Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Šablona:Článek dne/2021/01
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Šablona:Článek dne/2020/26 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2021/01: 2021) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Norwegian Sea map cs.png|right|160px|A map showing the location of the Norwegian Sea in the North Atlantic Ocean.]] |
- | '''[[ | + | '''[[Norské moře]]''', norsky: '''[[Norské moře|Norskehavet]]''', je [[okrajové moře]] [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], které bývá někdy řazeno k [[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]]. Tvoří důležité spojení mezi otevřeným severním Atlantikem a [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]]. Moře leží mezi [[Norsko|Norskem]], [[Island]]em, souostrovím [[Špicberky]] a ostrovem [[Jan Mayen]] a má rozlohu 1,383 miliónu km<sup>2</sup>. Na rozdíl od [[Severní moře|Severního moře]], navazujícího na jihu a [[Barentsovo moře|Barentsova moře]] na severovýchodě, není [[Kontinentální šelf|šelfovým]] mořem, ale dosahuje hloubky až 4000 metrů. Jeho dno je velice členité a bohaté na ložiska [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]], pobřežní vody slouží mnoha druhům ryb jako [[trdliště]]. |
- | + | [[Golfský proud|Severoatlantský proud]] je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o 10 °C vyšší než odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním [[Grónské moře|Grónským mořem]] je Norské moře místem vzniku severoatlantského podmořského proudu (''North Atlantic Deep Water''); teplá voda Severoatlantského proudu s vysokou [[salinita|salinitou]] se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Je rozhodujícím místem pro vznik a udržení [[termohalinní výměník|termohalinního výměníku]] světového oceánu. | |
- | + | Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – [[Norská pánev|Norskou pánví]] a [[Lofotská pánev|Lofotskou pánví]]. Od Grónského moře je na dně odděleno [[Mohnův hřbet|Mohnovým hřbetem]]. Před zhruba 8 tisíci lety došlo v Norském moři k obrovskému podmořskému sesuvu, který měl za následek vlnu [[tsunami]] na pobřeží Norského a Severního moře. | |
- | + | ||
- | + | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 22. 1. 2021, 15:21
Norské moře, norsky: Norskehavet, je okrajové moře Atlantského oceánu, které bývá někdy řazeno k Severnímu ledovému oceánu. Tvoří důležité spojení mezi otevřeným severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem. Moře leží mezi Norskem, Islandem, souostrovím Špicberky a ostrovem Jan Mayen a má rozlohu 1,383 miliónu km2. Na rozdíl od Severního moře, navazujícího na jihu a Barentsova moře na severovýchodě, není šelfovým mořem, ale dosahuje hloubky až 4000 metrů. Jeho dno je velice členité a bohaté na ložiska ropy a zemního plynu, pobřežní vody slouží mnoha druhům ryb jako trdliště.
Severoatlantský proud je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o 10 °C vyšší než odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním Grónským mořem je Norské moře místem vzniku severoatlantského podmořského proudu (North Atlantic Deep Water); teplá voda Severoatlantského proudu s vysokou salinitou se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Je rozhodujícím místem pro vznik a udržení termohalinního výměníku světového oceánu.
Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – Norskou pánví a Lofotskou pánví. Od Grónského moře je na dně odděleno Mohnovým hřbetem. Před zhruba 8 tisíci lety došlo v Norském moři k obrovskému podmořskému sesuvu, který měl za následek vlnu tsunami na pobřeží Norského a Severního moře.