Nobelium
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 25. 6. 2010, 09:02
| Nobelium | |
| |
| Atomové číslo | 102 |
| Relativní atomová hmotnost | 259 amu |
| Elektronová konfigurace | [Rn] 5f14 7s2 |
| Skupenství | Pevné |
| Teplota tání | 827 °C (1100 K) |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,3 |
| Registrační číslo CAS | 10028-14-5 |
| Ionisační energie No→No+ | 642 kJ/mol |
Nobelium, chemická značka No, (lat. Nobelium) je čtrnáctým členem z řady aktinoidů, desátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia. Svůj název získal na počest Alfreda Nobela. Nobelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Obsah |
Výskyt, historie přípravy
Nobelium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů. Nobelium bylo poprvé připraveno v dubnu roku 1958 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč složený z izotopů curia (95 % 244Cm + 4,5 % 246Cm) jádry uhlíku 12C a bylo získáno nobelium 252No s poločasem rozpadu 2,4 sekund.
- 24496Cm + 126C → 256102No → 252102No + 4 10n
Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, John R. Walton a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Další umělá příprava nobelia byla oznámena roku 1966, kdy byl bombardován terčík z uranu 238U jádry neonu 22Ne
- 23892U + 2210Ne → 260102No → 254102No + 6 10n
Izotopy
Je známo celkem 17 izotopů nobelia, z nichž je nejstabilnější jsou 259No s poločasem rozpadu 58 minut, 255No s poločasem rozpadu 3,1 minuty a 253No s poločasem 1,62 minuty. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než jednu minutu.
| Izotop | Rok objevu | Použitá reakce | Poločas rozpadu |
|---|---|---|---|
| 250Nom | 2001 | 204Pb(48Ca,2n) | 0,043 ms |
| 250Nog | 2006 | 204Pb(48Ca,2n) | 0,0037 ms |
| 251No | 1967 | 244Cm(12C,5n) | 0,76 s |
| 252Nog | 1959 | 244Cm(12C,4n) | 2,44 s |
| 252Nom | ~2002 | 206Pb(48Ca,2n) | 110 ms |
| 253Nog | 1967 | 242Pu(16O,5n),239Pu(18O,4n) | 1,62 min |
| 253Nom | 1971 | 249Cf(12C,4n)[1] | 0,0435 ms |
| 254Nog | 1966 | 243Am(15N,4n) | 51 s |
| 254Nom1 | 1967? | 246Cm(13C,5n),246Cm(12C,4n) | 275 ms |
| 254Nom2 | ~2003 | 208Pb(48Ca,2n) | 0,198 ms |
| 255No | 1967 | 246Cm(13C,4n),248Cm(12C,5n) | 3,1 min |
| 256No | 1967 | 248Cm(12C,4n),248Cm(13C,5n) | 2,91 s |
| 257No | 1961? , 1967 | 248Cm(13C,4n) | 25 s |
| 258No | 1967 | 248Cm(13C,3n) | 1,2 ms |
| 259No | 1973 | 248Cm(18O,α3n) | 58 min |
| 260No | ? | 254Es + 22Ne,18O,13C - transfer | 160 ms |
| 262No | 1988 | 254Es + 22Ne - transfer (EC of 262Lr) | 5 ms |
Literatura
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Reference
- ↑ see rutherfordium
Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |