Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Sfalerit
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| rozpustnost=v [[Kyselina chlorovodíková|HCl]] a [[Kyselina dusičná|HNO<sub>3</sub>]] | | rozpustnost=v [[Kyselina chlorovodíková|HCl]] a [[Kyselina dusičná|HNO<sub>3</sub>]] | ||
| ostatní= | | ostatní= | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Sphalérite, quartz et sidérite (Russie) 1.JPG|thumb|240px|Velmi pěkný ruský Sfalerit]] |
- | '''Sfalerit''' ([[Ernst Friedrich Glocker|Glocker]], 1847), chemický vzorec [[Zinek|Zn]][[Síra|S]], systematický název '''sulfid zinečnatý''' (dříve též '''sirník zinečnatý''') je krychlový [[minerál]]. | + | [[Soubor:Sfalerit 2.jpg|thumb|240px|Sfalerit ze sbírek Národního muzea v Praze]] |
- | Název pochází z řeckého ''sphaleros'' – klamný, protože tmavé odrůdy připomínaly [[galenit]], ale neobsahovaly žádné [[olovo]]. Starší český název je '''blejno zinkové'''. | + | '''Sfalerit''' ([[Ernst Friedrich Glocker|Glocker]], 1847), chemický vzorec [[Zinek|Zn]][[Síra|S]], systematický název '''sulfid zinečnatý''' (dříve též '''sirník zinečnatý''') je krychlový [[minerál]]. |
+ | |||
+ | Název pochází z řeckého ''sphaleros'' – klamný, protože tmavé odrůdy připomínaly [[galenit]], ale neobsahovaly žádné [[olovo]]. Starší český název je '''blejno zinkové'''. | ||
== Původ == | == Původ == | ||
Vzniká na hydrotermálních rudních žilách, dále původ [[magma]]tický, pegmatiticko-pneumatolytický a sedimentární. | Vzniká na hydrotermálních rudních žilách, dále původ [[magma]]tický, pegmatiticko-pneumatolytický a sedimentární. | ||
Řádka 35: | Řádka 37: | ||
* '''gumucionit''' – malinově červený, kolomorfní | * '''gumucionit''' – malinově červený, kolomorfní | ||
== Podobné minerály == | == Podobné minerály == | ||
- | [[metacinabarit]], [[kasiterit]], [[Granát (minerál)|granát]] | + | * [[metacinabarit]], [[kasiterit]], [[Granát (minerál)|granát]] |
== Získávání == | == Získávání == | ||
těžba | těžba | ||
Řádka 42: | Řádka 44: | ||
== Naleziště == | == Naleziště == | ||
Hojný minerál. | Hojný minerál. | ||
- | * [[ | + | * [[Česká republika]] – [[Kutná Hora]], [[Křižanovice]], [[Horní Benešov]], [[Příbram]], [[Stříbro]], [[Ševětín]] |
- | * [[Slovensko]] – [[ | + | * [[Slovensko]] – [[Zlatá Baňa]], [[Banská Štiavnica]] |
* [[Německo]] – Altenberg u Aachenu, Freiberg, Bensberg u Kolína n. Rýnem | * [[Německo]] – Altenberg u Aachenu, Freiberg, Bensberg u Kolína n. Rýnem | ||
* [[Rakousko]] – Binnental | * [[Rakousko]] – Binnental | ||
Řádka 51: | Řádka 53: | ||
* a další. | * a další. | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | |||
* [http://www.mindat.org/min-3727.html Sfalerit na webu mindat.org (anglicky)] | * [http://www.mindat.org/min-3727.html Sfalerit na webu mindat.org (anglicky)] | ||
* [http://webmineral.com/data/Sphalerite.shtml Sfalerit na webu Webmineral (anglicky)] | * [http://webmineral.com/data/Sphalerite.shtml Sfalerit na webu Webmineral (anglicky)] | ||
- | |||
+ | |||
+ | {{Flickr|Sphalerite}}{{Commonscat|Sphalerite}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Minerály]] | [[Kategorie:Minerály]] | ||
[[Kategorie:Minerály 2. třídy]] | [[Kategorie:Minerály 2. třídy]] | ||
[[Kategorie:Sulfidy (minerály)]] | [[Kategorie:Sulfidy (minerály)]] | ||
[[Kategorie:Minerály zinku]] | [[Kategorie:Minerály zinku]] | ||
- |
Aktuální verze z 14. 2. 2017, 22:18
Sfalerit (Glocker, 1847), chemický vzorec ZnS, systematický název sulfid zinečnatý (dříve též sirník zinečnatý) je krychlový minerál.
Název pochází z řeckého sphaleros – klamný, protože tmavé odrůdy připomínaly galenit, ale neobsahovaly žádné olovo. Starší český název je blejno zinkové.
Obsah |
Původ
Vzniká na hydrotermálních rudních žilách, dále původ magmatický, pegmatiticko-pneumatolytický a sedimentární.
Morfologie
Krystaly, zrnité, zemité, masivní i kolomorfní agregáty, často vrstevnatě různobarevné. Krystaly mají tvar tetraedru nebo dodekaedru, často dvojčatí.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5 – 4, křehký, hustota 3,9 – 4,2 g/cm³, štěpnost výborná podle {110}, lom nepravidelný.
- Optické vlastnosti: Barva: Světlehnědá až tmavohnědá, červenohnědá, červená, zelená, žlutozelená, žlutá, bílá, černá – podle příměsí. Lesk diamantový na štěpných plochách, na krystalových plochách skelný, mastný až matný. Průhlednost: průhledný,průsvitný, opakní, vryp bílý, světlehnědý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Zn 67,06 %, S 32,94 %, příměsi Fe, Cd, Sn, Pb, Ag, Hg, Mn, In, Ti, Ga, Ge. Před dmuchavkou praská, netaví se, na uhlí dává bílý nálet. Rozpustný v HCl a HNO3.
Odrůdy
- christofit – příměs malého množství železa
- marmatit – příměs železa (až 26 %)
- kleofán – příměs malého množství železa a manganu
- příbramit – příměs kadmia
- brunckit – zemitá odrůda bílé barvy
- gumucionit – malinově červený, kolomorfní
Podobné minerály
Získávání
těžba
Využití
Důležitá ruda zinku, světle zbarvené a průhledné až průsvitné odrůdy používají jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony).
Naleziště
Hojný minerál.
- Česká republika – Kutná Hora, Křižanovice, Horní Benešov, Příbram, Stříbro, Ševětín
- Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica
- Německo – Altenberg u Aachenu, Freiberg, Bensberg u Kolína n. Rýnem
- Rakousko – Binnental
- Rumunsko
- Španělsko
- Barma
- a další.
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |