Pavel Šrut
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[ | + | [[Soubor:Pavel Šrut portrét.jpg|thumb|240px|Pavel Šrut (2018)]] |
- | '''Pavel Šrut''' (* [[3. dubna]] [[1940]], [[Praha]]) je český [[básník]], překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů. V letech 1962 – 1967 studoval anglistiku a hispanistiku na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|UK]]. Byl redaktorem nakladatelstvíl | + | '''Pavel Šrut''' (* [[3. duben|3. dubna]] [[1940]], [[Praha]]) je český [[básník]], překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů. V letech 1962 – 1967 studoval anglistiku a hispanistiku na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|UK]]. Byl redaktorem nakladatelstvíl Naše vojsko (1968–1971); v letech 1971 – 1997 byl ve svobodném povolání. Posléze působil v rozhlasové stanici [[ČRo3 Vltava|Vltava]]. |
- | Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise ''Kulturní tvorba''. Dále publikoval například v ''Hostu do domu'', ''[[Literární noviny|Literárních novinách]]'', ''Plameni'', ''Sešitech pro mladou literaturu'' a ''Tváři''. I Šrutova tvorba vycházela během [[normalizace]] pouze v [[samizdat]]u. | + | Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise ''Kulturní tvorba''. Dále publikoval například v ''Hostu do domu'', ''[[Literární noviny|Literárních novinách]]'', ''Plameni'', ''Sešitech pro mladou literaturu'' a ''Tváři''. I Šrutova tvorba vycházela během [[normalizace]] pouze v [[samizdat]]u. |
Jeho texty zhudebnili [[Petr Skoumal]], 5P (nahrávky: ''…a nestřílejte na milence'', ''Jsem v tom''), [[Michal Prokop|Framus Five]] (''Snad nám naše děti'', ''Nic ve zlým, nic v dobrým'', ''[[Kolej Yesterday]]''), C&K Vocal, a [[Vladimír Mišík|Etc…]]. | Jeho texty zhudebnili [[Petr Skoumal]], 5P (nahrávky: ''…a nestřílejte na milence'', ''Jsem v tom''), [[Michal Prokop|Framus Five]] (''Snad nám naše děti'', ''Nic ve zlým, nic v dobrým'', ''[[Kolej Yesterday]]''), C&K Vocal, a [[Vladimír Mišík|Etc…]]. | ||
- | Psal verše do časopisů [[Čtyřlístek]], [[Sluníčko]] a [[Mateřídouška]] a do leporel. Dvakrát byl zapsán na Čestnou listinu [[International Board on Books for Young People|IBBY]]: roku [[1992]] za knihu ''Kočičí král (Na motivy anglických, irských, skotských a velšských pohádek)'' a znovu roku [[2006]] za knihu ''Verunka a kokosový dědek'' <ref> [http://www.citarny.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1005 Čítárna]</ref>. Některé texty pro děti publikoval i pod pseudonymem '''Petr Karmín'''. Obdržel i ocenění v soutěži dětských knih [[Zlatá stuha]] v letech [[2004]] a [[2005]] a čtyři nominace na [[Magnesia Litera|Magnesii Literu]] (2004, 2005, [[2007]], [[Magnesia Litera 2009|2009]]). Poslední nominaci proměnil. | + | Psal verše do časopisů [[Čtyřlístek]], [[Sluníčko]] a [[Mateřídouška]] a do leporel. Dvakrát byl zapsán na Čestnou listinu [[International Board on Books for Young People|IBBY]]: roku [[1992]] za knihu ''Kočičí král (Na motivy anglických, irských, skotských a velšských pohádek)'' a znovu roku [[2006]] za knihu ''Verunka a kokosový dědek'' <ref> [http://www.citarny.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1005 Čítárna]</ref>. Některé texty pro děti publikoval i pod pseudonymem '''Petr Karmín'''. |
+ | |||
+ | Obdržel i ocenění v soutěži dětských knih [[Zlatá stuha]] v letech [[2004]] a [[2005]] a čtyři nominace na [[Magnesia Litera|Magnesii Literu]] (2004, 2005, [[2007]], [[Magnesia Litera 2009|2009]]). Poslední nominaci proměnil. | ||
== Bibliografie == | == Bibliografie == | ||
Řádka 86: | Řádka 88: | ||
[[Kategorie:Čeští básníci]] | [[Kategorie:Čeští básníci]] | ||
[[Kategorie:Český překladatel]] | [[Kategorie:Český překladatel]] | ||
- | |||
[[Kategorie:Čeští textaři]] | [[Kategorie:Čeští textaři]] | ||
+ | [[Kategorie:Muži]] | ||
+ | [[Kategorie:Žijící lidé]] |
Aktuální verze z 28. 1. 2021, 10:07
Pavel Šrut (* 3. dubna 1940, Praha) je český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů. V letech 1962 – 1967 studoval anglistiku a hispanistiku na Filosofické fakultě UK. Byl redaktorem nakladatelstvíl Naše vojsko (1968–1971); v letech 1971 – 1997 byl ve svobodném povolání. Posléze působil v rozhlasové stanici Vltava.
Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise Kulturní tvorba. Dále publikoval například v Hostu do domu, Literárních novinách, Plameni, Sešitech pro mladou literaturu a Tváři. I Šrutova tvorba vycházela během normalizace pouze v samizdatu. Jeho texty zhudebnili Petr Skoumal, 5P (nahrávky: …a nestřílejte na milence, Jsem v tom), Framus Five (Snad nám naše děti, Nic ve zlým, nic v dobrým, Kolej Yesterday), C&K Vocal, a Etc….
Psal verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Dvakrát byl zapsán na Čestnou listinu IBBY: roku 1992 za knihu Kočičí král (Na motivy anglických, irských, skotských a velšských pohádek) a znovu roku 2006 za knihu Verunka a kokosový dědek [1]. Některé texty pro děti publikoval i pod pseudonymem Petr Karmín.
Obdržel i ocenění v soutěži dětských knih Zlatá stuha v letech 2004 a 2005 a čtyři nominace na Magnesii Literu (2004, 2005, 2007, 2009). Poslední nominaci proměnil.
Obsah |
Bibliografie
Básnické sbírky
- Noc plná křídel (1964)
- Přehlásky (1967)
- Červotočivé světlo (1969)
- Malá domů (1979 samizdat, 1989 Mnichov) – výbor veršů z let 1968-1980
- Přestupný duben (1989) - výbor
- Kolej Yesterday (1990) – písňové texty
- Cadus rotundus - Sud kulatý (spoluautor Eugen Brikcius) (1993)
- Zlá milá (1997)
- Brožované básně (2000) – za tuto a předchozí knihu obdržel v roce 2000 Cenu Jaroslava Seiferta
- Papírové polobotky (2001)
- Dvě tváře (2005) – písňové texty
Eseje
- Konzul v afrikánech (1998)
Pro děti (výběr)
- Generál Ivanka (1965)
- Petrklíče a Petrklinky (1966)
- Verše pro tajnou chvilku (editor, spolu s Antonínem Brouskem)
- Kočka v houslích (1969)
- Motýlek do tanečních (1969)
- Zlatý pecen (1977)
- Zlatá přadlena (1977) – tato i předchozí jsou adaptacemi slovanských pohádek
- Jak šel Matěj k obrům pro perník (1979)
- Jak se z Anči nestala andulka (1980)
- Slon a jeho strýček (1980)
- O stříbrné růži (1981)
- Janek a kouzelná fazole (1982)
- Hlemýžď Čilišnek (1983)
- Pohádky doktora Vašátky (1985)
- Tři medvědi a zlá babka (1986)
- Pohádky kočky Míny (1987)
- Richard – sloní srdce a myška Mája (1988)
- Kočičí král (1989)
- Dva lelci ve skříni o Karlíkovi nemluvě (1990)
- Prcek Tom a dlouhán Tom a jiné velice americké pohádky (1993)
- Otíkova čítanka (1994)
- Kde zvedají nožku psi aneb v Pantáticích na návsi (1995)
- Obr jménem drobeček (1997)
- Petr Pan (1997) – převyprávění klasické knihy J. M. Barrieho
- Život Brouka (1999)
- Hlemýžď Čilišnek (1983)
- Pavouček Pája (2001)
- Veliký tůdle (2003)
- Velká kniha českých pohádek (2003)
- Verunka a kokosový dědek (2004)
- Příšerky a příšeři (2005)
- Pohádky brášky Králíka (2007)
- Šišatý švec a myšut (2008)
- Lichožrouti (2008) (z těchto posledních osmi pět s Galinou Miklínovou, kromě Velké knihy českých pohádek a Pohádek brášky Králíka) – cena Magnesia Litera
Překlady
- William Shakespeare: Sonety (s kolektivem dalších překladatelů) (1976)
- Robert Graves: Příznaky lásky (1977); znovu jako Kráska v nesnázích (2006)
- Obrys mušle. Poezie španělské avantgardy (s Janem Hlouškem a Miloslavem Uličným) (1979)
- Ostrov, kde rostou housle (s kolektivem dalších překladatelů) (1987)
- Dylan Thomas: Svlékání tmy (1988)
- John Updike: Domácí biograf (1988)
- David Herbert Lawrence: Sopečná růže (1990)
- Angela Carterová: Kytice dívčích pohádek (1993)
- Pauline Barnesová: Paní, vy už zase ječíte (1994)
- Salman Rushdie: Hárún a Moře příběhů (s Michalem Strenkem) (1994)
- Arnold Lobel: Pan Sova (1996)
- Leonard Cohen: Výbor z poezie (1998)
Spolupráce na animovaných filmech
- Peripetie zpěvu, r. J. Tyller (1985)
- Kolik je na světě moří, r. N. Čampulková (1987) - oba s Janem Vodňanským
Související články
Reference
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |