Schutzstaffel

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:Flag Schutzstaffel.png
Znak SS
Adolf Hitler při návštěvě Leibstandarte SS Adolf Hitler v Klagenfurtu, duben 1938

Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z fanaticky oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž. V čele SS v době její největší moci stál Heinrich Himmler jako Reichsführer-SS (říšský vůdce SS). S postupem času si organizace podřizovala veškerý státní i bezpečnostní aparát nacistického státu včetně vyhlazovací politiky. Jejím symbolem byly dva starogermánské runové znaky pro S na černém pozadí (svým tvarem připomínají blesk).

Obsah

Historie

Přímým předchůdcem byl oddíl SA nazvaný Stabswache (Štábní stráž), zřízený v květnu 1923 v počtu 8 mužů pod vedením Emila Mauriceho s cílem chránit vedení NSDAP při veřejných akcích (následně přejmenovaný na Stoßtrupp Adolf Hitler a rozšířený o další čtyři muže). Po Mnichovském puči a zákazu NSDAP byl oddíl rozpuštěn. Dnem vzniku SS je tak 9. listopad 1925, kdy byla vytvořena elitní bojová a bezpečnostní složka Schutzstaffel (SS) pod vedením Julia Schrecka. Z malé skupinky lidí (vedené stále jako zvláštní oddíl SA) postupně rostla organizace s pevnou vojenskou hierarchií se sklony k násilnickému zastrašování oponentů. 6. ledna 1929 byl do jejího čela jmenován Heinrich Himmler. 4. srpna 1929 byl ukončen čtyřdenní sjezd NSDAP v Norimberku, kde byl mimo jiné vznesen požadavek zavedení všeobecné branné povinnosti v Německu. Sjezd zakončoval slavnostní pochod oddílů SS a SA o síle 60 000 příslušníků. Průvod se neobešel bez násilí a v jeho průběhu došlo k celé řadě pouličních bitek, což mělo za následek další propagaci síly SS respektive celé NSDAP. Rozrůstající se násilí ze strany oddílů SA a SS vedlo 13. dubna 1932 německou vládu k vydání nouzového nařízení „k zajištění státní autority“, čímž byla zakázána činnost organizací SA a SS. Zákaz legální činnosti SA a SS se nacistů dotkl a tak 14. června téhož roku přislíbil Adolf Hitler, že pokud budou zákony o zákazu jeho úderných oddílů zrušeny, bude jeho strana respektovat a tolerovat Papenův kabinet. Problémy s SA a SS však i nadále přetrvávaly, což vedlo Mezinárodní vládní komisi pro Sársko, že 11. listopadu 1932 nařídila rozpustit formaci obou nacistických křídel. 2. května 1933 došlo v Německu k likvidaci odborů, jejich úřadovny byly masově obsazovány členy oddílů SA a SS. V noci z 29. na 30. června 1934 došlo k vyvrcholení vnitrostranické krize, v níž se Hitler zbavil svých dlouhodobých oponentů včetně osob nepřijatelných pro špičky tehdejší německé armády a upevnil tak svou moc ve straně i navenek. Událost vešla do historie pod názvem Noc dlouhých nožů a došlo během ní k vyvraždění vrcholných příslušníků SA. Významný podíl na vraždění měly oddíly SS, které byly odměněny vyřazením ze svazku SA a postavením samostatné složky nacistického režimu, podléhající pouze Hitlerovi. 31. března 1935 převzaly jednotky SS strážní a dozorčí službu ve zřízených koncentračních táborech a pozvolna začaly naplňovat své plány o nastolení konečného řešení. 17. června 1936 byl Heinrich Himmler jmenován do funkce šéfa německé policie.

Struktura SS

Tím byl položen základ struktury SS v dalších letech, kdy byly SS rozčleněny na:

  • Allgemeine-SS - původní teritoriálně členěné SS, které se s postupem doby staly jakousi rezervou pro další složky nacistického režimu
  • Waffen-SS - ozbrojené křídlo, vybudované jako stranická paralela Wehrmachtu
  • SS-Totenkopfverbände - oddíly strážní služby v koncentračních táborech
  • policejní jednotky - kromě samostatné pořádkové policie (Ordnungspolizei - Orpo) byla součástí SS i bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei - Sipo) zahrnující kriminální policii (Kriminalpolizei - Kripo) a Gestapo. SiPo byla později spojena se stranickou bezpečnostní službou Sicherheitsdienst v RSHA pod vedením Reinharda Heydricha.

Hodnosti SS

Hodnosti SS v podstatě odpovídaly klasickým vojenským hodnostem. Zde pro lepší pochopení srovnány s wehrmachtem.

SS wehrmacht
Reichsführer SS maršál
Oberstgruppenführer generálplukovník
Obergruppenführer generál
Gruppenführer generálporučík
Brigadeführer generálmajor
Oberführer plukovník
Standartenführer plukovník
Obersturmbannführer podplukovník
Sturmbannführer major
Hauptsturmführer kapitán
Obersturmführer nadporučík
Untersturmführer poručík
Hauptscharführer vrchní šikovatel
Oberscharführer šikovatel
Scharführer rotný
Unterscharführer četař
Rottenführer desátník
Sturmmann svobodník
SS-man vojín
Anwärter čekatel

Waffen-SS

V říjnu 1936 byl v rámci Hlavního úřadu SS (šéfoval mu Heinrich Himmler) vytvořen „Inspektorat Verfugungstruppen“ pod vedením Paula Haussera - bývalého generála Reichswehru. Současně se svým jmenováním SS brigadefuhrerem se Hausser stal v roce 1936 hlavním inspektorem Verfügungstruppen. Měl po vojenské stránce slabě vyškolené jednotky SS (jejichž početní stav tehdy dosáhl asi 8500 mužů) přeměnit v dokonale vycvičené a moderními zbraněmi vybavené oddíly.

Výběr příslušníků

detail čepice SS s motivem Totenkopf

Výběr odpovídal přísným kritériím nacistického světového názoru a příslušným fyzickým požadavkům (minimální osobní výška pro Leibstandarte činila 180 cm, pro ostatní jednotky 175 cm). Doba trvání služby zde pak byla stanovena pro řadové příslušníky na 4 roky, pro poddůstojníky na 12 let a pro důstojnický sbor na 25 let. Otevřenou cestu do těchto útvarů měli především vzorní příslušníci Hitlerjugend. V roce 1937 byly součástí Verfügungstruppen tři divize: Germania, Leibstandarte Adolf Hitler a Deutschland. Důstojnické kádry SS se školily ve dvou školách: Junkerschule „Braunschwedig“ a Junkerschule "Bad Toltz, které ročně vychovávaly celkem 400 důstojníků. Jednotky SS prokazovaly velkou zmužilost příznačnou pro jejich boj, ovšem ne vždy ctily pravidla vedení války a jejich způsob boje byl leckdy brutální. Vrchní velitelství armády zpočátku neprojevovalo nad výkony SS velké nadšení a raději se zaměřovalo na záporné stránky, především na vysoké procento ztrát v jednotkách SS. Ty byly způsobeny jednak tím, že armáda s oblibou přidělovala zbraním SS ty nejtěžší úkoly, ale také tím, že sami vojáci se nebáli smrti a toužili se osvědčit a splnit těžké bojové úkoly. Ovšem postupem času si jednotky SS vybudovaly skvělou pověst neústupných bojovníků a „hasičů fronty“.[1]

Smutná bilance

SS se postupem času stala jakousi armádou v armádě, státem ve státě. I když se formálně zabývala bezpečností Třetí říše, byla především pověřována zvláštními úkoly. Naplňovala Hitlerovu ctižádost zbavit Německo a Evropu všech elementů, o nichž se domníval, že si „nezaslouží, aby existovaly“, natrvalo zotročit „nižší lidskou rasu ze slovanských zemí“ a vymýtit z kontinentu každého Žida - muže, ženy i děti. SS při vykonávání těchto úkolů organizovala vyvraždění čtrnácti miliónů lidí. Přibližně šesti miliónů Židů, pěti miliónů Rusů, dvou miliónů Poláků, půl miliónu Romů a půl miliónu ostatních, včetně - téměř dvou set tisíc nežidovských Němců a Rakušanů. Mentálně nebo fyzicky handicapovaných a takzvaných nepřátel říše. Předtím než byla SS zničena, učinila ze svých iniciál dvojitého blesku symbol nelidskosti.

Vůdci SS

pozn. samotná hodnost Reichsführer-SS (říšský vůdce) byla vytvořena až v roce 1926

Pohlaváři SS v českých dějinách

Přísaha jednotek SS

Meine Ehre heißt Treue
("Mou ctí je věrnost")

Přísaha při příchodu do SS: Ich schwöre Dir, Adolf Hitler, als Führer und Kanzler des Reiches Treue und Tapferkeit. Ich gelobe Dir und den von Dir bestimmten Vorgesetzten Gehorsam bis in den Tod, so wahr mir Gott helfe." Tobě, Adolfe Hitlere, vůdci a kancléři Německé říše, přísahám věrnost a statečnost. Tobě a nadřazeným, které sám jmenuješ, slibuji poslušnost až do smrti. K tomu mi dopomáhej Bůh.

Heslo jednotek SS

Meine Ehre heißt Treue Mou ctností je věrnost

Reference

  1. ↑ http://freiwilligen.sweb.cz/DOBROVOLNICI/hlavni.htm Historie a složení jednotek Waffen-SS, německých a dobrovolnických formací evropských národů v těchto jednotkách a životopisy jejich velitelů v letech 1939-1945.

Literatura

  • Karol Grünberg:Hitlerova černá garda, Naše vojsko, ISBN 978-80-206-0859-8
  • KNOPP, Guido. SS: výstraha dějin. Praha : Ikar, 2004. ISBN 80-249-0440-3. (česky) 
  • AILSBY, Christopher. Waffen-SS − Zbraně SS: nepublikované fotografie 1923–1945. Český Těšín : Ottovo nakladatelství, 2000. ISBN 80-7181-435-0. (česky) 

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Schutzstaffel
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Schutzstaffel“