Chlístov (Hořičky)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 25. 4. 2014, 18:57
Chlístov je vesnice, místní část obce Hořičky v okrese Náchod, v kraji Královéhradeckém.
Obsah |
Přírodní poměry
Poloha
Obec se nachází při silnici z Hořiček na Brzice (katastrální území Chlístov u Hořiček). Na severu Chlístov sousedí s katastrem Křižanova, na východě a na jihu se dotýká mateřské obce Hořiček, jižním směrem se nachází ještě katastr Chvalkovic v Čechách, který přechází v katastr Brzic, který tvoří i celou západní hranici Chlístova.
Rozloha
Chlístov je sice historicky spojen s Hořičkami, ale tvoří samostatné katastrální území, jehož výměra činí 184,58 ha.
Využití půdy v katastru Chlístova u Hořiček
(stav z r. 2009)
| Druhy pozemků | Celková výměra | Lesní půda | Trvalé travní porosty | Orná půda | Vodní plochy | Zahrady | Zastavěné plochy |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rozloha (m2) | 1845772 | 254004 | 156396 | 1190389 | 7826 | 60147 | 28497 |
Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální
Geomorfologie a geologie
Území obce přímo leží na jednom z výběžků Podkrkonošské pahorkatiny. Geomorfologicky obec leží na jihovýchodě Krkonošského podhůří, resp. jeho části zvané Kocléřovský hřbet, přičemž od severozápadu až západu se k Chlístovu táhne jeho dílčí celek - Hořičský hřbet, jenž o několik kilometrů dále přechází v Olešenskou pahorkatinu, kterou protíná řeka Úpa. Povrch obce je velmi zvlněný a pohybuje se ve výšce v rozmezí 405-458 m n. m. Směrem od Hořiček terén postupně klesá, a to až do údolí Válovického potoka. Nejvyšším vrcholem obce je Březina (457,4 m n. m.). Katastr obce patří geologicky do soustavy Českého masivu, resp. České křídové pánve. Většina obce se chronostratigraficky řadí do svrchní křídy, přesněji do spodního a středního turonu. Proto zde nalezneme zejm. písčité slínovce a spongilitické jílovce marinní geneze, v nichž se nacházejí i příměsi silicifikovaných opuk. Severovýchod katastru v blízkosti Mezilečí obsahuje zejm. nezpevněné reliktní sedimenty miocénu a pliocénu, tudíž písčité štěrky a písky, ojediněle s bloky křemenných pískovců a vložkami jílů. Ke geologické bohatosti daného území přispívá i údolí Válovického potoka, jež je tvořeno nivními sedimenty holocénu. Směrem ke Končinám a Novému Dvoru se vyskytují tři větší zdroje nezpevněných sedimentů fluviální až fluviolakustrinní geneze. Tyto relikty sladkovodního terciéru jsou neogenního stáří, většinu z nich řadíme do epochy pliocénu. A tuto rozmanitost ještě dotváří blízké okolí již jmenovaného potoka, a to západně od Končin, kde se ve velkém množství nalézají cenomanské pískovce (křemenné, jílovité, glaukonitické) marinní geneze, často s biogenními texturami.
Hydrologie
Jediným tokem na katastru obce je Válovický potok, který pramení nedaleko Prorub, místní části obce Brzice, a ústí po cca 11 km do řeky Úpy u Velkého Třebešova. Vydatné podzemní vody jsou dobré až průměrné kvality, ale obyvatelé obce jsou napojeni na veřejný vodovod. Nebezpečím pro podzemní i povrchové vody však zůstává dosud ne plně dokončený kanalizační systém a neexistence obecní čističky odpadních vod. Na rozdíl od sousedních obcí však Chlístov nemá ekologickou zátěž ve formě rozsáhlých černých skládek, i když několik drobných se na katastru obce dá najít..
Fauna a flóra
Místní fauna a flóra je typická podhorské oblasti středoevropského pásu, přesněji řečeno fytogeograficky patří do obvodu hercynskosudetského. Výrazněji se neliší od fauny a flóry okolních obcí.
Obyvatelstvo
V současné době má Chlístov kolem 50 obyvatel a počet zde trvale žijících v posledních letech vzrůstá (k 3. březnu 1991 35 a k 1. březnu 2001 49 obyvatel), přesto zde roste i počet rekreantů.
Vývoj počtu obyvatelstva
| <center>1869<center> | <center>1880<center> | <center>1890<center> | <center>1900<center> | <center>1910<center> | <center>1921<center> | <center>1930<center> | <center>1950<center> | <center>1961<center> | <center>1970<center> | <center>1980<center> | <center>1991<center> | <center>2001<center> | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| <center>Počet obyvatel<center> | <center>283<center> | <center>294<center> | <center>251<center> | <center>210<center> | <center>186<center> | <center>176<center> | <center>165<center> | <center>94<center> | <center>82<center> | <center>67<center> | <center>32<center> | <center>35<center> | <center>49<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Počet obyvatel obce
(stav z r. 2001)
| Celkem obyvatel | Z toho žen | Počet obyvatel ve věku do 14 let | Počet obyvatel nad 65 let | Ekonomicky aktivních |
| 49 | 26 | 8 | 10 | 22 |
Pramen: Český statistický úřad
Náboženské vyznání obyvatelstva
Většina občanů se hlásí k římskokatolické církvi a obec spadá pod její farnost na Hořičkách.
Spolkový život
Vzhledem k velikosti obce a vývoji zdejšího obyvatelstva se zde samostatný spolkový život mnoho nerozvíjel, neboť se vždy vyvíjel „ruku v ruce“ s tím hořičským.
Struktura bytového fondu
V Chlístově je evidováno 44 domů, z toho je 16 trvale obydlených a 28 slouží k rekreaci.
Vývoj počtu domů
| <center>Rok<center> | <center>1869<center> | <center>1880<center> | <center>1890<center> | <center>1900<center> | <center>1910<center> | <center>1921<center> | <center>1930<center> | <center>1950<center> | <center>1961<center> | <center>1970<center> | <center>1980<center> | <center>1991<center> | <center>2001<center> |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| <center>Počet domů<center> | <center>47<center> | <center>47<center> | <center>47<center> | <center>48<center> | <center>47<center> | <center>53<center> | <center>51<center> | <center>62<center> | <center>-<center> | <center>26<center> | <center>12<center> | <center>33<center> | <center>44<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Historie
První zmínka o Chlístovu je z roku 1534, kdy patřil Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu a Janu Krušinovi z Lichtemburka.
V 16. století patřil k litobořskému zboží, náležejícímu pod rýzmburské panství. Po jeho pozdějším zániku se stal součástí náchodského panství, podobně jako všechny obce v okolí. V roce 1848 se staly blízké Hořičky katastrální obcí a k nim byl připojen i Chlístov, přičemž tento stav trvá s malou přestávkou (1930-1950) dodnes.
Pamětihodnosti
- Drobná sakrální architektura (pískovcová ukřižováníú
- Zbytky tradiční lidové architektury
Turistický ruch
V blízkém okolí vede několik cyklotras, naučných stezek i tras pro pěší turisty.
Průmysl, obchod a služby
Na území obce se v minulosti žádný průmysl, obchod ani jiné služby nenacházely. Dnes se rozvíjejí služby, které jsou svázány s turistickým ruchem, např. Penzion Čapkův statek.
Zemědělství
Chlístov je tradiční zemědělská obec. Důkazem toho mohou být mnozí absolventi Odborné školy hospodářské ve Smiřicích (např. 1931/1932 Josef Špatenka a 1936/1937 Josef Drtina) I jiných obdobně zaměřených škol. Dnes je místní zemědělství plně v rukou ZD Dolany, které má na katastru obce své středisko (rostlinná a dříve i živočišná výroba, mechanizační středisko a dřevovýroba). Rostlinná výroba se v ničem neliší od okolních vsí, neboť osevní plány jsou si navlas podobné. Živočišná výroba se v Chlístově vyskytuje jen na drobnochovatelské úrovni (drůbež, včely).
Doprava
Obec leží stranou hlavních cest. Nemá vlastní železniční spojení. Autobusové spojení zajišťují linky společnosti ORLOBUS č. 640044 (Josefov-Chvalkovice-Hořičky) a OSNADO č. 690312 (Trutnov-Úpice-Hořičky, jen část spojů, pokud nejede přímo na Křižanov a jede nejdříve přes Mezilečí).
Literatura
- August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl pátý - Podkrkonoší, Praha 1933
- Věra Szathmáryová-Vlčková, Hořičky : z historie obce a školy : 100. výročí postavení nové školní budovy : 120. výročí sboru dobrovolných hasičů, Hořičky 2001
- Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
- Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005, Praha 2006, ISBN 80-250-1310-3
 Dům čp. 30 |
 Čapkův statek |
Hořičky |
Chlístov |
Křižanov |
Mečov |
Nový Dvůr