Margaret Courtová

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 30. 3. 2017, 09:44

Statistiky a dosažené výsledky tenistky obsahuje článek Hráčské statistiky Margarety Courtové.

Margaret Courtová MBE, rozená Smithová (* 16. července 1942, Albury, Nový Jižní Wales, také známá jako Margaret Smithová Courtová) je bývalá australská tenistka, jedna z nejlepších hráček tenisové historie. Bývalá světová jednička se v roce 1970 stala první hráčkou v otevřené éře a celkově druhou, která získala čistý Grand Slam, tj. vyhrála všechny čtyři velké turnaje v jedné sezóně. První tenistkou, které se tento výkon podařil byla Maureen Connollyová v roce 1953, po ní pak čistý grandslam získala ještě Němka Steffi Grafová. Drží rekord v celkovém počtu grandslamových titulů, když jich dokázala získat 62, z toho vyhrála 24 grandslamů ve dvouhře, opět více, než kterákoli další tenistka. 19 grandslamových titulů má z ženské a 19 titulů ze smíšené čtyřhry. V roce 1979 byla přijata do Mezinárodní tenisové síně slávy s prohlášením:

Osobní a sportovní život

Narodila se roku 1942 v Albury, Novém Jižním Walesu jako nejmladší ze čtyř dětí Lawrence Smithe a Catherine Smithové (roz. Beaufortové). Má dva bratry Kevina a Vincenta a sestru June. S tenisem začala v osmi letech a o devět let později v roce 1960 zahájila šňůru sedmi singlových vítězství v řadě na Australian Championships. Po odehraném Wimbledonu 1966 dočasně ukončila tenisovou kariéru. Roku 1967 se vdala za Barrymora Courta a nadále byla známá pod jmény Margaret Smithová Courtová nebo Margaret Courtová. K tenisu se vrátila v roce 1968 a o dva roky později získala jako druhá hráčka historie Grand Slam. Roku 1971 prohrála finále ve Wimbledonu s Evonne Goolagongovou v době, kdy již byla těhotná a očekávala narození syna Daniela (nar. 1972). Po porodu se ještě téhož roku vrátila na okruh a odehrála US Open 1972. Druhé dítě, dcera Marika se narodila v roce 1974. K tenisu se opět vrátila, ale roku 1977, když se dozvěděla, že čeká třetí z jejích čtyř dětí, tak se rozhodla sportovní kariéru definitivně ukončit. Patří ke třem tenistům historie, vedle Doris Hartové a Martiny Navrátilové, kterým se povedlo zvítězit ve všech třech kategoriích (dvouhře, čtyřhře a smíšené čtyřhře) všech grandslamů. Je ovšem jedinou tenistkou (i mezi muži), která vyhrála všechny tyto kategorie nejméně dvakrát. Jedinečnost spočívá také v tom, že dokázala vytvořit tuto sbírku titulů jak před otevřenou érou tenisu, tak znovu i po jejím otevření v roce 1968. Obecnou známost jí přinesl medializovaný zápas na Den matek (13. května 1973) přenášený televizí, ve kterém podlehla bývalé mužské světové jedničce, tehdy 55letému Bobbymu Riggsovi v kalifornské Ramoně. V té době byla nejlepší ženskou tenistkou a média přinesla komentáře, že zápas nebrala vážně, protože se domnívala, že ho měla bez problémů vyhrát. Taktikou lobů a kraťasů však Riggs dokázal zvítězit 6–2, 6–1. O čtyři měsíce později však podlehl Billie Jean Kingové v Souboji pohlaví v houstonské hale Astrodome. V roce 1979 vstoupila do Mezinárodní tenisové síně slávy. V lednu 2003 byl Show Court One v Melbourne Parku, dějišti Australian Open, přejmenován na Margaret Court Arena. Téhož roku australská pošta vytiskla sérii jejích poštovních známek, stejně jako tenisové legendy Roda Lavera. Žije v australském Perthu (říjen 2008). Její tchán sir Charles Court a švagr Richard Court zastávali post premiéra Západní Austrálie.

