Jekatěrinburg

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 26: Řádka 26:
| web = www.ekburg.ru
| web = www.ekburg.ru
| mapa = Image:Location Yekaterinburg.png
| mapa = Image:Location Yekaterinburg.png
-
}}
+
}}[[Soubor:Yekaterinburg skyline-2017-Flickr.jpg|thumb|240px|Moderní centrum Jekatěrinburgu (2017)]]
-
'''Jekatěrinburg''' (rusky: Екатеринбу́рг}}) je [[Seznam ruských měst|čtvrté největší]] město [[Ruská federace|Ruské federace]]; má 1 323 000 obyvatel ([[2008]])<ref name="obyv">[http://www.gks.ru/bgd/regl/b08_13/IssWWW.exe/Stg/d1/04-13.htm Российский статистический ежегодник - 2008 г.]</ref> a je sídelním městem [[Sverdlovská oblast|Sverdlovské oblasti]] a celého [[Uralský federální okruh|Uralského federálního okruhu]]. Mezi lety [[1924]] a [[1991]] neslo město název '''Sverdlovsk''' (po bolševickém vůdci [[Jakov Michajlovič Sverdlov|Jakovu Sverdlovovi]]).
+
[[Soubor:Night City-RU-2014-Flickr.jpg|thumb|240px|Jekatěrinburg v noci (2014)]]
 +
'''Jekatěrinburg''' ({{Vjazyce2|ru|''Екатеринбург''}} — v letech 1924–1991 '''Sverdlovsk''') je významné město v [[Rusko|Rusku]], centrum [[Uralský federální okruh|Uralského federálního okruhu]] a [[Sverdlovská oblast|Sverdlovské oblasti]]. Rozkládá se na severovýchodním podhůří [[Ural]]u na březích řeky [[Iseť]]. Jekatěrinburg je čtvrté největší město v Rusku. Bývá nazýván „třetím hlavním městem Ruska“, jelikož se řadí na třetí místo velikostí ekonomiky, kultury, dopravy a turismu.
 +
 
 +
Je také významným administrativním, průmyslovým, vědeckým a vzdělávacím centrem. Žije zde 1&nbsp;488&nbsp;791 obyvatel (2017).
 +
 
== Poloha ==
== Poloha ==
-
Jekatěrinburg se rozkládá na řece [[Iseť]] (přítok [[Tobol]]u) při východním ([[Asie|asijském]]) úpatí střední části pohoří [[Ural (pohoří)|Ural]]; je hraničním městem mezi Evropou a Asií, přičemž polovina města je evropská a polovina asijská. Na severovýchodě města se nachází jezero [[Šartaš]].
+
Město leží na hranici mezi evropskou a asijskou částí Ruska. Založeno bylo Petrem I. Velikým jako jedno z prvních průmyslových center v Rusku. Nese jméno jeho manželky, Kateřiny&nbsp;I. Ruské. Za svůj rozvoj historicky vděčí jednak místnímu nerostnému bohatství, jednak [[Sibiřský trakt|Sibiřskému traktu]] a později [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]], kteréžto dopravní tepny využily možnosti nejsnáze zde překonat uralské pohoří. Na severovýchodě města se nachází jezero [[Šartaš]].
-
[[Soubor:Ekaterinbourg.jpeg|thumb|left|Divadlo a pomník [[Sverdlov]]a v zasněženém Jekatěrinburgu]]
+
 
-
[[Soubor:Yekaterinburg cathedral on the blood 2007.jpg|thumb|left|Chrám na krvi]]
+
[[Soubor:Ekaterinbourg.jpeg|thumb|240px|Divadlo a pomník Sverdlova v zasněženém Jekatěrinburgu]]
 +
[[Soubor:Yekaterinburg cathedral on the blood 2007.jpg|thumb|240px|Chrám na krvi]]
== Historie ==
== Historie ==
-
Na místě dnešního Jekatěrinburgu stávala od 17. století osada Šartaš. V roce 1723 zde [[Vasilij Nikitič Tatiščev|Vasilij Tatiščev]] a Villim de Gennin založili hutě a pojmenoval místo po [[svatá Kateřina|svaté Kateřině]], na počest ženy tehdejšího cara Petra Velikého, pozdější carevny [[Kateřina I.|Kateřiny I.]]; tento název byl užíván až do roku [[1924]]. V roce 1796 byl Jekatěrinburg povýšen na město.  
+
Na místě dnešního Jekatěrinburgu stávala od 17. století osada Šartaš. V roce 1723 zde Vasilij Tatiščev a Villim de Gennin založili hutě a pojmenoval místo po [[svatá Kateřina|svaté Kateřině]], na počest ženy tehdejšího cara Petra Velikého, pozdější carevny Kateřiny&nbsp;I.; tento název byl užíván až do roku [[1924]]. V roce 1796 byl Jekatěrinburg povýšen na město.
 +
 
Během [[ruská revoluce|ruské revoluce]] byl ve městě internován sesazený car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] s rodinou a [[17. červenec|17. července]] [[1918]] byla carská rodina z rozkazu rudého komisaře [[Jakov Michailovič Sverdlov|Sverdlova]] postřílena, aby se jí nezmocnily blížící se [[československé legie]]. Na místě ''[[Dům Ipaťjeva|Ipaťjevova domu]]'', kde k vraždě došlo, dnes stojí [[Pravoslaví|pravoslavný]] ''Chrám na Krvi''; ''Ipjaťjejův dům'' byl v sedmdesátých letech na příkaz zdejšího stranického tajemníka [[Boris Nikolajevič Jelcin|Borise Jelcina]] srovnám se zemí. Poté se ve 20. letech stalo město velkým ruským průmyslovým centrem, zejména těžkého strojírenství, a ukázkou Stalinovy [[industrializace]] [[Sovětský svaz|SSSR]] – závod ''Uralmaš'' byl ve své době největší v Evropě. Během druhé světové války byly právě do Sverdlovska evakuovány některé úřady a závody z [[Moskva|Moskvy]], pro případ, že by byla obsazena německou armádou; díky tomu byl Sovětský svaz bojeschopný po celou dobu [[Adolf Hitler|Hitlerova]] vpádu. Mnozí z těch, kdo původně přišli jako váleční evakuanti, se rozhodli usadit ve městě natrvalo.  
Během [[ruská revoluce|ruské revoluce]] byl ve městě internován sesazený car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] s rodinou a [[17. červenec|17. července]] [[1918]] byla carská rodina z rozkazu rudého komisaře [[Jakov Michailovič Sverdlov|Sverdlova]] postřílena, aby se jí nezmocnily blížící se [[československé legie]]. Na místě ''[[Dům Ipaťjeva|Ipaťjevova domu]]'', kde k vraždě došlo, dnes stojí [[Pravoslaví|pravoslavný]] ''Chrám na Krvi''; ''Ipjaťjejův dům'' byl v sedmdesátých letech na příkaz zdejšího stranického tajemníka [[Boris Nikolajevič Jelcin|Borise Jelcina]] srovnám se zemí. Poté se ve 20. letech stalo město velkým ruským průmyslovým centrem, zejména těžkého strojírenství, a ukázkou Stalinovy [[industrializace]] [[Sovětský svaz|SSSR]] – závod ''Uralmaš'' byl ve své době největší v Evropě. Během druhé světové války byly právě do Sverdlovska evakuovány některé úřady a závody z [[Moskva|Moskvy]], pro případ, že by byla obsazena německou armádou; díky tomu byl Sovětský svaz bojeschopný po celou dobu [[Adolf Hitler|Hitlerova]] vpádu. Mnozí z těch, kdo původně přišli jako váleční evakuanti, se rozhodli usadit ve městě natrvalo.  
 +
Po válce, za [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovovy]] vlády, došlo k velké výstavbě obytných domů na velkých [[Sídliště|sídlištích]]. Sovětský svaz vybudoval poblíž města vojenský komplex, v němž byly vyráběny [[biologická zbraň|biologické zbraně]] na bázi [[anthrax]]u. V roce [[1979]] zde došlo k úniku infekčního agens, které pak vítr zanesl nad město. Výsledkem bylo úmrtí neznámého počtu obyvatel města (více viz [[Sverdlovský incident]]) na anthrax.
Po válce, za [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovovy]] vlády, došlo k velké výstavbě obytných domů na velkých [[Sídliště|sídlištích]]. Sovětský svaz vybudoval poblíž města vojenský komplex, v němž byly vyráběny [[biologická zbraň|biologické zbraně]] na bázi [[anthrax]]u. V roce [[1979]] zde došlo k úniku infekčního agens, které pak vítr zanesl nad město. Výsledkem bylo úmrtí neznámého počtu obyvatel města (více viz [[Sverdlovský incident]]) na anthrax.
Po [[Rozpad SSSR|rozpadu SSSR]] byly obnoveny některé kostely a v letech [[2003]] byl na místě carovraždy vybudován chrám [[Chrám na Krvi (Jekatěrinburg)|Chrám na krvi]]. Téhož roku se zde sešel prezident [[Vladimir Putin]] a německý spolkový kancléř [[Gerhard Schröder]].
Po [[Rozpad SSSR|rozpadu SSSR]] byly obnoveny některé kostely a v letech [[2003]] byl na místě carovraždy vybudován chrám [[Chrám na Krvi (Jekatěrinburg)|Chrám na krvi]]. Téhož roku se zde sešel prezident [[Vladimir Putin]] a německý spolkový kancléř [[Gerhard Schröder]].
Řádka 55: Řádka 62:
-
{{commonscat|Yekaterinburg}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Yekaterinburg}}{{Commonscat|Yekaterinburg}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jekatěrinburg]]
[[Kategorie:Jekatěrinburg]]
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Sverdlovská oblast]]
[[Kategorie:Sverdlovská oblast]]

Aktuální verze z 11. 1. 2021, 12:18

Moderní centrum Jekatěrinburgu (2017)
Jekatěrinburg v noci (2014)

Jekatěrinburg (rusky Екатеринбург — v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je významné město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti. Rozkládá se na severovýchodním podhůří Uralu na březích řeky Iseť. Jekatěrinburg je čtvrté největší město v Rusku. Bývá nazýván „třetím hlavním městem Ruska“, jelikož se řadí na třetí místo velikostí ekonomiky, kultury, dopravy a turismu.

Je také významným administrativním, průmyslovým, vědeckým a vzdělávacím centrem. Žije zde 1 488 791 obyvatel (2017).

Obsah

Poloha

Město leží na hranici mezi evropskou a asijskou částí Ruska. Založeno bylo Petrem I. Velikým jako jedno z prvních průmyslových center v Rusku. Nese jméno jeho manželky, Kateřiny I. Ruské. Za svůj rozvoj historicky vděčí jednak místnímu nerostnému bohatství, jednak Sibiřskému traktu a později Transsibiřské magistrále, kteréžto dopravní tepny využily možnosti nejsnáze zde překonat uralské pohoří. Na severovýchodě města se nachází jezero Šartaš.

Divadlo a pomník Sverdlova v zasněženém Jekatěrinburgu
Chrám na krvi

Historie

Na místě dnešního Jekatěrinburgu stávala od 17. století osada Šartaš. V roce 1723 zde Vasilij Tatiščev a Villim de Gennin založili hutě a pojmenoval místo po svaté Kateřině, na počest ženy tehdejšího cara Petra Velikého, pozdější carevny Kateřiny I.; tento název byl užíván až do roku 1924. V roce 1796 byl Jekatěrinburg povýšen na město.

Během ruské revoluce byl ve městě internován sesazený car Mikuláš II. s rodinou a 17. července 1918 byla carská rodina z rozkazu rudého komisaře Sverdlova postřílena, aby se jí nezmocnily blížící se československé legie. Na místě Ipaťjevova domu, kde k vraždě došlo, dnes stojí pravoslavný Chrám na Krvi; Ipjaťjejův dům byl v sedmdesátých letech na příkaz zdejšího stranického tajemníka Borise Jelcina srovnám se zemí. Poté se ve 20. letech stalo město velkým ruským průmyslovým centrem, zejména těžkého strojírenství, a ukázkou Stalinovy industrializace SSSR – závod Uralmaš byl ve své době největší v Evropě. Během druhé světové války byly právě do Sverdlovska evakuovány některé úřady a závody z Moskvy, pro případ, že by byla obsazena německou armádou; díky tomu byl Sovětský svaz bojeschopný po celou dobu Hitlerova vpádu. Mnozí z těch, kdo původně přišli jako váleční evakuanti, se rozhodli usadit ve městě natrvalo.

Po válce, za Chruščovovy vlády, došlo k velké výstavbě obytných domů na velkých sídlištích. Sovětský svaz vybudoval poblíž města vojenský komplex, v němž byly vyráběny biologické zbraně na bázi anthraxu. V roce 1979 zde došlo k úniku infekčního agens, které pak vítr zanesl nad město. Výsledkem bylo úmrtí neznámého počtu obyvatel města (více viz Sverdlovský incident) na anthrax. Po rozpadu SSSR byly obnoveny některé kostely a v letech 2003 byl na místě carovraždy vybudován chrám Chrám na krvi. Téhož roku se zde sešel prezident Vladimir Putin a německý spolkový kancléř Gerhard Schröder.

Významné stavby

Jekatěrinburg je městem univerzit (po Moskvě, Petrohradu, a Novosibirsku čtvrtým nejvýznamnějším centrem ruského školství) a těžkého průmyslu. Má celkem 8 univerzit (Gorkého uralská státní univerzita, Uralská státní technická univerzita, aj.). Také se tu nachází velké množství vojenských výzkumných objektů. Ve městě funguje také generální konzulát USA, Spojeného království, České republiky a Německa.

Doprava

Díky své výhodné pozici je město důležitým dopravním uzlem, a to jak železničním (městem prochází Transsibiřská magistrála a nachází se zde největší seřaďovací nádraží v Rusku), tak leteckým. Na jekatěrinburské letiště Kolcovo, situované při jihovýchodním okraji města, létá mj. pravidelná linka ČSA; Kolcovo je sídlem letecké společnosti Ural Airlines, která rovněž létá do Prahy. Metro je v provozu od roku 1991, v roce 1994 bylo prodlouženo. V provozu je zatím jedna linka, existují plány na výstavbu dalších dvou. V současnosti je na území města Jekatěrinburg 7 stanic metra, ale do roku 2010 by se počet měl rozšířit na konečných 30 stanic. Ve městě však významnou roli mimo metro hrají také trolejbusy a tramvaje. V současnosti má Jekatěrinburg 133 trolejbusových a 127 tramvajových zastávek.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jekatěrinburg
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jekatěrinburg
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jekat%C4%9Brinburg“