Trento

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 4. 2. 2015, 01:23

Palazzo Pretorio (radnice)

Trident (italsky Trento, latinsky Tridentum) je italské město, hlavní město autonomní oblasti Tridentsko-Horní Adiže a stejnojmenné autonomní provincie v jižním Tyrolsku, nejsevernějším regionu Italské republiky. Město leží při hlavní severojižní komunikaci mezi Bolzanem a Veronou, střed je v údolí řeky Adiže v nadmořské výšce 194 metrů, další čtvrti v horách na svazích Tyrolských Alp. Je sídlem arcibiskupství a univerzity s přibližně 15 000 studenty. Podle hospodářských novin Il Sole 24 Ore bylo roku 2007 vyhlášeno městem s nejzdravějším životním prostředím v Itálii. Od středověku má politické a náboženské styky s českými zeměmi. V letech 1545–1563 se zde konal Tridentský koncil.

Historie

Údolí Adiže od Tridentu po Bolzano bylo od pravěku nepřetržitě osídleno, přes Brennerský průsmyk a Reschenský průsmyk tvořilo důležitou dopravní spojnici se Záalpím. Oppidum v Tridentu založili Keltové. Jako důležité strategické místo na cestě z Innsbrucku do Verony je dobyli Římané, vybudovali město a pojmenovali je Tridentum podle tří stříbronosných hor. Latinsky tridentum znamená "trojzub", tyto hory se dodnes nazývají Doss Trento, Sant'Agata a San Rocco. Na stěně radnice se dochoval gotický nápis "Montes argentum mihi dant nomenque Tridentum" (Hory mi dávají stříbro i jméno Trident), připisovaný mnichu Fra Bartolommeovi da Trento, který zemřel roku 1251. Z období římské antiky se již dochovala kamenná architektura, vítězná brána císaře Augusta, základové zdivo dómské baziliky a amfiteátru.

Celoevropský historický význam pro dějiny katolické církve má Tridentský koncil, konaný v letech 1545 až 1563, který ustanovil náboženská dogmata a předpisy protireformace. Ve dvou desetiletích, kdy koncil trval, se město stalo nejvýznamnějším centrem katolické Evropy a doznalo velkého stavebního rozvoje, zejména chrámové a palácové architektury stylu renesance. Trident se stal sídlem biskupů – duchovních knížat, kteří ve svých rukou soustřeďovali také světskou moc, a patřili mezi hlavní stavebníky města. O mecenát umění se zasloužili především dva kardinálové, Bernardo Clesio a Cristoforo Madruzzo. Asi od roku 1700 bylo centrum města urbanisticky sjednoceno a dobudováno ve stylu baroka.

Autonomie biskupského města a biskupství skončili roku 1796 obsazením města vojskem Napoleona Bonaparta, který město roku 1806 připojil k Italskému království pod vládou svého bratra Josefa Bonaparta. Většina území byla roku 1815 anektována Rakouskou monarchií, pozdějším Rakouskem-Uherskem. Trident se stal sídlem místodržitelství pro Vlašské Tyrolsko („Il Trentino“). V 19. století začal rozvoj technických úprav krajiny, především přeložením toku řeky Adiže v roce 1858 a roku 1859 stavbou brennerské železnice pod nejvýše položeným průsmykem v Alpách. Městská architektura se proměnila novostavbami mnohopatrových správních budov a hotelů.

Po ztrátách Lombardie a Benátska s přilehlými pevnostmi čtyř měst (Mantova, Peschiera, Verona a Legnano), zůstala jižní hranice Rakouska-Uherska nechráněná. Proto v obavě z italského vojenského vpádu začala počátkem 70. let 19. století výstavba tridentské městské pevnosti.

Za první světové války v letech 1915 až 1918 byla (pevnost Trident s opevňovacím systémem fortifikací, střílen, podzemních chodeb a skladů využita naposledy. Po skončení války připadlo město, stejně jako celý region, na základě dohod ze Saint-Germain Italskému království. Roku 1943 Benito Mussolini obsadil provincie Tridentsko, Jižní Tyrolsko a Belluno a připojil je k fašistické republice. Počátkem května 1945 se Trident stal místem tuhých bojů s Němci, tzv. Operace Alpenvorland. Ještě 2. května 1945, v den kapitulace wehrmachtu v severní Itálii, Trident zažil silné bombardování.

Památky

katedrála (dóm) svatého Vigilia, trojlodní románská bazilika s osmibokou kupolí nad křížením, v interiéru dochováno římské zdivo (krypta, sloupy) a části dvojího románského schodiště na ochoz; několikrát byla místem jednání tridentského koncilu.
Neptunova kašna - s bronzovou renesanční sochou, na Dómském náměstí
Biskupský hrad Castello del Buonconsiglio, gotická stavba z kamenného kvádříkového zdiva s válcovou obytnou věží Tore d'Aquila, v níž dal kníže biskup Jiří z Lichtensteina vymalovat cyklus fresek Dvanáct měsíců. Dnes zde sídlí muzeum.
kostel Santa Maria Maggiore (Panny Marie Sněžné), kolem roku 1520 vystavěl architekt Antonio Medaglia; sídlo přípravné kongregace tridentského koncilu
kostel sv. Petra a Pavla, románská stavba ze 12. století na místě římského amfiteátru a kaple, neogotická fasáda z let 1848-1850
kostel sv. Apolináře, románsko-gotická stavba na úpatí kopce Doss Trento
kostel sv. Vavřince, barokní stavba s románskou apsidou ze 12. století
kostel sv. Františka Xaverského, vrcholně barokní jezuitský chrám na via R. Belenzani; navrhl jezuitský architekt Andrea Pozzo roku 1711
strážní Zelená věž Torre Verde na řece Adiži; biskupské vězení, v němž byli vězni ponořováni do vody
Palazzo delle Albere, renesanční vila rodiny Madruzzo z doby kolem roku 1550, dnes sídlo Muzea moderního umění
Palazzo Pretorio, románský palác z 12. století vedle dómu, se zvonicí Torre Civica ze 13. století, původně hlavní rezidence tridentského biskupa, nyní sídlo sbírky barokního chrámového malířství a sochařství
Palazzo Salvadori, renesanční palác z roku 1515
Palazzo Geremia, renesanční stavba s pozdně gotickým interiérem a malbami z konce 15. století
Palazzo Lodron, palác vystavěný pro účastníky Tridentského koncilu, s bohatou renesanční freskovou výzdobou
domy a paláce podél Via Prepositura
budova parního mlýna, technická památka z konce 19. století

Gigantické panorama

Gigantické panorama Trenta v zimě (2010)

YouTube

Trento – pohled na město [HD, 2012]

Trento 2014 [HD]

Partnerská města

Obvod Charlottenburg-Wilmersdorf (Berlín), Německo, od roku 1966
Donostia/San Sebastián, Španělsko, od roku 1987
Kempten, Bavorsko, Německo, od roku 1987
Resistencia, Argentina, od roku 2002
Městská část Praha 1, Česká republika, od roku 2002
městská část Tartuca, Siena, Itálie
Bardolino, Benátsko, Itálie, od roku 2009
Huatusco, od roku 2009
Chieti, Abruzzo, Itálie, od roku 2011

Externí odkazy

Trentino-Alto Adige • Obce v autonomní provincii Trento
Ala • Albiano • Aldeno • Amblar • Andalo • Arco • Avio • Baselga di Piné • Bedollo • Bersone • Besenello • Bezzecca • Bieno • Bleggio Inferiore • Bleggio Superiore • Bocenago • Bolbeno • Bondo • Bondone • Borgo Valsugana • Bosentino • Breguzzo • Brentonico • Bresimo • Brez • Brione • Caderzone • Cagno • Calavino • Calceranica al Lago • Caldes • Caldonazzo • Calliano • Campitello di Fassa • Campodenno • Canal San Bovo • Canazei • Capriana • Carano • Carisolo • Carzano • Castel Condino • Castelfondo • Castello Tesino • Castello-Molina di Fiemme • Castelnuovo • Cavalese • Cavareno • Cavedago • Cavedine • Cavizzana • Cembra • Centa San Nicolo • Cimego • Cimone • Cinte Tesino • Cis • Civezzano • Cles • Cloz • Commezzadura • Concei • Condino • Coredo • Croviana • Cunevo • Daiano • Dambel • Daone • Dare • Denno • Dimaro • Don • Dorsino • Drena • Dro • Faedo • Fai della Paganella • Faver • Fiave • Fiera di Primiero • Fierozzo • Flavon • Folgaria • Fondo • Fornace • Frassilongo • Garniga Terme • Giovo • Giustino • Grauno • Grigno • Grumes • Imer • Isera • Ivano-Fracena • Lardaro • Lasino • Lavarone • Lavis • Levico Terme • Lisignago • Livo • Lomaso • Lona-Lases • Luserna • Malosco • Male • Massimeno • Mazzin • Mezzana • Mezzano • Mezzocorona • Mezzolombardo • Moena • Molina di Ledro • Molveno • Monclassico • Montagne • Mori • Nago-Torbole • Nanno • Nave San Rocco • Nogaredo • Nomi • Novaledo • Ospedaletto • Ossana • Padergnone • Palu del Fersina • Panchia • Peio • Pellizzano • Pelugo • Pergine Valsugana • Pieve Tesino • Pieve di Bono • Pieve di Ledro • Pinzolo • Pomarolo • Pozza di Fassa • Praso • Predazzo • Preore • Prezzo • Rabbi • Ragoli • Revo • Riva del Garda • Romallo • Romeno • Roncegno • Ronchi Valsugana • Roncone • Ronzo-Chienis • Ronzone • Rovereto • Rovere della Luna • Ruffre • Rumo • Sagron Mis • Samone • San Lorenzo in Banale • San Michele all'Adige • Sant'Orsola Terme • Sanzeno • Sarnonico • Scurelle • Segonzano • Sfruz • Siror • Smarano • Soraga • Sover • Spera • Spiazzo • Spormaggiore • Sporminore • Stenico • Storo • Strembo • Strigno • Taio • Tassullo • Telve • Telve di Sopra • Tenna • Tenno • Terlago • Terragnolo • Terres • Terzolas • Tesero • Tiarno di Sopra • Tiarno di Sotto • Tione di Trento • Ton • Tonadico • Torcegno • Trambileno • Transacqua • Trento • Tres • Tuenno • Valda • Valfloriana • Vallarsa • Varena • Vattaro • Vermiglio • Vervo • Vezzano • Vignola-Falesina • Vigo Rendena • Vigo di Fassa • Vigolo Vattaro • Villa Agnedo • Villa Lagarina • Villa Rendena • Volano • Zambana • Ziano di Fiemme • Zuclo

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Trento

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Trento

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Trento_-_Palazzo_Pretorio_06.JPG |thumb|240px|Palazzo Pretorio (radnice)]]
+[[Soubor:Trento - Palazzo Pretorio 06.JPG|thumb|240px|Palazzo Pretorio (radnice)]]
-'''Trident''' ([[italština|italsky]] '''Trento''', [[latina|latinsky]] '''Tridentum''') je [[Itálie|italské]] město, hlavní město autonomní oblasti [[Tridentsko-Horní Adiže]] a [[autonomní provincie Trento|stejnojmenné autonomní provincie]] v jižním Tyrolsku, nejsevernějším regionu Italské republiky. Město leží při hlavní severojižní komunikaci mezi Bolzanem a Veronou, střed je v údolí řeky Adiže v nadmořské výšce 194 metrů, další čtvrti v horách na svazích Tyrolských Alp. Je sídlem arcibiskupství a univerzity s přibližně 15&nbsp;000 studenty. Podle hospodářských novin ''Il Sole 24 Ore'' bylo roku 2007 vyhlášeno městem s nejzdravějším životním prostředím v Itálii. Od středověku má politické a náboženské styky s českými zeměmi. V letech 1545–1563 se zde konal [[Tridentský koncil]].
+'''Trident''' ([[italština|italsky]] '''Trento''', [[latina|latinsky]] '''Tridentum''') je [[Itálie|italské]] město, hlavní město autonomní oblasti [[Tridentsko-Horní Adiže]] a [[autonomní provincie Trento|stejnojmenné autonomní provincie]] v jižním Tyrolsku, nejsevernějším regionu Italské republiky. Město leží při hlavní severojižní komunikaci mezi Bolzanem a Veronou, střed je v údolí řeky Adiže v nadmořské výšce 194 metrů, další čtvrti v horách na svazích Tyrolských Alp. Je sídlem arcibiskupství a univerzity s přibližně 15&nbsp;000 studenty. Podle hospodářských novin ''Il Sole 24 Ore'' bylo roku 2007 vyhlášeno městem s nejzdravějším životním prostředím v Itálii. Od středověku má politické a náboženské styky s českými zeměmi. V letech 1545–1563 se zde konal Tridentský koncil.
 == Historie ==
@@ Řádka 6: / Řádka 6: @@
 Z období římské antiky se již dochovala kamenná architektura, vítězná brána císaře Augusta, základové zdivo dómské baziliky a amfiteátru.
-Celoevropský historický význam pro dějiny katolické církve má [[Tridentský koncil]], konaný v letech 1545 až 1563, který ustanovil náboženská dogmata a předpisy protireformace. Ve dvou desetiletích, kdy koncil trval, se město stalo nejvýznamnějším centrem katolické Evropy a doznalo velkého stavebního rozvoje, zejména chrámové a palácové architektury stylu renesance. Trident se stal sídlem biskupů – duchovních knížat, kteří ve svých rukou soustřeďovali také světskou moc, a patřili mezi hlavní stavebníky města. O mecenát umění se zasloužili především dva kardinálové, [[Bernardo Clesio]] a [[Cristoforo Madruzzo]]. Asi od roku 1700 bylo centrum města urbanisticky sjednoceno a dobudováno ve stylu [[Baroko|baroka]].
+Celoevropský historický význam pro dějiny katolické církve má Tridentský koncil, konaný v letech 1545 až 1563, který ustanovil náboženská dogmata a předpisy protireformace. Ve dvou desetiletích, kdy koncil trval, se město stalo nejvýznamnějším centrem katolické Evropy a doznalo velkého stavebního rozvoje, zejména chrámové a palácové architektury stylu renesance. Trident se stal sídlem biskupů – duchovních knížat, kteří ve svých rukou soustřeďovali také světskou moc, a patřili mezi hlavní stavebníky města. O mecenát umění se zasloužili především dva kardinálové, Bernardo Clesio a Cristoforo Madruzzo. Asi od roku 1700 bylo centrum města urbanisticky sjednoceno a dobudováno ve stylu [[Baroko|baroka]].
 Autonomie biskupského města a biskupství skončili roku 1796 obsazením města vojskem Napoleona Bonaparta, který město roku 1806 připojil k Italskému království pod vládou svého bratra Josefa Bonaparta. Většina území byla roku 1815 anektována [[Rakouská monarchie|Rakouskou monarchií]], pozdějším [[Rakousko-Uhersko|Rakouskem-Uherskem]]. Trident se stal sídlem místodržitelství pro Vlašské Tyrolsko („Il Trentino“). V 19. století začal rozvoj technických úprav krajiny, především přeložením toku řeky [[Adiže]] v roce 1858 a roku 1859 stavbou [[Brennerská železnice|brennerské železnice]] pod nejvýše položeným průsmykem v Alpách. Městská architektura se proměnila novostavbami mnohopatrových správních budov a hotelů.
@@ Řádka 12: / Řádka 12: @@
 Po ztrátách [[Lombardie]] a [[Benátsko|Benátska]] s přilehlými pevnostmi čtyř měst ([[Mantua|Mantova]], [[Peschiera del Garda|Peschiera]], [[Verona]] a [[Legnano]]), zůstala jižní hranice Rakouska-Uherska nechráněná. Proto v obavě z italského vojenského vpádu začala počátkem 70. let 19. století výstavba tridentské městské pevnosti.
-Za první světové války v letech 1915 až 1918 byla ([[pevnost Trident]] s opevňovacím systémem fortifikací, střílen, podzemních chodeb a skladů využita naposledy. Po skončení války připadlo město, stejně jako celý region, na základě [[Saint-Germainská smlouva|dohod ze Saint-Germain]] [[Italské království|Italskému království]]. Roku 1943 [[Benito Mussolini]] obsadil provincie [[Tridentsko]], [[Jižní Tyrolsko]] a [[Belluno]] a připojil je k fašistické republice. Počátkem května 1945 se Trident stal místem tuhých bojů s Němci, tzv. [[Operace Alpenvorland]]. Ještě 2. května 1945, v den kapitulace [[wehrmacht]]u v severní Itálii, Trident zažil silné bombardování.
+Za první světové války v letech 1915 až 1918 byla ([[pevnost Trident]] s opevňovacím systémem fortifikací, střílen, podzemních chodeb a skladů využita naposledy. Po skončení války připadlo město, stejně jako celý region, na základě [[Saint-Germainská smlouva|dohod ze Saint-Germain]] [[Italské království|Italskému království]]. Roku 1943 Benito Mussolini obsadil provincie [[Tridentsko]], [[Autonomní provincie Bolzano|Jižní Tyrolsko]] a [[Belluno]] a připojil je k fašistické republice. Počátkem května 1945 se Trident stal místem tuhých bojů s Němci, tzv. [[Operace Alpenvorland]]. Ještě 2. května 1945, v den kapitulace [[wehrmacht]]u v severní Itálii, Trident zažil silné bombardování.
 == Památky ==