Horní Benešov

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 31. 5. 2020, 15:41

Horní Benešov (německy Bennisch), do roku 1926 Benešov, je město v okrese Bruntál. Leží ve Slezsku na hlavní silnici mezi Opavou (20,5 km) a Bruntálem (13 km) poblíž hranice s Polskem.

Městský znak je polcený; v pravém poli je zobrazena půlka slezské orlice a vlevo dvě hornické motyky.

• Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 2 249 obyvatel.

Členění města

Části obce

• Horní Benešov
• Luhy

Katastrální území

• Horní Benešov

Název

• Česky Horní Benešov (1869 Benešow, 1880-1826 Benešov), německy Bennisch nebo Benisch, polsky Beneszów Górny.
• Česky Luhy, německy Aue (1869 Vorstadt Aue).

Historie

Horní Benešov, „Perla Slezska“, byl založen roku 1253 na místě starší hornické osady a má za sebou dlouhou hornickou tradici. Ve městě se těžilo zlato, stříbro, měď a železné rudy. V okolí se ještě dobývá břidlice. Velkého rozmachu dosáhl v minulosti i textilní průmysl (benešovské plátno). Železniční doprava s Opavou (zahájená 29. 6. 1892) musela být kvůli půdním poklesům v důsledku těžby v roce 1970 pozastavena - dnes je železniční trať z Opavy ukončena ve Svobodných Heřmanicích. Osobní doprava je od 11. prosince 2005 provozována pouze do Jakartovic.

Důlní činnost byla v roce 1992 ukončena a také výroba textilu byla silně omezena, z toho důvodu zde značně vzrostla nezaměstnanost.

Původně gotický kostel sv. Kateřiny pochází z roku 1253. Několikrát byl zničen. V letech 1474, 1717, 1740, 1767 a 1820 postihl město požár.

Do konce 2. světové války 1945 žili v Horním Benešově téměř výhradně Němci.

Od 1. ledna 1978 do 23. listopadu 1990 byly částmi obce Horní Benešov vesnice Horní Životice a Staré Heřminovy.

V roce 1873 se v Horním Benešově narodil nájemce pivovaru židovského původu Fritz Kohn, dědeček Johna Kerryho, který v roce 2004 kandidoval na funkci amerického prezidenta. Zastupitelé města mu udělili čestné občanství Horního Benešova.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celého města Horní Benešov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů^[1]:

1. ↑ z toho: 79 Čechoslováků, 3283 Němců; 3343 řím. kat., 26 evang., 8 čsl., 15 izrael., 17 bez vyzn.
2. ↑ z toho: 2 347 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 4 Němci, 8 Poláků; 568 řím. kat., 10 čsl. hus., 17 evang., 7 pravosl., 1 567 bez vyzn.

V celém městě Horním Benešov je evidováno 514 adres : 512 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[2] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 440 domů, z toho 399 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Horního Benešova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů^[1]:

V samotném Horním Benešově je evidováno 414 adres : 412 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[3] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 327 trvale obydlených.

Partnerská města

• Pszów, Polsko

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707.  
   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 17.  
   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  
   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077.  
2. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Oficiální stránky města
• Hornobenešovské listy