Rostov na Donu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Panorama, FLICKR)
 
Řádka 22: Řádka 22:
  | starosta = Michail Černyšjov
  | starosta = Michail Černyšjov
  | web = http://www.rostov-gorod.ru/
  | web = http://www.rostov-gorod.ru/
-
}}
+
}}[[Soubor:Rostov Montage 2016.png|thumb|250px|Dominanty města (2016)]]
-
'''Rostov na Donu''' ([[ruština|rusky]]: Росто́в-на-Дону) je město na jihu [[Evropa|evropské]] části [[Rusko|Ruské federace]]. Leží na řece [[Don]], 46 km od jejího ústí do [[Azovské moře|Azovského moře]] a asi 100 km od hranic s [[Ukrajina|Ukrajinou]]. Má 1 050 000 obyvatel a je správním střediskem [[Rostovská oblast|Rostovské oblasti]] a celého [[Jižní federální okruh|Jižního federálního okruhu]].
+
'''Rostov na Donu''' ([[ruština|rusky]]: Росто́в-на-Дону) je město na jihu [[Evropa|evropské]] části [[Rusko|Ruské federace]]. Leží na řece [[Don]], 46 km od jejího ústí do [[Azovské moře|Azovského moře]] a asi 100 km od hranic s [[Ukrajina|Ukrajinou]].  
 +
 
 +
Je správním střediskem [[Rostovská oblast|Rostovské oblasti]] a celého [[Jižní federální okruh|Jižního federálního okruhu]].
 +
* V lednu [[2023]] zde žilo asi '''1 135 968''' obyvatel.
== Historie ==
== Historie ==
-
Město bylo založeno v roce 1749 a nedlouho po jeho založení zde vznikla i [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Pojmenováno bylo po [[biskup]]ovi svatém [[Dimitrij Rostovský|Dimitriji Rostovskému]], pocházejícím z [[Rostov]]a v [[Jaroslavská oblast|Jaroslavské oblasti]]. Díky vhodné poloze nedaleko moře se malé město kolem své pevnosti postupně rozšiřovalo. Název Rostov na Donu ve své dnešní podobě je z roku 1796, kdy tehdejší městečko získalo práva skutečného města. Díky velkému dopravnímu ruchu na řece Donu se rozrůstalo tak rychle, že už roku [[1928]] sem byly přestěhovány úřady regionální správy z [[Novočerkassk]]u. V rámci boje komunistů proti [[náboženství]], po ruské občanské válce a ustanovení rudé vlády tu byly zbořeny dvě kdysi dominantní [[Katedrála|katedrály]] – [[Katedrála sv. Alexandra Něvského (Rostov na Donu)|Katedrála sv. Alexandra Něvského]] a [[Katedrála sv. Jiří v Nachičevanu]]. V letech [[1941]] a [[1942]] město obsadila německá armáda. Přestože na začátku 90. let minulého století po pádu [[Sovětský svaz|SSSR]] tu byla bída a [[kriminalita]], situace se dnes lepší. Vznikají nové [[podnik]]y a jiné se sem usazují z okolních oblastí.
+
Město bylo založeno v roce 1749 a nedlouho po jeho založení zde vznikla i [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Pojmenováno bylo po [[biskup]]ovi svatém Dimitriji Rostovskému, pocházejícím z [[Rostov]]a v [[Jaroslavská oblast|Jaroslavské oblasti]]. Díky vhodné poloze nedaleko moře se malé město kolem své pevnosti postupně rozšiřovalo. Název Rostov na Donu ve své dnešní podobě je z roku 1796, kdy tehdejší městečko získalo práva skutečného města. Díky velkému dopravnímu ruchu na řece Donu se rozrůstalo tak rychle, že už roku [[1928]] sem byly přestěhovány úřady regionální správy z [[Novočerkassk]]u. V rámci boje komunistů proti [[náboženství]], po ruské občanské válce a ustanovení rudé vlády tu byly zbořeny dvě kdysi dominantní [[Katedrála|katedrály]] – [[Katedrála sv. Alexandra Něvského (Rostov na Donu)|Katedrála sv. Alexandra Něvského]] a [[Katedrála sv. Jiří v Nachičevanu]]. V letech [[1941]] a [[1942]] město obsadila německá armáda. Přestože na začátku 90. let minulého století po pádu [[Sovětský svaz|SSSR]] tu byla bída a [[kriminalita]], situace se dnes lepší. Vznikají nové [[podnik]]y a jiné se sem usazují z okolních oblastí.
== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
Milionu obyvatel dosáhl Rostov na konci 80. let 20. století; v současnosti je 10. největším městem Ruska. Většinu obyvatelstva tvoří [[Rusové]], výraznější menšinou (okolo 2 %) jsou [[Ukrajinci]] a [[Arméni]].
Milionu obyvatel dosáhl Rostov na konci 80. let 20. století; v současnosti je 10. největším městem Ruska. Většinu obyvatelstva tvoří [[Rusové]], výraznější menšinou (okolo 2 %) jsou [[Ukrajinci]] a [[Arméni]].
Řádka 55: Řádka 58:
V Rostově funguje mezinárodní [[letiště]] a mezinárodní říční [[přístav]]. Sídlí zde správa [[Severokavkazská dráha|Severokavkazské dráhy]]. Městem prochází dopravní koridor [[Moskva]]–[[Voroněž]]–Rostov na Donu–[[Kavkaz]]. Zároveň zde odbočuje silnice spojující Rostov s [[Mariupol]]em a [[Oděsou]] a železnice přes [[Taganrog]] na [[Donbas]] a dále na Ukrajinu.
V Rostově funguje mezinárodní [[letiště]] a mezinárodní říční [[přístav]]. Sídlí zde správa [[Severokavkazská dráha|Severokavkazské dráhy]]. Městem prochází dopravní koridor [[Moskva]]–[[Voroněž]]–Rostov na Donu–[[Kavkaz]]. Zároveň zde odbočuje silnice spojující Rostov s [[Mariupol]]em a [[Oděsou]] a železnice přes [[Taganrog]] na [[Donbas]] a dále na Ukrajinu.
[[Tramvajová doprava v Rostově na Donu]] čítala roku [[2007]] 6 linek; dále zde jezdí 11 linek [[trolejbus]]ů, 72 linek [[autobus]]ů a 54 [[maršrutka|maršrutek]]. Již několik desetiletí je v plánu výstavba [[metro|metra]] či [[podpovrchová tramvaj|metrotramvaje]].
[[Tramvajová doprava v Rostově na Donu]] čítala roku [[2007]] 6 linek; dále zde jezdí 11 linek [[trolejbus]]ů, 72 linek [[autobus]]ů a 54 [[maršrutka|maršrutek]]. Již několik desetiletí je v plánu výstavba [[metro|metra]] či [[podpovrchová tramvaj|metrotramvaje]].
-
[[Soubor:Rostov_on_Don_panorama.jpg|thumb|center|500px|Panorama města z levého břehu Donu]]
+
==Panorama==
 +
{{Panorama1
 +
|Fotovyska=400
 +
|Sirkaobrazku=2520
 +
|Nazevfoto=Rostov-na-Donu naberezhnaya panorama 1.jpg
 +
|Popisek1=Panorama města Rostov na Donu
 +
|Popisek2=Panoramatický pohled na město a řeku [[Don]] (květen 2010)}}
 +
 
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.rostov-gorod.ru/ Oficiální stránka městské správy]
* [http://www.rostov-gorod.ru/ Oficiální stránka městské správy]
Řádka 62: Řádka 72:
* [http://sunsite.berkeley.edu:8085/x-ussr/100k/L-37-032.jpg Topografická mapa ze sovětských dob]
* [http://sunsite.berkeley.edu:8085/x-ussr/100k/L-37-032.jpg Topografická mapa ze sovětských dob]
* [http://www.bfcollection.net/cities/russia/rostovdon/rostovdon.html Historické obrázky města]
* [http://www.bfcollection.net/cities/russia/rostovdon/rostovdon.html Historické obrázky města]
-
{{Commonscat|Rostov-on-Don}}
+
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
 
-
[[Kategorie:Města v Rusku]]
+
{{Flickr|Rostov-on-Don}}{{Commonscat|Rostov-on-Don}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Rostov na Donu| ]]
[[Kategorie:Rostov na Donu| ]]
 +
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Rostovská oblast]]
[[Kategorie:Rostovská oblast]]
 +
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 25. 6. 2023, 00:03

Dominanty města (2016)

Rostov na Donu (rusky: Росто́в-на-Дону) je město na jihu evropské části Ruské federace. Leží na řece Don, 46 km od jejího ústí do Azovského moře a asi 100 km od hranic s Ukrajinou.

Je správním střediskem Rostovské oblasti a celého Jižního federálního okruhu.

  • V lednu 2023 zde žilo asi 1 135 968 obyvatel.

Obsah

Historie

Město bylo založeno v roce 1749 a nedlouho po jeho založení zde vznikla i pevnost. Pojmenováno bylo po biskupovi svatém Dimitriji Rostovskému, pocházejícím z Rostova v Jaroslavské oblasti. Díky vhodné poloze nedaleko moře se malé město kolem své pevnosti postupně rozšiřovalo. Název Rostov na Donu ve své dnešní podobě je z roku 1796, kdy tehdejší městečko získalo práva skutečného města. Díky velkému dopravnímu ruchu na řece Donu se rozrůstalo tak rychle, že už roku 1928 sem byly přestěhovány úřady regionální správy z Novočerkassku. V rámci boje komunistů proti náboženství, po ruské občanské válce a ustanovení rudé vlády tu byly zbořeny dvě kdysi dominantní katedrályKatedrála sv. Alexandra Něvského a Katedrála sv. Jiří v Nachičevanu. V letech 1941 a 1942 město obsadila německá armáda. Přestože na začátku 90. let minulého století po pádu SSSR tu byla bída a kriminalita, situace se dnes lepší. Vznikají nové podniky a jiné se sem usazují z okolních oblastí.

Obyvatelstvo

Milionu obyvatel dosáhl Rostov na konci 80. let 20. století; v současnosti je 10. největším městem Ruska. Většinu obyvatelstva tvoří Rusové, výraznější menšinou (okolo 2 %) jsou Ukrajinci a Arméni.

Rok 1840 1897 1914 1939 1959 1970 1989 2000 2007
Obyvatel 12 600 119 500 172 300 502 900 600 000 757 000 1 019 300 1 012 700 1 051 600

Doprava

V Rostově funguje mezinárodní letiště a mezinárodní říční přístav. Sídlí zde správa Severokavkazské dráhy. Městem prochází dopravní koridor MoskvaVoroněž–Rostov na Donu–Kavkaz. Zároveň zde odbočuje silnice spojující Rostov s Mariupolem a Oděsou a železnice přes Taganrog na Donbas a dále na Ukrajinu. Tramvajová doprava v Rostově na Donu čítala roku 2007 6 linek; dále zde jezdí 11 linek trolejbusů, 72 linek autobusů a 54 maršrutek. Již několik desetiletí je v plánu výstavba metra či metrotramvaje.

Panorama

Panorama města Rostov na Donu
Panoramatický pohled na město a řeku Don (květen 2010)


Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rostov na Donu
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rostov na Donu