Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Rift
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Atlantic-trench.JPG|thumb|240px|Riftové údolí ve velkém Portorickém příkopu]] |
'''Rift''' (dříve také nazývaný '''brázda, průlom, příkopová propadlina či hlubinný pokles''') je [[zemětřesení|seismicky]] a [[Sopka|vulkanicky]] aktivní příkopová struktura (zóna) v [[zemská kůra|zemské kůře]], charakterizovaná poruchami poklesového charakteru, vznikem nové oceánské kůry, s délkou několika set až tisíců kilometrů a šířkou od několika do stovek kilometrů. | '''Rift''' (dříve také nazývaný '''brázda, průlom, příkopová propadlina či hlubinný pokles''') je [[zemětřesení|seismicky]] a [[Sopka|vulkanicky]] aktivní příkopová struktura (zóna) v [[zemská kůra|zemské kůře]], charakterizovaná poruchami poklesového charakteru, vznikem nové oceánské kůry, s délkou několika set až tisíců kilometrů a šířkou od několika do stovek kilometrů. | ||
- | Termín rift zavedl [[Německo|německý]] petrograf a geolog | + | Termín rift zavedl [[Německo|německý]] petrograf a geolog Hans Cloos (1855–1951) v roce [[1939]]. Cloos nejprve definoval rifty jako poklesy vzniklé roztahováním zemské kůry v oblastech velkých [[elevace|elevací]] a v osových zónach hlubokých [[Deprese (zeměpis)|depresí]]. Dnes se riftům připisuje i strukturní význam a jejich vznik se dává do souvislosti se změnami v zemské kůře, tzv. rozpínáním oceánského dna (''Seafloor spreading''). |
Riftové zóny představují oslabené zóny zemské kůry, na kterých se od sebe oddělují [[tektonická deska|pevninské bloky]] a systémem [[zlom]]ů v zemské kůře vystupuje na povrch [[magma]] a tvoří se oceánská kůra. Vyskytují se v osových částích [[středooceánský hřbet|oceánských hřbetů]], ale i na [[kontinent]]ech. Často na sebe oceánské a kontinentální navazují. Celková délka světových riftů se odhaduje na 60 000 km. | Riftové zóny představují oslabené zóny zemské kůry, na kterých se od sebe oddělují [[tektonická deska|pevninské bloky]] a systémem [[zlom]]ů v zemské kůře vystupuje na povrch [[magma]] a tvoří se oceánská kůra. Vyskytují se v osových částích [[středooceánský hřbet|oceánských hřbetů]], ale i na [[kontinent]]ech. Často na sebe oceánské a kontinentální navazují. Celková délka světových riftů se odhaduje na 60 000 km. | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
* '''vnitrooceánské''' | * '''vnitrooceánské''' | ||
* '''mezipevninské''' (střed riftového údolí má už oceánskou strukturu, ale na okrajích je zachována struktura pevninská) | * '''mezipevninské''' (střed riftového údolí má už oceánskou strukturu, ale na okrajích je zachována struktura pevninská) | ||
- | * '''pevninské''' (jsou stále uprostřed pevninského bloku a mají pevninskou, i když částečně změněnou kůru): Pevninské riftové zóny, které probíhají severní a západní [[Evropa|Evropou]], tvoří řetěz zlomů, riftových údolí, lineárních struktur a lineárně uspořádaných [[ | + | * '''pevninské''' (jsou stále uprostřed pevninského bloku a mají pevninskou, i když částečně změněnou kůru): Pevninské riftové zóny, které probíhají severní a západní [[Evropa|Evropou]], tvoří řetěz zlomů, riftových údolí, lineárních struktur a lineárně uspořádaných [[Čedič|bazaltových]] [[extruzivní hornina|efuzí]] a [[intruzivní hornina|intruzí]]. Délka evropského riftového systému až po Honský příkop v [[Libye|Libyi]] je 3 600 km. |
== Související články == | == Související články == | ||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | |||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Rifts}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Geomorfologie]] | [[Kategorie:Geomorfologie]] | ||
[[Kategorie:Desková tektonika]] | [[Kategorie:Desková tektonika]] |
Aktuální verze z 6. 6. 2019, 08:46
Rift (dříve také nazývaný brázda, průlom, příkopová propadlina či hlubinný pokles) je seismicky a vulkanicky aktivní příkopová struktura (zóna) v zemské kůře, charakterizovaná poruchami poklesového charakteru, vznikem nové oceánské kůry, s délkou několika set až tisíců kilometrů a šířkou od několika do stovek kilometrů.
Termín rift zavedl německý petrograf a geolog Hans Cloos (1855–1951) v roce 1939. Cloos nejprve definoval rifty jako poklesy vzniklé roztahováním zemské kůry v oblastech velkých elevací a v osových zónach hlubokých depresí. Dnes se riftům připisuje i strukturní význam a jejich vznik se dává do souvislosti se změnami v zemské kůře, tzv. rozpínáním oceánského dna (Seafloor spreading).
Riftové zóny představují oslabené zóny zemské kůry, na kterých se od sebe oddělují pevninské bloky a systémem zlomů v zemské kůře vystupuje na povrch magma a tvoří se oceánská kůra. Vyskytují se v osových částích oceánských hřbetů, ale i na kontinentech. Často na sebe oceánské a kontinentální navazují. Celková délka světových riftů se odhaduje na 60 000 km.
Dělení
- vnitrooceánské
- mezipevninské (střed riftového údolí má už oceánskou strukturu, ale na okrajích je zachována struktura pevninská)
- pevninské (jsou stále uprostřed pevninského bloku a mají pevninskou, i když částečně změněnou kůru): Pevninské riftové zóny, které probíhají severní a západní Evropou, tvoří řetěz zlomů, riftových údolí, lineárních struktur a lineárně uspořádaných bazaltových efuzí a intruzí. Délka evropského riftového systému až po Honský příkop v Libyi je 3 600 km.
Související články
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |