Šablona:Článek dne/2019/20
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Šablona:Článek dne/2019/20“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Central Downtown Astana 2.jpg|right|160px|Astana je hlavním městem Kazachstánu (2011)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Kazachstán]]''' je stát, který se rozkládá ve střední [[Asie|Asii]] a malou částí svého území západně od řeky [[Ural (řeka)|Ural]] zasahuje též do [[Evropa|Evropy]]. |
+ | Na severozápadě a severu hraničí s [[Rusko|Ruskem]], na východě s [[Čínská lidová republika|Čínskou lidovou republikou]], z jižní strany jsou jeho sousedy [[Kyrgyzstán]], [[Uzbekistán]] a [[Turkmenistán]], na jihozápadě pak přiléhá ke [[Kaspické moře|Kaspickému moři]]. | ||
- | + | Patří mezi nejrozlehlejší země světa (plocha 2 717 300 km<sup>2</sup> – 34krát více než ČR) a je územně největším vnitrozemským státem, ale většina území je jen velmi řídce osídlena (15 milionů obyvatel představuje hustotu necelých 6 ob./km²). [[Astana]] se v roce [[1997]] stala hlavním městem namísto [[Almaty]]. | |
- | + | Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v ''Kaspické proláklině'' (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – [[Kaspické moře]]. Poblíž kaspického pobřeží leží v [[Karagijská proláklina|Karagijské proláklině]] nejnižší bod Kazachstánu (-132 m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky [[Ural (řeka)|Ural]] obklopuje [[Kaspická nížina]], ohraničená na jihu plošinami ''Mangystau'' a ''Ustjurt'', na východě [[Mugodžary|Mugodžarskými vrchy]]. Dále k východu se prostírá rozlehlá nížina [[Turanská nížina|Turanská]] s bezodtokým [[Aralské jezero|Aralským jezerem]], do kterého ústí řeka [[Syrdarja]]. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť [[Kyzylkum]] ''(„Rudé písky“)''. Nevýraznou [[Turgajská plošina|Turgajskou plošinu]] na severozápadě země odděluje sníženina zvaná ''Turgajská brána'' od rozlehlé [[Kazašská plošina|Kazašské plošiny]], zaujímající střední část Kazachstánu. Z Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – ''Ulytau'' na západě, ''Kokčetau'' na severu a ''Karakaly'' s nejvyšším bodem ''Aksoran'' (1 565 m) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny ''Išimské'' a ''Kulundské stepi'', náležející k [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské rovině]]. Tyto oblasti směrem k severu odvodňují řeky [[Išim (řeka)|Išim]] a [[Irtyš]]. Od Kazašské plošiny směrem k jihu se táhne pustina [[Betpak Dala]] ''(„Hladová step“)''. | |
- | + | ||
- | + | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 7. 6. 2019, 15:31
Kazachstán je stát, který se rozkládá ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskem, na východě s Čínskou lidovou republikou, z jižní strany jsou jeho sousedy Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán, na jihozápadě pak přiléhá ke Kaspickému moři.
Patří mezi nejrozlehlejší země světa (plocha 2 717 300 km2 – 34krát více než ČR) a je územně největším vnitrozemským státem, ale většina území je jen velmi řídce osídlena (15 milionů obyvatel představuje hustotu necelých 6 ob./km²). Astana se v roce 1997 stala hlavním městem namísto Almaty.
Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v Kaspické proláklině (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – Kaspické moře. Poblíž kaspického pobřeží leží v Karagijské proláklině nejnižší bod Kazachstánu (-132 m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky Ural obklopuje Kaspická nížina, ohraničená na jihu plošinami Mangystau a Ustjurt, na východě Mugodžarskými vrchy. Dále k východu se prostírá rozlehlá nížina Turanská s bezodtokým Aralským jezerem, do kterého ústí řeka Syrdarja. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť Kyzylkum („Rudé písky“). Nevýraznou Turgajskou plošinu na severozápadě země odděluje sníženina zvaná Turgajská brána od rozlehlé Kazašské plošiny, zaujímající střední část Kazachstánu. Z Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – Ulytau na západě, Kokčetau na severu a Karakaly s nejvyšším bodem Aksoran (1 565 m) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny Išimské a Kulundské stepi, náležející k Západosibiřské rovině. Tyto oblasti směrem k severu odvodňují řeky Išim a Irtyš. Od Kazašské plošiny směrem k jihu se táhne pustina Betpak Dala („Hladová step“).