Yttrium

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Fotografie, Flickr)
 
Řádka 4: Řádka 4:
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Y-TableImage.png|290px|Yttrium]]
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Y-TableImage.png|290px|Yttrium]]
|-
|-
-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Y,39.jpg|290px|vzorek]]
+
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Yttrium sublimed dendritic and 1cm3 cube.jpg|290px|vzorek]]
|-
|-
|[[Atomové číslo]]||39
|[[Atomové číslo]]||39
|-
|-
-
|[[Atomová hmotnost]]||88,90585 amu
+
|[[Relativní atomová hmotnost|Atomová hmotnost]]||88,90585 amu
|-
|-
|[[Elektronová konfigurace]]||[Kr] 4d<sup>1</sup> 5s<sup>2</sup>
|[[Elektronová konfigurace]]||[Kr] 4d<sup>1</sup> 5s<sup>2</sup>
Řádka 54: Řádka 54:
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]
-
{{Tabulka prvků}}
+
{{Tabulka prvků}}{{Flickr|Yttrium}}{{commonscat|Yttrium}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{commonscat|Yttrium}}{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Kovy]]
[[Kategorie:Kovy]]
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Chemické prvky]]

Aktuální verze z 26. 9. 2017, 06:46

Yttrium
Yttrium
vzorek
Atomové číslo39
Atomová hmotnost88,90585 amu
Elektronová konfigurace[Kr] 4d1 5s2
SkupenstvíPevné
Teplota tání1 526 °C , 1 799 K
Teplota varu3 336 °C , 3 609 K
Elektronegativita (Pauling) 1,22
Hustota 4,47 g.cm-3

Yttrium, chemická značka Y, (lat. Yttrium) je šedý až stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, chemicky silně příbuzný prvkům skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě barevných televizních obrazovek.

Obsah

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Yttrium je stříbřitě bílý, středně tvrdý, poměrně vzácný přechodný kov. Vůči působení vzdušného kyslíku je poměrně stálé, pouze v práškovité formě podléhá za vyšších teplot spontánní oxidaci. Odolává i působení vody, ale snadno se rozpouští ve zředěných minerálních kyselinách, především v kyselině chlorovodíkové (HCl). Ve sloučeninách se vyskytuje prakticky pouze v mocenství Y3+. Bylo objeveno v roce 1794 švédským chemikem Johanem Gadolinem a poprvé bylo v čisté formě izolováno Friedrichem Wohlerem roku 1828. Název získalo podle obce Ytterby u Stockholmu, kde geolog Carl Axel Arrhemius nalezl v roce 1787 do té doby naznámý nerost, který dal Gadolinovi k prozkoumání.

Výskyt a výroba

Yttrium je v zemské kůře obsaženo v množství přibližně 28 - 34 mg/kg. V mořské vodě je jeho koncentrace kolem 0,000 3 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom yttria na 10 miliard atomů vodíku. V přírodě se yttrium vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují ani minerály obsahující čisté yttrium, ale vždy se jedná o směsné minerály, které obsahují lanthanoidy a v některých případech je yttrium přítomno v uranových rudách. Nejznámějšími průmyslově využívanými surovinami jsou monazitové písky, v nichž převládají fosforečnany ceru a lanthanu a bastnäsity – směsné fluorouhličitany prvků vzácných zemin. Velká ložiska těchto rud se nalézají v USA, Číně a Vietnamu. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny - apatity z poloostrova Kola v Rusku Průmyslová výroba yttria vychází obvykle z lanthanoidových rud. Hornina se louží směsí kyseliny sírové a chlorovodíkové a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem hydroxidu sodného vysráží hydroxidy yttria a lanthanoidů. Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou extrakcí komplexních solí, iontovou chromatografií nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí. Příprava čistého kovu obvykle probíhá redukcí solí yttria kovovým vápníkem. Redukci fluoridu yttritého popisuje rovnice:

2 YF3 + 3 Ca → 2 Y + 3 CaF2

Použití a sloučeniny

Většina světové produkce yttria slouží v současné době jako základní materiál při syntéze luminoforů pro výrobu obrazovek barevných televizorů. Společně s oxidy europia se sloučeniny yttria nanášejí na vnitřní stranu televizní obrazovky, kde po dopadu urychleného elektronu vydávají červené luminiscenční záření. Oxidy železa, hliníku a yttria (granáty) Y3Fe5O12 a Y3Al5O12 mají tvrdost až 8,5 Mohsovy stupnice a používají se při výrobě šperků jako levná náhrada diamantu. Nacházejí uplatnění i jako snímací členy akustické energie a při výrobě infračervených laserů. V metalurgii se přídavky malého množství yttria do slitin hliníku a hořčíku (duralů) značně zvyšuje jejich pevnost. Litina s obsahem yttria získává značně vyšší tvárnost a kujnost – tzv. kujná litina. Při výrobě vanadu a některých dalších neželezných kovů slouží yttrium k odstraňování kyslíku - deoxidaci vyráběného kovu. Při výrobě skla a keramiky působí přídavky oxidu yttritého zvýšení bodu tání, zlepšují odolnost proti tepelnému šoku a snižují tepelnou roztažnost produktu . Sloučenina (Y1,2Ba0,8CuO4) vykazuje supravodivé vlastnosti i při teplotách kolem 90 K, tedy nad bodem varu kapalného dusíku a je proto perspektivním materiálem pro výrobu prakticky využitelných supravodivých materiálů.

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Yttrium
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Yttrium
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Yttrium“