nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!
Iser Be'eri
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[File:Isser Beeri 1949.jpg|thumb|Be'eri na fotografii z roku 1949.]] | + | [[File:Isser Beeri 1949.jpg|thumb|240px|Be'eri na fotografii z roku 1949.]] |
| - | '''Iser Be'eri''' ({{vjazyce|he}}: איסר בארי, žil [[1901]] | + | '''Iser Be'eri''' ({{vjazyce|he}}: איסר בארי, žil [[1901]], † [[30. leden|30. ledna]] [[1958]]), známý jako '''Velký Iser''',<ref name="black77-78">{{Citace monografie |
| příjmení = Black | | příjmení = Black | ||
| jméno = Ian | | jméno = Ian | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
| datum přístupu = 2011-6-23 | | datum přístupu = 2011-6-23 | ||
| jazyk = anglicky | | jazyk = anglicky | ||
| - | }}</ref> V roce 1921 podnikl [[alija|aliju]] do [[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestiny]], kde se stal členem organizace [[ha-Kibuc ha-arci]]. Až do roku 1938 pracoval ve stavebnictví a v letech 1944 až 1945 řídil | + | }}</ref> V roce 1921 podnikl [[alija|aliju]] do [[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestiny]], kde se stal členem organizace [[ha-Kibuc ha-arci]]. Až do roku 1938 pracoval ve stavebnictví a v letech 1944 až 1945 řídil Israel Military Industries a v letech 1946 až 1947 továrnu [[Na'aman]]. |
V roce 1938 vstoupil do [[Hagana|Hagany]], kde před svým jmenováním velitelem oblasti [[Kfar Gil'adi]] působil v pracovních praporech. V roce 1947 se stal příslušníkem [[Šaj]], která byla zpravodajskou službou Hagany, a od února 1948 stanul v jejím čele.<ref name="black73-74">''Mossad - izraelské tajné války.'' S. 73-74</ref> V červnu 1948 rozhodl izraelský premiér [[David Ben Gurion]] o reformě a reorganizaci izraelských tajných služeb a pověřil Be'eriho a [[Chajim Herzog|Chajima Herzoga]] zřízením vojenské výzvědné služby (''Šerut ha-modi'in'') při generálním štábu, pod jejíž odpovědnost by spadalo „bitevní a taktické zpravodajství, kontrarozvědná činnost, [[cenzura]], monitorování rozhlasu a vysílaček a speciální povinnosti.“<ref name="black73-74"/> V čele této zpravodajské služby stanul Be'eri a Herzog byl jeho zástupcem.<ref name="black73-74"/> Be'eri však nebyl oblíben především v důsledku neustálého honu na vnitřního nepřítele.<ref name="black77-78"/> Ředitel [[Šin Bet]] (a posléze i [[Mosad]]u) [[Iser Har'el]] kritizoval Be'eriho slovy: „Většinu času věnoval raději policejním záležitostem než válečným povinnostem. Hned na začátku prostě rozhodl, že ten a ten je zrádce a špión. To co se s tím člověkem dělo potom, ho už nezajímalo.“<ref name="black77-78"/> | V roce 1938 vstoupil do [[Hagana|Hagany]], kde před svým jmenováním velitelem oblasti [[Kfar Gil'adi]] působil v pracovních praporech. V roce 1947 se stal příslušníkem [[Šaj]], která byla zpravodajskou službou Hagany, a od února 1948 stanul v jejím čele.<ref name="black73-74">''Mossad - izraelské tajné války.'' S. 73-74</ref> V červnu 1948 rozhodl izraelský premiér [[David Ben Gurion]] o reformě a reorganizaci izraelských tajných služeb a pověřil Be'eriho a [[Chajim Herzog|Chajima Herzoga]] zřízením vojenské výzvědné služby (''Šerut ha-modi'in'') při generálním štábu, pod jejíž odpovědnost by spadalo „bitevní a taktické zpravodajství, kontrarozvědná činnost, [[cenzura]], monitorování rozhlasu a vysílaček a speciální povinnosti.“<ref name="black73-74"/> V čele této zpravodajské služby stanul Be'eri a Herzog byl jeho zástupcem.<ref name="black73-74"/> Be'eri však nebyl oblíben především v důsledku neustálého honu na vnitřního nepřítele.<ref name="black77-78"/> Ředitel [[Šin Bet]] (a posléze i [[Mosad]]u) [[Iser Har'el]] kritizoval Be'eriho slovy: „Většinu času věnoval raději policejním záležitostem než válečným povinnostem. Hned na začátku prostě rozhodl, že ten a ten je zrádce a špión. To co se s tím člověkem dělo potom, ho už nezajímalo.“<ref name="black77-78"/> | ||
=== Pád a odchod ze zpravodajských služeb === | === Pád a odchod ze zpravodajských služeb === | ||
| Řádka 54: | Řádka 54: | ||
{{Náčelníci Amanu}}{{Článek z Wikipedie}} | {{Náčelníci Amanu}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
{{DEFAULTSORT:Be'eri, Iser}} | {{DEFAULTSORT:Be'eri, Iser}} | ||
| - | |||
[[Kategorie:Příslušníci Hagany]] | [[Kategorie:Příslušníci Hagany]] | ||
| + | [[Kategorie:Židé]] | ||
[[Kategorie:Lidé izraelských zpravodajských služeb]] | [[Kategorie:Lidé izraelských zpravodajských služeb]] | ||
| - | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Muži]] |
Aktuální verze z 15. 1. 2022, 16:56
Iser Be'eri (hebrejsky: איסר בארי, žil 1901, † 30. ledna 1958), známý jako Velký Iser,[1] byl ředitel zpravodajské služby Hagany – Šaj, který se podílel na reorganizaci izraelských zpravodajských služeb. Je jedním ze zakladatelů izraelské vojenské výzvědné služby, v jejímž čele stál v letech 1948 až 1949.[2] Během své služby se zapletl do několika afér, v jejichž důsledku musel zpravodajskou službu opustit a byl propuštěn z armády a degradován.
Biografie
Narodil se v Będzinu v Ruském impériu (dnešní Polsko) a byl jedním ze skupiny mladých mužů, známých jako „Šest z Bedzinu,“ kteří později založili osadu Migdal.[3] V roce 1921 podnikl aliju do britské mandátní Palestiny, kde se stal členem organizace ha-Kibuc ha-arci. Až do roku 1938 pracoval ve stavebnictví a v letech 1944 až 1945 řídil Israel Military Industries a v letech 1946 až 1947 továrnu Na'aman. V roce 1938 vstoupil do Hagany, kde před svým jmenováním velitelem oblasti Kfar Gil'adi působil v pracovních praporech. V roce 1947 se stal příslušníkem Šaj, která byla zpravodajskou službou Hagany, a od února 1948 stanul v jejím čele.[4] V červnu 1948 rozhodl izraelský premiér David Ben Gurion o reformě a reorganizaci izraelských tajných služeb a pověřil Be'eriho a Chajima Herzoga zřízením vojenské výzvědné služby (Šerut ha-modi'in) při generálním štábu, pod jejíž odpovědnost by spadalo „bitevní a taktické zpravodajství, kontrarozvědná činnost, cenzura, monitorování rozhlasu a vysílaček a speciální povinnosti.“[4] V čele této zpravodajské služby stanul Be'eri a Herzog byl jeho zástupcem.[4] Be'eri však nebyl oblíben především v důsledku neustálého honu na vnitřního nepřítele.[1] Ředitel Šin Bet (a posléze i Mosadu) Iser Har'el kritizoval Be'eriho slovy: „Většinu času věnoval raději policejním záležitostem než válečným povinnostem. Hned na začátku prostě rozhodl, že ten a ten je zrádce a špión. To co se s tím člověkem dělo potom, ho už nezajímalo.“[1]
Pád a odchod ze zpravodajských služeb
V květnu 1948 dospěl k přesvědčení, že jeden z vůdců vládní strany Mapaj, Aba Chuši, spolupracuje s Brity. Nechal proto zatknout Chušiho blízkého přítele, kterého následně jeho lidé tři dny mučili, aby ho poté, když nezískali informace, propustili.[1] Be'eri rovněž nechal vyrobit podvrhy telegramů, které by dokládaly Chušiho napojení na britskou tajnou službu.[1] V létě téhož roku se zase na základě armádního vyšetřování ukázalo, že Be'eri nechal popravit arabského armádního informátora Ali Kásima, o kterém se domníval, že je dvojí agent.[1] Be'eri byl následně propuštěn ze zpravodajské služby a obviněn ze zabití za polehčujících okolností. Při následném neveřejném přelíčení válečného soudu byl odsouzen za zabití.[1] Poté, co se zjistilo, že jsou zmíněné telegramy padělky byl navíc „vyhozen z armády v hodnosti vojína.“[1] V červenci 1949 byl zatčen v souvislosti s obviněním ze zabití Me'ira Tubianského, veterána Britské armády, Hagany a vedoucího židovského představitele Palestinské elektrárenské společnosti.[1] Tubianski byl obviněn ze špionáže pro Brity a 29. června 1949 v následném přelíčení polního vojenského soudu vedeném Be'erim, Davidem Karonem, Binjaminem Giblim a Avrahamem Kidronem (Kramerem), odsouzen k trestu smrti. Vykonání rozsudku bylo provedeno bezprostředně poté popravčí četou tvořenou šesti vojáky Palmachu ve vesnici Bejt Džis.[1] V roce 1949 byl Tubianského proces přezkoumán izraelskou armádou. Tubianski byl následně posmrtně zproštěn obvinění ze špionáže, premiér Ben Gurion jej in memoriam povýšil do hodnosti kapitána a bylo rozhodnuto o vyplácení státní penze Tubianského vdově.[5] Be'eri byl postaven před soud, který jej shledal vinným a vzhledem k mimořádným službám pro stát jej odsoudil k jednomu dni odnětí svobody.[5] Po procesu se z něj stal zlomený muž, který následně žil v ústraní až do srdečního infarktu v lednu 1958, na jehož následky zemřel.[6] O léta později byl posmrtně zproštěn viny.[5]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha : Jota, 2006. 632 s. Dále jen: Mossad - izraelské tajné války. ISBN 80-7217-392-8. S. 77-78.
- ↑ Heads of Israeli Military Intelligence (A’man) [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHERZ-BUSCH, Nira. “Rutka’s Notebook, January - April 1943” The Diary of Rutka Laskier, called “The Polish Anne Frank” [online]. Jewish Federation of Madison, 2008, [cit. 2011-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Mossad - izraelské tajné války. S. 73-74
- ↑ 5,0 5,1 5,2 Mossad - izraelské tajné války. S. 79
- ↑ STEVEN, Stewart. The Spymasters of Israel. New York : Ballantine Books, 1986. 400 s. ISBN 978-0345339270. S. 26. (anglicky)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |