V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Svatojakubská cesta

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Muszla Jakuba.png|left|30px]]{{Infobox světové dědictví
+
{{Infobox světové dědictví
| Název = Cesta do Santiaga de Compostela
| Název = Cesta do Santiaga de Compostela
| Obrázek=Stjacquescompostelle1.png
| Obrázek=Stjacquescompostelle1.png
Řádka 12: Řádka 12:
| V ohrožení=
| V ohrožení=
| Poznámky=
| Poznámky=
-
}}
+
}}[[Soubor:Caminos de Santiago España (por grupos).png|thumb|240px|Svatojakubské cesty ve Španělsku seskupené podle zeměpisných oblastí]]
'''Svatojakubská cesta''' nebo '''Cesta svatého Jakuba''' ({{vjazyce2|es|''Camino de Santiago''}}) je název [[pouť|poutě]], která vede ke [[katedrála|katedrále]] v [[Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]] ve [[Španělsko|španělské]] [[Galicie|Galicii]].  
'''Svatojakubská cesta''' nebo '''Cesta svatého Jakuba''' ({{vjazyce2|es|''Camino de Santiago''}}) je název [[pouť|poutě]], která vede ke [[katedrála|katedrále]] v [[Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]] ve [[Španělsko|španělské]] [[Galicie|Galicii]].  
== Historie ==
== Historie ==
-
Ve zdejší katedrále jsou podle tradice uloženy ostatky [[Jakub Větší|svatého Jakuba]], Kristova učedníka. Ten byl údajně pohřben v Santiagu, které následně padlo do rukou [[Maurové|Maurům]]. Roku [[814]] byly spatřeny hvězdy, jež ukázaly cestu ke ztracenému hrobu a 25. července byly ostatky nalezeny. Na místě Jakubova hrobu byl vystavěn kostel, jenž se stal poutním místem.
+
Ve zdejší katedrále jsou podle tradice uloženy ostatky [[Jakub Větší|svatého Jakuba]], Kristova učedníka. Ten byl údajně pohřben v Santiagu, které následně padlo do rukou [[Maurové|Maurům]]. Roku 814 byly spatřeny hvězdy, jež ukázaly cestu ke ztracenému hrobu a 25. července byly ostatky nalezeny. Na místě Jakubova hrobu byl vystavěn kostel, jenž se stal poutním místem.
-
První doložená pouť do Compostely je z roku [[951]], kdy ji vykonal [[biskup]] z Le Puy. Podél cesty byly postupně zřizovány [[kostel]]y a [[klášter]]y se svatými [[relikvie]]mi.
+
První doložená pouť do Compostely je z roku 951, kdy ji vykonal [[biskup]] z Le Puy. Podél cesty byly postupně zřizovány [[kostel]]y a [[klášter]]y se svatými [[relikvie]]mi.
-
První manuál pro plahočící se poutníky pochází již z 12. století, kdy jej pravděpodobně sepsal [[Aymeric Picaud]], papežův sekretář pod názvem ''[[Liber Sancti Jacobi]]''.<ref>[http://www.omifacsimiles.com/brochures/calix2.html www.omifacsimiles.com]</ref>  Rukopis obsahuje kázání, zprávy o zázracích a liturgické texty spojené s osobou svatého Jakuba. Dále se zde nachází také popis trasy, umělecká díla, která lze po cestě spatřit a zvyky místních obyvatel.  
+
První manuál pro plahočící se poutníky pochází již z 12. století, kdy jej pravděpodobně sepsal Aymeric Picaud, papežův sekretář pod názvem ''[[Liber Sancti Jacobi]]''.<ref>[http://www.omifacsimiles.com/brochures/calix2.html www.omifacsimiles.com]</ref>  Rukopis obsahuje kázání, zprávy o zázracích a liturgické texty spojené s osobou svatého Jakuba. Dále se zde nachází také popis trasy, umělecká díla, která lze po cestě spatřit a zvyky místních obyvatel.  
Symbolem dlouhotrvající poutě se již ve středověku stala mušle hřebenatka a od roku [[1987]] je platný systém směrových značek s touto mušlí.
Symbolem dlouhotrvající poutě se již ve středověku stala mušle hřebenatka a od roku [[1987]] je platný systém směrových značek s touto mušlí.
== Současné poutnictví ==
== Současné poutnictví ==
Řádka 137: Řádka 137:
Na českém území se původní ustálenou trasu nepodařilo zjistit, ačkoliv i odtud ve středověku poutníci putovali. Klub českých turistů vyznačil českou cestu ve dvou větvích, severní a jižní. První český úsek byl k mezinárodní cestě slavnostně připojen 15. června 2003. Na českém území je svatojakubská cesta značena většinou jen nenápadným označením I 24 v hrotu běžné turistické směrovky, v místech souběhu s jinou mezinárodní trasou (E10 v úseku Zbraslav – Dobříš) mnohdy ani to ne, některé kratší úseky však běžným turistickým značením nejsou značeny. Pouze na některých místech je označení doplněno symbolem mušle a na několika místech jsou speciální informační tabule. Severní větev je značena od [[zbraslavský klášter|zbraslavského kláštera]] v Praze přes [[Karlštejn]], [[Plasy]], [[Stříbro (město)|Stříbro]] a [[Kladruby (okres Tachov)|Kladruby]] k hraničními přechodu [[Železná (Bělá pod Radbuzou)|Železná]] a dále na [[Norimberk]] a [[Oettingen]], kde navazuje Francká Svatojakubská cesta.<ref>[http://www.plzenskykraj.kct.cz/jakub/jakub.htm Svatojakubská cesta – průběh mezinárodní trasy I 24 v Plzeňském kraji], KČT, Plzeňský kraj</ref>  
Na českém území se původní ustálenou trasu nepodařilo zjistit, ačkoliv i odtud ve středověku poutníci putovali. Klub českých turistů vyznačil českou cestu ve dvou větvích, severní a jižní. První český úsek byl k mezinárodní cestě slavnostně připojen 15. června 2003. Na českém území je svatojakubská cesta značena většinou jen nenápadným označením I 24 v hrotu běžné turistické směrovky, v místech souběhu s jinou mezinárodní trasou (E10 v úseku Zbraslav – Dobříš) mnohdy ani to ne, některé kratší úseky však běžným turistickým značením nejsou značeny. Pouze na některých místech je označení doplněno symbolem mušle a na několika místech jsou speciální informační tabule. Severní větev je značena od [[zbraslavský klášter|zbraslavského kláštera]] v Praze přes [[Karlštejn]], [[Plasy]], [[Stříbro (město)|Stříbro]] a [[Kladruby (okres Tachov)|Kladruby]] k hraničními přechodu [[Železná (Bělá pod Radbuzou)|Železná]] a dále na [[Norimberk]] a [[Oettingen]], kde navazuje Francká Svatojakubská cesta.<ref>[http://www.plzenskykraj.kct.cz/jakub/jakub.htm Svatojakubská cesta – průběh mezinárodní trasy I 24 v Plzeňském kraji], KČT, Plzeňský kraj</ref>  
Jižní větev od Karlštejna pokračuje přes [[Mníšek pod Brdy]], [[Dobříš]], [[Příbram]], [[Nepomuk]], [[Klatovy]] a [[Kdyně|Kdyni]] na hraniční přechod [[Všeruby (okres Domažlice)|Všeruby]]/[[Eschlkam]] a dále po Východobavorské Svatojakubské cestě směrem na [[Řezno]]. Doporučený úsek z vnitřní Prahy značen není.
Jižní větev od Karlštejna pokračuje přes [[Mníšek pod Brdy]], [[Dobříš]], [[Příbram]], [[Nepomuk]], [[Klatovy]] a [[Kdyně|Kdyni]] na hraniční přechod [[Všeruby (okres Domažlice)|Všeruby]]/[[Eschlkam]] a dále po Východobavorské Svatojakubské cestě směrem na [[Řezno]]. Doporučený úsek z vnitřní Prahy značen není.
-
== Odkazy ==
+
 
-
{{commonscat|Way of Saint James}}
+
== Literatura ==
-
=== Reference ===
+
-
<references/>
+
-
=== Literatura ===
+
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
  | příjmení = Kaiser
  | příjmení = Kaiser
Řádka 212: Řádka 209:
  | jazyk =  
  | jazyk =  
}}
}}
-
=== Externí odkazy ===
+
== Reference ==
-
 
+
<references/>
 +
== Externí odkazy ==
* [[Santiago de Compostela#Svatojakubská cesta]]
* [[Santiago de Compostela#Svatojakubská cesta]]
* [http://www.santiago.xf.cz Santiago.xf.cz], český web o Svatojakubské cestě
* [http://www.santiago.xf.cz Santiago.xf.cz], český web o Svatojakubské cestě
Řádka 220: Řádka 218:
* [http://www.karpana.cz/knihy/svatojakubska-cesta/ Svatojakubská cesta]: Severním Španělskem do Santiaga de Compostela - česká kniha o Svatojakubské cestě
* [http://www.karpana.cz/knihy/svatojakubska-cesta/ Svatojakubská cesta]: Severním Španělskem do Santiaga de Compostela - česká kniha o Svatojakubské cestě
* [http://www.openstreetmap.org/?relation=254280 Svatojakubská cesta na českém území v projektu OpenStreetMap (zmapování není kompletní)]
* [http://www.openstreetmap.org/?relation=254280 Svatojakubská cesta na českém území v projektu OpenStreetMap (zmapování není kompletní)]
-
{{Světové dědictví - Španělsko}}
+
 
 +
 
 +
{{commonscat|Way of Saint James}}{{Světové dědictví - Španělsko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Poutní cesty]]
[[Kategorie:Poutní cesty]]
[[Kategorie:Turistické trasy]]
[[Kategorie:Turistické trasy]]
-
{{Článek z Wikipedie}}
 

Aktuální verze z 19. 3. 2023, 19:42

Svatojakubské cesty ve Španělsku seskupené podle zeměpisných oblastí

Svatojakubská cesta nebo Cesta svatého Jakuba (španělsky Camino de Santiago) je název poutě, která vede ke katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii.

Obsah

Historie

Ve zdejší katedrále jsou podle tradice uloženy ostatky svatého Jakuba, Kristova učedníka. Ten byl údajně pohřben v Santiagu, které následně padlo do rukou Maurům. Roku 814 byly spatřeny hvězdy, jež ukázaly cestu ke ztracenému hrobu a 25. července byly ostatky nalezeny. Na místě Jakubova hrobu byl vystavěn kostel, jenž se stal poutním místem. První doložená pouť do Compostely je z roku 951, kdy ji vykonal biskup z Le Puy. Podél cesty byly postupně zřizovány kostely a kláštery se svatými relikviemi. První manuál pro plahočící se poutníky pochází již z 12. století, kdy jej pravděpodobně sepsal Aymeric Picaud, papežův sekretář pod názvem Liber Sancti Jacobi.[1] Rukopis obsahuje kázání, zprávy o zázracích a liturgické texty spojené s osobou svatého Jakuba. Dále se zde nachází také popis trasy, umělecká díla, která lze po cestě spatřit a zvyky místních obyvatel. Symbolem dlouhotrvající poutě se již ve středověku stala mušle hřebenatka a od roku 1987 je platný systém směrových značek s touto mušlí.

Současné poutnictví

Zájem o svatojakubskou pouť začal prudce vzrůstat koncem 80. let 20. století, k čemuž přispěl i fakt, že roku 1993 byla svatojakubská cesta v zapsána na seznam světového dědictví.

Několik typů značení Svatojakubské cesty
rok poutníků rok poutníků rok poutníků rok poutníků
1970 68 1980 209 1990 4 918 2000 55 004³
1971 4511 1981 299 1991 7 274 2001 61 418
1972 67 1982 1 8681 1992 9 764 2002 68 952
1973 37 1983 146 1993 99 4361 2003 74 614
1974 108 1984 423 1994 15 863 2004 179 9441
1975 74 1985 690 1995 19 821 2005 93 924
1976 2431 1986 1 801 1996 23 218 2006 100 377
1977 31 1987 2 905 1997 25 179 2007 114 026
1978 13 1988 3 501 1998 30 126 2008 125 133
1979 231 1989 5 760² 1999 154 6131
1) Jacobeo, Svaté roky, tedy ty, jejichž 25. červenec připadá na neděli.

2) IV. Světový den mládeže v Santiagu de Compostela
3) Evropské hlavní město kultury
(Zdroj: statistiky archivu katedrály Santiago de Compostela [2])

Ubytování

Ve Španělsku a Francii jsou ubytovny, většinou s postelemi a sprchou, poskytované pro oficiální poutníky mající credencial. Ve Španělsku se tyto ubytovny nazývají nejčastěji "albergue" nebo "refugio". Většinou stojí ubytování od 3 do 7 € za noc, ale mnoho jich je také zdarma, pouze za dobrovolný příspěvek. Taktéž většina těchto ubytoven poskytuje přespání pouze na jednu noc. Rozdělují se na obecní, církevní a soukromé. Obecní bývají velmi levné, církevní jsou většinou jen za dobrovolný příspěvek a soukromé stojí od 10 do 20 €. Kvalita ubytoven je potom úměrná ceně, ale není to pravidlo. V Galicii patří většina ubytoven kraji s konstantní cenou 5 €.

Trasy

Ve Španělsku, Francii, Německu a Itálii jsou trasy svatojakubské pouti, kopírující historické trasy, značeny symbolem mušle. Na českém území se původní ustálenou trasu nepodařilo zjistit, ačkoliv i odtud ve středověku poutníci putovali. Klub českých turistů vyznačil českou cestu ve dvou větvích, severní a jižní. První český úsek byl k mezinárodní cestě slavnostně připojen 15. června 2003. Na českém území je svatojakubská cesta značena většinou jen nenápadným označením I 24 v hrotu běžné turistické směrovky, v místech souběhu s jinou mezinárodní trasou (E10 v úseku Zbraslav – Dobříš) mnohdy ani to ne, některé kratší úseky však běžným turistickým značením nejsou značeny. Pouze na některých místech je označení doplněno symbolem mušle a na několika místech jsou speciální informační tabule. Severní větev je značena od zbraslavského kláštera v Praze přes Karlštejn, Plasy, Stříbro a Kladruby k hraničními přechodu Železná a dále na Norimberk a Oettingen, kde navazuje Francká Svatojakubská cesta.[3] Jižní větev od Karlštejna pokračuje přes Mníšek pod Brdy, Dobříš, Příbram, Nepomuk, Klatovy a Kdyni na hraniční přechod Všeruby/Eschlkam a dále po Východobavorské Svatojakubské cestě směrem na Řezno. Doporučený úsek z vnitřní Prahy značen není.

Literatura

  • KAISER, Vladimír. Pole plné hvězd. Pěšky z Ústí nad Labem do Santiaga de Compostela a pak ještě dál až na konec světa. Ústí nad Labem : Albis International, 2010. ISBN 978-80-86971-86-5.  
  • VÁLKOVÁ, Miluše; CHURANOVÁ Zuzana. Svatojakubská cesta: Severním Španělskem do Santiaga de Compostela. Praha : KARPANA, 2009. ISBN 978-80-903952-4-4.  
  • ROHRBACH, Carmen. Svatojakubská cesta: putování po nebeské stezce. Dolní Dvořiště : P.R.A.A., 2007. ISBN 978-80-254-0719-6.  
  • HANÁK, Václav; PIVARČI Michal. 900 kilometrů. O španělském putování. Praha : Štrob, Širc & Slovák, 2007. ISBN 978-80-903947-4-2.  
  • FRANTIŠEK, Lízna. Musím jít dál. 4 404 286 kroků P. Františka Lízny za svatým Jakubem. Brno : Cesta, 2006. ISBN 80-7295-086-X.  

Reference

  1. www.omifacsimiles.com
  2. Statistiky archivu katedrály Santiago de Compostela
  3. Svatojakubská cesta – průběh mezinárodní trasy I 24 v Plzeňském kraji, KČT, Plzeňský kraj

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Svatojakubská cesta
 Španělsko Španělské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Alcalá de Henares (univerzita a historická oblast) • Alhambra, Generalife a Albayzín • Kulturní krajina Aranjuez • Altamira • Atapuerca • Ávila (staré město) • Barcelona (Palau de la Música Catalana a nemocnice Sant Pau) • Biskajský most • Burgos (katedrála) • Cáceres (historické město) • Córdoba (historické centrum) • Cuenca • Doñana • El Escorial • Gaudího díla • Garajonay • Herkulova věž • Ibiza (biodiverzita a kultura) • San Millán de Yuso a Suso (kláštery) • Las Médulas • Llotja de la Seda • Lugo (římské hradby) • Mérida (archeologická lokalita) • Monte Perdido • Mudéjarská architektura v Aragonii • Salamanca (staré město) • Palmový háj v Elche • Santa María de Guadalupe (klášter) • památky Ovieda a Asturského království • Poblet (klášter) • San Cristóbal de La Laguna • Santiago de Compostela (staré město) • Segovia (staré město) a její akvadukt • kulturní krajina Serra de Tramuntana • Seville (katedrála, alcázar a indický archív) • Skalní umění ve Středomořské pánvi na Pyrenejském poloostrově • Svatojakubská cesta • Tarragona (archeologické lokality) • Národní park Teide • Toledo (historické město) • Údolí Côa a Siega Verde • Úbeda a Baeza (renesanční památky) • Vall de Boí (románské kostely)