Čínské provincie
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 26. 10. 2011, 13:12
Provincie (čínsky v českém přepisu šeng, pchin-jinem shěng, znaky 省) je správní jednotka v Čínské lidové republice. V systému členění Čínské lidové republiky patří mezi správní jednotky první (neboli provinční) úrovně, vedle autonomních oblastí, přímo spravovaných měst a zvláštních správních oblastí.
V Číně provincie vznikly ve 13. století, v říši Jüan. V následujících říších Ming a Čching byly jejich hranice měněny a postupně se blížily k dnešnímu stavu.
Obsah |
Provincie Čínské lidové republiky
Čínská lidová republika je rozčleněna na 34 celků první (neboli provinční) úrovně. Provincií je formálně 23, fakticky však pouze 22, jelikož Tchaj-wan je pod kontrolou Čínské republiky. Dále existuje 5 autonomních oblastí, 4 přímo spravovaná města a 2 zvláštní správní oblastí.
Provincie se člení na celky druhé (prefekturní) úrovně, městské prefektury, prefektury, autonomní prefektury; výjimečně obsahují též celky postavené výše než prefektury – podprovinční města, podprovinční autonomní prefekturu a podprovinční nové obvody.
V čele provincie stojí provinční vláda vedená guvernérem. Fakticky je zodpovědná provinčnímu výboru Komunistické strany Číny v čele s prvním tajemníkem.
Název (čínsky) český přepis | Název (čínsky) znaky zjednodušené (tradiční) pchin-jin | Poloha | Počet obyvatel[1] | Hustota osídlení (obyvatel na km²) | Rozloha (km²)[2] | Hlavní město |
---|---|---|---|---|---|---|
An-chuej | 安徽 (安徽) Ānhuī | An-chuej | 59 500 510 | 426 | 139 600 | Che-fej |
Če-ťiang | 浙江 (浙江) Zhèjiāng | Če-ťiang | 54 426 891 | 535 | 101 800 | Chang-čou |
Čching-chaj | 青海 (青海) Qīnghǎi | Čching-chaj | 5 626 722 | 7,8 | 720 000 | Si-ning |
Fu-ťien | 福建 (福建) Fújiàn | Fu-ťien | 36 894 216 | 304 | 121 400 | Fu-čou |
Chaj-nan | 海南 (海南) Hǎinán | Chaj-nan | 8 671 518 | 248 | 35 000 | Chaj-kchou |
Che-nan | 河南 (河南) Hénán | Che-nan | 94 023 567 | 563 | 167 000 | Čeng-čou |
Che-pej | 河北 (河北) Héběi | Che-pej | 71 854 202 | 378 | 190 000 | Š'-ťia-čuang |
Chej-lung-ťiang | 黑龙江 (黑龍江) Hēilóngjiāng | Chej-lung-ťiang | 38 312 224 | 84 | 454 000 | Charbin |
Chu-nan | 湖南 (湖南) Húnán | Chu-nan | 65 683 722 | 310 | 211 800 | Čchang-ša |
Chu-pej | 湖北 (湖北) Húběi | Chu-pej | 57 237 740 | 308 | 185 900 | Wu-chan |
Jün-nan | 云南 (雲南) Yúnnán | Jün-nan | 45 966 239 | 117 | 394 000 | Kchun-ming |
Kan-su | 甘肃 (甘肅) Gānsù | Kan-su | 25 575 254 | 56 | 455 000 | Lan-čou |
Kuang-tung | 广东 (廣東) Guǎngdōng | Kuang-tung | 104 303 132 | 586 | 178 000 | Kanton |
Kuej-čou | 贵州 (貴州) Guìzhōu | Kuej-čou | 34 746 468 | 197 | 176 100[3] | Kuej-jang |
Liao-ning | 辽宁 (遼寧) Liáoníng | Liao-ning | 43 746 323 | 300 | 145 900[4] | Šen-jang |
S'-čchuan | 四川 (四川) Sìchuān | [S'-čchuan | 80 418 200 | 166 | 485 000 | Čcheng-tu |
Šan-tung | 山东 (山東) Shāndōng | Šan-tung | 95 793 065 | 611 | 156 700 | Ťi-nan |
Šan-si | 山西 (山西) Shānxī | Šan-si | 35 712 111 | 229 | 156 000 | Tchaj-jüan |
Šen-si | 陕西 (陝西) Shǎnxī | Šen-si | 37 327 378 | 182 | 205 600 | Si-an |
Ťiang-si | 江西 (江西) Jiāngxī | Ťiang-si | 44 567 475 | 267 | 166 900 | Nan-čchang |
Ťiang-su | 江苏 (江蘇省) Jiāngsū | Ťiang-su | 78 659 903 | 767 | 102 600 | Nanking |
Ťi-lin | 吉林 (吉林) Jílín | Ťi-lin | 27 462 297 | 147 | 187 400 | Čchang-čchun |
Historie čínských provincií
Provincie říše Jüan
Dělení Číny na provincie poprvé zavedla mongolská vláda říše Jüan. Východní část severní Číny spravovala přímo ústřední vláda, zbytek říše (Čínu, Mongolsko a Koreu) rozdělila na 11 regionů zvaných sing-šeng (行省). Spravovány byly zastupitelstvími ústřední kanceláře (sing čung-šu-šeng, 行中書省) Jejich hranice však byly podstatně odlišné od pozdějších provincií.
