Čínské provincie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 26. 10. 2011, 13:12

Členění Čínské lidové republiky na provinční úrovni. Provincie vyznačeny růžově.

Provincie (čínsky v českém přepisu šeng, pchin-jinem shěng, znaky ) je správní jednotka v Čínské lidové republice. V systému členění Čínské lidové republiky patří mezi správní jednotky první (neboli provinční) úrovně, vedle autonomních oblastí, přímo spravovaných měst a zvláštních správních oblastí.

V Číně provincie vznikly ve 13. století, v říši Jüan. V následujících říších Ming a Čching byly jejich hranice měněny a postupně se blížily k dnešnímu stavu.

Obsah

Provincie Čínské lidové republiky

Čínská lidová republika je rozčleněna na 34 celků první (neboli provinční) úrovně. Provincií je formálně 23, fakticky však pouze 22, jelikož Tchaj-wan je pod kontrolou Čínské republiky. Dále existuje 5 autonomních oblastí, 4 přímo spravovaná města a 2 zvláštní správní oblastí.

Provincie se člení na celky druhé (prefekturní) úrovně, městské prefektury, prefektury, autonomní prefektury; výjimečně obsahují též celky postavené výše než prefektury – podprovinční města, podprovinční autonomní prefekturu a podprovinční nové obvody.

V čele provincie stojí provinční vláda vedená guvernérem. Fakticky je zodpovědná provinčnímu výboru Komunistické strany Číny v čele s prvním tajemníkem.

Provincie Čínské lidové republiky
Název (čínsky)
český přepis
Název (čínsky)
znaky zjednodušené (tradiční)
pchin-jin
Poloha Počet obyvatel[1] Hustota osídlení
(obyvatel na km²)
Rozloha
(km²)[2]
Hlavní město
An-chuej 安徽 (安徽)
Ānhuī
An-chuej 59 500 510 426 139 600 Che-fej
Če-ťiang 浙江 (浙江)
Zhèjiāng
Če-ťiang 54 426 891 535 101 800 Chang-čou
Čching-chaj 青海 (青海)
Qīnghǎi
Čching-chaj 5 626 722 7,8 720 000 Si-ning
Fu-ťien 福建 (福建)
Fújiàn
Fu-ťien 36 894 216 304 121 400 Fu-čou
Chaj-nan 海南 (海南)
Hǎinán
Chaj-nan 8 671 518 248 35 000 Chaj-kchou
Che-nan 河南 (河南)
Hénán
Che-nan 94 023 567 563 167 000 Čeng-čou
Che-pej 河北 (河北)
Héběi
Che-pej 71 854 202 378 190 000 Š'-ťia-čuang
Chej-lung-ťiang 黑龙江 (黑龍江)
Hēilóngjiāng
Chej-lung-ťiang 38 312 224 84 454 000 Charbin
Chu-nan 湖南 (湖南)
Húnán
Chu-nan 65 683 722 310 211 800 Čchang-ša
Chu-pej 湖北 (湖北)
Húběi
Chu-pej 57 237 740 308 185 900 Wu-chan
Jün-nan 云南 (雲南)
Yúnnán
Jün-nan 45 966 239 117 394 000 Kchun-ming
Kan-su 甘肃 (甘肅)
Gānsù
Kan-su 25 575 254 56 455 000 Lan-čou
Kuang-tung 广东 (廣東)
Guǎngdōng
Kuang-tung 104 303 132 586 178 000 Kanton
Kuej-čou 贵州 (貴州)
Guìzhōu
Kuej-čou 34 746 468 197 176 100[3] Kuej-jang
Liao-ning 辽宁 (遼寧)
Liáoníng
Liao-ning 43 746 323 300 145 900[4] Šen-jang
S'-čchuan 四川 (四川)
Sìchuān
[S'-čchuan 80 418 200 166 485 000 Čcheng-tu
Šan-tung 山东 (山東)
Shāndōng
Šan-tung 95 793 065 611 156 700 Ťi-nan
Šan-si 山西 (山西)
Shānxī
Šan-si 35 712 111 229 156 000 Tchaj-jüan
Šen-si 陕西 (陝西)
Shǎnxī
Šen-si 37 327 378 182 205 600 Si-an
Ťiang-si 江西 (江西)
Jiāngxī
Ťiang-si 44 567 475 267 166 900 Nan-čchang
Ťiang-su 江苏 (江蘇省)
Jiāngsū
Ťiang-su 78 659 903 767 102 600 Nanking
Ťi-lin 吉林 (吉林)
Jílín
Ťi-lin 27 462 297 147 187 400 Čchang-čchun

Historie čínských provincií

Provincie říše Jüan

Dělení Číny na provincie poprvé zavedla mongolská vláda říše Jüan. Východní část severní Číny spravovala přímo ústřední vláda, zbytek říše (Čínu, Mongolsko a Koreu) rozdělila na 11 regionů zvaných sing-šeng (行省). Spravovány byly zastupitelstvími ústřední kanceláře (sing čung-šu-šeng, 行中書省) Jejich hranice však byly podstatně odlišné od pozdějších provincií.

V říši Jüan existovaly provincie Kan-su (včetně dnešní Ning-sia), Che-nan-ťiang-pej (dnešní Che-nan, severní Chu-pej, severní Ťiang-su, severní An-chuej), Chu-kuang (dnešní Chu-nan, západní Kuang-tung, Kuang-si, Kuej-čou, Chaj-nan), Ťiang-si (včetně východního Kuang-tungu), Ťiang-če (dnešní Če-ťiang, jižní Ťiang-su, jižní An-chuej, Fu-ťien), Liao-jang v Mandžusku, Ling-pej (dnešní Mongolsko a sever Vnitřního Mongolska), Šen-si, S'-čchuan (východní a střední S’-čchuan), Jün-nan a zvláštní postavení měla Korea (Čen-tung).

Provincie říše Ming

Členění říše Ming

Mongoly z Číny vyhnaly armády říše Ming. Správa říše Ming byla také založena na rozdělení země do provincií (šeng, 省). Od konce 20. let 15. století se jejich počet ustálil na třinácti. Provincie spravovaly tři úřady – provinční administrativní úřad řídil civilní správu, regionální vojenská komise velela místním vojenským jednotkám a kontrolní úřad dozíral na všechno dění. Metropolitní území kolem hlavního města Pekingu podléhalo ústřední vládě, široké okolí Nankingu spravovaly tamní úřady, jejichž struktura odpovídala ne provinční, ale centrální vládě.

V mingské Číně existovaly od roku 1368 metropolitní oblast Č'-li (okolí Nankingu) a provincie Če-ťiang, Ťiang-si, Chu-kuang, Fu-ťien, Kuang-tung, Kuang-si, Che-nan, Šan-tung, Šan-si a Pej-pching (roku 1403 reorganizovaná v severní metropolitní oblast – Pej č’-li). Od roku 1369 Šen-si (zahrnovala i dnešní provincie Kan-su a Ning-sia), od roku 1371 S’-čchuan, od roku 1382 Jün-nan. Roku 1413 byla z částí Chu-kuangu, Jün-nanu a S’-čchuanu utvořena provincie Kuej-čou. V letech 1407–1428 existovala na území severního Vietnamu provincie Ťiao-č’.

Provincie říše Čching

Členění říše Čching

Mandžuská říše Čching, která roku 1644 nahradila Mingy, provinční rozdělení země převzala. Postupně provedla několik změn. Z jižní metropolitní oblasti kolem Nankingu vznikla provincie Ťiang-nan, roku 1666 rozdělená na An-chuej a Ťiang-su. Roku 1664 byl Chu-kuang rozdělen na provincie Chu-pej a Chu-nan. Od Šen-si se odtrhla provincie Kan-su.

K dalším změnám došlo až koncem 19. století. Roku 1884 vznikla provincie Sin-ťiang, roku 1885 získal status provincie ostrov Tchaj-wan, o deset let později dobytý Japonskem. Od roku 1907 fungovala provincie Feng-tchien (dnešní Liao-ning), zbytek Mandžuska byl rozdělen mezi provincie Ťi-lin a Chej-lung-ťiang.

Provincie Čínské republiky

Členění Čínské republiky

Po vzniku Čínské republiky došlo k vícero změnám. Na východě vznikly provincie Si-kchang (části Tibetu a S’-čchuanu) a Čching-chaj, na severu Ning-sia, na místě dnešního Vnitřního Mongolska existovaly provincie tři a devět v Mandžusku.

Reference

  1. Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census [online]. National Bureau of Statistics of China , 2011-04-29, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Illuminating China's Provinces, Municipalities ang Autonomous Regions [online]. [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Guizhou Province [online]. People's Daily Online, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Physical Geography [online]. liaoning-gateway.com, 2008-09-02, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 


  Administrativní dělení Čínské lidové republiky
     Provinční úroveň

provincieautonomní oblastipřímo spravovaná městazvláštní správní oblasti

 Mezi úrovněmi

subprovinční městasubprovinční autonomní prefekturasubprovinční nové obvody 

        Prefekturní úroveň

městské prefekturyautonomní prefekturyprefekturyajmagy 

  Okresní úroveň

okresyměstské obvodyměstské okresy • autonomní okresy • korouhve • autonomní korouhve