Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Křečík džungarský
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 6. 2. 2014, 15:25
Křečík džungarský (Phodopus sungorus, Pallas, 1773) je malý hlodavec pocházející původně ze stepí jižní a střední Sibiře. Je zajímavý neobvyklým chováním samce, který asistuje samičce při porodu a pomáhá jí se starat o mláďata.[1]
Obsah |
Popis
Křečík džungarský(Jungy) má zavalité tělo většinou zbarvené šedě s tmavým pruhem na zádech, spodek těla je světle šedý až bílý. Zabarvení srsti je různé v závislosti na ročním období. V letním období je zabarvení srsti převážně tmavší. Naopak v zimním období je světlejší, až bílé, s hůře rozeznatelným pruhem na zádech. Čím drsnější prostředí, tím je změna během ročního období výraznější. Tělo má dlouhé 65-102 mm a váží 30-55 g.[2] Ocásek má maličký, od 2 do 4 mm.[2]
Zvláštní zbarvení
Kromě základního zbarvení, které se nazývá aguti, byly vyšlechtěny další dvě varianty:[3]
- Modrá aguti (safír) má srst s jemným, kouřově modrošedým nádechem.
- Pearl vypadá stejně jako zimní srst a navíc může být ve variantě aguti (bílá s černými stíny) nebo modrá aguti (bílá s modrými stíny).
Areál rozšíření
Křečíci žijí na různých místech Asie od Kazachstánu přes Mongolsko až do Mandžuska. Vyskytují se od nížin do hor (až 3000 m n. m.).[2]
Životní prostředí
Křečíci jsou noční zvířata, z toho vyplývá, že nejvíce aktivní jsou v noci.(Mají hmatové fousky které používá k orientaci ve tmě.) Jejich domovským prostředím je step. Ve volné přírodě začíná být křečík aktivnější s příchodem soumraku. Ke spánku se ukládá ještě před rozbřeskem.
Chov
Křečík patří u nás k oblíbeným domácím mazlíčkům. Je to nenáročné a tiché zvíře (toto platí většinou, chováte-li křečíka jednotlivě). Ve skupinkách mohou být křečíci hluční, hlavně jedinci stejného pohlaví mezi sebou vyvolávají rvačky. V případě, že chcete chovat křečíky ve skupině, doporučují se jedinci ze stejného vrhu. Samička je březí 18-21 dní a rodí od 2 do 10 mlaďat.[2] Může mít až 20 vrhů za rok.[1] Pohlavní dospělosti v zajetí křečík dosahuje kolem třetího měsíce.[2] Pokud je křečík zvyklý sám (např. půl roku) a chcete mu dát partnera bude pár dní, i týdnů trvat než si na sebe zvyknou (ze začátku se budou prát o domeček/ky a potom o další věci jako je potrava atd.). Málokdy se dožívají 2 let, ale vzácně se mohou dožít 3-4 let.[4]
Potrava
Asi nejjednodušší je kupovat už připravené směsi pro hlodavce (nemusí to být směsi speciálně pro křečíky), které doplníme čerstvou zeleninou nebo ovocem. Ovoce dávat jen přiměřeně vzhledem k podílu cukru. Není vhodné krmit křečíka větším množství slunečnicových semen anebo ořechů, protože tato semena obsahují větší množství tuku. Zoubky si dobře obrušují a zároveň si pochutnají na tvrdém chlebu nebo knackebrotu.
Obydlí
Pro křečíka je vhodné terárium nebo klícka o půdorysu minimálně 40x25 cm. Lepší jsou samozřejmě uzavřené klícky nebo vyšší terária, protože křečík dokáže z nižšího neuzavřeného (např. pletivem) příbytku utéct. Nevhodná je naopak např. jakákoliv krabice. Za prvé se špatně udržuje a za druhé se křečík dokáže jednoduše prokousat ven. Dno akvária či klícky by mělo být pokryté hoblinami (dostatečně velkými aby je nevdechoval). Je dobré dát mu trochu sena a papírové ubrousky, kterými si pak sám vystele domeček. Úkryt (domeček) ve kterém bude spát lze vyrobit ze skořápky z kokosového ořechu. Velmi rádi se také křečíci "koupou" v misce naplněné pískem pro činčily. To také zvyšuje kvalitu srsti.
Samozřejmě mu nesmí chybět miska s jídlem, napáječka, kousek dřeva na hryzání (nejlépe z ovocného stromu) a nějaké prolézačky na hraní (rulička od toaletního papíru, krabička s otvory ap.).
Je třeba si dát pozor na nebezpečí, která křečíkovi v domácím prostředí hrozí. Zejména pády z výšek (rádi lezou na všechno v dosahu), elektrické kabely, jedovaté rostliny a lahve s chemickými přípravky.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 JUDSONOVÁ, Olivia. Sexuální poradna Dr. Tatiany pro všechna živá stvoření. 1. vyd. [s.l.] : Argo, 2003. ISBN 80-86569-50-0.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 VELENSKÁ, Nataša. Hlodavci. 1. vyd. Rudná u Prahy : Vydavatelství a nakladatelství Robimaus - sdružení Magdálena a Robert Javorských, 2007. ISBN 978-80-903-3572-1. S. 89-90.
- ↑ JUDITH, Lissenberg. Křečíci. 1. vyd. Čestlice : Rebo Productions CZ, 2004. ISBN 80-7234-290-8. S. 97-98.
- ↑ JUDITH, Lissenberg. Křečíci. 1. vyd. Čestlice : Rebo Productions CZ, 2004. ISBN 80-7234-290-8. S. 16-19.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |