Trevír

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 11. 2016, 14:20

Znak	Mapa
Znak Trevíru
Základní údaje
Spolková země:	Porýní-Falc
Okres:	městský okres
Rozloha:	117,14 km²
Počet obyvatel:	103 518
Hustota osídlení:	884 obyvatel na km²
PSČ	54290, 54292, 54293, 54294, 54295, 54296
Předvolba:	0651
SPZ:	TR
Oficiální stránka:	www.trier.de
Politika
Starosta:	Klaus Jensen (SPD)

Trevír (něm. Trier) je významným západoněmeckým městem nacházejícím se ve spolkové zemi Porýní-Falc. Je považován za nejstarší městské sídlo v Německu. Místní římské památky jsou součástí světového dědictví UNESCO.

Trevírský dóm

Geografie

Trevír leží v rozšířené části údolí Mosely, kde větší část města leží na pravé straně řeky. Svahy porostlé lesy a částečně i vinohrady stoupají k plochým vrcholkům vrchoviny Hunsrück na jihu a na severu k vrchovině Eifel. Vzdálenost k hranicím Lucemburska je asi 15 km. Nejbližší větší města jsou Saarbrücken asi 80 km jihozápadně, Koblenz asi 100 km severovýchodně a Lucemburk asi 50 km západně od Trevíru.

Historie

Římská říše

Model římského císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n.l. (pohled od Porta Nigra)

Trevír byl podle doložených zdrojů založen římany v roce 16 př.n.l. s názvem Augusta Treverorum. Za císaře Claudia bylo k názvu města přidáno colonia. Ve 2. polovině 3. století se Trevír stal sídelní městem biskupa; prvním biskupem byl Eucharius. Toto biskupství je nejstarší severně od Alp a vždy patřilo k nejvýznamnějším součástem církevní organisace v německých zemích. V letech 271 až 274 se stal sídlem proticísaře Tetricuse I. V roce 275 byl Trevír zničen vpádem Alamanů. Trevír byl za Konstantina Velikého znovu postaven a stal se sídelním městem jedné ze čtyř prefektur Římské říše. V této době byly postaveny stavby jako jsou císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika - Konstantisbasilika). V letech 293 až 392 se Trevír stal sídlem západořímských císařů. S 80 000 až 100 000 obyvateli byl největším městem na sever od Alp.

V 5. století našeho letopočtu byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech 413 a 421 a roce 451 byl dobyt a vypálen Huny. Kolem roku 475 patřilo město s konečnou platností Frankům.

Středověk

„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům

Roku 870 se stal součástí Východofranské říše. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku 902, kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští, patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a byli počítáni mezi kurfiřty. Od 10. století se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku 1212 obdrželo město od císaře Oty IV. Brunšvického uvolňovací dopis, který byl potvrzen Konrádem IV. Štaufským. Roku 1309 se Trevír opět dostal po jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný Balduin Lucemburský. Status arcibiskupského města byl roku 1364 potvrzen císařem Karlem IV. a roku 1580 říšským komorním soudem. Roku 1473 byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku 1797 pod Napoleonem zrušena.

Novověk až 2.světová válka

Roku 1512 se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během třicetileté války byl Tervír dvakrát dobyt, roku 1634 Španěly a 18. listopadu 1645 Francouzi.

Ve válce francouzského krále Ludvíka XIV. s Nizozemskem se snažil být trevírský kurfiřt neutrální, ale neúspěšně. Po měsíčním obléhání obsadily francouzské jednotky 8.září 1673 město. Počátkem následujícího roku se francouzské velení rozhodlo město opevnit a za tímto účelem byly zbourány osamoceně stojící budovy klášterů a jiných světských budov jako např. Barbarathermen (římské lázně). Roku 1675 se podařilo město od nenáviděných Francouzů osvobodit. Další obsazení města Francouzi byla v letech 1684, 1688, 1702/04 und 1705/14.

Dne 9.srpna roku 1794 se stal součástí revoluční Francie, čímž skončila světská nadvláda církve. V mírové smlouvě z Campo Formio uznal František I. Rýn jako východní hranici Francie. Trevír získal po obsazení Francouzi přístup k francouzskému trhu. Po podepsání mírové smlouvy v Lunéville (1801) patřilo území na levém břehu Rýna i v oblasti občansko-právní k Francii. Po uskutečnění tohoto kroku ondrželi obyvatelé Tervíru francouzské státní občanství a s tím spojená práva. Po velkém útisku po obsazení roku 1794 nastalo období vnitřního míru a hospodářského vzestupu. Po porážce Napoleona 6. ledna roku 1814 přešel Trevír pod správu Pruska. V 19. století se město rozšířilo za jeho středověké hradby. Krátkodobě měli hradby svůj význam, protože se u vstupních bran vybírala daň z obilí a řeznických výrobků. Tato daň byla zavedena roku 1820 a byla významným zdrojem peněz pro město. V roce 1875 byla tato neoblíbená daň nahrazena daní jinou, která nevyžadovala dovozní kontroly a to mělo za důsledek postupné bourání středověkých hradeb. Dne 3. prosince povolil ministr kultury zbourání hradeb - to požadovala velká část obyvatelstva. Do roku 1876/77 byly zbourány 4 městské brány. Hradbami zůstaly před obyvatelstvem chráněny jen některá zařízení armády jako cvičiště (dnešní Palastgarten a Kaiserthermen - císařské lázně) s částmi Südalle a úřadu pro zásobování. Do konce 19. století zmizely všechny další zbytky hradeb. Tento krok umožnil další vývoj města. Po skončení 1. světové války v roce 1918 se z Trevíru stáhla pruská vojska. Byla nahrazena francouzskou posádkou, která se stáhla až v roce 1930.

2. světová válka

Národními socialisty zřízená kasárna na kopci Petrisberg byla přeměněna na známý zajatecký tábor STALAG XII ve kterém byli umístěni hlavně francouzští zajatci. Od září 1944 bylo město nedaleko fronty a bylo skoro denně ostřelováno spojeneckým dělostřelectvem. V prosinci 1944 byly na město provedeny 3 těžké nálety bombardovacích letadel. Při těchto náletech zahynulo asi 420 lidí a bylo poškozeno mnoho budov. Během války bylo 1600 domů zcela zničeno. 2. března 1945 padlo město po slabém odporu do rukou spojenců.

Je rodištěm Karla Marxe.

Partnerská města

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Trevír

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Trevír

Německé památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Katedrála v Cáchách • Katedrála ve Špýru • Würzburská rezidence • Poutní kostel ve Wies • Zámky Augustusburg a Falkenlust v Brühlu • Hildesheim – katedrála sv. Marie a kostel svatého Michala • Římské stavební památky, katedrála sv. Petra a kostel Panny Marie v Trevíru • Hranice římského imperia • Hanzovní město Lübeck • Paláce a parky Postupimi a Berlína • Opatství Lorsch • Doly v Rammelsbergu, město Goslar, vodohospodářský systém Horního Harze • Klášter Maulbronn • Bamberg • Quedlinburg – kostel, zámek a staré město • Völklingen – hutě • Messel • Bauhaus • Kolínská katedrála • Lutherovy památníky v Eislebenu a Wittenbergu • Klasický Výmar • Berlín – muzejní ostrov • Hrad Wartburg • Královská zahrada v Desavě • Klášterní ostrov Reichenau • Uhelný důl Zollverein v Essenu • Historická centra měst Stralsund a Wismar • Údolí horního Rýna • Park Muzakowski • Brémy – radnice a socha Rolanda na Marktplatz • Řezno – staré město a městský dvůr • Moderní berlínské stavby • Waddenzee • staré bukové lesy Německa • budova továrny Fagus v Alfeldu

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 73: / Řádka 73: @@
 == Externí odkazy ==
-{{commonscat|Trier}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Trier+Germany}}{{commonscat|Trier}}{{Světové dědictví - Německo}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Města v Porýní-Falci]]
 [[Kategorie:Trevír]]