Vroutek
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 33: | Řádka 33: | ||
}} | }} | ||
Město '''Vroutek''' ([[němčina|něm.]] ''Rudig'') se nachází v okrese [[Okres Louny|Louny]], kraj [[Ústecký kraj|Ústecký]]. | Město '''Vroutek''' ([[němčina|něm.]] ''Rudig'') se nachází v okrese [[Okres Louny|Louny]], kraj [[Ústecký kraj|Ústecký]]. | ||
| - | Ke dni 31. | + | * Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 1 994 obyvatel. |
| + | * Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 1 847 obyvatel. | ||
| + | |||
== Historie == | == Historie == | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Status [[město|města]] byl udělen [[23. leden|23. ledna]] [[2007]]. | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Status [[město|města]] byl udělen [[23. leden|23. ledna]] [[2007]]. | ||
| - | Nejstarším písemným dokladem o existenci Vroutku je závěť Kojaty z tehdy mocného rodu Hrabišiců z roku 1227. Poté se stal Vroutek majetkem Zderazského kláštera křižovníků v Praze a v roce 1393 přešel do majetku Benediktinského kláštera v Postoloprtech. Brzy poté, co byl tento klášter v roce 1420 vypálen husity, zmocnil se Vroutku husitský hejtman Jakoubek z Vřešovic. Pravděpodobně někdy v této době získal Vroutek statut městečka a byl vybaven některými právy. V průběhu 16. století se v držení vystřídali: | + | Nejstarším písemným dokladem o existenci Vroutku je závěť Kojaty z tehdy mocného rodu Hrabišiců z roku 1227. Poté se stal Vroutek majetkem Zderazského kláštera křižovníků v Praze a v roce 1393 přešel do majetku Benediktinského kláštera v Postoloprtech. Brzy poté, co byl tento klášter v roce 1420 vypálen husity, zmocnil se Vroutku husitský hejtman Jakoubek z Vřešovic. Pravděpodobně někdy v této době získal Vroutek statut městečka a byl vybaven některými právy. V průběhu 16. století se v držení vystřídali: Jiřík Údrčský z Údrče, Šebestián z Veitmíle, Jindřich mladší Údrčský, Jan Valdeman z Lobkovic a ten roku 1588 přenechal Vroutek svému věřiteli Radoslavu z Vchynic. Roku 1589 kupují Vroutek Hrobčičtí z Hrobčic. Protože se roku 1618 zúčastnili v řadách nekatolické šlechty stavovského povstání proti císaři, byli po Bílé hoře potrestáni konfiskací majetku. Vroutek získal někdy po roce 1630 velmi výhodně Herman Černín z Chudenic. V průběhu 30. leté války utrpěl Vroutek těžké škody. Černínové drželi Vroutek do roku 1848, kdy bylo poddanství definitivně zrušeno a Vroutek se stal svobodným městečkem. K rozvoji obce také významně přispělo otevření železnice na trase Plzeň - Duchcov, v roce 1873. Panský velkostatek ve Vroutku vlastnili Černínové až do roku 1918 a od roku 1945 přicházejí do Vroutku dosídlenci z českého vnitrozemí, zejména z Plzeňska, Rakovnicka a Berounska, ale také z Volyně. |
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
* Kostel svatého Jakuba Většího | * Kostel svatého Jakuba Většího | ||
| Řádka 46: | Řádka 48: | ||
V letním období je Vroutek dějištěm několika významných hudebních festivalů pod širým nebem. K největším akcím patří '''Rock for Church(ill)''', '''Doupov Mysteria Fest''' a '''Jakubské léto'''. | V letním období je Vroutek dějištěm několika významných hudebních festivalů pod širým nebem. K největším akcím patří '''Rock for Church(ill)''', '''Doupov Mysteria Fest''' a '''Jakubské léto'''. | ||
== Průmysl == | == Průmysl == | ||
| - | V obci sídlí podnik '''Vodest Vroutek''', opravna [[vysokozdvižný vozík|vysokozvižných vozíků]] značky Desta. Důležitým podnikem je také [[vepřín]] ANIMO Žatec,a.s., ve kterém je ustájeno více než 4000 [[prase|prasat]]<ref>http://www.animozatec.cz/vroutek.html</ref> | + | V obci sídlí podnik '''Vodest Vroutek''', opravna [[vysokozdvižný vozík|vysokozvižných vozíků]] značky Desta. Důležitým podnikem je také [[vepřín]] ANIMO Žatec,a.s., ve kterém je ustájeno více než 4000 [[prase|prasat]].<ref>http://www.animozatec.cz/vroutek.html</ref> |
== Místní části == | == Místní části == | ||
* '''Vroutek''' | * '''Vroutek''' | ||
| Řádka 65: | Řádka 67: | ||
* [http://www.hasicivroutek.wbs.cz JSDH Města Vroutek] | * [http://www.hasicivroutek.wbs.cz JSDH Města Vroutek] | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | {{Okres Louny}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Vroutek}}{{Město Vroutek}}{{Okres Louny}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Okres Louny]] | [[Kategorie:Okres Louny]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Louny]] | [[Kategorie:Obce v okrese Louny]] | ||
Verze z 20. 11. 2017, 00:00
Město Vroutek (něm. Rudig) se nachází v okrese Louny, kraj Ústecký.
- Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 1 994 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 1 847 obyvatel.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Status města byl udělen 23. ledna 2007. Nejstarším písemným dokladem o existenci Vroutku je závěť Kojaty z tehdy mocného rodu Hrabišiců z roku 1227. Poté se stal Vroutek majetkem Zderazského kláštera křižovníků v Praze a v roce 1393 přešel do majetku Benediktinského kláštera v Postoloprtech. Brzy poté, co byl tento klášter v roce 1420 vypálen husity, zmocnil se Vroutku husitský hejtman Jakoubek z Vřešovic. Pravděpodobně někdy v této době získal Vroutek statut městečka a byl vybaven některými právy. V průběhu 16. století se v držení vystřídali: Jiřík Údrčský z Údrče, Šebestián z Veitmíle, Jindřich mladší Údrčský, Jan Valdeman z Lobkovic a ten roku 1588 přenechal Vroutek svému věřiteli Radoslavu z Vchynic. Roku 1589 kupují Vroutek Hrobčičtí z Hrobčic. Protože se roku 1618 zúčastnili v řadách nekatolické šlechty stavovského povstání proti císaři, byli po Bílé hoře potrestáni konfiskací majetku. Vroutek získal někdy po roce 1630 velmi výhodně Herman Černín z Chudenic. V průběhu 30. leté války utrpěl Vroutek těžké škody. Černínové drželi Vroutek do roku 1848, kdy bylo poddanství definitivně zrušeno a Vroutek se stal svobodným městečkem. K rozvoji obce také významně přispělo otevření železnice na trase Plzeň - Duchcov, v roce 1873. Panský velkostatek ve Vroutku vlastnili Černínové až do roku 1918 a od roku 1945 přicházejí do Vroutku dosídlenci z českého vnitrozemí, zejména z Plzeňska, Rakovnicka a Berounska, ale také z Volyně.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba Většího
- Kostel svatého Jana Křtitele
- Sousoší svaté Anny Samétřetí
- Morový sloup se sousoším Piety
- Tvrz, archeologické naleziště
Kultura
V letním období je Vroutek dějištěm několika významných hudebních festivalů pod širým nebem. K největším akcím patří Rock for Church(ill), Doupov Mysteria Fest a Jakubské léto.
Průmysl
V obci sídlí podnik Vodest Vroutek, opravna vysokozvižných vozíků značky Desta. Důležitým podnikem je také vepřín ANIMO Žatec,a.s., ve kterém je ustájeno více než 4000 prasat.[1]
Místní části
Reference
Externí odkazy
|
| Město Vroutek |
|---|
|
Lužec • Mlýnce • Mukoděly • Skytaly • Vesce • Vidhostice • Vrbička • Vroutek |
| Města a obce okresu Louny |
|---|
|
Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany u Loun • Blšany • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |