Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Masakr v Babím Jaru
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | [[Soubor:Kyiv - Babyn Yar Memorial memo.jpg|thumb|240px|Pomník v Babím Jaru]] | |
| - | '''Masakr v Babím Jaru''' bývá nazývána akce akce německých jednotek [[Einsatzgruppen]], které na místě poblíž [[Kyjev]]a postřílely koncem září [[1941]] přes 33 tisíc [[Židé|Židů]] a v průběhu [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]] několik desítek tisíc dalších občanů tehdejšího [[Sovětský svaz|SSSR]]. | + | [[Soubor:Luftwaffe aerial photograph of Babi Yar, 1943.jpg|thumb|240px|Letecká fotografie ze září 1943]] |
| - | + | [[Soubor:Big-babijar14.jpg|thumb|224px|Vyhláška pro Židy k odchodu z Kyjeva]] | |
| + | [[Soubor:ILS 6758 German Khan and others at Babi Yar 2016.jpg|thumb|224px|Malá skupina ukrajinských dolarových miliardářů (2016)]] | ||
| + | '''Masakr v Babím Jaru''' bývá nazývána akce akce německých jednotek [[Einsatzgruppen]], které na místě poblíž [[Kyjev]]a postřílely koncem září [[1941]] přes 33 tisíc [[Židé|Židů]] a v průběhu [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]] několik {{Nowrap|desítek tisíc dalších občanů}} tehdejšího [[Sovětský svaz|SSSR]]. | ||
==Masakr Židů== | ==Masakr Židů== | ||
| - | |||
V měsíci září [[1941]] po dobytí Kyjeva německými vojsky byla dána ve známost tato vyhláška: | V měsíci září [[1941]] po dobytí Kyjeva německými vojsky byla dána ve známost tato vyhláška: | ||
| - | ''"Židé žijící v Kyjevě a jeho okolí se dostaví 29. září 1941 v 8 hodin ráno na roh ulic Melnichovská a Dochturovská (u hřbitovů ). S sebou si vezmou osobní doklady, cennosti, peníze, teplé oblečení, spodní prádlo atd. Všichni Židé, kteří neuposlechnou toto nařízení a budou přistiženi kdekoli jinde, budou zastřeleni. Všichni civilisté, kteří vniknou do budov evakuovaných Židů a odcizí jejich majetek, budou zastřeleni."'' Byl to začátek předem připravené akce, kterou naplánoval vrchní velitel [[Schutzstaffel|SS]] a policie na [[Ukrajina|Ukrajině]] Obergruppenführer [[Friedrich Jeckeln]]. | + | ''"Židé žijící v Kyjevě a jeho okolí se dostaví 29. září 1941 v 8 hodin ráno na roh ulic Melnichovská a Dochturovská (u hřbitovů ). S sebou si vezmou osobní doklady, cennosti, peníze, teplé oblečení, spodní prádlo atd. Všichni Židé, kteří neuposlechnou toto nařízení a budou přistiženi kdekoli jinde, budou zastřeleni. Všichni civilisté, kteří vniknou do budov evakuovaných Židů a odcizí jejich majetek, budou zastřeleni."'' Byl to začátek předem připravené akce, kterou naplánoval vrchní velitel [[Schutzstaffel|SS]] a policie na [[Ukrajina|Ukrajině]] Obergruppenführer [[Friedrich Jeckeln]]. |
| - | [[Židé]] byli následně 29. září [[1941]] odvedeni se shromažďovacích míst Sonderkomandem 4a, jemuž velel Standartenführer [[Paul Blobel]], do rokle Babí Jar, vzdálené 3 km od [[Kyjev]]a. Akce se účastnily i dva oddíly policejního praporu a ukrajinská milice. Židé byli na místě rozděleni do skupin, byly jim odebrány cenné věci a osobní dokumenty a bylo jim nařízeno vysvléci se do naha. Po té nešt'astníci sestoupili do rokle, kde si je převzala [[Schutzpolizei]]. Muži, ženy i děti byli nuceni lehnout si obličejem k zemi a byli stříleni zezadu. Ti Židé, kteří přicházeli později, si museli lehnout na mrtvoly a očekávat smrtelnou ránu. Hrůzná jatka trvala 2 dny, 29. a 30. září 1941. Podle zprávy, která byla odeslána do [[Berlín]]a, bylo zavražděno 33 771 Židů <ref>Yitzak Arad, Shmuel Krakowski, Shmuel Spector: The Einsatzgruppen Reports. New York: Holocaust Library 1989, s. 168. >[http://www.einsatzgruppenarchives.com/osr101.html Hlášení na internetu v ang.] </ref>. | + | [[Židé]] byli následně 29. září [[1941]] odvedeni se shromažďovacích míst Sonderkomandem 4a, jemuž velel Standartenführer [[Paul Blobel]], do rokle Babí Jar, vzdálené 3 km od [[Kyjev]]a. Akce se účastnily i dva oddíly policejního praporu a ukrajinská milice. Židé byli na místě rozděleni do skupin, byly jim odebrány cenné věci a osobní dokumenty a bylo jim nařízeno vysvléci se do naha. Po té nešt'astníci sestoupili do rokle, kde si je převzala [[Schutzpolizei]]. Muži, ženy i děti byli nuceni lehnout si obličejem k zemi a byli stříleni zezadu. Ti Židé, kteří přicházeli později, si museli lehnout na mrtvoly a očekávat smrtelnou ránu. Hrůzná jatka trvala 2 dny, 29. a 30. září 1941. Podle zprávy, která byla odeslána do [[Berlín]]a, bylo zavražděno 33 771 Židů <ref>Yitzak Arad, Shmuel Krakowski, Shmuel Spector: The Einsatzgruppen Reports. New York: Holocaust Library 1989, s. 168. >[http://www.einsatzgruppenarchives.com/osr101.html Hlášení na internetu v ang.] </ref>. |
==Další masakry== | ==Další masakry== | ||
| - | + | Akce z konce září, která se s ohledem na dobu provedení stala největší hromadnou popravou v dějinách lidstva, nebyla tou poslední. V průběhu nacistické okupace sloužila rokle Babí Jar k dalším hromadným popravám, i když menšího rozsahu. Na místě byly popraveny další desetitisíce [[Židé|Židů]], [[Romové|Romů]], [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Rusové|Rusů]]. Byli zde popravováni též váleční zajatci a partyzáni. | |
| - | Akce z konce září, která se s ohledem na dobu provedení stala největší hromadnou popravou v dějinách lidstva, nebyla tou poslední. V průběhu nacistické okupace sloužila rokle Babí Jar k dalším hromadným popravám, i když menšího rozsahu. Na místě byly popraveny další desetitisíce [[Židé|Židů]], [[Romové|Romů]], [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Rusové|Rusů]]. Byli zde popravováni též váleční zajatci a partyzáni. Odhaduje se, že tu zahynulo až | + | |
| + | Odhaduje se, že tu zahynulo až '''200 000''' lidí. | ||
==Pomník== | ==Pomník== | ||
| + | Na masakr v Babím Jaru se mělo po válce paradoxně zapomenout, a to údajně kvůli Stalinově antisemitské politice 50. let. Situace se změnila na přelomu 50. a 60. let, kdy místo navštívil známý sovětský básník [[Jevgenij Jevtušenko]], který svou básní k tomuto místu rozpoutal diskuzi. Roku [[1962]] složil na základě této básně svou světoznámou 13. symfonii [[Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič|Dmitrij Šostakovič]]. Památník všem obětem rokle v Babím Jaru byl nakonec postaven až roku [[1976]]. | ||
| - | + | == Reference == | |
| - | + | <references/> | |
==Externí odkazy== | ==Externí odkazy== | ||
| - | * [http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2006/11/babi_jar_65 | + | * [https://web.archive.org/web/20070924190921/http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2006/11/babi_jar_65 Babij Jar – Před 65 lety došlo k největší masové vraždě v nám známé historii] |
| - | |||
| - | |||
| - | {{ | + | {{Flickr|Babi+Yar}}{{Commonscat|Babi Yar}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
[[Kategorie:Zločiny druhé světové války]] | [[Kategorie:Zločiny druhé světové války]] | ||
[[Kategorie:Genocidy]] | [[Kategorie:Genocidy]] | ||
[[Kategorie:Holocaust]] | [[Kategorie:Holocaust]] | ||
[[Kategorie:Masakry]] | [[Kategorie:Masakry]] | ||
Verze z 11. 11. 2022, 10:01
Masakr v Babím Jaru bývá nazývána akce akce německých jednotek Einsatzgruppen, které na místě poblíž Kyjeva postřílely koncem září 1941 přes 33 tisíc Židů a v průběhu Velké vlastenecké války několik desítek tisíc dalších občanů tehdejšího SSSR.
Obsah |
Masakr Židů
V měsíci září 1941 po dobytí Kyjeva německými vojsky byla dána ve známost tato vyhláška: "Židé žijící v Kyjevě a jeho okolí se dostaví 29. září 1941 v 8 hodin ráno na roh ulic Melnichovská a Dochturovská (u hřbitovů ). S sebou si vezmou osobní doklady, cennosti, peníze, teplé oblečení, spodní prádlo atd. Všichni Židé, kteří neuposlechnou toto nařízení a budou přistiženi kdekoli jinde, budou zastřeleni. Všichni civilisté, kteří vniknou do budov evakuovaných Židů a odcizí jejich majetek, budou zastřeleni." Byl to začátek předem připravené akce, kterou naplánoval vrchní velitel SS a policie na Ukrajině Obergruppenführer Friedrich Jeckeln.
Židé byli následně 29. září 1941 odvedeni se shromažďovacích míst Sonderkomandem 4a, jemuž velel Standartenführer Paul Blobel, do rokle Babí Jar, vzdálené 3 km od Kyjeva. Akce se účastnily i dva oddíly policejního praporu a ukrajinská milice. Židé byli na místě rozděleni do skupin, byly jim odebrány cenné věci a osobní dokumenty a bylo jim nařízeno vysvléci se do naha. Po té nešt'astníci sestoupili do rokle, kde si je převzala Schutzpolizei. Muži, ženy i děti byli nuceni lehnout si obličejem k zemi a byli stříleni zezadu. Ti Židé, kteří přicházeli později, si museli lehnout na mrtvoly a očekávat smrtelnou ránu. Hrůzná jatka trvala 2 dny, 29. a 30. září 1941. Podle zprávy, která byla odeslána do Berlína, bylo zavražděno 33 771 Židů [1].
Další masakry
Akce z konce září, která se s ohledem na dobu provedení stala největší hromadnou popravou v dějinách lidstva, nebyla tou poslední. V průběhu nacistické okupace sloužila rokle Babí Jar k dalším hromadným popravám, i když menšího rozsahu. Na místě byly popraveny další desetitisíce Židů, Romů, Ukrajinců a Rusů. Byli zde popravováni též váleční zajatci a partyzáni.
Odhaduje se, že tu zahynulo až 200 000 lidí.
Pomník
Na masakr v Babím Jaru se mělo po válce paradoxně zapomenout, a to údajně kvůli Stalinově antisemitské politice 50. let. Situace se změnila na přelomu 50. a 60. let, kdy místo navštívil známý sovětský básník Jevgenij Jevtušenko, který svou básní k tomuto místu rozpoutal diskuzi. Roku 1962 složil na základě této básně svou světoznámou 13. symfonii Dmitrij Šostakovič. Památník všem obětem rokle v Babím Jaru byl nakonec postaven až roku 1976.
Reference
- ↑ Yitzak Arad, Shmuel Krakowski, Shmuel Spector: The Einsatzgruppen Reports. New York: Holocaust Library 1989, s. 168. >Hlášení na internetu v ang.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |