Cítoliby

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 13. 4. 2018, 08:05

Městys Cítoliby se nachází v okrese Louny, kraj Ústecký.

• Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 1 000 obyvatel.
• Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 1 091 obyvatel.

Historie

Roku 1797 prodal Arnošt Karel Pachta panství Cítoliby baronu Jakubu Wimmerovi, od něhož je 1803 zakoupil kníže Josef Schwarzenberg. V této rodině zůstal cítolibský statek až do pozemkové reformy, která v Cítolibech proběhla v letech 1924–1925. V roce 1813 byl na zámku zřízen lazaret pro raněné vojáky z bitvy u Chlumce (1813), kterých zde zemřelo kolem 300. Roku 1879 byly Cítoliby povýšeny na městys, zároveň byla ukončena činnost zdejšího pivovaru.

Od 1. května 1976 do 23. listopadu 1990 byly Cítoliby součástí města Louny, poté se opět osamostatnily.^[1]

S účinností od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[2] Městys je členem zájmového sdružení obcí Mikroregion Lounské podlesí, založeného roku 2003.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba od jihovýchodu

Dominantou obce je kostel sv. Jakuba Většího, který se stavěl v letech 1713–1715. Jeho architekt je neznámý. Interiér kostela je vyzdoben plastikami Matyáše Bernarda Brauna, oltářní obrazy namaloval Václav Vavřinec Reiner. Současné kostelní varhany postavil v roce 1901 pražský závod Rejna a Černý.^[3] Ty nahradily barokní koncertní nástroj, na který hráli mj. členové rodiny Kopřivů a který byl v období socialismu zničen na Novém Hradě. V roce 2009 byly restaurovány barokní věžní hodiny.

Zámek

V jihozápadní části obce stojí trojkřídlý cítolibský zámek. Jeho podoba je barokní, ale východní (průčelní) a severní křídlo pocházejí ze 16. století. Zámek vznikal postupně v letech 1668–1668, kameníci a políři byli převážně Italové. V 17. století byla kolem zámku zřízena okrasná zahrada, zahradním architektem byl Jan Tulipán. Ještě za Schützů byla východně od vsi zřízena bažantnice. Z ní se dochovaly základy ohradní zdi, správcův domek, rybník a dva mostky přes potok.

Dílo Matyáše Bernarda Brauna

Až do konce 19. století se v obci dochoval mnohem rozsáhlejší soubor barokní kamenné plastiky než dnes. Koncem druhého desetiletí osmnáctého století byla zámecká zahrada vyzdobena souborem plastik z dílny Matyáše Bernarda Brauna a v roce 1766 dalšími sochami od slánského sochaře Arnošta Linka.^[4] Celkem se jednalo o 44 plastik. V roce 1907 byly odvezeny k restaurování do Vídně, odkud se již nevrátily. Dnes jsou instalovány v zahradě zámku Neuwaldegg na předměstí Vídně.

Z původní výzdoby se dochovaly následující plastiky. Nejstarší z nich je sloup Nejsvětější Trojice z roku 1680, který nechala postavit Markéta Blandina jako výraz díků, že se cítolibskému dominiu vyhnula morová epidemie. Dnešní umístění sloupu na návsi není původní. Stál na prostranství před zámkem, kde ho v roce 1715 jiný trojiční sloup, tentokrát z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Ve své dnešní podobě představuje pouhé torzo původního stavu.

Alegorie Stáří (Času) - Chronos, M. B. Braun kolem 1715

Na návsi jsou dále umístěny následující barokní plastiky: svaté Barbory, svatého Linharta, svatého Prokopa a před farou svatého Václava. Posledně jmenovaná plastika pochází z Liběšic u Žatce a na stávající místo byla osazena roku 1976. Za práci z Braunova okruhu lze zřejmě považovat sochu sv. Prokopa. sv. Barbora stávala původně při silnici na Chlumčany. Vrcholnými Braunovými díly jsou alegorie Stáří a Mládí na zdi před kostelem. Plastika polonahého ležícího starce s přesýpacími hodinami v rukou, známá pod názvem Chronos, patří k nejpůsobivějším plastikám českého baroka. Obě sochy jsou kopie, originály jsou umístěny v Lounech v kostele sv. Petra.

Další památky

• budova vodárny na návsi, barokní památka z počátku 18. století
• výklenková kaplička svaté Apolonie – nachází se v ohybu cesty do Brlohu^[5]
• socha svatého Bernarda – původně umístěna ve Všechlapech u Libčevsi, nyní stojí kostela svatého Jakuba
• socha svatého Jana Nepomuckého – stojí na levé straně silnice do Líšťan
• socha svatého Petra a Pavla – v blízkosti kostela svatého Jakuba, přemístěna z Líčkova
• archeologické naleziště hradiště Hrádek – vyvýšené opevněné sídliště
• zemědělský dvůr Ovčín na ulici Zeměšská
• venkovská usedlost na Tyršově náměstí č.p. 47
• špitál skladatele Kopřivy na adrese Na Plevně č.p. 60
• dělnický dům Zeměšská č.p. 219
• Akát v Cítolibech – na dvoře u fary^[6]

Moderní architekturu zastupuje v Cítolibech kolonie rodinných domků, projektovaná v roce 1922 pražským architektem Františkem Vahalou.

Galerie

Sloup nejsvětější trojice

Socha sv. Václava

Kostel sv. Jakuba Většího

Vodárna z 18. století

Reference

1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 74.
2. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
3. ↑ Horák, Tomáš, Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska, Ústí nad Labem 2003, s. 40-43, ISBN 80-86067-77-7
4. ↑ PREISS, Pavel. Braunovské plastiky z Cítolib ve vídeňském Neuwaldeggu. In Historická architektura. Sborník k poctě Milana Pavlíka. Praha : Nakladatelství Jalna ISBN 80-901743-1-0. s. 141–145.
5. ↑ Cítoliby – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.  
6. ↑ Akát v Cítolibech [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.