V říši Jüan existovaly provincie Kan-su (včetně dnešní Ning-sia), Che-nan-ťiang-pej (dnešní Che-nan, severní Chu-pej, severní Ťiang-su, severní An-chuej), Chu-kuang (dnešní Chu-nan, západní Kuang-tung, Kuang-si, Kuej-čou, Chaj-nan), Ťiang-si (včetně východního Kuang-tungu), Ťiang-če (dnešní Če-ťiang, jižní Ťiang-su, jižní An-chuej, Fu-ťien), Liao-jang v Mandžusku, Ling-pej (dnešní Mongolsko a sever Vnitřního Mongolska), Šen-si, S'-čchuan (východní a střední S’-čchuan), Jün-nan a zvláštní postavení měla Korea (Čen-tung).
Provincie říše Ming
Mongoly z Číny vyhnaly armády říše Ming. Správa říše Ming byla také založena na rozdělení země do provincií (šeng, 省). Od konce 20. let 15. století se jejich počet ustálil na třinácti. Provincie spravovaly tři úřady – provinční administrativní úřad řídil civilní správu, regionální vojenská komise velela místním vojenským jednotkám a kontrolní úřad dozíral na všechno dění. Metropolitní území kolem hlavního města Pekingu podléhalo ústřední vládě, široké okolí Nankingu spravovaly tamní úřady, jejichž struktura odpovídala ne provinční, ale centrální vládě.
V mingské Číně existovaly od roku 1368 metropolitní oblast Č'-li (okolí Nankingu) a provincie Če-ťiang, Ťiang-si, Chu-kuang, Fu-ťien, Kuang-tung, Kuang-si, Che-nan, Šan-tung, Šan-si a Pej-pching (roku 1403 reorganizovaná v severní metropolitní oblast – Pej č’-li). Od roku 1369 Šen-si (zahrnovala i dnešní provincie Kan-su a Ning-sia), od roku 1371 S’-čchuan, od roku 1382 Jün-nan. Roku 1413 byla z částí Chu-kuangu, Jün-nanu a S’-čchuanu utvořena provincie Kuej-čou. V letech 1407–1428 existovala na území severního Vietnamu provincie Ťiao-č’.
Provincie říše Čching
Mandžuská říše Čching, která roku 1644 nahradila Mingy, provinční rozdělení země převzala. Postupně provedla několik změn. Z jižní metropolitní oblasti kolem Nankingu vznikla provincie Ťiang-nan, roku 1666 rozdělená na An-chuej a Ťiang-su. Roku 1664 byl Chu-kuang rozdělen na provincie Chu-pej a Chu-nan. Od Šen-si se odtrhla provincie Kan-su.
K dalším změnám došlo až koncem 19. století. Roku 1884 vznikla provincie Sin-ťiang, roku 1885 získal status provincie ostrov Tchaj-wan, o deset let později dobytý Japonskem. Od roku 1907 fungovala provincie Feng-tchien (dnešní Liao-ning), zbytek Mandžuska byl rozdělen mezi provincie Ťi-lin a Chej-lung-ťiang.
Provincie Čínské republiky
Po vzniku Čínské republiky došlo k vícero změnám. Na východě vznikly provincie Si-kchang (části Tibetu a S’-čchuanu) a Čching-chaj, na severu Ning-sia, na místě dnešního Vnitřního Mongolska existovaly provincie tři a devět v Mandžusku.
Reference
- ↑ Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census [online]. National Bureau of Statistics of China , 2011-04-29, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Illuminating China's Provinces, Municipalities ang Autonomous Regions [online]. [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guizhou Province [online]. People's Daily Online, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Physical Geography [online]. liaoning-gateway.com, 2008-09-02, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
Administrativní dělení Čínské lidové republiky |
---|
Provinční úroveň |
provincie • autonomní oblasti • přímo spravovaná města • zvláštní správní oblasti |
Mezi úrovněmi |
subprovinční města • subprovinční autonomní prefektura • subprovinční nové obvody |
Prefekturní úroveň |
městské prefektury • autonomní prefektury • prefektury • ajmagy |
Okresní úroveň |
okresy • městské obvody • městské okresy • autonomní okresy • korouhve • autonomní korouhve |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |