Hlaváček jarní
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | {{Taxobox | + | __NOTOC__{{Taxobox |
| jméno = Hlaváček jarní | | jméno = Hlaváček jarní | ||
| barva = lightgreen | | barva = lightgreen | ||
| obrázek = Adonis vernalis05.jpg | | obrázek = Adonis vernalis05.jpg | ||
| - | | popis obrázku = | + | | popis obrázku = |
| šířka obrázku = 270px | | šířka obrázku = 270px | ||
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | ||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
| binomické jméno = Adonis vernalis | | binomické jméno = Adonis vernalis | ||
| druh popsal = Carl Linné, 1753 | | druh popsal = Carl Linné, 1753 | ||
| - | }} | + | }}{{Prudký jed}} |
| - | {{ | + | [[Soubor:Adonis vernalis 01.jpg|thumb|240px|Květ hlaváčku jarního]] |
| + | '''Hlaváček jarní''' (''Adonis vernalis'') je [[trvalka|vytrvalá]] rostlina, někdy také pěstovaná zahrádkáři a sběrateli pro svůj nápadný vzhled. Hlaváčků je asi 11 druhů (je uváděno až 30), všechny pochází z Eurasie. Hlaváček jarní je zřejmě nejznámější druh rodu. | ||
== Název == | == Název == | ||
| - | Latinský název hlaváčků ''Adonis'' pochází z | + | Latinský název hlaváčků ''Adonis'' pochází z řecké mytologie. Adonis byl mýtický syn kyperského krále Kinyráse a jeho dcery Myrrhy. Příběh Adonise je líčen jako příběh bezbřehé sebestředné krásy. Podle mýtu „Červeně kvetoucí hlaváček ([[Hlaváček letní|letní]] - ''Adonis aestivalis'') vyrostl z krve krásného Adonise…“.<ref name="krajca">Krajča, Kalábová: Skalničky ,nakladatelství Príroda 1982</ref><ref>J.Holzbecher, J.; Koblížek, I., Otruba: Skalničky, nakladatelství Živou přírodou 1982</ref> |
==Popis== | ==Popis== | ||
| Řádka 26: | Řádka 27: | ||
*[[Semeno]] - Kulovité [[plodenství]] se skládá z hustě stěsnaných kulovitých [[semeno|semen]], [[nažka|nažek]], až 5 mm dlouhých, a porostlých bílými chloupky s hákovitě zahnutým [[zobánek|zobánkem]]. Semena rozšiřují [[mravenec|mravenci]] ([[myrmekochorie]]). Rostliny vytvářejí hnědočerný [[oddenek]]. | *[[Semeno]] - Kulovité [[plodenství]] se skládá z hustě stěsnaných kulovitých [[semeno|semen]], [[nažka|nažek]], až 5 mm dlouhých, a porostlých bílými chloupky s hákovitě zahnutým [[zobánek|zobánkem]]. Semena rozšiřují [[mravenec|mravenci]] ([[myrmekochorie]]). Rostliny vytvářejí hnědočerný [[oddenek]]. | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Hlaváček trs.JPG|thumb|240px|Hlaváček jarní na svazích kopce Milá]] |
| - | + | ||
==Výskyt== | ==Výskyt== | ||
| - | *V [[Česká republika|ČR]] | + | *V [[Česká republika|ČR]] – U nás jej spolehlivě najdeme roztroušeně na výslunných kopcích stráních v okolí [[Pálava|Pálavy]], v teplém nejjižnější části [[Morava|Moravy]]. Na Moravě je známá lokalita [[Pouzdřanská step]] a [[Kolby]] bohatá i na další teplomilnou a [[suchomilná květena|suchomilnou květenu]] jinde vyhubenou [[zemědělství]]m. V [[Čechy|Čechách]] se nachází od [[České středohoří|Českého středohoří]] až po střední [[Polabí]]. |
| - | *Ve světě | + | *Ve světě – Hlaváček jarní můžeme najít na suchých teplých [[Louka (zemědělství)|loukách]],a [[step|stepích]] v [[Eurasie|Euroasii]]. V ostrůvkovitých populacích se objevuje od [[Španělsko|Španělska]] na západě přes [[Střední Evropa|Střední Evropu]], na jihovýchodu [[Švédsko|Švédska]] a také v teplých nížinných oblastech [[Rakousko|Rakouska]], [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Maďarsko|Maďarska]] až po [[Sibiř]]. |
| - | *Podle nadmořské výšky | + | *Podle nadmořské výšky – Roste v planárním až kolinním stupni [[termofytikum|termofytika]], v [[mezofytikum|mezofytiku]] ojediněle.<ref>[[Slavomil Hejný|S. Hejný]], B. Slavík:Květena ČR,nakladatelství Academia 1997</ref> |
==Obsahové látky== | ==Obsahové látky== | ||
| - | *[[Glykosidy]] | + | *[[Glykosidy]] – Hlaváček obsahuje silné [[srdeční glykosidy]]<ref>http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=5227</ref><ref>http://botanika.wendys.cz/kytky/K299.php</ref><ref>http://www.zeny.cz/magazin/lecive-bylinky/hlavacek-jarni--adonanthe-vernalis-.aspx</ref><ref>http://www.nasebylinky.estranky.cz/stranka/prudce-jedovate-rostliny</ref><ref> http://www.botany.cz/cs/hlavacek-medicina </ref><ref>www.vscht.cz/lam/new/bapl2003-01.pdf</ref><ref name="jmeno">Korbelář, Endrys:Naše rostliny v lékařství,nakladatelství Avicenum 1981</ref> např. Adonidin, Adonitoxin isomer k Convallotoxinu, Adonitoxigenin, Cymarin, Strofanthidin a jiné. Toxické [[glykosid]]y působí jako ochranné a zásobní látky a jsou obsaženy v [[rostlinná buňka|buněčných šťávách]]. |
| - | *Jiné látky | + | *Jiné látky – rostlina také obsahuje [[flavonoid]]y (Adonivertiny). Saponiny, carotoidy, choliny, fytosteroly, pryskyřice a mastné kyseliny. |
==Využití== | ==Využití== | ||
| - | *zahradnictví | + | [[Soubor:Adonis vernalis - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-152.jpg|thumb|240px|Ilustrace – Hlaváček jarní]] |
| + | *zahradnictví – Hlaváček jarní má využití omezeně jako [[dekorace|dekorativní]] rostlina do [[skalka|skalek]] a výjimečně i [[záhon]]ů. Je doporučována barevná kombinace s [[koniklec]]em ''[[Pulsatila vulgaris]]'' Rubra nebo modrým [[kosatec|kosatcem]] ''[[Iris pumila]]''.<ref>V.Kubečková,A.Lanta,V.Mokrá:Naše trvalky,nakladatelství SZN 1964</ref> Vyžaduje propustnou půdu, světlé, sušší, slunečné místo. Množí se dělením v červnu. | ||
| - | *zdravotnictví | + | *zdravotnictví – Pro obsah toxických látek, glykosidů silně účinkujících zejména na [[srdeční svalstvo]] jako [[kardiotonikum]] je někdy nebezpečně doporučován [[amatér]]skými [[léčitel]]i a [[homeopatie|homeopaty]] jako bylinka na léčbu srdeční činnosti, [[srdeční nedostatečnost]]i, zejména květ. Užití glykosidů může předepsat pouze lékař. Nesprávné použití může způsobit trvalé poškození zdraví nebo i smrt. Byla popsána řada otrav těmito drogami, ať už medicinálních, náhodných, nebo vražedných.<ref name="jmeno" />. Je sbírána nať až do rozpadu [[plodenství]] a ihned se suší. Nesmí se sušit na slunci. Sušená nať je účinná jeden rok, podle skladování se její účinnost liší. Dříve byl [[lidovými léčitel]]i užíván (podle dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek) k povzbuzení místo [[španělské mušky|španělských mušek]] a kořen jako [[projímadlo]], případně odvar z natě proti [[kolika|kolice]]. |
*veterinární péče - [[tinktura]] z čerstvé nati hlaváčku je testována jako [[homeopatie|homeopatický]] veterinární lék. (The European Agency for the Evaluation of Medicinal Products). | *veterinární péče - [[tinktura]] z čerstvé nati hlaváčku je testována jako [[homeopatie|homeopatický]] veterinární lék. (The European Agency for the Evaluation of Medicinal Products). | ||
| - | |||
| - | |||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
| - | {{ | + | |
| + | {{Flickr|Adonis+vernalis}}{{Commonscat|Adonis vernalis}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Trvalky]] | [[Kategorie:Trvalky]] | ||
[[Kategorie:Pryskyřníkovité]] | [[Kategorie:Pryskyřníkovité]] | ||
Aktuální verze z 12. 3. 2018, 01:11
Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je vytrvalá rostlina, někdy také pěstovaná zahrádkáři a sběrateli pro svůj nápadný vzhled. Hlaváčků je asi 11 druhů (je uváděno až 30), všechny pochází z Eurasie. Hlaváček jarní je zřejmě nejznámější druh rodu.
Název
Latinský název hlaváčků Adonis pochází z řecké mytologie. Adonis byl mýtický syn kyperského krále Kinyráse a jeho dcery Myrrhy. Příběh Adonise je líčen jako příběh bezbřehé sebestředné krásy. Podle mýtu „Červeně kvetoucí hlaváček (letní - Adonis aestivalis) vyrostl z krve krásného Adonise…“.[1][2]
Popis
Těžko přehlédnutelné velké žluté květy zářící v bohatých trsech v dubnovém nebo květnovém jarním slunci. Nápadně velké květy s 20 světlými okvětními lístky a 5 kališními lístky dosahují až 8 cm v průměru. Květy se žlutými prašníky jsou jednotlivé, přímé.
- Lodyha - Celá rostlina je lysá, nebo kratičce chlupatá, vysoká až 20cm (někdy až 50cm [1]).
- Listy - Jsou dělené až niťovité, 2-3x zpeřené čárkovité úkrojky.
- Semeno - Kulovité plodenství se skládá z hustě stěsnaných kulovitých semen, nažek, až 5 mm dlouhých, a porostlých bílými chloupky s hákovitě zahnutým zobánkem. Semena rozšiřují mravenci (myrmekochorie). Rostliny vytvářejí hnědočerný oddenek.
Výskyt
- V ČR – U nás jej spolehlivě najdeme roztroušeně na výslunných kopcích stráních v okolí Pálavy, v teplém nejjižnější části Moravy. Na Moravě je známá lokalita Pouzdřanská step a Kolby bohatá i na další teplomilnou a suchomilnou květenu jinde vyhubenou zemědělstvím. V Čechách se nachází od Českého středohoří až po střední Polabí.
- Ve světě – Hlaváček jarní můžeme najít na suchých teplých loukách,a stepích v Euroasii. V ostrůvkovitých populacích se objevuje od Španělska na západě přes Střední Evropu, na jihovýchodu Švédska a také v teplých nížinných oblastech Rakouska, Ukrajiny, Maďarska až po Sibiř.
- Podle nadmořské výšky – Roste v planárním až kolinním stupni termofytika, v mezofytiku ojediněle.[3]
Obsahové látky
- Glykosidy – Hlaváček obsahuje silné srdeční glykosidy[4][5][6][7][8][9][10] např. Adonidin, Adonitoxin isomer k Convallotoxinu, Adonitoxigenin, Cymarin, Strofanthidin a jiné. Toxické glykosidy působí jako ochranné a zásobní látky a jsou obsaženy v buněčných šťávách.
- Jiné látky – rostlina také obsahuje flavonoidy (Adonivertiny). Saponiny, carotoidy, choliny, fytosteroly, pryskyřice a mastné kyseliny.
Využití
- zahradnictví – Hlaváček jarní má využití omezeně jako dekorativní rostlina do skalek a výjimečně i záhonů. Je doporučována barevná kombinace s koniklecem Pulsatila vulgaris Rubra nebo modrým kosatcem Iris pumila.[11] Vyžaduje propustnou půdu, světlé, sušší, slunečné místo. Množí se dělením v červnu.
- zdravotnictví – Pro obsah toxických látek, glykosidů silně účinkujících zejména na srdeční svalstvo jako kardiotonikum je někdy nebezpečně doporučován amatérskými léčiteli a homeopaty jako bylinka na léčbu srdeční činnosti, srdeční nedostatečnosti, zejména květ. Užití glykosidů může předepsat pouze lékař. Nesprávné použití může způsobit trvalé poškození zdraví nebo i smrt. Byla popsána řada otrav těmito drogami, ať už medicinálních, náhodných, nebo vražedných.[10]. Je sbírána nať až do rozpadu plodenství a ihned se suší. Nesmí se sušit na slunci. Sušená nať je účinná jeden rok, podle skladování se její účinnost liší. Dříve byl lidovými léčiteli užíván (podle dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek) k povzbuzení místo španělských mušek a kořen jako projímadlo, případně odvar z natě proti kolice.
- veterinární péče - tinktura z čerstvé nati hlaváčku je testována jako homeopatický veterinární lék. (The European Agency for the Evaluation of Medicinal Products).
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Krajča, Kalábová: Skalničky ,nakladatelství Príroda 1982
- ↑ J.Holzbecher, J.; Koblížek, I., Otruba: Skalničky, nakladatelství Živou přírodou 1982
- ↑ S. Hejný, B. Slavík:Květena ČR,nakladatelství Academia 1997
- ↑ http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=5227
- ↑ http://botanika.wendys.cz/kytky/K299.php
- ↑ http://www.zeny.cz/magazin/lecive-bylinky/hlavacek-jarni--adonanthe-vernalis-.aspx
- ↑ http://www.nasebylinky.estranky.cz/stranka/prudce-jedovate-rostliny
- ↑ http://www.botany.cz/cs/hlavacek-medicina
- ↑ www.vscht.cz/lam/new/bapl2003-01.pdf
- ↑ 10,0 10,1 Korbelář, Endrys:Naše rostliny v lékařství,nakladatelství Avicenum 1981
- ↑ V.Kubečková,A.Lanta,V.Mokrá:Naše trvalky,nakladatelství SZN 1964
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |