Banská Štiavnica
Z Multimediaexpo.cz
Banská Štiavnica (německy: Schemnitz, maďarsky: Selmecbánya) je historické slovenské město, v němž na počátku novověku byly významné zlaté a stříbrné doly.
Rozkládá se v údolí Štiavnických vrchů. Dodnes je patrné jeho bývalé bohatství, které se projevilo množstvím výstavných domů. Historická část města je od prosince 1993 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Obsah |
Těžba
Největší těžba byla zaznamenána v roce 1690, kdy ve zdejší oblasti bylo vytěženo celkem 29 tun stříbra a 605 kg zlata. Pro účely těžby byla v okolí vybudována ojedinělá soustava umělých jezer a sběrných kanálů, zvaných tajchy. Voda sloužila jako zdroj energie pro pohon vodosloupcových čerpadel, odvodňujících místní doly.
Doprava
V Současnosti je Banská Štiavnica spíše odlehlým městem. Prochází tudy silnice č. 51, spojující město se Zvolenem a rychlostní silnicí R1. Od roku 1949 je v provozu Železniční trať Hronská Dúbrava – Banská Štiavnica, takzvaná Trať mládeže, která nahradila klikatější úzkorozchodnou železnici z roku 1873. Vzdálenost stanice od centra a škrty ve státním rozpočtu měly opakovaně na této trati vést k zastavení osobní dopravy, naposledy v roce 2012. Po občanském odporu místních trať zůstává v provozu, avšak s minimální nabídkou spojů.[1]
Slovenské hornické muzeum v přírodě
Reference
- ↑ Do Banskej Štiavnice bude chodiť štiavnická Anča aj naďalej Webnoviny.sk, 22. října 2012.
Externí odkazy
|
Města a obce okresu Banská Štiavnica (1 + 14) |
---|
Banská Belá • Banská Štiavnica • Banský Studenec • Baďan • Beluj • Dekýš • Ilija • Kozelník • Močiar • Podhorie • Počúvadlo • Prenčov • Svätý Anton • Štiavnické Bane • Vysoká |
Slovenské památky na seznamu světového dědictví UNESCO |
---|
Banská Štiavnica • Spišský hrad a okolí (Spišská Kapitula, Žehra, Spišské Podhradie) • Levoča • Vlkolínec • Jeskyně Baradla a Slovenský kras (Dobšinská ledová jeskyně, Jeskyně Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně, Krásnohorská jeskyně, Silická lednice, Ochtinská aragonitová jeskyně) • Bardejov • Původní bukové lesy Karpat (Havešová, Stužica, Rožok, Vihorlat) • Dřevěné kostely slovenských Karpat |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |