Autobusová doprava
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{upravit}} | {{upravit}} | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Autobus 7403, Dopravní podnik hl. m. Prahy na lince 754.jpg|thumb|240px|Městský autobus v Praze]] |
'''Autobusová doprava''' je [[osobní doprava]] uskutečňovaná [[autobus]]y. | '''Autobusová doprava''' je [[osobní doprava]] uskutečňovaná [[autobus]]y. | ||
Podle pravidelnosti se dělí na | Podle pravidelnosti se dělí na | ||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
Od roku [[1905]] na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] jezdily [[poštovní autobus]]y, které kromě zásilek dopravovaly i omezený počet osob.<ref name=zacaly /> Rakouský Postbus slavil v roce 2007 výročí 100 let společnosti od roku 1907.<ref>[http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=3769 Ještě se vracíme ke 100 let rakouského Postbusu], BUSportál, 20. 9. 2007</ref> | Od roku [[1905]] na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] jezdily [[poštovní autobus]]y, které kromě zásilek dopravovaly i omezený počet osob.<ref name=zacaly /> Rakouský Postbus slavil v roce 2007 výročí 100 let společnosti od roku 1907.<ref>[http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=3769 Ještě se vracíme ke 100 let rakouského Postbusu], BUSportál, 20. 9. 2007</ref> | ||
| - | V českých zemích byly první poštovní linky zavedeny roku 1908, a to linka [[Pardubice]] – [[Bohdaneč]] (11 km, 64 minut) a [[Pardubice]] – [[Holice]]. Na linkách jezdily autobusy | + | V českých zemích byly první poštovní linky zavedeny roku 1908, a to linka [[Pardubice]] – [[Bohdaneč]] (11 km, 64 minut) a [[Pardubice]] – [[Holice]]. Na linkách jezdily autobusy Laurin & Klement s dřevěnou karoserií, čtyřválcovým benzinovým motorem a řetězovým pohonem zadních kol a s dřevěnými koly s obručemi z plné gumy. Při optimální rychlosti 26 km/h (maximální dovolená rychlost byla 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy) měl vůz spotřebu až 62 litrů benzinu na 100 km. Po roce 1910 vznikaly soukromé linky veřejné dopravy například na trasách [[Mariánské Lázně]] – [[Kynžvart]], [[Mariánské Lázně]] – [[Karlovy Vary]], [[Příbram]] – [[Dobříš]], [[Praha]] – [[Mělník]] i jinde. Kromě vozů Laurin & Klement se používaly ještě vozy [[Austro Daimler]].<ref name=zacaly /> |
Koncese na provozování autobusové dopravy začaly rakouské úřady udělovat kolem roku 1911. V roce 1914 bylo koncesováno již 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy o délce 4706 km. Za první světové války byl provoz přerušen, ale po ní se dále rozvíjel.<ref name=zacaly>[http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=4440 Víte, kdy se začaly pohybovat na našem území autobusy…], BUSportál.cz, 24. 2. 2008</ref> | Koncese na provozování autobusové dopravy začaly rakouské úřady udělovat kolem roku 1911. V roce 1914 bylo koncesováno již 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy o délce 4706 km. Za první světové války byl provoz přerušen, ale po ní se dále rozvíjel.<ref name=zacaly>[http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=4440 Víte, kdy se začaly pohybovat na našem území autobusy…], BUSportál.cz, 24. 2. 2008</ref> | ||
| - | Ve Švýcarsku byl poprvé poštovní koněspřežný [[omnibus]] nahrazen [[autobus]]em [[1. června]] [[1906]] na lince [[Bern]] – [[Detlingen]] a od října 1906 na lince [[Bern]] – [[Papierműhle]]. Po první světové válce odkoupila pošta od armády 100 nákladních automobilů a z nich 40 přestavěla na autobusy, jejichž síť navazovala na železnici. Od roku 1919 začaly autobusové linky postupně překonávat i alpské průsmyky. Od roku 1924 se používaly jen autobusy s [[pneumatika]]mi. Poslední koněspřežná poštovní linka, Avers – Juf, fungovala až do roku 1961. | + | |
| - | <ref>[http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=2003 PostAuto slaví stovku], BUSportál.cz, 23. 5. 2006, Jan Spousta</ref> | + | Ve Švýcarsku byl poprvé poštovní koněspřežný [[omnibus]] nahrazen [[autobus]]em [[1. červen|1. června]] [[1906]] na lince [[Bern]] – [[Detlingen]] a od října 1906 na lince [[Bern]] – [[Papierműhle]]. Po první světové válce odkoupila pošta od armády 100 nákladních automobilů a z nich 40 přestavěla na autobusy, jejichž síť navazovala na železnici. Od roku 1919 začaly autobusové linky postupně překonávat i alpské průsmyky. Od roku 1924 se používaly jen autobusy s [[pneumatika]]mi. Poslední koněspřežná poštovní linka, Avers – Juf, fungovala až do roku 1961. <ref>[http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=2003 PostAuto slaví stovku], BUSportál.cz, 23. 5. 2006, Jan Spousta</ref> |
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Autobusová doprava v Česku]] | * [[Autobusová doprava v Česku]] | ||
Aktuální verze z 7. 4. 2018, 09:13
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
Autobusová doprava je osobní doprava uskutečňovaná autobusy. Podle pravidelnosti se dělí na
- pravidelnou (linkovou) a
- příležitostnou (např. zájezdovou, u jednorázových akcí, jízdy bez pevného jízdního řádu a pevně určených tras a zastávek atd.).