Vyznání

Vyrostla v katolické víře, ale v polovině 70. let se přihlásila k Letničnímu hnutí (pentekostalismu), které v rámci evangelikálního křesťanství zastává zvláštní důraz na přímou osobní zkušenost s Bohem prostřednictvím křtu Duchem Svatým, jak ji ukazuje biblický záznam dne Letnic. V roce 1983 vystudovala teologii na Rhema Bible Training Centre a roku 1991 se stala duchovní. Následně založila duchovní společenství známé jako Margaret Court Ministries. Roku 1995 založila v Perthu Victory Life Centre pentekostální církve, kde dosud slouží jako pastorka. Její televizní pořad A Life of Victory je vysílán na australském křesťanském kanálu (Australian Christian Channel).

Pohled na homosexualitu

V roce 1990 se o Martině Navrátilové a dalších lesbicky a bisexuálně zaměřených hráčkách vyjádřila, že ničí tenis a dávají špatný příklad mladým hráčům.^[1][2][3] V listopadu 1994 při svém projevu v australském parlamentu prohlásila: „Homosexualita je ohavnost pánové! Potraty jsou ohavnost pánové!“^[4]

Grand Slam a postavení na žebříčku

Za svou kariéru vyhrála 62 grandslamových titulů, z toho 24 ve dvouhře, 19 v ženské a 19 ve smíšené čtyřhře. De facto získala 64 titulů, pokud se započítají i 2 vítězství v mixu na Australian Open 1965 a 1969, která nebyla odehrána pro špatné počasí. Z počtu 85 grandslamových finále vyhrála 62 (72,9% úspěšnost), z toho 24-5 (82,8%) ve dvouhře, 19-14 (57,6%) v ženské čtyřhře a 19-4 (82.6%) ve smíšené čtyřhře. Z počtu 47 grandslamů na nichž hrála dvouhru se probojovala do finále 29krát, semifinále 36krát, čtvrtfinále 43krát. Celkový poměr vítězství a proher ve dvouhrách grandslamu je 210-23 s váženým průměrem 0,901 (47-5 na French Championships/Open, 51-9 ve Wimbledonu, 51-6 na US Championships/Open a 61-3 na Australian Championships/Open). V letech 1969-1973 dokázala vyhrát 11 z 16 grandslamů ve dvouhře a v období 1962-66 zvítězila na 11 ze 17 turnajů ve dvouhře, kterých se zúčastnila. Poměr výher a proher na grandslamu proti nenasazeným hráčkám je 146-2 (98,6%). Je jedinou tenistkou, která dokázala v jedné kalendářní sezóně získat čistý Grand Slam ve dvouhře a smíšené čtyřhře. V singlu ho vybojovala v roce 1970, v mixu společně s krajanem Kenem Fletcherem v roce 1963 a podruhé znovu v roce 1965 se třemi různými spoluhráči Fletcherem, Newcombem a Stollem.

Zvítězila na více než polovině soutěží grandslamových turnajů v letech 1963 (8 z 12), 1964 (7 z 12), 1965 (9 z 12), 1969 (8 z 12), 1970 (7 z 11) a 1973 (6 z 11). Podle žebříčku na konci roku sestavovaného londýnským Daily Telegraphem v období 1914 až 1972 byla klasifikována na 1.místě šest sezón: 1962, 1963, 1964, 1965, 1969 a 1970. Stala se také světovou jedničkou nově vytvořeného žebříčku WTA v roce 1973.

Rekordy GS

• Vztaženo jen na otevřenou éru tenisu.

Související články

• Hráčské statistiky Margarety Courtové
• Rekordy WTA Tour

Reference

1. ↑ (anglicky)Gay Bias Moves Off The Sidelines
2. ↑ (anglicky)A Woman of Character
3. ↑ (anglicky)Martina Navratilova: My Final Farewell
4. ↑ (anglicky)Brian Baxter, "Margaret Court's Word of Faith", Australian Skeptics, Vol 27 No 3, jaro 2007.

Externí odkazy

• WTAtennis.com – Margaret Court (anglicky)

• Margaret Courtová na stránkách Fed Cupu (anglicky)
• (anglicky) Margaret Courtová na stránkách Mezinárodní tenisové síně slávy
• (anglicky) Margaret Courtová na stránkách Wimbledonu