Jaderná elektrárna Temelín

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 11. 4. 2023, 15:16

Chladicí věže Temelína

Pohled na chladicí věže a budovy JETE

Budovy JETE

Jaderná elektrárna Temelín, obecně často nazývaná Temelín (zkratkou ETE, dříve také JETE nebo JET), je elektrárna s největším instalovaným výkonem v Česku. Stojí v obci Temelín v Jihočeském kraji, v okrese České Budějovice. Elektrárna je častým terčem kritiky ze strany českých i zahraničních ekologických organizací a hornorakouské vlády. Jedná se také o jedno z ústředních témat česko-rakouské politiky. Zatím (v roce 2007) se jedná o nejnovější jadernou elektrárnu v Evropě.^[1] Elektrárna má instalované dva bloky z původně plánovaných čtyř, každý s elektrickým výkonem 1000 MW. V roce 2006 elektrárna vyrobila přibližně 12 TWh (43,2 PJ) elektrické energie, což představovalo přibližně 14 % výroby elektřiny v Česku a kolem 23 % výroby ČEZ. Podíl na instalovaném výkonu elektráren v Česku byl v roce  2005 11,43 %.^[2]

Umístění Temelína a ostatní geografické informace

Temelín se nachází v Jihočeském kraji asi 5 km jižně od města Týn nad Vltavou a 24 km severně od Českých Budějovic u obce Temelín v místech, kde stávala vesnice Temelínec v souřadnicích 49°10′48″ severní šířky a 14°22′47″ východní délky. JETE je vzdálena asi 45 až 50 km od hranic s Německem a Rakouskem.^[3] Nadmořská výška Temelína je asi 500 m nad mořem. Vltava je vzdálená přibližně 5 km směrem na východ.^[4][5] Elektrárna se nachází na pozemku o rozloze 143 ha (z toho 123 ha je oploceno), který patří ČEZ. Na pozemku je dost místa i pro případné dostavění elektrárny.^[3] Jde konkrétně o parcelu č. 180/1 na katastrálním území Křtěnov, parcelu č. 1053/1 na k.ú. Březí u Týna nad Vltavou, a parcelu parcela č. 1044/3. v k. ú. Temelínec.^[6] Lokalita Temelína byla určena na základě řady bezpečnostních, technických i ekonomických kritérií. Blízkost Vltavy a vodního díla Hněvkovice zajišťuje dostatek vody pro chlazení, díky poměrně vysoké nadmořské výšce však elektrárna nemůže být ohrožena povodní. Z ekonomického a energetického hlediska je důležité umístění na jihu státu - uhelné elektrárny se nacházejí poblíž ložisek uhlí v severních Čechách a na severní Moravě, umístění elektrárny na jihu tak usnadňuje a zlevňuje přenos elektřiny (to je i jeden důvodů umístění JE Dukovany na jižní Moravu). Temelín leží z geologického hlediska na moldanubickém hřbetu, který je do jisté míry pokračováním Lišovského prahu, oblasti v seizmicky klidné a geologicky stabilní^[7], na skalním podloží a mimo geologické zlomy.^[8]

Řez budovou, v levé části je reaktorová hala, v pravé turbogenerátor

Jižní Čechy obecně i okolí Temelína jsou v porovnání s průměrem i jinými oblastmi Česka řídce zalidněny^[9], okolí Temelína je z velké části zalesněno^[3], což je velmi výhodné z bezpečnostního hlediska, ale nevýhodné pro využití odpadního tepla. V předběžné fázi se uvažovalo o umístění elektrárny k obci Malovice (plánovaná elektrárna byla označována jako JEMA)^[10], která však byla právě kvůli nedostatečné geologické stabilitě zavržena, později byla zkoumána lokalita Dubenec (v obci Dívčice), která však byla vhodná ke stavbě maximálně dvou bloků. Průzkum prováděla inženýrská organizace Terplan.^[11] Pásmo havarijní připravenosti bylo SÚJB už 5. srpna 1997 stanoveno na 13 km^[12] (v určitých místech sahá ještě o trochu dál).

Historie

Před rokem 1989

Budovy u hlavního vchodu a parkoviště JETE

Jaderná elektrárna Temelín byla plánována ještě za socialistického Československa jako jedna z hlavních staveb energetického systému Československa a bývalé RVHP. V Československu byla už předtím uvedena do provozu Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice (na Slovensku) a Jaderná elektrárna Dukovany (v Česku), přibližně souběžně s Temelínem se plánovala stavba Jaderné elektrárny Mochovce (na Slovensku). Výhledově se pro Česko počítalo se stavbou Jaderné elektrárny Blahutovice (zkratka EBLA) na severní Moravě, Jaderné elektrárny Tetov (zkratka JETO) ve středních Čechách a v delším časovém horizontu i se stavbou jaderné elektrárny označované jako ESEV (elektrárna severní Čechy), která měla nahradit dosluhující uhelné elektrárny.^[13] Investiční záměr na stavbu elektrárny byl vydán v roce 1979, rozhodnutí o výstavbě 1. a 2. bloku bylo vydáno v roce 1980, v roce 1981 byla o výstavbě 1. a 2. bloku uzavřena dohoda mezi Sovětským svazem a Československem, která byla v roce 1982 rozšířena o 3. a 4. blok. Původně však byly zvažovány jiné lokality než Temelín (viz výš). V listopadu 1986 bylo vydáno stavební povolení a v únoru 1987 začala stavba provozních objektů, přípravné práce však začaly už v roce 1983. V roce 1988 byla dokončena první z původně plánovaných chladicích věží.^[14] Podle původních plánů měl být 1. blok elektrárny dokončen v roce 1992, 4. v roce 1997.^[15]

Po roce 1989

Budovy u hlavního vchodu a parkoviště JETE

Po roce, 1989 (částečně už před ním) se stavba začala výrazně protahovat. Především z Rakouska se ozývaly silné protesty proti dostavbě elektrárny a v masmédiích odpůrci jaderné energetiky mj. často zpochybňovali její bezpečnost. Příznivci naopak upozorňovali na to, že výroba energie z jádra je ekologičtější (především v souvislosti s ekologicky poničenými částmi severních Čech). Na doporučení (mj.) MAAE se začaly přepracovávat projekty a původní (sovětský resp. ruský) řídicí a kontrolní systém byl nahrazen novým (kontrakt byl v roce 1993 udělen americké společnosti Westinghouse^[16]). Stejný systém firma instalovala i u britské jaderné elektrárny Sizewell B. Zároveň nebylo kvůli společenským změnám zcela jasné, jaká bude energetická potřeba státu po zániku nebo restrukturalizaci řady podniků energeticky náročného těžkého průmyslu. Proti elektrárně se po celou dobu její výstavby stavěla řada českých i zahraničních nevládních protijaderných organizací. V lednu 1990 byly pozastaveny práce na 3. a 4. bloku, v březnu roku 1990 rozhodla federální vláda Mariána Čalfy dostavět jenom 1. a 2. blok. O osudu Temelína jednala i 15.června 1992 i vláda Petra Pitharta, která však rozhodnutí v předvolební době přenechala vládě následující, pouze doporučila opatření týkající se financování Temelína a omezení monopolu ČEZ.^[17] Dne 10. března 1993 byla dostavba prvního a druhého bloku znovu schválena vládou premiéra Václava Klause^[14], pro dostavbu hlasovala vláda téměř jednomyslně v poměru 18:0, pouze ministr životního prostředí František Benda se zdržel.^[18] Třetí a čtvrtý blok byl zakonzervován v rozsahu kompletně dokončených zemních prací na základové spáře.

Pohled na Temelín z louky nad Lhotou pod Horami

Protesty Rakouska po roce 1989

Proti Temelínu v podstatě od začátku brojilo Rakousko, situace se vyostřila na konci 90. let v souvislosti s přibližujícím se vstupem Česka do EU a vstupem krajně pravicové FPÖ do rakouské vlády (Česko se jako jediná z tzv. kandidátských zemí připojila k diplomatickému bojkotu Rakouska^[19]). FPÖ dokonce požadovala, aby Rakousko v případě spuštění Temelína zablokovalo vstup Česka do EU.^[20] Proti Temelínu však vystupovaly (byť méně ostře) všechny významné rakouské strany.^[21] 6. května 1999 se v rezoluci k dostavbě Temelína dokonce kriticky vyjádřil Evropský parlament^[22], vláda Česka však 12. května 1999 většinou 11:8 dostavbu Temelína potvrdila.^[23] O dostavbu Temelína se dlouhodobě zasazoval především ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, který dokonce získal přezdívku „atomový dědek“.^[24] Obdobně získal později ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přezdívku „atomový kníže“, poté, co kritizoval blokády hraničních přechodů Rakouska s Českem. 14.–21. ledna se v Rakousku dokonce uskutečnilo tzv. podpisové referendum, ve kterém se celkem 915 220 rakouských občanů (15,53 % oprávněných voličů) vyslovilo pro podmínění vstupu Česka do EU odstavením Temelína.^[25][26] Situace se uklidnila po podepsání Melkského protokolu 12. prosince 2000, k jehož sjednání mezi Českem a Rakouskem napomohlo i úsilí Evropské unie, především komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena.^[27][28] V roce 2004 zamítli zastupitelé Jihočeského kraje další rozšíření elektrárny (dostavbu 3. a 4. bloku)^[29] Po kolaudaci Temelína v roce 2006 spory s Rakouskem vypukly znova (viz odstavec Kritika ze strany Rakouska).

Vývoj po volbách v Česku roce 2006

Po volbách v roce 2006 si v koaliční smlouvě Strana zelených vymínila, že vláda během svého volebního období nebude připravovat stavbu dalších jaderných bloků. K otázkám energetiky vláda ustavila nezávislou tzv. Pačesovu komisi, která se v červenci 2008 postavila za jadernou energetiku a navrhla zahájit proces posuzování vlivu dalších reaktorů na životní prostředí (EIA).^[30] Společnost ČEZ pak o proces EIA 11.7. 2008 požádala.^[31] Předseda SZ Martin Bursík komisi kritizoval, nehodlá však EIA bránit.^[32] EIA však představuje pouze první z mnoha kroků nutných k povolení dostavby Temelína. ČEZ předpokládá, že stavba by mohla být zahájena v roce 2014, a 3. blok by mohl být spuštěn v roce 2020. 7. dubna 2009 udělil Jihočeský kraj souhlas s dostavbou 3. a 4. bloku elektrárny ^[33] výměnou za přibližně 4 miliardy Kč, které ČEZ do širšího okolí elektrárny investuje (opravy silnic, dostavbu dálnice). ČEZ požádal dokonce o postavení druhé železniční trasy do elektrárny. Proti rozhodnutí protestovali představitelé Strany zelených a Jihočeské matky, kritizovali mimo jiné absenci veřejné diskuze v procesu schvalování (bylo zahrnuto do programu dodatečně, až při zahájení jednání).^[29] Mezi zastánce dostavby naopak patří např. sdružení Jihočeští taťkové. Kromě toho je podle několika nezávislých výzkumů (STEM, Eurobarometr) v České republice dlouhodobě okolo 70 % obyvatel pro další rozvoj jaderné energie. K zajímavostem patří, že podporu nadpoloviční většiny má tato otázka dokonce i mezi voliči Strany zelených.

Spuštění Temelína a jeho provoz

JE Temelín

Palivo pro první blok bylo zavezeno v červenci 2000, 9. října 2000 bylo aktivováno a 21. prosince 2000 byl první blok poprvé připojen do rozvodné sítě. Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002. V červnu 2002 bylo zavezeno palivo pro druhý blok a 17. srpna 2002 byla zahájena reakce. K rozvodné síti byl druhý blok poprvé připojen 29. prosince 2002 a zkušební provoz začal 18. dubna 2003. V pátek 3. listopadu 2006 byl Temelín zkolaudován, v pondělí 6. listopadu rozhodnutí nabylo právní moci.^[34] Koeficient ročního využití v roce 2006 se přes všechny technologické problémy přiblížil 70 %. Po jejich dořešení by měl běžně dosahovat hodnot kolem 85 % a roční výroba by měla dosáhnout hodnot 15 TWh.^[35] Dne 18. července 2010 v 16:02 hodin dosáhla celková výroba elektrárny Temelín od zahájení provozu 100 miliard kWh. Takové množství elektřiny by pokrylo spotřebu celé ČR na 18 měsíců a Temelín na její výrobu potřeboval cca 3500 dnů.^[36]

Ekonomické aspekty

Cena

Celkové investiční náklady na dva bloky o celkové elektrickém výkonu 2 000 MW dosáhly i z důvodu zcela zásadních úprav projektu v průběhu výstavby 98 mld. Kč (cena do konce září 2004)^[37], což představuje investiční náklady ve výši cca 50 000 Kč/kW. Stavbu financovala společnost ČEZ pomocí úvěrů, které poskytly dvě bankovní konsorcia (konsorcium bank vedené Citibank (USA) a konsorcium bank vedené bankou Fortis bank (Belgie)), za úvěry se zaručil stát a americká Exim Bank [1].^[38][39] Čistě ekonomická návratnost investice je odhadována na méně než 20 let.^[40]

Odvody na jaderný účet

Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny odvádí ČEZ 5 haléřů na tzv. jaderný účet, kde se shromažďují prostředky na uložení vyprodukovaného radioaktivního odpadu a jeho přepracování.^[41] ČEZ musí vytvářet i finanční rezervy na budoucí likvidaci elektrárny.^[42] Pro případ vážné havárie je Temelín pojištěn u mezinárodního poolu pojišťoven.^[43]

Výrobní ukazatele ETE

* Údaje pro roky 2011-2012 vychází z plánů ČEZ
Zdroje: ČEZ, ČTK ^[44]

Technické informace

Pět stupňů hloubkové bezpečnosti

Kombinace technologií, dodavatelské firmy

Původní projekt je založen na ruské (sovětské) technologii, řídicí systém je americký. Tato kombinace „západních“ a „východních“ technologií byla důvodem obav o bezpečnost, byla však už vyzkoušena na Jaderné elektrárně Lovisa ve Finsku, (viz níže). Mise MAAE v roce 1996 konstatovala, že kombinace západní a východní techniky byly v projektu pečlivě zváženy a podle názoru mise v některých případech kombinace obou technik dokonce vedla ke zvýšení bezpečnosti.^[45] Většina vybavení elektrárny však byla dodána českými firmami. (ŠKODA PRAHA - generální dodavatel elektrárny, ŠKODA Jaderné strojírenství Plzeň, Vítkovice, Sigma Lutín).

Bezpečnost

Bezpečnostní opatření v Temelíně zahrnují celou škálu opatření na řadě úrovní. Bezpečnost zvyšuje to, že řada bezpečnostních systémů je založena na rozdílných fyzikálních a technických principech. Jedním z nejdůležitějších z principů je tzv. princip hloubkové ochrany, který definuje 5 úrovní ochrany a 5 ochranných bariér stojících mezi aktivní zónou v reaktoru a okolním prostředím:

1. pevná keramická struktura samotného paliva
2. pokrytí palivových proutků
3. tlaková hranice primárního okruhu
4. železobetonová šachta reaktoru
5. ochranná obálka (kontejnment)

Aktivní bezpečnostní systémy jsou zálohovány dvojnásobně (tj. jsou nainstalovány třikrát).

Model palivového souboru v informačním středisku

Předností použitých tlakovodních reaktorů je tzv. inherentní bezpečnost tj. bezpečnost daná fyzikálními zákony. Ta je v Temelíně zajištěna mj. tím, že schopnost vody (působí jako moderátor, tj. umožňuje, aby štěpná reakce vůbec mohla probíhat) umožňovat řetězovou reakci klesá s rostoucí teplotou. Podobnou vlastnost má i uran 238 (tvoří kolem 97 % paliva, fakticky ale jako palivo nepůsobí, není zdrojem vyráběné energie) který pohlcováním neutronů reakci brzdí. Tato jeho vlastnost vzrůstá s růstem teploty. Při přílišném vzrůstu teploty by se tak reakce sama zastavila.^[46][47] Bezpečnostních systémů využívajících fyzikální zákonitosti obsahuje Temelín celou řadu, např. systém tvořený čtyřmi hydroakumulátory, které by zaplavily aktivní zónu při mimořádných situacích spojených poklesem tlaku v primárním okruhu, sprchový systém ochranné obálky, systém zajišťující pád souboru absorpčních tyčí do aktivní zóny, což zajistí rychlé odstavení reaktoru atd.^[48] Podle zprávy ČEZ z dubna 2007 nevykazuje Temelín výrazně horší výsledky ohledně bezpečnosti než francouzské jaderné elektrárny (viz níže). Výrazně horší výsledky než u ostatních elektráren v Evropské unii nezjistil ani tým WANO v roce 2005.^[49]

Reaktory

Model areálu elektrárny
Reaktory jsou v budovách s modrou kopulí. V pravé části areálu je zelená plocha, určená pro další dva bloky

Vlastní reaktory

JETE je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, každý o tepelném výkonu 3000 MW a elektrickém výkonu připojeného turboalternátoru 1000 MW (VVER-1000, typ V320^[50]) (původní projekt počítal s výstavbou čtyř bloků). Hmotnost reaktoru bez chladiva je přibližně 800 t. Chladivo tvoří slabý roztok kyseliny borité (kyselina boritá, resp. bor ¹⁰B pomáhá dlouhodobé regulaci reaktoru, výkon reaktoru s dobou pobytu paliva totiž mírně klesá, proto po jeho výměně je koncentrace kyseliny, která zpomaluje reakci, větší a postupně se snižuje tak, aby výkon byl konstantní^[51].

Tlakové nádoby

Části vnitřní vestavby reaktoru jsou umístěny v tlakové nádobě. Tlaková nádoba je vysoká 11 m a je umístěna ve výšce 16 m. Vnější průměr je 4,585 m. Stěny válcové části mají tloušťku 193 mm. Nádoba je vyrobena z vysoce kvalitní nízkolegované chrom-nikl-molybden-vanadové oceli a je navržena na tlak 17,6 MPa při teplotě 350 °C, přičemž běžný provozní tlak je 15,7 MPa při teplotách 290-320 °C.

Palivo

Roční spotřeba paliva v Temelíně (velikost hrany krychle by byla přibližně 1,6 m)

Jako palivo slouží oxid uraničitý UO₂ s průměrně 4,25 % obohaceného uranu 235. V reaktoru je celkem 92 tun paliva. Aktivní zóna reaktoru je vysoká 3530 mm a má průměr 3160 mm. Je v ní v přesně stanovených pozicích umístěno 163 palivových souborů a 61 regulačních tyčí. Palivové soubory jsou uspořádány v hexagonální mříži. Každý palivový soubor sestává z 312 palivových proutků, 18 vodicích trubek a z jedné centrální měřicí trubky. Palivový cyklus je čtyřletý (jednou za rok se tedy vyměňuje čtvrtina paliva). Probíhá přechod na pětiletý cyklus výměny paliva. Do roku 2010 dodávala palivo společnost Westinghouse, od roku 2010 se začaly na základě proběhlého výběrového řízení používat v temelínských reaktorech palivové soubory ruské společnosti TVEL ^[52]. Palivo tvořilo podíl přibližně 15 % na ceně elektřiny z Jaderné elektrárny Temelín, zvyšující cena uranu na světovém trhu tento podíl neovlivní, neboť palivo je dodáváno na základě dlouhodobých smluv (větší část ceny paliva je navíc daná jeho obohacením, přípravou pro použití jako paliva).

Parogenerátory a turbogenerátory

K reaktoru jsou připojeny čtyři parogenerátory, každý o teplotě páry 278 °C a výkonu 1470 tun páry za hodinu. Voda přicházející do parogenerátoru má teplotu 320 °C, v parogenerátoru pak předává teplo jiné vodě, vodě sekundárního okruhu, ze které vyrábí sytou páru určenou už pro pohon turbíny a s ní spojeného elektrického generátoru. Vyrobená sytá pára má teplotu 278,5 °C a tlak 6,3 MPa.^[48] V turbogenerátoru (skládajícím se z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče a pomocného budiče) se pak tepelná energie páry převádí na mechanickou energii pohybu turbíny a ta následně na energii elektrickou. Parogenerátory jsou dlouhé 14,8 m, jejich vnější průměr je 4,2-4,5 m. Dodala je společnost Vítkovice.^[48] Hlavní zařízení sekundárního okruhu se nachází ve strojovně. Nejdůležitějším zařízením je turbogenerátor 1000 MW, který se skládá z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče a pomocného budiče. Vyrobená elektřina je pak po zvýšení napětí blokovými transformátory z 24 kV na 400 kV odváděna do rozvodny Kočín.^[53]

Kontejnment

Mohutná konstrukce kontejnmentu chrání reaktor a primární okruh před vnějšími vlivy a okolí elektrárny před následky případné havárie. Má průměr 45 m, výšku 38 m a tloušťku stěn 1,2 m, konstrukce kupole je pouze o 10 cm slabší. Jeho vnitřní ocelová výstelka má tloušťku 8 mm. Uvnitř kontejnmentu je trvale udržován mírný podtlak, který znemožňuje únik menších množství radioaktivity do okolí.^[48] Uvnitř kontejnmentu jsou rovněž umístěny bazény, kde se 10 let uskladňuje použité jaderné palivo před umístěním do tzv. meziskladu.^[54]

Chlazení primárního okruhu

JETE v zimě, je vidět pára z chladicích věží

Celkový objem chladiva v primárním okruhu je 337 m³, teplota chladiva na vstupu je asi 290 °C, na výstupu asi 320 °C.

Voda pro chlazení

Voda potřebná k chlazení se odebírá z vltavské nádrže Hněvkovice a zpětně se vypouští do Vltavy v prostoru nádrže Kořensko. Soustava těchto dvou vodních děl se budovala současně s elektrárnou. Elektrárna za plného provozu spotřebovává přibližně 2-3 m³/s. V roce 2003 elektrárna spotřebovala 35,4 mil. m³ vody.

Čerpadla

Primární okruh je chlazen čtyřmi vertikálními odstředivými čerpadly o výkonu 5,1 MW umístěnými na studených větvích cirkulačních smyček. Při nominálních parametrech činí průtok jedním čerpadlem 21 200 m³ za hodinu. Výška čerpadel je 11,9 m.^[48]

Chladicí věže

Elektrárna má čtyři chladicí věže typu Iterson vysoké 154,8 m. Jejich průměr u paty je 130,7 m, povrch vnější stěny činí 44 000 m². Maximální průtok vody je 17,4 m³.s^-1. Chladicí věže elektrárny tvoří dominantu celého okolí a jsou vidět ze vzdálenosti 30 km, pára nad nimi až ze 70 km.

Vliv chlazení na okolí

Pára z temelínských chladicích věží je vidět velmi daleko, zdrojem „sloupu“ páry v dálce je zřejmě ETE

Přestože je pára odcházející z chladicích věží zdaleka viditelná, její skutečný vliv na hydrometeorologické okolí je nepatrný - průměrná teplota v okruhu 5 km je vyšší jen o 0,02 - 0,06 °C, vlhkost vzduchu je jen o 0,006 g/m ³ vyšší. Předpokládá se mírný nárůst tzv. hydrometeorů (námraza, mlha, jinovatka) v bezprostředním okolí elektrárny, meteorologická měření však zatím neprobíhají dostatečně dlouho na to, aby to mohlo být potvrzeno. Rovněž ostatní (neekonomické) vlivy elektrárny na okolí jsou nepatrné.

Využití odpadního tepla

Při plánování elektrárny se uvažovalo o řadě možností, jak využít odpadní teplo, které tvoří většinu celkového výkonu elektrárny a je většinou bez užitku vypouštěno. Uvažovalo se o využití tepla pro zemědělství a rybníkářství o vytápění řady okolních obcí, především části Českých Budějovic. Okolí Temelína však není příliš vhodné pro využití odpadního tepla k vytápění, kvůli nízké hustotě osídlení. Už v roce 1987 byla EGP Praha zpracována studie, z níž vyplynulo, že reálné je využití jen přibližně 1/3 dosažitelného výkonu Temelína, ovšem za cenu vysokých investičních nákladů.^[55] Prozatím se proto podařilo uskutečnit pouze vytápění Týna nad Vltavou.^[53]

Úvahy o využití odpadního tepla pro chov ryb

Spodní část chladicí věže

Na konci 80. let, v době, kdy se Temelín začínal stavět, se uvažovalo mj. o využití odpadního tepla pro chov ryb. Podnik Státní rybářství České Budějovice navrhoval tři varianty využití odpadního tepla.

Plány na chov ryb, 1. varianta

V 1. variantě se předpokládala výstavba teplovodu, jenž by byl ukončen v blízkosti obce Lhota pod Horami. Tam by voda teplá 60 - 70 °C (dodávaný výkon 10 - 15 MW, v létě 1/3) předávala pomocí výměníků teplo rybolovnému zařízení skládajícímu se z haly (800 - 1.000 m²) i z venkovních zemních rybníků. V hale by probíhal výkrm tilápie nilské a sumečka afrického, v rybnících pod širým nebem odchov rychleného plůdku býložravých ryb následovaný dokrmem tilápie nebo sumečka do zimy. Dál měly být odchovávány jikry pstruha duhového a půlročka. Výnos měl být 50 t ryb v hale a 50 t v rybnících ročně, s možným zvýšením produkce ještě o dalších 15 - 20 t. Rozpočtové náklady měly dosáhnout 40 mil. tehdejších Kčs, doba návratnosti investice měla být 13 let (při produkci rychleného plůdku býložravých ryb dokonce jen 8 let).

Plány na chov ryb, 2. varianta

Ve 2. variantě se předpokládalo dovedení vody z Vltavy do Dehtářského a Soudného potoka buďto pomocí štoly (Dívčí kámen) nebo čerpáním z Boršova a touto vodou měla být napájena soustava rybníku Blatec a další objekty v oblasti obcí a vesnic Dívčice, Dubenec a Nákří. Tato varianta by si vyžádala velké náklady: 200 - 250 mil. Kčs pro zajištění vody pro rybník Dehtář, 50 mil. Kčs zajištění vody pro Blatec u Dívčic - Bezdrev, výstavba modulů základního objektu mohla dosáhnout 250 mil. Kčs, přívod tepla 550 mil. Kčs, cena tedy mohla dosáhnout celkem 1,1 mld. Kčs. Tím by bylo zajištěno využití 2.500 ha vodní plochy OZ Hluboká nad Vltavou a využití nízkopotenciálního tepla o výkonu 50 - 75 MW, i víc. Výnos tak údajně mohl být zvýšen o 1.000 t (o 0,25 - 0,4 t/ha na ploše 25.000 ha), v akvakultuře by se produkce zvýšila o dalších 500 - 600 t ročně, návratnost investic měla být 30 let, s tím, že další podstatné přínosy mohly plynout ze závlah zemědělské půdy.

Plány na chov ryb, 3. varianta

Podle 3. varianty mělo být teplo z Temelína přivedeno do oblasti Hluboké nad Vltavou - Hamr, plocha pro pěstování ryb měla být utvořena upravením koryta Vltavy. Chovány by tak mohly být i lososovité ryby. Druhá větev by vyhřívala sádky OZ Hluboká nad Vltavou. Celkem tato varianta měla přinést výnos 100 - 150 t pstruha duhového, 200 t tilápie nilské, 50 - 100 t sumečka afrického, býložravých a říčních druhů ryb a raná stadia kapra. Náklady 3. varianty se předběžně odhadovaly na 125 mil. Kčs na přívod tepla, 80 mil. Kčs pro rybochovný objekt Hluboká nad Vltavou - Hamr, a na výměníkový systém v sádkách 20 mil. Kčs, celkem tedy cca 225 mil. Kčs. Doba návratnosti se odhadovala na 15 - 25 let bez započítání ekologických přínosů zarybňováním Hněvkovické nádrže.^[56]

Kritika

Kritika obecně

Kritika opírající se o vývoz elektřiny z Česka a neodstavování uhelných elektráren

Jedním z předmětů kritiky je fakt, že Česko vyváží víc elektřiny než jaderná elektrárna Temelín vyprodukuje. Tato kritika však ignoruje strukturu výroby a vývozu - jaderná elektrárna (včetně Temelína) je totiž typický zdroj určený pro vykrývání základního zatížení soustavy zásobování elektřinou (resp. spotřeby elektřiny), což znamená, že je (protože jde o zdroj s nízkými provozními náklady) snaha, aby elektrárna pracovala co nejdéle během celého roku i dne. Zdroje (především uhelné a plynové elektrárny) s dražším provozem mají být nasazovány jen pro vykrytí špiček spotřeby elektřiny (kdy je elektřina dražší); v současnosti je však cena elektřiny dostatečně vysoká na to, aby se vyplatilo jejich produkci vyvážet i mimo špičkový režim. Pokud by byl vývoz elektřiny z Česka zakázán či omezen, výrobu by bylo z ekonomického hlediska výhodné snížit u uhelných a plynových elektráren. Srovnání vývozu elektřiny a její výroby v Jaderné elektrárně Temelín:

Zároveň je skutečností, že už v roce 2000 (kdy Temelín vyrobil jen malé množství elektřiny) Česko vyváželo přes 10 TWh, což je jen o cca 2, méně než v roce 2006 (Temelín v tomto roce vyrobil přes 12,6 TWh elektřiny).^[58] Vývoz elektřiny společnosti ČEZ (té Temelín patří) má dlouhodobě spíš klesající tendenci, protože ČEZ se soustředí na pokrytí českého trhu.^[59] Navíc se v souvislosti se zvyšováním spotřeby elektřiny a dožíváním starších elektráren očekává, že Česko přestane být vývozcem elektřiny po roce 2015. Protože příprava a výstavba nových zdrojů je dlouhodobý proces, hrozí proto v krátkodobé a střednědobé budoucnosti nedostatek elektřiny a její další zdražování. Občas se rovněž objevují názory, že nebyly odstaveny uhelné elektrárny, jež měl Temelín nahradit; ani tato skutečnost neodpovídá pravdě, od roku 1990 do roku 2000 ČEZ odstavil zdroje o výkonu 1,965 MW^[60]; v současnosti (2008) ČEZ plánuje obnovu (v podstatě výstavbu nových elektráren na místě starých) dalších uhelných elektráren, jimž v nejbližší době skončí životnost, zvažována je rovněž stavba paroplynových elektráren.^{[61][62][63][64]} Dřívější prognózy o růstu spotřeby elektřiny v Česku se celkem naplňují.^[65]

Další kritika, veřejné mínění

Kritici dál upozorňují na údajné technické nedostatky, které vyplývají podle jejich názoru z nedostatečně odzkoušené kombinace sovětských a „západních“ technologií. Zastánci elektrárny upozorňují, že tato kombinace už byla vyzkoušena v jaderné elektrárně Loviisa ve Finsku. I podle západních odborníků je bezpečnost tlakovodních reaktorů ruské konstrukce (jde o zcela jinou koncepci, než koncepce reaktoru černobylského typu) zcela srovnatelná s obdobnými západními reaktory; ruská konstrukce mírně zaostávala pouze v oblasti řídicí techniky, ta však byla v Temelíně nahrazena technikou západní.^[66] Určitou roli hrají i předsudky či nedůvěra vůči jaderné energetice jako takové a také různé lobbistické skupiny. (Viz rovněž odstavec Bezpečnost). Problémem jaderné elektrárny Temelín může být její relativně vysoký instalovaný výkon na jeden generátor oproti ostatním zdrojům v ČR (stavba menšího množství větších bloků místo většího množství menších byla zvolena kvůli snížení investičních i provozních nákladů). Při náhlém výpadku dodávky elektřiny z jednoho či druhého bloku musí být zajištěn náhradní zdroj, což při vysokém výkonu obou generátorů znamená řadu dalších zdrojů. V některých situacích pak může regulátor přenosové soustavy (ČEPS) mít omezené možnosti regulace, případně musí elektřinu nakupovat.^[67] Celkový poměr výkonu obou temelínských generátorů k výkonu elektrárenské soustavy se však pohybuje v přijatelném rozmezí udávaném v odborné literatuře (5 - 10 %, u Temelína pokrývá každý z generátorů přibližně 7 %).

Informační středisko poblíž Temelína

Navzdory všem peripetiím, jimiž jaderná energetika od dob svého vzniku prošla, naprostá většina obyvatel Česka jadernou energetiku a samotnou temelínskou JE podporuje (viz četné průzkumy veřejného mínění: ^{[68][69][70][71][72]}).

Kritika ze strany Rakouska

Kritiku zpochybňující bezpečnost JE Temelín je slyšet především zpoza hranic, konkrétně v bezprostředně sousedícím Rakousku a Bavorsku, kde u části obyvatel jaderná elektrárna Temelín vyvolává obavy z následků případné havárie. Tyto názory jsou navíc podpořeny i relativně (především ve srovnání s Jadernou elektrárnou Dukovany^[73]) častými poruchami^[74][75] na různých částech elektrárny, ačkoliv se velká většina poruch stala v nejaderné části elektrárny a žádná z nich nepřekročila stupeň 1 stupnice INES (Technická porucha nebo odchylka od schváleného režimu). Zdánlivě vysoká frekvence poruch (podle stupnice INES zatím pouhých odchylek) na JETE je zaviněna především nadstandardním způsobem informovanosti. U velké většiny jiných jaderných elektráren by se veřejnost za celou dobu dozvěděla nejvýš o desítce událostí.^[76][77]

Vnitřek informačního střediska

14. prosince 2006 vyzval rakouský parlament vládu k právním krokům proti Temelínu.^[78] Ze strany rakouských protijaderných aktivistů začaly opět blokády česko-rakouských hraničních přechodů.^[79] V reakci na tyto události zveřejnila v dubnu 2007 společnost ČEZ zprávu o bezpečnosti JETE, v níž byl mimo jiné srovnán počet poruch a odchylek na obou jaderných blocích od běžného režimu jaderných bloků ve Francii. „Hodnocení zahrnulo výsledky 58 francouzských jaderných bloků v letech 2000 až 2006. Ve Francii připadá v kategorii INES 1 zhruba 1,1 události na každý blok a rok. Temelín má ve sledovaném období hodnotu 1,4 události. V kategorii INES 0 vychází pro francouzské elektrárny 7 událostí na každý blok a rok, zatímco u Temelína je to 15 událostí“.^[80][81] Zpráva zároveň upozorňuje, že lepší výsledky francouzských jaderných elektráren můžou být vysvětleny skutečností, že jsou v provozu už delší dobu. 15. května 2007 ministr zahraničí Česka Karel Schwarzenberg prohlásil, že pokud blokády hraničních přechodů s Rakouskem nepřestanou, Česko by do sporu mohlo vtáhnout EU, protože blokády znamenají porušení dohody z Melku.^[82][83][84] Nazval také odpůrce Temelína „magory“.^[85] Kvůli svým postojům k JETE si Schwarzenberg u rakouských odpůrců jaderné energie dokonce brzo vysloužil přezdívku Atomfürst (atomový kníže).^[86] Nespokojenost s blokádami vyjádřil už dřív i premiér Mirek Topolánek a označil je za porušení evropských směrnic.^[87] V červnu 2007 podala společnost ČEZ žalobu na Horní Rakousko kvůli jejich neustálé snaze zastavit provoz Temelína. ČEZ je údajně nucena za soudní spory v Rakousku vydávat velké částky, ačkoliv Evropský soudní dvůr rozhodl, že rakouské soudy nejsou oprávněny žaloby proti ČEZ projednávat.^[88]

Dostavba

Společnost ČEZ podala MŽP žádost o posouzení vlivu na životní prostředí 11.7.2008, 5.2.2009 ministerstvo ukončilo zjišťovací řízení. Předpokládá se, že rozhodnutí bude vydáno do poloviny roku 2010. O dostavbě bude pravděpodobně jednat až příští vláda, ačkoli v rozporu s koaliční smlouvou již návrh nové energetické koncepce počítá s rozšířením Temelína. Otázkou také zůstává konečná cena rozšíření o pět bloků. Některá ekologická hnutí ji odhadují až na 900 mld. korun.^[89] ČEZ bude zřejmě v případě schválení dostavby vybírat^[90] mezi jedním či dvěma reaktory AP 1000 (Westinghouse, 1200 MWe), APWR (Mitsubishi Heavy Industries, 1700 MWe), ATMEA (ATMEA, 1100 MWe), EPR (AREVA, 1600+ MWe), VVER 1000 - ASE(V)92 (Atomstrojexport, 1050 MWe). Někteří odborníci ale naznačují, že se schvalováním není na co čekat, vzhledem k rostoucímu množství objednávek (zejména z Číny, Indie, USA, Francie a Ruska) se totiž na ČEZ později ani nemusí dostat.

Zajímavosti

Uvnitř oploceného areálu elektrárny se zřejmě líbí zajícům - na konci roku 2006 Myslivecké sdružení Háj Temelín provedlo jejich odchyt, 30 zajíců obojího pohlaví bylo vypuštěno do honitby. Zajíců však v areálu elektrárny mohlo být i kolem 80.^[91]

V bezprostřední blízkosti JE Temelín stojí renesanční zámeček Vysoký Hrádek, který slouží jako informační centrum temelínské elektrárny. V zámečku se nachází např. moderně vybavený kinosál, mlžná komora, rozsáhlá expozice atd.

Bibliografie

• Hodnocení vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, 2004, Česko, České Budějovice, sborník z konference, Ministerstvo životního prostředí a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, (Zemědělská fakulta), editoři Emilie Pecharová, Hana Broumová; ISBN 80-7040-710-7 [2]
• Rizika přesahující hranice: případ Temelín, Helmut Böck, Dana Drábová; Praha, Česká nukleární společnost Praha, 2006; ISBN 80-02-01794-3, ke stažení ve formátu PDF
• Vliv provozu JE Temelín na životní prostředí: předpoklady a skutečnost, sborník materiálů ze semináře pořádaného Českou nukleární společností 19. října 2006 v hotelu Gomel v Českých Budějovicích (sestavili Václav Bláha a Martina Kortanová), Praha 2006, Český svaz vědeckotechnických společností; ISBN 80-02-01871-0 [3]
• Zhodnocení výstavby a spouštění jaderné elektrárny Temelín, sborník referátů z konference v Srní 11.-13. prosince 2002, Česká nukleární společnost, Česko 2003
• Využití energií z jaderné elektrárny Temelín, sborník z konference z 3.-4. října 1989 v Českých Budějovicích, ISBN 80-02-99697-6, [4]
• Příprava, realizace výstavby a provozu JE Temelín v ČSSR, České Budějovice, Dům techniky ČSVTS, 1989, ISBN 80-02-99062-5, [5]
• Technické problémy při uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu, Ing. František Hezoučký, habilitační přednáška ke stažení, PDF
• Vliv vleček chladicích věží na počasí a klima, výzkumná zpráva, 78 stran, Daniela Řezáčová, Zbyněk Sokol, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, květen 2000 PDF ke stažení

Reference

1. ↑ BREZOVSKÁ, Kateřina. Prezidenti Česka a Rakouska Václav Havel a Tomas Klestil odmítli spojovat Temelín s rozšiřováním Evropské unie [online]. Radio.cz, 2000-12-21, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
2. ↑ GRUNDA, Zbyněk, a kol. Roční zpráva 2006 Jaderné elektrárny společnosti čez, a. s. [pdf]. ČEZ, 2006, [cit. 2007-09-06]. S. 6. Dostupné online.   - výpočet dle instalovaného výkonu Temelína
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2} JE Temelín - lokalita [online]. JE Temelín a Dukovany, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
4. ↑ PAVLÍČEK, Lubomír. Vnější havarijní plán jaderné elektrárny Temelín [online]. město Týn nad Vltavou, 2006-03-13, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
5. ↑ ZHPmapa [jpg]. město Týn nad Vltavou, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
6. ↑ kapitola A.3. Umístění [online]. Energetik.cz. Dostupné online.  
7. ↑ VYSKOČIL, Pavel. Ještě jednou Lišov a něco víc z jižních Čech a okolí [php]. Zememeric.cz, 2006-06-23, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
8. ↑ NEUMANN, Jan. Počátky jaderné energetiky v Československu. [s.l.] : [s.n.].  
9. ↑ Charakteristika [online]. Český statistický úřad, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
10. ↑ NEDBAL, František. Purkarec [online]. Vltavan.cz, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
11. ↑ Část C. komplexní popis a zhodnocení vlivů na životní prostředí [pdf]. INVESTprojekt, [cit. 2007-09-06]. S. 1. Dostupné online.  
12. ↑ HEZOUČKÝ, František. Technické problémy při uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu [php]. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2004-12, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
13. ↑ Využití energií z jaderné elektrárny Temelín : 3.-4. října 1989 České Budějovice. České Budějovice : Dům techniky ČSVTS, 1989. ISBN 80-02-99697-6.  
14. ↑ ^{14,0 14,1} HEZOUČKÝ, František. Technické problémy při uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu [php]. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2004-12, [cit. 2007-09-06]. S. 30 a 31. Dostupné online.  
15. ↑ Pátek 30.11. 2001 [online]. Energyweb.cz, 2001-11-30, [cit. 2007-09-06]. Dílo=Denní zpravodajství ze sveta energetiky Dostupné online.  
16. ↑ BÖCK, Helmuth, Drábová, Dana Případ Temelín [pdf]. Česká nukleární společnost, 2006, [cit. 2007-09-06]. Dostupné online.  
17. ↑ http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/1B57DB50908182F6C12571B6006D7BE1?OpenDocument, Usnesení vlády z 15. 6. 1992
18. ↑ Carolina, číslo 67 [txt]. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd UK, 1993-03-17, [cit. 2008-11-11]. Dostupné online.  
19. ↑ http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=309 odstavec „Česká krátkozrakost “
20. ↑ http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=530 odstavec 915.220: „Veto gegen Temelin“
21. ↑ http://www.csvts.cz/cns/news06/temcase.pdf str. 13 až 27
22. ↑ http://www.epravo.cz/v01/index.php3?s1=Y&s2=3&s3=8&s4=0&s5=0&s6=0&m=1&recid_cl=138&typ=clanky
23. ↑ http://www.cvut.cz/informace-pro-zamestnance/habilitace/hp/resolveuid/e65d0b83788b87ea38dca49528175946 (Habilitační přednáška doc. ing. Fr. Hezoučkého) str. 32
24. ↑ http://www.radio.cz/cz/clanek/4699
25. ↑ http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=530 odstavec „915.220: “Veto gegen Temelin”“
26. ↑ http://www.bmi.gv.at/wahlen/volksbeg_temelin_erg.asp
27. ↑ http://www.radio.cz/cz/zpravy/15593
28. ↑ http://www.csvts.cz/cns/news06/temcase.pdf str. 22 až 23
29. ↑ ^{29,0 29,1} Mlsová, L.: Jihočeský kraj otočil, podpořil dostavbu Temelína, zveřejněno dne 7. 4. 2009 v on-line verzi denníka MF DNES
30. ↑ http://ekonom.ihned.cz/c1-25935480-pacesova-komise-prolomila-mlceni
31. ↑ http://www.euro.cz/id/pired4xrpk/detail.jsp?id=97086&isfulltext=1
32. ↑ http://www.ct24.cz/ekonomika/21774-bursik-pacesova-komise-odborne-zklamala/
33. ↑ Zvažovaná dostavba ETE - cez.cz
34. ↑ http://ekonomika.ihned.cz/c3-19701320-001000_d-temelin-byl-po-sesti-letech-vyroby-elektriny-zkolaudovan
35. ↑ http://www.mpo.cz/dokument28661.html
36. ↑ http://www.cez.cz/cs/pro-media/aktuality-z-jadernych-elektraren/8348.html
37. ↑ http://www.csvts.cz/cns/news/041214t.htm
38. ↑ http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/ekonomika/je_temelin4.html odstavec „Financování a čerpání úvěrů s garancí státu“
39. ↑ http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/ekonomika/je_temelin3.html
40. ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/faq.jsp?folder_id=8594 otázka „Nejsem si jist, ale myslím, že se JE Dukovany vrátily vložené peníze za 11 let (v tehdejších cenách elektřiny, samozřejmě). Po kolika letech se vrátí finance vložené do JE Temelín?“ odkaz v současnosti nefunkční
41. ↑ http://www.radio.cz/cz/zpravy/88793
42. ↑ http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_7802_1.html
43. ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/faq.jsp?folder_id=8594 otázka „Protože otázka odpovědnosti za Temelín stále není vyjasněna, rád bych věděl, zda jste ochotni uznat rakouský nukleární zákon,…“ odkaz v současnosti nefunkční
44. ↑ http://www.ctk.cz/zpravy/ekonomicke_view.php?id=289305
45. ↑ Zhodnocení výstavby a spouštění jaderné elektrárny Temelín, Česko 2002, článek Bezpečnost JE Temelín v evropském kontextu, Miroslav Holan, str. 109
46. ↑ Jaderná elektrárna Temelín, vydalo středisko styku s veřejností, vyrobila agentura Hill & Knowlton, vytiskla Artypa
47. ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?instance_id=74916&folder_id=1426#
48. ↑ ^{48,0 48,1 48,2 48,3 48,4} http://technet.idnes.cz/jak-funguje-temelin-byli-jsme-primo-v-srdci-reaktoru-f9n-/tec_reportaze.asp?c=A070417_135542_tec_technika_rja
49. ↑ http://technika.ccb.cz/index.php?sec=rubrika&id_zprava=847
50. ↑ http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/technologie-a-zabezpeceni/2.html
51. ↑ http://www.blisty.cz/art/31853.html odstavec „Jak se řídí reaktor“
52. ↑ V temelínském reaktoru nahradilo americké palivo ruské
53. ↑ ^{53,0 53,1} http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/ekonomika/je_cast_a.html
54. ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/faq.jsp?folder_id=8594 otázka Nikde jsem nenalezl odpověď na otázku, kam jsou vyhořelé palivové tyče odváženy a jak budou přepravovány, protože, jak již název říká, mezisklad není KONEČNÝ sklad?
55. ↑ SBORNÍK Z KONFERENCE. Využití energií z jaderné elektrárny Temelín'. České Budějovice, Česko : Dům techniky ČSVTS, 1989, 1989. ISBN 80-02-99697-6. (česky) , str.38, Michal Říha
56. ↑ celá sekce zpracována podle „Využití odpadního tepla z Jaderné elektrárny Temelín pro chov ryb“, ing. Pavel Hartman, in: Využití energií z jaderné elektrárny Temelín, sborník z konference z 3.-4. října 1989 v Českých Budějovicích, ISBN 80-02-99697-6, http://df.stk.cz/cgi-bin/dflex/CZE/STK/FULL/121912
57. ↑ http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/320038DFCE/$File/81100701b.pdf zdroj platí pro tabulku salda vývozu elektřiny
58. ↑ http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/320038DFCE/$File/81100701b.pdf
59. ↑ http://hn.ihned.cz/c3-23007275-500000_d-cez-pomalu-konci-s-vyvozem-elektriny
60. ↑ http://www.cez.cz/edee/content/file/energie_a_zivotni_prostredi/dostavba_ete/utlumovy-program.gif
61. ↑ http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=491579
62. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/cez-postavi-misto-uhelnych-nove-plynove-elektrarny-fys-/ekoakcie.asp?c=A080222_203209_ekoakcie_mia
63. ↑ http://www.allforpower.cz/clanek/7-cez-rozbehl-projekt-obnovy-uhelnych-elektraren-a-investoval-jiz-5-2-miliardy-korun/
64. ↑ http://www.cez.cz/cs/investori/informacni-povinnost-emitenta/693.html
65. ↑ http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/dostavba-elektrarny-temelin/myty-o-elektrarne-temelin.html
66. ↑ http://www.areva-np.com/de/liblocal/docs/Germany_pdf/temelin.pdf str. 1 a 2
67. ↑ http://www.libinst.cz/clanky.php?id=409
68. ↑ http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2007050801
69. ↑ http://www.stem.cz/clanek/91
70. ↑ http://www.stem.cz/clanek/90
71. ↑ http://www.stem.cz/clanek/111
72. ↑ http://www.stem.cz/clanek/1525
73. ↑ http://www.sujb.cz/docs/VZ_S%C3%9AJB_2005.pdf
74. ↑ http://odpady.ihned.cz/?secpart=_archiv_fjjgg_en_
75. ↑ http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/05/050528_cz_temelin_1158.shtml
76. ↑ http://lidovky.zpravy.cz/temelinskym-vadi-ze-musi-rici-o-kazde-poruse-fmb-/ln_domov.asp?c=A070310_133908_ln_domov_hlm
77. ↑ http://www.info2004.cz/?c=266
78. ↑ http://www.radio.cz/cz/clanek/86338/limit
79. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=369832
80. ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?instance_id=500006389 důležité informace ze zprávy shrnuté v tiskové zprávě
81. ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&download=true&version=-2&id=500006386 celá zazipovaná tisková zpráva ke stažení, word, link jemomentálně nefunkční
82. ↑ http://novinky.cz/domaci/schwarzenberg--kdyz-blokady-zastavi-dopravu--budeme-to-resit-v-eu_114817_4paq9.html
83. ↑ http://aktualne.centrum.cz/eurorubrika/clanek.phtml?id=423163
84. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/utf8/news/index_view.php?id=251562 (anglicky)
85. ↑ Schwarzenberg: Útočit na Čechy je rakouský sport, idnes.cz, 17. června 2007
86. ↑ Schwarzenberg nennt man Atomfürst - AntiAtom.info
87. ↑ http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/340985
88. ↑ http://www.lidovky.cz/cez-zaluje-horni-rakousy-0x8-/ln_noviny.asp?c=A070627_000019_ln_noviny_sko&klic=220074&mes=070627_0
89. ↑ Dostavba Temalína, může stát až 900 mld.
90. ↑ ČEZ - výběr technologie
91. ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&download=true&version=-2&id=500004696 str. 18

Související články

• Jaderná energie
• Temelín
• Protokol z Melku
• Vodní nádrž Hněvkovice
• Jaderná elektrárna Dukovany
• Jaderná elektrárna Loviisa
• Jaderná elektrárna Krško
• Jaderná elektrárna Mochovce
• Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice
• Jaderná elektrárna Ignalina
• Jaderná elektrárna Kozloduj
• MAPE Mydlovary

Externí odkazy

• Zpravodaj České nukleární společnosti zabývající se často Temelínem
• Stránky provozovatele JETE, firmy ČEZ
• Výroční zprávy ČEZ
• Stručné heslo na energyweb.cz („Encyklopedie energie“ vydaná ČEZ)
• Obsáhlá reportáž webu technet.cz, soustřeďující se převážně na technickou stránku věci
• Hodnocení vlivu Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí na energetik.cz, přehled technických změn v projektu
• Obejde se Rakousko bez Temelína?; článek na Neviditelném psu
• AKW Temelin – (JE Temelín), stránky rakouského ministerstva zahraničí s dokumentací k problematice JETE (německy)
• Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany - informace o českých jaderných elektrárnách
• Rizika přesahující hranice; Případ Temelín, publikace, PDF
• Rakousko-český diskurz o mírovém využívání jaderné energie, diplomová práce (německy)
• Srovnání bezpečnosti elektráren EU s Temelínem, tým WANO na technika.ccb.cz
• Obsáhlý článek Jiřího Pálky na blisty.cz
• Protokol z Melku, nazývaný často jako Melkská dohoda nebo Dohoda z Melku, na stránkách českého ministerstva zahraničí
• Video z archivu ČT – jak zachytilo postup stavby od roku 1983 do roku 1990 zpravodajství tehdejší Československé televize
• Dokončení Temelína odloženo o pět let