Podle místa uskutečnění ji lze dělit například na
- městskou,
- příměstskou a regionální,
- meziměstskou a dálkovou,
- mezinárodní
Podle toho, komu je určena, se linková doprava dělí na
Podle způsobu financování lze dopravu dělit na
- dotovanou (zajišťující dopravní obslužnost na základě objednávky veřejného samosprávného celku)
- komerční (financovanou buď pouze z jízdného nebo soukromoprávním subjektem)
Obsah |
Historie
Od roku 1905 na území Rakouska-Uherska jezdily poštovní autobusy, které kromě zásilek dopravovaly i omezený počet osob.[1] Rakouský Postbus slavil v roce 2007 výročí 100 let společnosti od roku 1907.[2] V českých zemích byly první poštovní linky zavedeny roku 1908, a to linka Pardubice – Bohdaneč (11 km, 64 minut) a Pardubice – Holice. Na linkách jezdily autobusy Laurin & Klement s dřevěnou karoserií, čtyřválcovým benzinovým motorem a řetězovým pohonem zadních kol a s dřevěnými koly s obručemi z plné gumy. Při optimální rychlosti 26 km/h (maximální dovolená rychlost byla 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy) měl vůz spotřebu až 62 litrů benzinu na 100 km. Po roce 1910 vznikaly soukromé linky veřejné dopravy například na trasách Mariánské Lázně – Kynžvart, Mariánské Lázně – Karlovy Vary, Příbram – Dobříš, Praha – Mělník i jinde. Kromě vozů Laurin & Klement se používaly ještě vozy Austro Daimler.[1] Koncese na provozování autobusové dopravy začaly rakouské úřady udělovat kolem roku 1911. V roce 1914 bylo koncesováno již 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy o délce 4706 km. Za první světové války byl provoz přerušen, ale po ní se dále rozvíjel.[1]
Ve Švýcarsku byl poprvé poštovní koněspřežný omnibus nahrazen autobusem 1. června 1906 na lince Bern – Detlingen a od října 1906 na lince Bern – Papierműhle. Po první světové válce odkoupila pošta od armády 100 nákladních automobilů a z nich 40 přestavěla na autobusy, jejichž síť navazovala na železnici. Od roku 1919 začaly autobusové linky postupně překonávat i alpské průsmyky. Od roku 1924 se používaly jen autobusy s pneumatikami. Poslední koněspřežná poštovní linka, Avers – Juf, fungovala až do roku 1961. [3]
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Víte, kdy se začaly pohybovat na našem území autobusy…, BUSportál.cz, 24. 2. 2008
- ↑ Ještě se vracíme ke 100 let rakouského Postbusu, BUSportál, 20. 9. 2007
- ↑ PostAuto slaví stovku, BUSportál.cz, 23. 5. 2006, Jan Spousta
Literatura
- Jaroslav Ryba: K historii silniční dopravy na území České republiky, Institut Jana Pernera, 2004, 250 výtisků
- Petr Hoffman: Dějiny státní autobusové dopravy I. díl - Poštovní autobusy 1908 - 1914, Vydavatelství dopravní literatury, 2010
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |