Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Staré Brno
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1323“ textem „1323“) |
(++) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Rozkládá se v údolí [[Svratka (řeka)|Svratky]] pod hlavní brněnskou památkou hradem [[Špilberk]] a [[Žlutý kopec|Žlutým kopcem]]. Hranice čtvrti vedou ze severu přes ulici Pellicova, dále přes Tvrdého, Vinařskou, Hlinky, Křížkovského, Poříčí, Nové Sady a Husova. | Rozkládá se v údolí [[Svratka (řeka)|Svratky]] pod hlavní brněnskou památkou hradem [[Špilberk]] a [[Žlutý kopec|Žlutým kopcem]]. Hranice čtvrti vedou ze severu přes ulici Pellicova, dále přes Tvrdého, Vinařskou, Hlinky, Křížkovského, Poříčí, Nové Sady a Husova. | ||
== Charakteristika čtvrti == | == Charakteristika čtvrti == | ||
| - | Celá čtvrť má výrazně městský charakter. Centrem Starého Brna je [[Mendlovo náměstí]]. Celou čtrvť tvoří 3-6 patrové bytové domy, obchodní centra, jsou tu také restaurace, herny, obchody atd. Mezi nejvýznamnější ulice na Starém Brně patří Poříčí, Nové Sady, Hybešova, Pekařská, Křížová, Úvoz, Hlinky a Veletržní. Sídlí zde [[Fakultní nemocnice u svaté Anny]], [[Masarykův onkologický ústav]] či [[pivovar]] [[Starobrno]]. Staré Brno nabízí z katastrálních území statutárního města Brna druhé největší množství památek, např. gotický [[Augustiniáni|augustiniánský]] [[Starobrněnský klášter]] s [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|bazilikou Nanebevzetí Panny Marie]], založený roku 1323 | + | Celá čtvrť má výrazně městský charakter. Centrem Starého Brna je [[Mendlovo náměstí]]. Celou čtrvť tvoří 3-6 patrové bytové domy, obchodní centra, jsou tu také restaurace, herny, obchody atd. Mezi nejvýznamnější ulice na Starém Brně patří Poříčí, Nové Sady, Hybešova, Pekařská, Křížová, Úvoz, Hlinky a Veletržní. Sídlí zde [[Fakultní nemocnice u svaté Anny]], [[Masarykův onkologický ústav]] či [[pivovar]] [[Starobrno]]. Staré Brno nabízí z katastrálních území statutárního města Brna druhé největší množství památek, např. gotický [[Augustiniáni|augustiniánský]] [[Starobrněnský klášter]] s [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|bazilikou Nanebevzetí Panny Marie]], založený roku 1323 Eliškou Rejčkou, Mendeliánum či [[Letohrádek Mitrovských]]. |
== Historie čtvrti == | == Historie čtvrti == | ||
[[Soubor:Brno, Staré Brno, Mendlovo náměstí, zastávka.jpg|thumb|Mendlovo náměstí (2008)]] | [[Soubor:Brno, Staré Brno, Mendlovo náměstí, zastávka.jpg|thumb|Mendlovo náměstí (2008)]] | ||
'''Staré Brno''' vzniklo již kolem roku 1000 a pravděpodobně již ve 14. století bylo [[městys]]em. K Brnu bylo připojeno [[6. červenec|6. července]] 1850. | '''Staré Brno''' vzniklo již kolem roku 1000 a pravděpodobně již ve 14. století bylo [[městys]]em. K Brnu bylo připojeno [[6. červenec|6. července]] 1850. | ||
| - | Až do 60. let 20. století mělo Staré Brno výrazně odlišné hranice než má v současnosti. V minulosti existovalo na území dnešního Starého Brna hned několik katastrálních území nebo jejich částí. Vedle severovýchodní části původního starobrněnského katastru to byla celá katastrální území [[V Jirchářích]], [[U Svaté Anny]], téměř celá katastrální území [[Pekařská (katastrální území)|Pekařská]] a [[Silniční]], polovina katastrálního území [[Nové Sady (brněnské katastrální území)|Nové Sady]] a menší části katastrálních území [[Křížová]] a [[Město Brno]]. Původní katastr Starého Brna, zahrnující mimo jiné jádro moderního Starého Brna, byl však mnohem větší než dnes. Mimo části moderního katastru k němu náležela většina [[Pisárky|Pisárek]] a asi třetina [[Štýřice|Štýřic]]. Vedle výše zmíněných katastrů, jejichž zdejší zástavba však s ním postupně splynula, k němu nepatřily ani svahy Žlutého kopce, náležející k výše zmíněnému katastrálnímu území Křížová. Při založení [[Ústřední hřbitov v Brně|brněnského ústředního hřbitova]] na původně [[Horní Heršpice|hornoheršpických]] pozemcích roku 1883 byl stávající starobrněnský katastr přejmenován na '''Staré Brno I'''. Zároveň byl Ústřední hřbitov připojen k Brnu jako nové katastrální území [[Staré Brno II. díl]], které mělo charakter oddělené [[exkláva|exklávy]]. Roku [[1915]] byly oba starobrněnské katastry sloučeny pod názvem '''Staré Brno a Vídeňka'''. Součástí nového katastru se zároveň stalo velké území na severozápadě dosavadního katastru obce Horní Heršpice. Roku [[1942]] byla k tomuto katastru připojeno katastrální území [[U Svaté Anny]], západní část katastrálního území [[Jircháře]] a malá část katastrálního území [[Křížová]]. | + | Až do 60. let 20. století mělo Staré Brno výrazně odlišné hranice než má v současnosti. V minulosti existovalo na území dnešního Starého Brna hned několik katastrálních území nebo jejich částí. Vedle severovýchodní části původního starobrněnského katastru to byla celá katastrální území [[V Jirchářích]], [[U Svaté Anny]], téměř celá katastrální území [[Pekařská (katastrální území)|Pekařská]] a [[Silniční]], polovina katastrálního území [[Nové Sady (brněnské katastrální území)|Nové Sady]] a menší části katastrálních území [[Křížová]] a [[Město Brno]]. Původní katastr Starého Brna, zahrnující mimo jiné jádro moderního Starého Brna, byl však mnohem větší než dnes. Mimo části moderního katastru k němu náležela většina [[Pisárky|Pisárek]] a asi třetina [[Štýřice|Štýřic]]. Vedle výše zmíněných katastrů, jejichž zdejší zástavba však s ním postupně splynula, k němu nepatřily ani svahy Žlutého kopce, náležející k výše zmíněnému katastrálnímu území Křížová. Při založení [[Ústřední hřbitov v Brně|brněnského ústředního hřbitova]] na původně [[Horní Heršpice|hornoheršpických]] pozemcích roku 1883 byl stávající starobrněnský katastr přejmenován na '''Staré Brno I'''. Zároveň byl Ústřední hřbitov připojen k Brnu jako nové katastrální území [[Staré Brno II. díl]], které mělo charakter oddělené [[exkláva|exklávy]]. Roku [[1915]] byly oba starobrněnské katastry sloučeny pod názvem '''Staré Brno a Vídeňka'''. Součástí nového katastru se zároveň stalo velké území na severozápadě dosavadního katastru obce Horní Heršpice. Roku [[1942]] byla k tomuto katastru připojeno katastrální území [[U Svaté Anny]], západní část katastrálního území [[Jircháře]] a malá část katastrálního území [[Křížová]]. |
| - | Při druhé katastrální reformě Brna z let [[1966]] | + | |
| + | Při druhé katastrální reformě Brna z let [[1966]]–[[1969]] bylo katastrální území Staré Brno a Vídeňka zrušeno a rozděleno mezi obnovené, avšak nově vymezené katastrální území Staré Brno a nová katastrální území [[Pisárky]] a [[Štýřice]]. Součástí nově vymezeného Starého Brna se stal také Žlutý kopec (původně součást zrušeného katastrálního území [[Křížová]]), území na západě vymezené ulicemi Náplavka, Křídlovická a Hybešova (původně součást zrušeného katastrálního území [[Nové Sady (Brno)|Nové Sady]]), téměř celá území již roku [[1942]] zrušených katastrů Pekařská a Silniční (Hybešova) ulice a malá jihozápadní část původního katastrálního území [[Město Brno]]. | ||
| + | |||
| + | == Souřadnice == | ||
| + | {{Geo cz|49|11|24|16|35|39}} | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | + | * [https://web.archive.org/web/20100308050209/http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-stare-brno.html Staré Brno] | |
| - | * [http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-stare-brno.html Staré Brno] | + | |
| + | |||
| + | {{Commonscat|Old Brno}}{{Město Brno}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Staré Brno| ]] | [[Kategorie:Staré Brno| ]] | ||
[[Kategorie:Katastrální území Brna]] | [[Kategorie:Katastrální území Brna]] | ||
| - | |||
Aktuální verze z 8. 4. 2021, 10:55
Staré Brno (německy Alt-Brünn, v brněnském Hantecu Oltec) je městská čtvrť a katastrální území statutárního města Brna, součást městské části Brno-střed. Rozkládá se v údolí Svratky pod hlavní brněnskou památkou hradem Špilberk a Žlutým kopcem. Hranice čtvrti vedou ze severu přes ulici Pellicova, dále přes Tvrdého, Vinařskou, Hlinky, Křížkovského, Poříčí, Nové Sady a Husova.
Obsah |
Charakteristika čtvrti
Celá čtvrť má výrazně městský charakter. Centrem Starého Brna je Mendlovo náměstí. Celou čtrvť tvoří 3-6 patrové bytové domy, obchodní centra, jsou tu také restaurace, herny, obchody atd. Mezi nejvýznamnější ulice na Starém Brně patří Poříčí, Nové Sady, Hybešova, Pekařská, Křížová, Úvoz, Hlinky a Veletržní. Sídlí zde Fakultní nemocnice u svaté Anny, Masarykův onkologický ústav či pivovar Starobrno. Staré Brno nabízí z katastrálních území statutárního města Brna druhé největší množství památek, např. gotický augustiniánský Starobrněnský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, založený roku 1323 Eliškou Rejčkou, Mendeliánum či Letohrádek Mitrovských.
Historie čtvrti
Staré Brno vzniklo již kolem roku 1000 a pravděpodobně již ve 14. století bylo městysem. K Brnu bylo připojeno 6. července 1850.
Až do 60. let 20. století mělo Staré Brno výrazně odlišné hranice než má v současnosti. V minulosti existovalo na území dnešního Starého Brna hned několik katastrálních území nebo jejich částí. Vedle severovýchodní části původního starobrněnského katastru to byla celá katastrální území V Jirchářích, U Svaté Anny, téměř celá katastrální území Pekařská a Silniční, polovina katastrálního území Nové Sady a menší části katastrálních území Křížová a Město Brno. Původní katastr Starého Brna, zahrnující mimo jiné jádro moderního Starého Brna, byl však mnohem větší než dnes. Mimo části moderního katastru k němu náležela většina Pisárek a asi třetina Štýřic. Vedle výše zmíněných katastrů, jejichž zdejší zástavba však s ním postupně splynula, k němu nepatřily ani svahy Žlutého kopce, náležející k výše zmíněnému katastrálnímu území Křížová. Při založení brněnského ústředního hřbitova na původně hornoheršpických pozemcích roku 1883 byl stávající starobrněnský katastr přejmenován na Staré Brno I. Zároveň byl Ústřední hřbitov připojen k Brnu jako nové katastrální území Staré Brno II. díl, které mělo charakter oddělené exklávy. Roku 1915 byly oba starobrněnské katastry sloučeny pod názvem Staré Brno a Vídeňka. Součástí nového katastru se zároveň stalo velké území na severozápadě dosavadního katastru obce Horní Heršpice. Roku 1942 byla k tomuto katastru připojeno katastrální území U Svaté Anny, západní část katastrálního území Jircháře a malá část katastrálního území Křížová.
Při druhé katastrální reformě Brna z let 1966–1969 bylo katastrální území Staré Brno a Vídeňka zrušeno a rozděleno mezi obnovené, avšak nově vymezené katastrální území Staré Brno a nová katastrální území Pisárky a Štýřice. Součástí nově vymezeného Starého Brna se stal také Žlutý kopec (původně součást zrušeného katastrálního území Křížová), území na západě vymezené ulicemi Náplavka, Křídlovická a Hybešova (původně součást zrušeného katastrálního území Nové Sady), téměř celá území již roku 1942 zrušených katastrů Pekařská a Silniční (Hybešova) ulice a malá jihozápadní část původního katastrálního území Město Brno.
Souřadnice
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |