl velký požár. Po něm byl opět obnovený Kazaňský chanát, tentokrát už i s pomocí samotných Rusů. Roku 1612 byla ale jeho nezávislost zrušena, a to Kuzmou Mininem, ruským nacionalistou. Toto období pro nás zůstává zatím nejasné, není o něm mnoho informací. V roce 1708 byl Kazaňský chanát zrušen celý a přeměněn na gubernii. To se událo v době Petra Velikého. Po jeho návštěvě se v Kazani začaly vyrábět lodě pro Kaspickou flotilu. Na konci 18. století, roku 1774 vypuklo povstání pohraničníků a rolníků vedené donským kozákem Jemeljanem Pugačevem; naštěstí rychle potom bylo město během vlády Kateřiny Veliké obnoveno. Byl povolen islám, přesto však diskriminace proti Tatarům neskončila. Na začátku 19. století tak už v Kazaňské státní univerzitě mohli tisknout Korán a začal rozvoj města. Ke sklonku předminulého století se stalo město průmyslovým centrem středovolžské oblasti, kam se stěhovali lidé za prací. Roku 1875 dosáhla města koňská železnice a roku 1899 elektrická tramvaj. Pravomoci Tatarů po revoluci v roce 1905 neustále rostly, získali kulturní autonomii a město se stalo kulturním centrem. Začaly se objevovat první noviny v tatarštině a vzniklo tatarské divadlo.

Kazaň v době SSSR a současnosti

Po revoluci a občanské válce mezi lety 1917 a 1919 zde bolševická moc ustanovila Tatarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku. Tehdy zde žilo přibližně 200 000 lidí, město bylo středem náboženských aktivit v celé oblasti. V rámci komunistického protináboženského boje tak byla uzavřena a zničena většina kostelů a mešit, stejně jako v celém SSSR. Během 2. světové války sem, jako i do jiných měst v Povolží a v okolí Uralu, byly přestěhovány závody na válečnou výrobu (výroba tanků a letadel). Město rychle rostlo; zatímco pětisettisícovou hranici překonalo až v 50. letech, o zhruba dalších třicet let později se Kazaň stává již městem milionovým. Na jeho okraji vyrostlo mnoho panelových sídlišť. Po pádu sovětského impéria se v Kazani opět začala rozvíjet tatarská kultura, stavěly se nové mešity a kostely. Centrum města prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2005 byla otevřena největší ruská mešita na kazaňském kremlu k výročí tisíciletí založení města; místní hrad je symbolem státnosti celého Tatarstánu. K tomuto výročí bylo též i otevřeno slavnostně nové metro.

Obyvatelstvo

Starší pohled na centrum města – v dáli je vidět mešita, nejvyšší budova místního kremlu

1550 – 50 000
1708 – 40 000
1830 – 43 900
1839 – 51 600
1859 – 60 600
1862 – 63 100
1883 – 140 000
1897 – 130 000
1917 – 206 600
1926 – 179 000
1939 – 398 000
1959 – 667 000
1979 – 989 000
1989 – 1 094 400
1997 – 1 076 000
2000 – 1 089 500
2002 – 1 153 000
2006 – 1 200 000

Významné stavby

Partnerská města

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kazaň

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 26: / Řádka 26: @@
 | web = kzn.ru/
 | mapa = Soubor:Russia - Republic of Tatarstan (2008-01).png
-}}
+}}[[Soubor:KAZ Collage 2015.png|thumb|240px|Dominanty města (2015)]]
-'''Kazaň''' ({{vjazyce2|tt|Qazan}}, rusky: Казань}}) je administrativním a kulturním centrem [[Tatarstán]]u a jedním z největších [[Seznam měst v Rusku|měst v Rusku]]; zároveň je střediskem [[Povolžský federální okruh|Povolžského federálního okruhu]]. Leží v evropské části [[Ruská federace|Ruské federace]] na řece [[Volha|Volze]]. Má 1 120 000 obyvatel (2008).
+[[Soubor:Baumana Street Kazan Russia 2009 sept 06.jpg|thumb|240px|[[Pěší zóna]] – Baumanova ulice]]
+[[Soubor:Kazan Railway station 08-2016 img1.jpg|thumb|240px|Hlavní železniční stanice]]
+''Kazaň''' ({{vjazyce2|tt|Qazan}}, rusky: Казань) je administrativním a kulturním centrem [[Tatarstán]]u a jedním z největších [[Seznam měst v Rusku|měst v Rusku]]; zároveň je střediskem [[Povolžský federální okruh|Povolžského federálního okruhu]].
+Leží v evropské části [[Rusko|Ruské federace]] na řece [[Volha|Volze]].
+* V roce [[2022]] zde žilo asi '''1 259 173''' obyvatel.
 == Historie ==
 === Kazaň v době vlastní nezávislosti ===
 Kazaň založili údajně [[Povolžští Bulhaři]], ačkoliv se o tom spekuluje a to v době někdy mezi 11. a 13. stoletím. Jedním z nejstarších nálezů v Kazani byla česká mince z jedenáctého století se zobrazením svatého Václava, kterou našli během vykopávání na Kazaňském hradě. Svoje mince v Kazani začali razit až v roce 1408. Z této doby pochází první stavby v dnešním [[Kazaňský hrad|Kazaňském hradě]]. V této době mělo město význam jako zastávka obchodníků na cestě ze [[Skandinávie]] do dnešního [[Írán]]u. Vznikl zde [[bazar]], který se stal centrem obchodu v celé oblasti; hlavně s nábytkem. Po zničení Zlaté hordy v 15. století se zde postupně zformoval [[Kazaňský chanát]], který bohatl. Jeho centrum - Kazaň velmi prosperovalo. Opravila se [[citadela]], opevnění se také posílilo. V roce 1487 se Rusové pokoušeli Kazaň dobýt, ale neúspěšně.
 === Kazaň v době ruského carství ===
-Až [[Ivan Hrozný]] Kazaň úspěšně připojil k Rusku. Byl ustanoven nový správce města - [[Alexandr Gorbatyj Šujski]], za jehož vlády byli mnozí Tataři zabiti, obráceni násilně ke [[křesťanství]] a nakonec vystěhováni na místo 50 km pryč od města. V Kazani samotné byly zbořeny všechny [[mešita|mešity]] a paláce, patřící Tatarům. O několik dalších let později, roku 1579 navíc vypukl velký [[požár]]. Po něm byl opět obnovený Kazaňský chanát, tentokrát už i s pomocí samotných Rusů. Roku 1612 byla ale jeho [[nezávislost]] zrušena, a to [[Kuzma Minin|Kuzmou Mininem]], ruským [[nacionalismus|nacionalistou]]. Toto období pro nás zůstává zatím nejasné, není o něm mnoho informací. V roce 1708 byl Kazaňský chanát zrušen celý a přeměněn na [[gubernie|gubernii]]. To se událo v době Petra Velikého. Po jeho návštěvě se v Kazani začaly vyrábět lodě pro [[Ruská Kaspická flotila|Kaspickou flotilu]]. Na konci 18. století, roku 1774 vypuklo povstání [[pohraničník]]ů a [[rolník]]ů vedené donským kozákem [[Jemeljan Pugačev|Jemeljanem Pugačevem]]; naštěstí rychle potom bylo město během vlády [[Kateřina Veliká|Kateřiny Veliké]] obnoveno. Byl povolen [[islám]], přesto však [[diskriminace]] proti Tatarům neskončila. Na začátku 19. století tak už v Kazaňské státní univerzitě mohli tisknout [[Korán]] a začal rozvoj města. Ke sklonku předminulého století se stalo město [[průmysl]]ovým centrem středovolžské oblasti, kam se stěhovali lidé za prací. Roku 1875 dosáhla města [[koňská železnice]] a roku 1899 [[elektrická tramvaj]]. Pravomoci Tatarů po revoluci v roce [[1905]] neustále rostly, získali kulturní autonomii a město se stalo kulturním centrem. Začaly se objevovat první [[noviny]] v [[tatarština|tatarštině]] a vzniklo tatarské [[divadlo]].
+Až Ivan Hrozný Kazaň úspěšně připojil k Rusku. Byl ustanoven nový správce města - [[Alexandr Gorbatyj Šujski]], za jehož vlády byli mnozí Tataři zabiti, obráceni násilně ke [[křesťanství]] a nakonec vystěhováni na místo 50 km pryč od města. V&nbsp;Kazani samotné byly zbořeny všechny [[mešita|mešity]] a paláce patřící Tatarům. O několik dalších let později, roku 1579 navíc vypukl velký [[požár]]. Po něm byl opět obnovený Kazaňský chanát, tentokrát už i s pomocí samotných Rusů. Roku 1612 byla ale jeho [[nezávislost]] zrušena, a to [[Kuzma Minin|Kuzmou Mininem]], ruským [[nacionalismus|nacionalistou]]. Toto období pro nás zůstává zatím nejasné, není o něm mnoho informací. V roce 1708 byl Kazaňský chanát zrušen celý a přeměněn na [[gubernie|gubernii]]. To se událo v době Petra Velikého. Po jeho návštěvě se v Kazani začaly vyrábět lodě pro [[Ruská Kaspická flotila|Kaspickou flotilu]]. Na konci 18. století, roku 1774 vypuklo povstání [[pohraničník]]ů a [[rolník]]ů vedené donským kozákem [[Jemeljan Pugačev|Jemeljanem Pugačevem]]; naštěstí rychle potom bylo město během vlády [[Kateřina Veliká|Kateřiny Veliké]] obnoveno. Byl povolen [[islám]], přesto však [[diskriminace]] proti Tatarům neskončila. Na začátku 19. století tak už v Kazaňské státní univerzitě mohli tisknout [[Korán]] a začal rozvoj města. Ke sklonku předminulého století se stalo město [[průmysl]]ovým centrem středovolžské oblasti, kam se stěhovali lidé za prací. Roku 1875 dosáhla města [[koňská železnice]] a roku 1899 [[elektrická tramvaj]]. Pravomoci Tatarů po revoluci v roce [[1905]] neustále rostly, získali kulturní autonomii a město se stalo kulturním centrem. Začaly se objevovat první [[noviny]] v [[tatarština|tatarštině]] a vzniklo tatarské [[divadlo]].
 === Kazaň v době SSSR a současnosti ===
-Po revoluci a občanské válce mezi lety [[1917]] a [[1919]] zde bolševická moc ustanovila [[Tatarská autonomní sovětská socialistická republika|Tatarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku]]. Tehdy zde žilo přibližně 200 000 lidí, město bylo středem [[náboženství|náboženských]] aktivit v celé oblasti. V rámci komunistického protináboženského boje tak byla uzavřena a zničena většina [[kostel]]ů a [[mešita|mešit]], stejně jako v celém [[Sovětský svaz|SSSR]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] sem, jako i do jiných měst v [[Povolží]] a v okolí [[Ural]]u, byly přestěhovány závody na válečnou výrobu (výroba [[tank]]ů a [[letadlo|letadel]]). Město rychle rostlo; zatímco pětisettisícovou hranici překonalo až v 50. letech, o zhruba dalších třicet let později se Kazaň stává již městem milionovým. Na jeho okraji vyrostlo mnoho [[Panelový dům|panelových]] [[sídliště|sídlišť]]. Po pádu sovětského impéria se v Kazani opět začala rozvíjet tatarská [[kultura]], stavěly se nové mešity a kostely. Centrum města prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. V roce [[2005]] byla otevřena největší ruská mešita na kazaňském kremlu k výročí tisíciletí založení města; místní [[hrad]] je symbolem státnosti celého [[Tatarstán]]u. K tomuto výročí bylo též i otevřeno slavnostně nové [[Metro v Kazani|metro]].
+Po revoluci a občanské válce mezi lety [[1917]] a [[1919]] zde bolševická moc ustanovila [[Tatarská autonomní sovětská socialistická republika|Tatarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku]]. Tehdy zde žilo přibližně 200 000 lidí, město bylo středem [[náboženství|náboženských]] aktivit v celé oblasti. V&nbsp;rámci komunistického protináboženského boje tak byla uzavřena a zničena většina [[kostel]]ů a [[mešita|mešit]], stejně jako v celém [[Sovětský svaz|SSSR]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] sem, jako i do jiných měst v [[Povolží]] a v okolí [[Ural]]u, byly přestěhovány závody na válečnou výrobu (výroba [[tank]]ů a [[letadlo|letadel]]). Město rychle rostlo; zatímco pětisettisícovou hranici překonalo až v 50. letech, o zhruba dalších třicet let později se Kazaň stává již městem milionovým. Na jeho okraji vyrostlo mnoho [[Panelový dům|panelových]] [[sídliště|sídlišť]]. Po pádu sovětského impéria se v Kazani opět začala rozvíjet tatarská [[kultura]], stavěly se nové mešity a kostely. Centrum města prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. V roce [[2005]] byla otevřena největší ruská mešita na kazaňském kremlu k&nbsp;výročí tisíciletí založení města; místní [[hrad]] je symbolem státnosti celého [[Tatarstán]]u. K tomuto výročí bylo též i otevřeno slavnostně nové [[Metro v Kazani|metro]].
 == Obyvatelstvo ==
-[[Soubor:Bauman Street.jpg|thumb|[[Pěší zóna]], Baumanova ulice]]
+[[Soubor:Kazan Center from Fizkorpus.jpg|thumb|240px|Starší pohled na centrum města – v dáli je vidět mešita, nejvyšší budova místního kremlu]]
-[[Soubor:Kazan Center from Fizkorpus.jpg|thumb|Pohled na centrum města; v dáli je vidět mešita, nejvyšší budova místního kremlu]]
 * 1550 – 50&nbsp;000
 * 1708 – 40&nbsp;000