Brooksovo pohoří

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 13: Řádka 13:
| hornina =
| hornina =
| poznámka =
| poznámka =
-
| povodí = [[Yukon (řeka)|Yukon]], [[Porcupine]]}}
+
| povodí = [[Yukon (řeka)|Yukon]], [[Porcupine]]}}[[Soubor:Hiking in Gates of the Arctic National Park.jpg|thumb|240px|Brooksovo pohoří (2013)]]
-
 
+
[[Soubor:Fortress Mountain Formation, Alaska.jpg|thumb|240px|Brooksovo pohoří (Fortress Mountain Formation)]]
-
[[Soubor:Brooks Range-400px.jpg|thumb|Brooksovo pohoří poblíž jezera [[Galbraith Lake]]]]
+
[[Soubor:ChandalarRiver2.jpg|thumb|240px|Řeka [[Chandalar]]]]
-
[[Soubor:ChandalarRiver2.jpg|thumb|Řeka [[Chandalar]]]]
+
-
 
+
'''Brooksovo pohoří''' je horský systém zařazující se jako nejsevernější výběžek [[Skalnaté hory|Skalnatých hor]]. Masiv částečně zasahuje na území státu [[Yukon]] v [[Kanada|Kanadě]] (přibližně 6 %) a svou vetší částí (94 %) pokrývá území [[Aljaška|Aljašky]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. Prakticky celou svojí rozlohou leží za [[severní polární kruh|severním polárním kruhem]]. Pokládá se za poslední velkou divočinu [[kontinent]]u. Nejvyšším vrcholem je [[Mount Chamberlin]] (2749 m). Pohoří bylo pojmenováno v roce [[1925]] po [[Alfred Hulse Brooks|Alfredu Hulse Brooksovi]], hlavním americkém [[geologie|geologovi]] pro Aljašku v letech [[1903]]–[[1924]].
'''Brooksovo pohoří''' je horský systém zařazující se jako nejsevernější výběžek [[Skalnaté hory|Skalnatých hor]]. Masiv částečně zasahuje na území státu [[Yukon]] v [[Kanada|Kanadě]] (přibližně 6 %) a svou vetší částí (94 %) pokrývá území [[Aljaška|Aljašky]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. Prakticky celou svojí rozlohou leží za [[severní polární kruh|severním polárním kruhem]]. Pokládá se za poslední velkou divočinu [[kontinent]]u. Nejvyšším vrcholem je [[Mount Chamberlin]] (2749 m). Pohoří bylo pojmenováno v roce [[1925]] po [[Alfred Hulse Brooks|Alfredu Hulse Brooksovi]], hlavním americkém [[geologie|geologovi]] pro Aljašku v letech [[1903]]–[[1924]].
== Charakteristika ==
== Charakteristika ==
-
Brooksovo pohoří se táhne v délce 1000 [[kilometr|km]] od západu k východu a od [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] a [[Beaufortovo moře|Beaufortova moře]] jej oddělují rozlehlé pobřežní nížiny na kterých roste tundrový porost. Celková výměra systému je 391 973 km². Charakteristickými znaky [[pohoří]] jsou hluboká [[údolí (geomorfologie)|údolí]], [[moréna|morénové]] valy, ledovcová [[jezero|jezera]], [[pramen]]y [[řeka|řek]]. Na jižních, teplejších svazích ještě rostou [[strom]]y, zatímco na severních stráních se rozprostírá už jen [[tundra]].
+
Brooksovo pohoří se táhne v délce 1 000 [[kilometr|km]] od západu k východu a od [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] a [[Beaufortovo moře|Beaufortova moře]] jej oddělují rozlehlé pobřežní nížiny na kterých roste tundrový porost. Celková výměra systému je 391 973 km². Charakteristickými znaky [[pohoří]] jsou hluboká [[údolí (geomorfologie)|údolí]], [[moréna|morénové]] valy, ledovcová [[jezero|jezera]], [[pramen]]y [[řeka|řek]]. Na jižních, teplejších svazích ještě rostou [[strom]]y, zatímco na severních stráních se rozprostírá už jen [[tundra]].
== Geologie a vznik ==
== Geologie a vznik ==
-
Pohoří bylo vyvrásněno na konci [[Mezozoikum|druhohor]] zřejmě na místě jiných, dávno rozpadlých a zvětralých hor. Ostře řezané tvary až takřka alpinských vrcholů mají původ v ledovcové modelaci v dobách ledových. V současnosti je Brooksovo pohoří bez [[ledovec|ledovců]] a to proto, že malé [[srážky]] nedovolují jejich vznik.
+
Pohoří bylo vyvrásněno na konci druhohor zřejmě na místě jiných, dávno rozpadlých a zvětralých hor. Ostře řezané tvary až takřka alpinských vrcholů mají původ v ledovcové modelaci v dobách ledových. V současnosti je Brooksovo pohoří bez [[ledovec|ledovců]] a to proto, že malé [[srážky]] nedovolují jejich vznik.
Celoroční [[holomraz]]y se zimním průměrem −30 až −45 °C mají zničující účinky na celé horstvo. Minimální teploty zde dosahují až −60 [[Stupeň Celsia|°C]]. Holé skalní masivy jsou vystaveny [[Mráz|mrazovému]] tříštění, které se podílí na vzniku tzv. [[mrazový srub|mrazových srubů]], plošin a rozsáhlých [[Kamenné moře|kamenných moří]]. Půda je zde promrzlá do hloubky několika set [[metr]]ů, a tak se zde vytvářejí v půdě mnohoúhelníky (''[[Polygonální půdy]]'').
Celoroční [[holomraz]]y se zimním průměrem −30 až −45 °C mají zničující účinky na celé horstvo. Minimální teploty zde dosahují až −60 [[Stupeň Celsia|°C]]. Holé skalní masivy jsou vystaveny [[Mráz|mrazovému]] tříštění, které se podílí na vzniku tzv. [[mrazový srub|mrazových srubů]], plošin a rozsáhlých [[Kamenné moře|kamenných moří]]. Půda je zde promrzlá do hloubky několika set [[metr]]ů, a tak se zde vytvářejí v půdě mnohoúhelníky (''[[Polygonální půdy]]'').
Řádka 50: Řádka 48:
== Příroda ==
== Příroda ==
-
[[Soubor:Gates of the Arctic National Park.jpg|thumb|[[Národní park Arktická brána]]]]
+
[[Soubor:Oolah Valley (16089307144).jpg|thumb|240px|[[Národní park Gates of the Arctic|Národní park Arktická brána]]]]
Ve středu Brooksova pohoří leží velký [[národní park]] zvaný [[Gates of the Arctic]] (''[[Brána Arktidy]]''). Jeho počátek je na jižní straně, která je v Yukonu a ještě porůstá [[jehličnany|jehličnatým]] [[les]]em. [[Smrk]]y jsou vytáhlé a štíhlé. K tomu aby dosáhly průměru kmene 20 [[centimetr|cm]] potřebují až 300 let. Nízké houževnaté dřeviny mají roční přírůstky [[dřevo|dřeva]] jen kolem 2 [[metr|mm]]. Směrem k vrcholům stromů ubývá a krajina přechází do podoby alpských luk a horských pustin. V oblasti se daří arktické [[zvěř]]i, hlavně [[Sob polární|sobům]], jejichž stáda celkem čítají na 160 000 jedinců.
Ve středu Brooksova pohoří leží velký [[národní park]] zvaný [[Gates of the Arctic]] (''[[Brána Arktidy]]''). Jeho počátek je na jižní straně, která je v Yukonu a ještě porůstá [[jehličnany|jehličnatým]] [[les]]em. [[Smrk]]y jsou vytáhlé a štíhlé. K tomu aby dosáhly průměru kmene 20 [[centimetr|cm]] potřebují až 300 let. Nízké houževnaté dřeviny mají roční přírůstky [[dřevo|dřeva]] jen kolem 2 [[metr|mm]]. Směrem k vrcholům stromů ubývá a krajina přechází do podoby alpských luk a horských pustin. V oblasti se daří arktické [[zvěř]]i, hlavně [[Sob polární|sobům]], jejichž stáda celkem čítají na 160 000 jedinců.
Řádka 61: Řádka 59:
* (anglicky) [http://www.peakbagger.com/range.aspx?rid=100 Brooksovo pohoří na Peakbagger]  
* (anglicky) [http://www.peakbagger.com/range.aspx?rid=100 Brooksovo pohoří na Peakbagger]  
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Flickr|Brooks+Range+Alaska}}{{Commonscat|Brooks Range}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohoří v USA]]
[[Kategorie:Pohoří v USA]]
[[Kategorie:Pohoří v Kanadě]]
[[Kategorie:Pohoří v Kanadě]]
[[Kategorie:Aljaška]]
[[Kategorie:Aljaška]]
[[Kategorie:Yukon]]
[[Kategorie:Yukon]]

Aktuální verze z 28. 3. 2019, 14:29

Brooksovo pohoří (2013)
Brooksovo pohoří (Fortress Mountain Formation)
Řeka Chandalar

Brooksovo pohoří je horský systém zařazující se jako nejsevernější výběžek Skalnatých hor. Masiv částečně zasahuje na území státu Yukon v Kanadě (přibližně 6 %) a svou vetší částí (94 %) pokrývá území Aljašky ve Spojených státech amerických. Prakticky celou svojí rozlohou leží za severním polárním kruhem. Pokládá se za poslední velkou divočinu kontinentu. Nejvyšším vrcholem je Mount Chamberlin (2749 m). Pohoří bylo pojmenováno v roce 1925 po Alfredu Hulse Brooksovi, hlavním americkém geologovi pro Aljašku v letech 19031924.

Obsah

Charakteristika

Brooksovo pohoří se táhne v délce 1 000 km od západu k východu a od Severního ledového oceánu a Beaufortova moře jej oddělují rozlehlé pobřežní nížiny na kterých roste tundrový porost. Celková výměra systému je 391 973 km². Charakteristickými znaky pohoří jsou hluboká údolí, morénové valy, ledovcová jezera, prameny řek. Na jižních, teplejších svazích ještě rostou stromy, zatímco na severních stráních se rozprostírá už jen tundra.

Geologie a vznik

Pohoří bylo vyvrásněno na konci druhohor zřejmě na místě jiných, dávno rozpadlých a zvětralých hor. Ostře řezané tvary až takřka alpinských vrcholů mají původ v ledovcové modelaci v dobách ledových. V současnosti je Brooksovo pohoří bez ledovců a to proto, že malé srážky nedovolují jejich vznik.

Celoroční holomrazy se zimním průměrem −30 až −45 °C mají zničující účinky na celé horstvo. Minimální teploty zde dosahují až −60 °C. Holé skalní masivy jsou vystaveny mrazovému tříštění, které se podílí na vzniku tzv. mrazových srubů, plošin a rozsáhlých kamenných moří. Půda je zde promrzlá do hloubky několika set metrů, a tak se zde vytvářejí v půdě mnohoúhelníky (Polygonální půdy).

Členění

Brooksovo pohoří se dělí na několik podcelků.

Nejvyšší vrcholy

Příroda

Ve středu Brooksova pohoří leží velký národní park zvaný Gates of the Arctic (Brána Arktidy). Jeho počátek je na jižní straně, která je v Yukonu a ještě porůstá jehličnatým lesem. Smrky jsou vytáhlé a štíhlé. K tomu aby dosáhly průměru kmene 20 cm potřebují až 300 let. Nízké houževnaté dřeviny mají roční přírůstky dřeva jen kolem 2 mm. Směrem k vrcholům stromů ubývá a krajina přechází do podoby alpských luk a horských pustin. V oblasti se daří arktické zvěři, hlavně sobům, jejichž stáda celkem čítají na 160 000 jedinců.

Na sever od Arktické brány je to již jen krajina vystavená arktickému vzduchu s prudkými větry a velmi nízkými teplotami. Toto území zaujímá šestinu celé Aljašky.

Koncem léta přichází do oblasti krátké, arktické léto a slunce zde po dobu 80 dnů nezapadá. V tuto dobu táhnou velká stáda sobů na dlouhou cestu přes horské průsmyky na sever, na tundrové pastviny. Za nimi se táhnou smečky vlků a polárních lišek. Dalšími zde žijícími zvířaty jsou např. ovce aljašská či medvěd grizzly.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Brooksovo pohoří
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Brooksovo pohoří