Botnický záliv
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox moře | {{Infobox moře | ||
| název = Botnický záliv | | název = Botnický záliv | ||
| - | | obrázek = | + | | obrázek = |
| popis1 = | | popis1 = | ||
| popis2 = | | popis2 = | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| poznámka = | | poznámka = | ||
| přítok = [[Ångermanälven]], [[Byskeälven]], [[Dalälven]], [[Indalsälven]], [[Kemijoki]], [[Kokemäenjoki]], [[Ljusnan]], [[Lapuanjoki]], [[Oulujoki]], [[Pite älv]], [[Pyhäjoki (řeka v kraji Oulu)|Pyhäjoki]], [[Torne älv]], [[Ume älv]] | | přítok = [[Ångermanälven]], [[Byskeälven]], [[Dalälven]], [[Indalsälven]], [[Kemijoki]], [[Kokemäenjoki]], [[Ljusnan]], [[Lapuanjoki]], [[Oulujoki]], [[Pite älv]], [[Pyhäjoki (řeka v kraji Oulu)|Pyhäjoki]], [[Torne älv]], [[Ume älv]] | ||
| - | }} | + | }}[[File:Scandinavia M2002074 lrg.jpg|thumb|240px|Botnický záliv (2002)]] |
'''Botnický záliv''' ({{vjazyce2|fi|Pohjanlahti}}, {{vjazyce2|sv|Bottniska viken}}, název je odvozen od historických názvů švédských provincií ''Botten'', což znamená ''dno'', ''půda'') je nejsevernější část [[Baltské moře|Baltského moře]], jeho největší [[záliv]], který se vkleňuje mezi [[Švédsko]] ([[kraj (Švédsko)|kraje]] [[Stockholm (kraj)|Stockholm]], [[Uppsala (kraj)|Uppsala]], [[Gävleborg]], [[Västernorrland]], [[Västerbotten]], [[Norrbotten]]) a [[Finsko]] ([[kraj (Finsko)|kraje]] [[Západní Finsko]], [[Oulu (kraj)|Oulu]], [[Laponsko (finský kraj)|Laponsko]]). Na jihu je od ''Baltského moře'' oddělen [[souostroví]]m [[Ålandy]] (také stejnojmenný autonomní kraj ''Finska''), které se nachází v hrdle zálivu. Je 725 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhý a 80 až 240 km široký. Celkově zabírá rozlohu asi 117 000 km². Maximálně je hluboký 295 [[metr|m]] v jižní části a 112 m v severní části. | '''Botnický záliv''' ({{vjazyce2|fi|Pohjanlahti}}, {{vjazyce2|sv|Bottniska viken}}, název je odvozen od historických názvů švédských provincií ''Botten'', což znamená ''dno'', ''půda'') je nejsevernější část [[Baltské moře|Baltského moře]], jeho největší [[záliv]], který se vkleňuje mezi [[Švédsko]] ([[kraj (Švédsko)|kraje]] [[Stockholm (kraj)|Stockholm]], [[Uppsala (kraj)|Uppsala]], [[Gävleborg]], [[Västernorrland]], [[Västerbotten]], [[Norrbotten]]) a [[Finsko]] ([[kraj (Finsko)|kraje]] [[Západní Finsko]], [[Oulu (kraj)|Oulu]], [[Laponsko (finský kraj)|Laponsko]]). Na jihu je od ''Baltského moře'' oddělen [[souostroví]]m [[Ålandy]] (také stejnojmenný autonomní kraj ''Finska''), které se nachází v hrdle zálivu. Je 725 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhý a 80 až 240 km široký. Celkově zabírá rozlohu asi 117 000 km². Maximálně je hluboký 295 [[metr|m]] v jižní části a 112 m v severní části. | ||
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | |||
| - | {{ | + | {{Flickr|Gulf+Bothnia}}{{Commonscat|Gulf of Bothnia}}{{Atlantský oceán}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Botnický záliv| ]] | [[Kategorie:Botnický záliv| ]] | ||
[[Kategorie:Zálivy v Baltském moři]] | [[Kategorie:Zálivy v Baltském moři]] | ||
Aktuální verze z 12. 12. 2021, 15:17
Botnický záliv (finsky Pohjanlahti, švédsky Bottniska viken, název je odvozen od historických názvů švédských provincií Botten, což znamená dno, půda) je nejsevernější část Baltského moře, jeho největší záliv, který se vkleňuje mezi Švédsko (kraje Stockholm, Uppsala, Gävleborg, Västernorrland, Västerbotten, Norrbotten) a Finsko (kraje Západní Finsko, Oulu, Laponsko). Na jihu je od Baltského moře oddělen souostrovím Ålandy (také stejnojmenný autonomní kraj Finska), které se nachází v hrdle zálivu. Je 725 km dlouhý a 80 až 240 km široký. Celkově zabírá rozlohu asi 117 000 km². Maximálně je hluboký 295 m v jižní části a 112 m v severní části.
Obsah |
Ostrovy a souostroví
Největší ostrovy a souostroví jsou Ålandy, Vallgrund, Hailuoto. Značné množství drobných ostrůvků lze nalézt u členitého pobřeží Švédska i Finska, zejména pak na jihozápadě Finska.
Přítoky, charakteristika
Hlavní přítoky jsou Torne älv na hranici a dále pak
- ve Švédsku — Ångermanälven, Byskeälven, Dalälven, Gideälven, Indalsälven, Ljusnan, Pite älv, Ume älv
- ve Finsku — Kemijoki, Oulujoki, Pyhäjoki, Lapuanjoki, Kokemäenjoki
Charakteristika
Ostrůvky, skaliska a mělčiny u Vaasy rozdělují záliv na dvě části. Severní část se jmenuje Bottenviken (Botnická zátoka) a jižní Bottenhavet (Botnické moře). Jsou spojené průlivem Kvarken. S Baltským mořem je Bottenhavet spojen průlivem Jižní Kvarken mezi Ålandami a pobřežím Švédska.
Vlastnosti vody
Mořské proudy na povrchu tečou proti směru hodinových ručiček. U dna se projevuje pohyb více slaných vod ze severní části Baltského moře na sever. Teplota vody je v únoru 0 °C a v srpnu 12 až 13 °C. Botnický záliv je mimořádně zajímavý z přírodovědeckého hlediska, neboť díky četným řekám (přítok 135 km³ vody za rok) a srážkám (26 km³ za rok), které jej vydatně zásobují, jeho slanost se vzdáleností od hrdla zálivu (tedy směrem k severu) výrazně klesá. V okolí Åland jsou vody Botnického zálivu brakické (4 až 5 ‰), v jeho nejsevernější části jde již o v podstatě normální říční (sladkou) vodu (1 až 3 ‰) a v níž žijí mnohé sladkovodní druhy. Led se objevuje v říjnu a listopadu a vydrží na severu až do začátku června. Příliv na jihu je smíšený, na severu je dvacetičtyřhodinový, vysoký 10 cm.
Doprava
Hlavní přístavy na břehu jsou Gävle, Söderhamn, Örnsköldsvik, Umeå, Luleå (Švédsko) a Tornio, Kemi, Oulu, Kokkola, Vaasa, Pori, Mariehamn (Finsko).
Pro zabezpečení námořní dopravy v zimním období se používá ledoborec Sampo, jehož domovský přístavem je Kemi.
Literatura
- V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Ботнический залив“.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |