Těžký křižník

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Heavy Cruiser Maya.jpg|thumb|[[Japonsko|Japonský]] těžký křižník [[Maja (1930)|''Maja'']]]]
+
[[Soubor:Japanese Heavy Cruiser Maya.jpg|thumb|230px|[[Japonsko|Japonský]] těžký křižník [[Maja (1930)|''Maja'']]]]
-
'''Těžký [[křižník]]''' je označení pro [[Válečná loď|válečné lodě]], po [[Londýnská konference|londýnské dohodě]] z r. [[1930]] vyzbrojené [[dělo|děly]] ráže 155 - 203 mm, výtlakem do 10 000 tun, bez ohledu na rozměry a [[pancéřování]]. Jejich úkolem bylo doprovázet [[Bitevní loď|bitevní lodě]], popř. je v samostatných svazech nahrazovat. První těžké křižníky se objevily v [[Spojené království|Británii]] během [[První světová válka|první světové války]] ([[Třída Hawkins|třída ''Hawkins'']]), ale formálně se označení „těžký křižník“ začalo používat až v roce [[1930]]. Těžké křižníky postupně nahrazovaly starší typ křižníku, a to [[pancéřový křižník]].
+
'''Těžký [[křižník]]''' je označení pro [[Válečná loď|válečné lodě]], po [[Londýnská konference|londýnské dohodě]] z r. [[1930]] vyzbrojené [[dělo|děly]] ráže 155 - 203 mm, výtlakem do 10 000 tun, bez ohledu na rozměry a [[pancéřování]]. Jejich úkolem bylo doprovázet [[Bitevní loď|bitevní lodě]], případně je v samostatných svazech částečně nahrazovat. První těžké křižníky se objevily v [[Spojené království|Británii]] během [[První světová válka|první světové války]] ([[Třída Hawkins|třída ''Hawkins'']]), ale formálně se označení „těžký křižník“ začalo používat až v roce [[1930]]. Těžké křižníky postupně nahrazovaly starší typ křižníku, a to [[pancéřový křižník]].
Nejčastější výzbrojí bylo 6 až 10 děl ráže 203 mm a mnoho děl menší ráže. Také [[torpédomet]]y (kromě [[Spojené státy americké|amerických]] lodí) a [[hydroplán]]y. [[Japonsko|Japonská]] [[Třída Mogami|třída ''Mogami'']] byla zpočátku vyzbrojena děly ráže 155 mm a zařazena mezi [[Lehký křižník|lehké]], aby splňovala podmínky Londýnské dohody, mezi těžké se zařadila po přezbrojení na děla ráže 203 mm v roce [[1940]].
Nejčastější výzbrojí bylo 6 až 10 děl ráže 203 mm a mnoho děl menší ráže. Také [[torpédomet]]y (kromě [[Spojené státy americké|amerických]] lodí) a [[hydroplán]]y. [[Japonsko|Japonská]] [[Třída Mogami|třída ''Mogami'']] byla zpočátku vyzbrojena děly ráže 155 mm a zařazena mezi [[Lehký křižník|lehké]], aby splňovala podmínky Londýnské dohody, mezi těžké se zařadila po přezbrojení na děla ráže 203 mm v roce [[1940]].
Přestože těžké křižníky výzbrojí nepřekonaly bitevní lodě a pro jiné úkoly byly příliš těžké, sehrály během [[Druhá světová válka|2. světové války]] důležitou roli. Po válce jejich význam klesl a z loďstev začaly být vyřazovány.
Přestože těžké křižníky výzbrojí nepřekonaly bitevní lodě a pro jiné úkoly byly příliš těžké, sehrály během [[Druhá světová válka|2. světové války]] důležitou roli. Po válce jejich význam klesl a z loďstev začaly být vyřazovány.
== Příklady těžkých křižníků ==
== Příklady těžkých křižníků ==
=== [[Francie]] ([[Francouzské námořnictvo|Marine Nationale]]) ===
=== [[Francie]] ([[Francouzské námořnictvo|Marine Nationale]]) ===
-
[[Soubor:Colbert-1.jpg|left|thumb|Křižník [[Colbert (1928)|''Colbert'']] [[Třída Suffren|třídy ''Suffren'']]]]
+
[[Soubor:Colbert-1.jpg|thumb|left|200px|Křižník [[Colbert (1928)|''Colbert'']] [[Třída Suffren|třídy ''Suffren'']]]]
=== [[Itálie]] ([[Regia Marina]]) ===
=== [[Itálie]] ([[Regia Marina]]) ===
=== [[Japonsko]] ([[Japonské císařské námořnictvo]]) ===
=== [[Japonsko]] ([[Japonské císařské námořnictvo]]) ===
-
[[Soubor:Japanese cruiser Haguro.jpg|left|thumb|Křižník [[Haguro (1928)|''Haguro'']] [[Třída Mjókó|třídy ''Mjókó'']]]]
+
[[Soubor:Japanese cruiser Haguro.jpg|thumb|left|200px|Křižník [[Haguro (1928)|''Haguro'']] [[Třída Mjókó|třídy ''Mjókó'']]]]
-
 
+
[[Soubor:PE Atomtest 2.jpg|thumb|230px|Křižník [[Prinz Eugen (křižník)|''Prinz Eugen'']] [[Třída Admiral Hipper|třídy ''Admiral Hipper'']]]]
=== [[Nacistické Německo|Německo]] ([[Kriegsmarine]]) ===
=== [[Nacistické Německo|Německo]] ([[Kriegsmarine]]) ===
-
[[Soubor:PE Atomtest 1.jpg|right|thumb|Křižník [[Prinz Eugen (křižník)|''Prinz Eugen'']] [[Třída Admiral Hipper|třídy ''Admiral Hipper'']]]]
 
[[Třída Admiral Hipper|Třída ''Admiral Hipper'']] patřila výtlakem mezi největší, ale výzbrojí (8 děl ráže 203 mm) patřila k průměru. Pro bojové akce prováděné německou Kriegsmarine se příliš nehodila. Z celkem pěti rozestavěných jednotek převzalo námořnictvo tři - ''[[Admiral Hipper]]'' (který šel ke dnu koncem války v přístavu, kde ho zastihlo spojenecké letectvo), [[Prinz Eugen (křižník)|''Prinz Eugen'']] (ten válku „přežil“ a byl vydán Američanům jako válečná kořist) a ''[[Blücher]]'' (jeho kariéra byla krátká, ještě nehotový byl nasazen do [[Operace Weserübung|akce proti Norsku]] a potopen v [[Oslofjord]]u). Další dvě rozestavěné jednotky byly [[Lützow (těžký křižník)|Lützow]], který byl odprodán jako rozestavěný [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] (nebyl nikdy dostavěn, přesto se provizorně vystrojen účastnil [[Obležení Leningradu|obrany Leningradu]] pod jménem ''Tallin'') a [[Seydlitz (křižník)|''Seydlitz'']], o kterém Adolf Hitler těsně před dokončením rozhodl, že bude přestavěn na [[letadlová loď|letadlovou loď]]. Výsledek je nasnadě, Kriegsmarine nedostala ani letadlovou loď, ani křižník.
[[Třída Admiral Hipper|Třída ''Admiral Hipper'']] patřila výtlakem mezi největší, ale výzbrojí (8 děl ráže 203 mm) patřila k průměru. Pro bojové akce prováděné německou Kriegsmarine se příliš nehodila. Z celkem pěti rozestavěných jednotek převzalo námořnictvo tři - ''[[Admiral Hipper]]'' (který šel ke dnu koncem války v přístavu, kde ho zastihlo spojenecké letectvo), [[Prinz Eugen (křižník)|''Prinz Eugen'']] (ten válku „přežil“ a byl vydán Američanům jako válečná kořist) a ''[[Blücher]]'' (jeho kariéra byla krátká, ještě nehotový byl nasazen do [[Operace Weserübung|akce proti Norsku]] a potopen v [[Oslofjord]]u). Další dvě rozestavěné jednotky byly [[Lützow (těžký křižník)|Lützow]], který byl odprodán jako rozestavěný [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] (nebyl nikdy dostavěn, přesto se provizorně vystrojen účastnil [[Obležení Leningradu|obrany Leningradu]] pod jménem ''Tallin'') a [[Seydlitz (křižník)|''Seydlitz'']], o kterém Adolf Hitler těsně před dokončením rozhodl, že bude přestavěn na [[letadlová loď|letadlovou loď]]. Výsledek je nasnadě, Kriegsmarine nedostala ani letadlovou loď, ani křižník.
 +
Mezi těžké křižníky je rovněž řazena i [[Kapesní bitevní loď|třída ''Deutschland'']]. Původně označovaná za pancéřové lodě, všeobecně známější jako ''Kapesní bitevní lodě''. Obsažena sem byla proto, že to byla kategorie jí nejbližší, i když řazení mezi křižníky je diskutabilní. Rychlostí značně zaostávala a naopak hlavní výzbrojí (6 děl ráže 280 mm) značně překračovala všechny limity pro těžké křižníky. Patřily sem tři jednotky - [[Lützow (kapesní bitevní loď)|''Deutschland'']] (v roce [[1940]] přejmenovaný na ''Lützow''), ''[[Admiral Scheer]]'' a ''[[Admiral Graf Spee]]''. Prvním dvěma jmenovaným se staly osudné nálety Spojenců na německé přístavy koncem války, posledně jmenovaný byl naopak první těžkou válečnou lodí, kterou Německo ve válce ztratilo - zapojil se hned v září do korzárské války v jižním [[Atlantik]]u, ale nakonec byl [[Bitva u ústí Rio de La Plata|dopaden britskou eskadrou]] (těžký a dva lehké křižníky), uprchl do Montevidea a když se šance na únik vytratila, tak kapitán sám vydal rozkaz k potopení lodi před přístavem.
Mezi těžké křižníky je rovněž řazena i [[Kapesní bitevní loď|třída ''Deutschland'']]. Původně označovaná za pancéřové lodě, všeobecně známější jako ''Kapesní bitevní lodě''. Obsažena sem byla proto, že to byla kategorie jí nejbližší, i když řazení mezi křižníky je diskutabilní. Rychlostí značně zaostávala a naopak hlavní výzbrojí (6 děl ráže 280 mm) značně překračovala všechny limity pro těžké křižníky. Patřily sem tři jednotky - [[Lützow (kapesní bitevní loď)|''Deutschland'']] (v roce [[1940]] přejmenovaný na ''Lützow''), ''[[Admiral Scheer]]'' a ''[[Admiral Graf Spee]]''. Prvním dvěma jmenovaným se staly osudné nálety Spojenců na německé přístavy koncem války, posledně jmenovaný byl naopak první těžkou válečnou lodí, kterou Německo ve válce ztratilo - zapojil se hned v září do korzárské války v jižním [[Atlantik]]u, ale nakonec byl [[Bitva u ústí Rio de La Plata|dopaden britskou eskadrou]] (těžký a dva lehké křižníky), uprchl do Montevidea a když se šance na únik vytratila, tak kapitán sám vydal rozkaz k potopení lodi před přístavem.
 +
=== [[Spojené království]] ([[Royal Navy]]) ===
=== [[Spojené království]] ([[Royal Navy]]) ===
-
[[Soubor:HMSNorfolk28Countyclasscruiser.jpg|left|thumb|Křižník [[HMS Norfolk (78)|HMS ''Norfolk'']] [[Třída Norfolk|třídy ''Norfolk'']]]]
+
[[Soubor:HMS Norfolk (78) in Hampton Roads on 29 September 1933.jpg|thumb|left|200px|Křižník [[HMS Norfolk (78)|HMS ''Norfolk'']] [[Třída Norfolk|třídy ''Norfolk'']]]]
-
=== [[Spojené státy americké]] ([[US Navy]]) ===
+
=== [[Spojené státy americké]] ([[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]]) ===
-
[[Soubor:USS San Francisco (CA-38) off San Pedro, California, April 1935.jpg|right|thumb|Křižník [[USS San Francisco (CA-38)|USS ''San Francisco'']] [[Třída New Orleans|třídy ''New Orleans'']]]]
+
[[Soubor:USS San Francisco (CA-38) off San Pedro, California, April 1935a.jpg|thumb|230px|Křižník [[USS San Francisco (CA-38)|USS ''San Francisco'']] [[Třída New Orleans|třídy ''New Orleans'']]]]
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Typy válečných lodí|Křižník, těžký]]
[[Kategorie:Typy válečných lodí|Křižník, těžký]]

Aktuální verze z 26. 9. 2021, 10:20

Japonský těžký křižník Maja

Těžký křižník je označení pro válečné lodě, po londýnské dohodě z r. 1930 vyzbrojené děly ráže 155 - 203 mm, výtlakem do 10 000 tun, bez ohledu na rozměry a pancéřování. Jejich úkolem bylo doprovázet bitevní lodě, případně je v samostatných svazech částečně nahrazovat. První těžké křižníky se objevily v Británii během první světové války (třída Hawkins), ale formálně se označení „těžký křižník“ začalo používat až v roce 1930. Těžké křižníky postupně nahrazovaly starší typ křižníku, a to pancéřový křižník. Nejčastější výzbrojí bylo 6 až 10 děl ráže 203 mm a mnoho děl menší ráže. Také torpédomety (kromě amerických lodí) a hydroplány. Japonská třída Mogami byla zpočátku vyzbrojena děly ráže 155 mm a zařazena mezi lehké, aby splňovala podmínky Londýnské dohody, mezi těžké se zařadila po přezbrojení na děla ráže 203 mm v roce 1940. Přestože těžké křižníky výzbrojí nepřekonaly bitevní lodě a pro jiné úkoly byly příliš těžké, sehrály během 2. světové války důležitou roli. Po válce jejich význam klesl a z loďstev začaly být vyřazovány.

Obsah

Příklady těžkých křižníků

Francie (Marine Nationale)

Křižník Colbert třídy Suffren

Itálie (Regia Marina)

Japonsko (Japonské císařské námořnictvo)

Křižník Haguro třídy Mjókó
Křižník Prinz Eugen třídy Admiral Hipper

Německo (Kriegsmarine)

Třída Admiral Hipper patřila výtlakem mezi největší, ale výzbrojí (8 děl ráže 203 mm) patřila k průměru. Pro bojové akce prováděné německou Kriegsmarine se příliš nehodila. Z celkem pěti rozestavěných jednotek převzalo námořnictvo tři - Admiral Hipper (který šel ke dnu koncem války v přístavu, kde ho zastihlo spojenecké letectvo), Prinz Eugen (ten válku „přežil“ a byl vydán Američanům jako válečná kořist) a Blücher (jeho kariéra byla krátká, ještě nehotový byl nasazen do akce proti Norsku a potopen v Oslofjordu). Další dvě rozestavěné jednotky byly Lützow, který byl odprodán jako rozestavěný Sovětskému svazu (nebyl nikdy dostavěn, přesto se provizorně vystrojen účastnil obrany Leningradu pod jménem Tallin) a Seydlitz, o kterém Adolf Hitler těsně před dokončením rozhodl, že bude přestavěn na letadlovou loď. Výsledek je nasnadě, Kriegsmarine nedostala ani letadlovou loď, ani křižník.

Mezi těžké křižníky je rovněž řazena i třída Deutschland. Původně označovaná za pancéřové lodě, všeobecně známější jako Kapesní bitevní lodě. Obsažena sem byla proto, že to byla kategorie jí nejbližší, i když řazení mezi křižníky je diskutabilní. Rychlostí značně zaostávala a naopak hlavní výzbrojí (6 děl ráže 280 mm) značně překračovala všechny limity pro těžké křižníky. Patřily sem tři jednotky - Deutschland (v roce 1940 přejmenovaný na Lützow), Admiral Scheer a Admiral Graf Spee. Prvním dvěma jmenovaným se staly osudné nálety Spojenců na německé přístavy koncem války, posledně jmenovaný byl naopak první těžkou válečnou lodí, kterou Německo ve válce ztratilo - zapojil se hned v září do korzárské války v jižním Atlantiku, ale nakonec byl dopaden britskou eskadrou (těžký a dva lehké křižníky), uprchl do Montevidea a když se šance na únik vytratila, tak kapitán sám vydal rozkaz k potopení lodi před přístavem.

Spojené království (Royal Navy)

Křižník HMS Norfolk třídy Norfolk

Spojené státy americké (US Navy)

Křižník USS San Francisco třídy New Orleans


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/T%C4%9B%C5%BEk%C3%BD_k%C5%99i%C5%BEn%C3%ADk“