Šablona:Článek dne/2015/76

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:10

Gymnázium v centru krásného města Vsetín.

Vsetín (německy: Wsetin) je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva.

V roce 2015 v něm žilo přibližně 26 500 obyvatel.

První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka I. z Kravař, od tehdejších majitelů: templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505.

Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu.

V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva.

Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi 200 vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781.

V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky. V roce 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku.