Zajištěná cesta
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Zajištěná cesta''' (nazývaná také jako '''feráta''', podle italského označení ''Via Ferrata'', časté je také německé označení '''klettersteig''') je cesta v náročném horském terénu, která je vybavená jistícími fixními [[Lano|lany]], železnými stupačkami případně dalšími umělými pomůckami. Cílem takových úprav je zvýšení bezpečnosti procházejících osob a zpřístupnění terénu i návštěvníkům, kteří nemají zkušenosti s náročnými [[Horolezectví|horolezeckými]] výstupy. | '''Zajištěná cesta''' (nazývaná také jako '''feráta''', podle italského označení ''Via Ferrata'', časté je také německé označení '''klettersteig''') je cesta v náročném horském terénu, která je vybavená jistícími fixními [[Lano|lany]], železnými stupačkami případně dalšími umělými pomůckami. Cílem takových úprav je zvýšení bezpečnosti procházejících osob a zpřístupnění terénu i návštěvníkům, kteří nemají zkušenosti s náročnými [[Horolezectví|horolezeckými]] výstupy. | ||
- | [[Soubor:Pidinger Klettersteig.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Pidinger Klettersteig.jpg|thumb|240px|Pidinger Klettersteig]] |
- | [[Soubor:Ferrata Hans von Haid steig 01.jpg|thumb|Hans von Haid steig (D)-pohoří Rax]] | + | [[Soubor:Ferrata Hans von Haid steig 01.jpg|thumb|240px|Hans von Haid steig (D)-pohoří Rax]] |
- | [[Soubor:Ferrata Hans von Haid steig 02.jpg|thumb|Hans von Haid steig (D)-pohoří Rax]] | + | [[Soubor:Ferrata Hans von Haid steig 02.jpg|thumb|240px|Hans von Haid steig (D)-pohoří Rax]] |
- | [[Soubor:Ferrata_Luigi_Zacchi.jpg|thumb|[[Ferrata Luigi Zacchi]] (D) - Monte Schiara]] | + | [[Soubor:Ferrata_Luigi_Zacchi.jpg|thumb|240px|[[Ferrata Luigi Zacchi]] (D) - Monte Schiara]] |
== Vybavení zajištěných cest == | == Vybavení zajištěných cest == | ||
Zajištěné cesty umožňují bezpečné zdolání i náročných horolezeckých částí díky fixnímu jištění. | Zajištěné cesty umožňují bezpečné zdolání i náročných horolezeckých částí díky fixnímu jištění. | ||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
Příklady značení obtížnosti: | Příklady značení obtížnosti: | ||
'''Rakousko:''' | '''Rakousko:''' | ||
- | * '''A''' | + | * '''A''' – Zajištěné, jednoznačně vedené turistické cesty a velmi lehké zajištěné cesty – ferraty. Místy vedeny strmým skalním terénem, a to po přirozených skalních pásech nebo po umělých pomůckách (umělé stupy, [[Lávka|lávky]]). Umělé jištění v podobě ocelových lan, řetězů nebo zábradlí slouží převážně jen ke zvýšení pocitu jistoty v exponovaném terénu, z technického hlediska však není nutné. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně [[obtížnost]]i I. [[UIAA]]. |
- | * '''B''' | + | * '''B''' – Mírně strmý skalní terén. Umělé zajištění v podobě ocelových [[Lano|lan]], [[Kramle|kramlí]], kolíků a [[Žebřík|žebříků]] slouží přímo k postupu vpřed. Některé pasáže jsou již namáhavé a vyžadují sílu. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně [[obtížnost]]i max. II. [[UIAA]]. |
- | * '''C''' | + | * '''C''' – Strmý skalní terén. Umělým jištěním (ocelová [[Lano|lana]], [[kramle]], kolíky, [[Žebřík|žebříky]]) je opatřena převážná část celkové délky cesty a mohou být hůře dostupná pro nižší postavy. Časté svislé stěny s nataženým ocelovým [[Lano|lanem]] k jištění. Zajištěné úseky už vyžadují určitou sílu v pažích a při delším podniku jsou unavující a velmi namáhavé. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně [[obtížnost]]i max. III. [[UIAA]]. |
- | * '''D''' | + | * '''D''' – Velmi strmý skalní terén, místy kolmé partie, místy dokonce převislé. Umělé jištění je realizováno většinou jen pomocí ocelových [[Lano|lan]] a příležitostně umělými stupy (kramle, kolíky). Místy značně exponované. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně [[obtížnost]]i IV. [[UIAA]]. Předpokládá se, že lezec je trénovaný a ve výborné kondici. Je dobré použít obuv s podrážkou podobající se lezečkám. Cestou se lze setkat s úseky I.–II. [[UIAA]], které nejsou odjištěny vůbec a je nutné je s jistotou překonat. Lze doporučit pouze dostatečně zkušeným vysokohorským [[Turista|turistům]] a [[Horolezec|horolezcům]]. Nezkušení by měli být jištěni zkušeným vůdcem nebo [[Instruktor|instruktorem]]. |
- | * '''E''' | + | * '''E''' – Místy extrémně exponované cesty via ferrata, vedené v kolmém skalním terénu s minimem přirozených stupů. Umělé zajištění je realizováno většinou jen pomocí ocelových lan a jen velmi málo umělými stupy ([[kramle]], kolíky). Nejtěžší místa vyžadují použití horolezecké techniky nebo velkou sílu v pažích. Bez umělého zajištění by se jednalo o těžký horolezecký terén – místy stupně [[obtížnost]]i V.–VI. [[UIAA]]. Tyto zajištěné cesty už mají vysloveně sportovní charakter. Pouštět se do nich mohou jen velmi zkušení vysokohorští turisté a horolezci. Určeno jen pro specialisty a fajnšmekry. Klíčová místa jsou nebezpečná a vyžadují koncentraci. Běžně se vyskytuje lezení II. [[UIAA]] bez jištění. Nezkušení musí být zásadně jištěni zkušeným vůdcem nebo [[Instruktor|instruktorem]]. Tyto ferraty nemají za úkol lezci cestu usnadnit, ale naopak obtíže vyhledávají. |
- | + | ; Itálie: | |
- | * '''modré''' | + | * '''modré''' – snadné, odpovídá [[Rakousko|rakouskému]] A |
- | * '''červené''' | + | * '''červené''' – středně náročné |
- | * '''černé''' | + | * '''černé''' – výhradně pro zkušené, odpovídá [[Rakousko|rakouskému]] D, E |
nové italské značení: | nové italské značení: | ||
- | * '''F''' | + | * '''F''' – facile – snadné |
- | * '''MD''' | + | * '''MD''' – media difficoltà – středně obtížné |
- | * '''D''' | + | * '''D''' – difficile – obtížné |
- | * '''MOD''' | + | * '''MOD''' – molto difficile – velmi obtížné |
- | * '''ED''' | + | * '''ED''' – estrema difficoltà – extrémně obtížné |
== Významné cesty Via ferrata v Alpách == | == Významné cesty Via ferrata v Alpách == | ||
- | [[Soubor:Montasio-Scala Pipan.jpg|thumb|Scala Pipan na Jôf di Montasio, Itálie | + | [[Soubor:Montasio-Scala Pipan.jpg|thumb|240px|Scala Pipan na Jôf di Montasio, Itálie]] |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
{| class="wikitable" style="text-align: center;" | {| class="wikitable" style="text-align: center;" | ||
|- | |- | ||
Řádka 125: | Řádka 122: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | * [http://www.klettersteig.de Všechny zajištěné cesty v Evropě | + | * [http://www.klettersteig.de Všechny zajištěné cesty v Evropě (německy)] |
Aktuální verze z 10. 6. 2022, 14:19
Zajištěná cesta (nazývaná také jako feráta, podle italského označení Via Ferrata, časté je také německé označení klettersteig) je cesta v náročném horském terénu, která je vybavená jistícími fixními lany, železnými stupačkami případně dalšími umělými pomůckami. Cílem takových úprav je zvýšení bezpečnosti procházejících osob a zpřístupnění terénu i návštěvníkům, kteří nemají zkušenosti s náročnými horolezeckými výstupy.
Obsah |
Vybavení zajištěných cest
Zajištěné cesty umožňují bezpečné zdolání i náročných horolezeckých částí díky fixnímu jištění. Jistící lano, v pravidelných intervalech spolehlivě ukotvené k pevné skále, slouží k zavěšení karabiny ze soupravy pro samojištění. Průběžné jistící lano bývá u cest nejnižších obtížností používáno jako zábradlí – k přidržení rukou pro případ uklouznutí – zejména za mokra, na zbytcích sněhu nebo při námraze. Používá se i na přístupových cestách k horským chatám, kde prochází řada méně zkušených turistů. Dalšími umělými pomůckami bývají žebříky, řetězy, kramle, stupačky, lávky a čepy. Slouží jako stupy a chyty v místech, kde přirozený terén neposkytuje přirozené stupy a chyty. Méně zkušení lezci tak mohou bezpečně zdolat i extrémně kolmé až převislé úseky, které by pro ně byly při klasickém horolezeckém postupu nedosažitelné. V takovém případě se už však leze spíše „po železe“ než po skále.
Obtížnost zajištěných cest
Označení obtížnosti se liší podle zvyklostí v dané horské oblasti. Obtížnost je dána jednak obtížností nejtěžšího místa, jeho délkou, ale i celkovou délkou cesty. Příklady značení obtížnosti: Rakousko:
- A – Zajištěné, jednoznačně vedené turistické cesty a velmi lehké zajištěné cesty – ferraty. Místy vedeny strmým skalním terénem, a to po přirozených skalních pásech nebo po umělých pomůckách (umělé stupy, lávky). Umělé jištění v podobě ocelových lan, řetězů nebo zábradlí slouží převážně jen ke zvýšení pocitu jistoty v exponovaném terénu, z technického hlediska však není nutné. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti I. UIAA.
- B – Mírně strmý skalní terén. Umělé zajištění v podobě ocelových lan, kramlí, kolíků a žebříků slouží přímo k postupu vpřed. Některé pasáže jsou již namáhavé a vyžadují sílu. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti max. II. UIAA.
- C – Strmý skalní terén. Umělým jištěním (ocelová lana, kramle, kolíky, žebříky) je opatřena převážná část celkové délky cesty a mohou být hůře dostupná pro nižší postavy. Časté svislé stěny s nataženým ocelovým lanem k jištění. Zajištěné úseky už vyžadují určitou sílu v pažích a při delším podniku jsou unavující a velmi namáhavé. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti max. III. UIAA.
- D – Velmi strmý skalní terén, místy kolmé partie, místy dokonce převislé. Umělé jištění je realizováno většinou jen pomocí ocelových lan a příležitostně umělými stupy (kramle, kolíky). Místy značně exponované. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti IV. UIAA. Předpokládá se, že lezec je trénovaný a ve výborné kondici. Je dobré použít obuv s podrážkou podobající se lezečkám. Cestou se lze setkat s úseky I.–II. UIAA, které nejsou odjištěny vůbec a je nutné je s jistotou překonat. Lze doporučit pouze dostatečně zkušeným vysokohorským turistům a horolezcům. Nezkušení by měli být jištěni zkušeným vůdcem nebo instruktorem.
- E – Místy extrémně exponované cesty via ferrata, vedené v kolmém skalním terénu s minimem přirozených stupů. Umělé zajištění je realizováno většinou jen pomocí ocelových lan a jen velmi málo umělými stupy (kramle, kolíky). Nejtěžší místa vyžadují použití horolezecké techniky nebo velkou sílu v pažích. Bez umělého zajištění by se jednalo o těžký horolezecký terén – místy stupně obtížnosti V.–VI. UIAA. Tyto zajištěné cesty už mají vysloveně sportovní charakter. Pouštět se do nich mohou jen velmi zkušení vysokohorští turisté a horolezci. Určeno jen pro specialisty a fajnšmekry. Klíčová místa jsou nebezpečná a vyžadují koncentraci. Běžně se vyskytuje lezení II. UIAA bez jištění. Nezkušení musí být zásadně jištěni zkušeným vůdcem nebo instruktorem. Tyto ferraty nemají za úkol lezci cestu usnadnit, ale naopak obtíže vyhledávají.
- Itálie
- modré – snadné, odpovídá rakouskému A
- červené – středně náročné
- černé – výhradně pro zkušené, odpovídá rakouskému D, E
nové italské značení:
- F – facile – snadné
- MD – media difficoltà – středně obtížné
- D – difficile – obtížné
- MOD – molto difficile – velmi obtížné
- ED – estrema difficoltà – extrémně obtížné
Významné cesty Via ferrata v Alpách
Zajištěné cesty nejsou obvyklé jen v Alpách. Nalezneme je také v pohořích nealpských zemí jako např. na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Španělsku (Pyreneje) aj.
- Karpaty
Malá Fatra, Roháče, Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Slovenský ráj, Fagaraš, Retezat, Piatra Craiului
- Balkánský poloostrov
Historie
Historie ferrat má více jak 150letou tradici. Spousta cest využívaných dnes jako Via ferrata jsou dávné zajištěné vojenské cesty, které umožňovaly a usnadňovaly někdejším vojákům, bojujícím často i na vrcholech hor, výstupy k jejich stanovištím. Vytvoření první opravdové ferraty je datováno na rok 1843 na normálce na vrchol Hoher Dachstein v Rakousku. Za stejným účelem a ve stejném duchu byla v roce 1869 zajištěna klasická cesta na Grossglockner a od roku 1880 se začínaly objevovat krátké zajištěné úseky ve východních stěnách Brenty. Všechny tyto cesty byly dílem DÖAV (Deutscher und Österreichscher Alpenverein; česky Rakousko-německý alpinistický spolek), protože do roku 1918 byla celá tato oblast součástí Rakouska-Uherska. První světová válka v letech 1915–1918 způsobila dočasný pád turismu, ale rakouští i italští vojáci budovali při střežení hranic ve stěnách dolomitských vrcholů žebříky, dolovali galerie a tunely a exponovaná místa opatřovali lany. Mnoho cest potom navázalo na vojenské buď jen zčásti nebo zcela. V současnosti jsou budovány ferraty nové generace, které nemají návštěvníkovi průstup usnadnit, ale naopak obtíže spíše vyhledávají.
Reference
- Popis a databáze ferrat a klettersteigů
- publikace: Dolomity, nejkrásnější ferraty (podrobný průvodce, Pascal Sombardier) - ISBN 80-7267-157-X
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |